BACKGROUND: Surgical site infection (SSI) is the most consistently reported complication of cranioplasty. No material showed a categorical superiority in the incidence of infection. Porous polyethylene (PE) is considered a low risk material regarding SSI. However, the literature data are very limited. Thus, our objective was to verify the assumed low incidence of SSI after PE cranioplasty in patients at high risk of SSI. The primary objective was the infection rate, while secondary objectives were implant exposure, revision and cosmetic results. METHOD: Patients who underwent three-dimensional (3D) personalized PE cranioplasty in the period 2014-2023 were evaluated prospectively. Only patients with an increased risk of SSI, and a satisfactory clinical conditions were included in the study. RESULTS: Thirty procedures were performed in 30 patients. Cranioplasty was performed 23 times after hemispheric decompressive craniectomy, five times after limited size craniotomy and two times after bifrontal decompressive craniectomy. Risk factors for the development of infection were 18 previous SSIs, 16 previous repeated revision surgeries, four intraoperatively opened frontal sinuses and two times radiotherapy. Neither infection nor implant exposure was detected in any patient. All patients were satisfied with the aesthetic result. In two cases, a revision was performed due to postoperative epidural hematoma. CONCLUSIONS: Three-dimensional personalized PE cranioplasty is associated with an extremely low incidence of SSI even in high-risk patients. However, our conclusions can only be confirmed in larger studies.

• MeSH
• dekompresní kraniektomie škodlivé účinky   metody   MeSH
• dospělí MeSH
• infekce chirurgické rány * epidemiologie   etiologie   MeSH
• kraniotomie škodlivé účinky   metody   MeSH
• lebka chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• polyethylen MeSH
• poréznost MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• zákroky plastické chirurgie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Dekompresivní kraniektomie (DK) je život zachraňující neurochirurgický výkon s několika technickými možnostmi provedení. Cíl: Cílem této studie bylo porovnat výsledky operační techniky DK s duroplastikou a bez provedené duroplastiky na dvou neurochirurgických pracovištích. Metodika: Retrospektivní bicentrická studie hodnotila výskyt komplikací (tj. infekční, likvorová píštěl, hematom) u jednotlivých technik. Výsledky: Ve studii nebyl prokázán statisticky signifikantně vyšší výskyt komplikací jako jsou infekce (p = 0,539), likvorová píštěl (p = 0,826) či hematom (p = 0,720). V obou sledovaných souborech po kranioplastice nebyly zaznamenány infekční komplikace nebo likvorová píštěl. Komplikace ve formě hematomu byla statisticky nevýznamná (p = 0,155). Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v operačním čase kranioplastiky provedené po DK s duroplastikou (medián 53 min) a po DK bez provedené duroplastiky (medián 90 min; p = 0,006). Závěr: DK bez provedení duroplastiky je potenciální bezpečná varianta, která není zatížená vyšším výskytem komplikací ve smyslu infekce nebo vzniku likvorové píštěle a hematomu.

Background: Decompressive craniectomy (DC) is a life-saving neurosurgical procedure with several technical options. Aim: The aim of this study was to compare the results of the DC surgical technique with and without duroplasty performed at two neurosurgery departments. Methods: A retrospective bicentric study evaluated the occurrence of complications (i.e., infection, cerebrospinal fluid fistula, hematoma) in both compared techniques. Results: The study did not demonstrate a statistically significantly higher incidence of complications such as infection (P = 0.539), cerebrospinal fluid fistula (P = 0.826) or hematoma (P = 0.720). No infectious complications or cerebrospinal fluid fistula were recorded in both observed groups after cranioplasty. The complication in the form of hematoma was statistically insignificant (P = 0.155). A statistically significant difference was found in the operative time of cranioplasty performed after DC with duroplasty (median 53 min) and after DC without duroplasty (median 90 min; P = 0.006). Conclusion: DC without duroplasty is a potentially safe option that is not burdened by a higher incidence of complications in terms of infection or the formation of cerebrospinal fluid fistula and hematoma.

• Klíčová slova
• duroplastika, kranioplastika,
• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• traumatické poranění mozku * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Starostlivosť o pacientov s ťažkým úrazom mozgu je neodmysliteľnou súčasťou neurochirurgie. Typicky je poskytovaná multidisciplinárne a z neurochirurgického hľadiska zahŕňa predovšetkým metódy invazívneho monitoringu, kontroly intrakraniálneho tlaku, evakuácie likvoru a poúrazových intrakraniálnych krvácaní spolu s metódami vonkajšej dekompresie intrakraniálneho priestoru. Takto sa snažíme minimalizovať poškodenie vzniknuté pri prvotnom inzulte a najmä redukovať a predchádzať rozvoju sekundárneho mozgového poranenia. S operovanými pacientami často prichádzajú do styku aj lekári príbuzných odborov, najmä intenzivisti, neurológovia a traumatológovia. Preto je bazálna znalosť princípov neurochirurgických možností liečby pacientov s úrazom mozgu určite nutná. V tejto práci poskytujeme prehľad najčastejšie používaných neurochirurgických výkonov indikovaných u pacientov s ťažkým úrazom mozgu a sumarizujeme aktuálne platné odporúčania a indikačné kritériá k operačnej liečbe.

Treatment of patients with severe traumatic brain injuries is an inseparable part of neurosurgical practice. It is typically a matter of multidisciplinary approach and from neurosurgical point of view it includes methods of invasive neuromonitoring, control of intracranial pressure, evacuation of cerebrospinal fluid and traumatic intracranial hematomas as well as methods of external decompression of the intracranial vault. Using these means we aim to minimise the damage originating from the primary insult, but mostly to reduce and prevent a development of secondary brain injury. Operated patients are also often treated by associated specialists such as intensive care unit physicians, neurologists and trauma surgeons. Basal knowledge about possibilities of neurosurgical interventions in patients with traumatic brain injuries is therefore surely necessary. In this work, we provide an overview of the most frequently used neurosurgical procedures indicated in patients with severe traumatic brain injuries and summarize.

• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• edém mozku chirurgie   MeSH
• intrakraniální hypertenze chirurgie   MeSH
• kontuze mozku chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• poranění mozku * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• anastomóza chirurgická dějiny   metody   MeSH
• cévní mozková příhoda * chirurgie   diagnostické zobrazování   prevence a kontrola   MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• intrakraniální krvácení chirurgie   MeSH
• kardiochirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• karotická endarterektomie MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• senioři MeSH
• stenóza arteria carotis chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Dekompresivní kraniektomie je metodou volby v terapii maligního hemisferálního infarktu. Na základě závěrů tří evropských prospektivních studií DECIMAL, DESTINY a HAMLET a jejich společné analýzy jsme na našem pracovišti zpracovali retrospektivní analýzu za roky 2014–2018 zabývající se výsledným klinickým stavem pacientů, jimž byla provedena dekompresivní kraniektomie pro maligní hemisferální infarkt. Soubor a metody: Jednalo se o soubor 33 pacientů. Výsledky: 22 operovaných pacientů na následky onemocnění zemřelo, tři pacienti dosáhli v modifikované Rankinově škále stupeň 4 a čtyři pacienti stupeň 3. Čtyři pacienti museli být ze souboru vyřazeni. Sledovali jsme parametry jako věk pacienta v době příhody, čas uplynulý klinické manifestace a od stanovení diagnózy podle CT do začátku operace a přesun středočárových struktur na CT. Provedli jsme statistickou analýzu základních údajů, avšak ty nebyly zcela výtěžné pro pravděpodobně malý soubor pacientů. Závěr: Obecně můžeme ve shodě se závěry evropských studií konstatovat, že věk pacienta v době iktu (pod 60 let) a čas uplynulý od klinické manifestace a grafických známek ischemie do začátku dekompresivní kraniektomie (pod 48 h) jsou zásadní pozitivní prognostické faktory.

Aim: Decompressive craniectomy is a method of choice in the treatment of malignant middle cerebral artery infarction. Based on the conclusions of the three European prospective trials DECIMAL, DESTINY and HAMLET and their pooled analysis, we performed a retrospective analysis for years 2014–2018 at our department to assess the clinical outcome of patients who underwent decompressive craniectomy for malignant middle cerebral artery infarction. Patients and methods: The set consisted of 33 patients. Results: 22 operated patients died as a result of the disease, three patients were grade 4 and four patients grade 3 on the modified Rankin Scale. Four patients had to be excluded from the cohort. We monitored parameters such as the patient’s age at time of stroke, the time that had elapsed since the clinical manifestation and since determination of diagnosis according to CT to the start of surgery and midline shift on CT. We performed a statistical analysis of the baseline data, but these were not entirely beneficial for a probably small group of patients. Conclusion: In general, in line with the findings of European studies, the patient’s age at stroke onset (below 60 years) and the time elapsed from the clinical manifestation and from graphic signs of ischemia to the start of decompressive craniectomy (less than 48 h) are essential positive prognostic factors.

• Klíčová slova
• indikace,
• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• infarkt arteria cerebri media * terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Dekompresivní kraniektomie je léčebná metoda, která má zásadní postavení při léčbě refrakterní nitrolebeční hypertenze. Přestože je považována za jednoduchý operační výkon, je doprovázena různými komplikacemi. Cílem naší práce bylo zjistit incidenci jednotlivých typů komplikací dekompresivní kraniektomie u nemocných s kraniocerebrálním poraněním a analyzovat rizikové faktory vzniku komplikací. Metody: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 94 nemocných, u kterých byla provedena dekompresivní kraniektomie pro kraniocerebrální poranění v období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2018. Pooperační komplikace byly hodnoceny pomocí klinického a CT vyšetření, doba sledování byla 6 měsíců. Byl posuzován vliv potenciálních rizikových faktorů (věk, těžší iniciální klinický stav, koagulační porucha) na vznik komplikací. Výsledky: Během prvního měsíce od operace zemřelo dvacet nemocných. Výskyt jedné komplikace byl zjištěn u 78 nemocných (83 %), u 46 nemocných (49 %) byla nalezena více než jedna komplikace. Reoperaci z důvodů komplikace muselo podstoupit 22 nemocných (23,4 %). Byly zjištěny tyto komplikace: pooperační akutní subgaleální/subdurální hematom (30× – 32 %), subgaleální/subdurální likvorová kolekce (29× – 31 %), edém měkkých tkání (29× – 31 %), hemoragická progrese kontuze mozku (17× – 18 %), maligní edém mozku peroperačně (8× – 8,5 %), hydrocefalus (8× – 8,5 %), atrofie temporálního svalu (7× – 7,5 %), masivní peroperační krvácení (6× – 6,4 %), epilepsie (4× – 4,3 %), posttrepanační syndrom (2× – 2,1 %), nekróza kůže (2× – 2,1 %). Signifikantně vyšší incidence komplikací byla zjištěna u nemocných s poruchou hemokoagulace (p=0,01). Závěr: Komplikace dekompresivní kraniektomie provedené pro kraniocerebrální poranění jsou časté. Vysoká incidence komplikací může nepříznivě ovlivnit benefit dekompresivní kraniektomie.

Introduction: Decompressive craniectomy is an important method for managing refractory intracranial hypertension. Although decompressive craniectomy is a relatively simple procedure, various complications may arise. The aim of our paper was to determine the incidence of complications of decompressive craniectomy in patients with head injury and to analyse their risk factors. Methods: We retrospectively analysed a group of 94 patients after decompressive craniectomy for head injury between 01 Jan 2014 and 31 Dec 2018. Postoperative complications were evaluated based on clinical examination and postoperative CT scan. The impact of potential risk factors on the occurrence of complications was assessed (age, worse initial clinical condition, any haemocoagulation disorder). Results: Twenty patients died within the first month after surgery. Control CT scan showed one complication in 78 patients (83%), while 46 patients (49%) had more than one complication. We had to reoperate 22 patients (23.4%) due to a complication. The following complications were found: postoperative acute subgaleal/subdural haematoma (30× – 32%), subgaleal/subdural cerebrospinal fluid effusion (29× – 31%), soft tissues oedema (29× – 31%), haemorrhagic progression of brain contusion (17× – 18%), malignant brain oedema (8× – 8.5%), hydrocephalus (8× – 8.5%), temporal muscle atrophy (7× – 7.5%), peroperative massive bleeding ( 6× – 6.4%), epilepsy (4× – 4.3%), syndrome of the trephined (2× – 2.1%), skin necrosis (2× – 2.1%). Patients with a haemocoagulation disorder had a significantly higher incidence of complications (p=0.01). Conclusion: Complications of decompressive craniectomy after head injury are frequent. The potential benefit of decompressive craniectomy can be adversely affected by the occurrence of many complications.

• MeSH
• dekompresní kraniektomie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění mozku chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• dekompresní kraniektomie * metody   MeSH
• intrakraniální hypertenze chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• neurotrumata, kraniotraumata,
• MeSH
• centra terciární péče MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• kraniocerebrální traumata diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony statistika a číselné údaje   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodníky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Subdurální empyém je vzácným intrakraniálním zánětlivým onemocněním. Prognóza pacientů závisí především na stupni poruchy vědomí těsně před operací, proto je zásadní časná diagnostika a urgentní provedení neurochirurgického výkonu. Mortalita zůstává stále poměrně vysoká v rozmezí 6 až 15 %. Předmětem kazuistiky je pacient, u něhož subdurální empyém vznikl progresí zánětu z paranasálních dutin. Základem léčby byla neurochirurgická evakuace empyému a ve druhé době sanace paranasálních dutin metodou Functional Endoscopic Sinus Surgery v kombinaci s antibiotickou terapií. Pozdní komplikací subdurálního empyému byl rozvoj hyporesorbčního hydrocefalu, který byl řešen implantací ventrikulo-peritoneálního shuntu. Následně byla provedena kranioplastika. I přes velmi akutní rozvoj klinické symptomatologie a těžkou poruchu vědomí před první neurochirurgickou operací je výsledný klinický stav pacienta po mnohočetných operacích příznivý. Pacient je schopen samostatného života bez výrazného omezení v běžných aktivitách. Klinický obraz subdurálního empyému je způsoben zvýšeným intrakraniálním tlakem, meningeálním drážděním a probíhající cerebritidou. Zásadní diagnostický význam mají zobrazovací metody, a to především DWI-MRI, kontrastní MRI a kontrastní CT. Základem terapie je urgentní evakuace subdurálního empyému v kombinaci s intravenózní terapií antibiotiky. Subdurální empyém je vzácným, rychle progredujícím a často opomíjeným onemocněním. Diagnóza bývá stanovena opožděně, a proto, i přes pokroky v léčbě, zůstává mortalita onemocnění vysoká.

Subdural empyema is a rare purulent intracranial infection. Outcome is dependent on the preoperative level of consciousness, therefore an early diagnosis and urgent neurosurgical intervention are necessary. Mortality of subdural empyema remains high, ranging from 6% to 15%. The case report presents a patient with subdural empyema which resulted from sinusitis. The integral and first part of therapy was an urgent neurosurgical drainage of subdural empyema, followed by functional endoscopic sinus surgery performed by ENT surgeon. Conservative treatment consisted of systemic antibiotics and antiedematous therapy. Later the patient developed post-infectious hydrocephalus, which was solved by implantation of a ventriculo-peritoneal shunt. Consequently, cranioplasty was performed. Despite acute onset of the disease and severe neurologic deficit prior to the first neurosurgical intervention, the clinical condition of the patient is favorable after multiple surgeries. The patient is able to live independently without any significant limitations in everyday activities. The presenting symptoms of subdural empyema are reflective of increased intracranial pressure, meningeal irritation, and cerebritis. Radiographic imaging (contrast CT, DWI-MRI, contrast MRI) is an essential diagnostic tool. The integral part of therapy is a neurosurgical evacuation of subdural empyema combined with intravenous antibiotic therapy. Subdural empyema is a rare, rapidly progressing disease which is underestimated by the physicians in many cases. Diagnosis is often delayed and therefore, despite recent progress in treatment, the mortality rate remains high.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologické techniky metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• subdurální empyém * diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• intrakraniální krvácení * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH