Infekce ruky je běžný a častý problém, se kterým se setkává chirurg ve své ambulanci. Příčiny jsou pestré – od poranění přes chirurgický zákrok po šíření infekce z jiného místa na těle. Také původci infekce jsou různí, nejčastěji jsou to sice bakterie, ale je potřeba myslet i na viry, plísně a samozřejmě i na problém diagnostiky po napadení parazity a také na vzácné příčiny infektů. Diagnostika musí být rychlá, léčba bez zbytečného otálení a v odůvodněné situaci co nejagresivnější. Tím se vyhneme závažným komplikacím a následkům infekce na tak složité struktuře, jako ruka je. Cílem článku je poskytnout přehled o problematice, potažmo poskytnout informace umožňující včasnou diagnostiku. Jsou navrženy terapeutické možnosti a výkony s důrazem na moderní, tedy aktivní přístup k této problematice, zmíněna je možná prevence infekce na ruce. Článek si klade za cíl zlepšit klinickou praxi v péči o ruku s infektem.
Hand infection is a common and frequent problem encountered by surgeons in their outpatient clinics. The causes are varied, ranging from trauma to surgical intervention and to the spread of infection from elsewhere on the body. The causative agents of infection are also varied, and although bacteria are the most common ones, viruses, fungi, and, of course, the problem of diagnosis after parasite infestation as well as rare causes of infections must also be considered. The diagnosis should be quick and the treatment should be as aggressive as possible without undue delay in a justified situation. This will avoid serious complications and consequences of infection on such a complex structure as the hand. The aim of this article is to provide an overview of the problem, and to provide information to support early diagnosis. Therapeutic options and interventions are proposed, with an emphasis on a modern, i.e. active, approach to the problem. Possible prevention of infection on the hand is mentioned. The article aims to improve clinical practice in the care of the hand with infection.
Je předložena charakteristika současné klinické mikrobiologie a její role v moderní medicíně. Článek definuje hlavní cíle mikrobiologického vyšetření a zásady antibiotického i diagnostického stewardshipu. Hlavní důraz je kladen na správnou interpretaci mikrobiologických výsledků.
The characteristics of current clinical microbiology and its role in modern medicine are presented. The article defines the main objectives of microbiological examination, principles of antibiotic and diagnostic stewardship. The main emphasis is placed on the correct interpretation of microbiological results.
Syndrom diabetické nohy (SDN) je jednou z nejzávažnějších komplikací diabetu, která vede k vysoké morbiditě a mortalitě pacientů s diabetem, významně ovlivňuje kvalitu jejich života a enormně zatěžuje zdravotnický systém. Infekce nohy v rámci SDN je zásadním faktorem nehojení diabetických ulcerací dolních končetin, zvyšuje počet hospitalizací, prodlužuje jejich délku a je častou příčinou zvýšeného počtu amputací. Nejzávažnější formou infekce nohy je osteomyelitis. Management infekce u SDN zahrnuje správnou diagnostiku, vč. získání vhodných vzorků pro kultivaci, indikaci racionální antimikrobiální terapie, případně včasného chirurgického zákroku, a poskytnutí veškeré další potřebné péče o ránu a celkovou péči o pacienta z hlediska prevence recidivy SDN.
Diabetic foot (DF) is one of the most serious complications of diabetes, leading to high morbidity and mortality in patients with diabetes, significantly affecting their quality of life and placing a huge burden on the healthcare system. Diabetic foot infection (DFI) is a major factor in the non-healing of diabetic ulcerations of the lower limbs, increases the number of hospital admissions, prolongs their duration and is a frequent cause of increased number of amputations. The most serious form of foot infection is osteomyelitis. Management of infection in SDN includes proper diagnosis, including obtaining appropriate specimens for culture, indication of rational antimicrobial therapy or early surgical intervention, and provision of all other necessary wound care and overall patient care to prevent recurrence of DFI.
- MeSH
- antibakteriální látky klasifikace terapeutické užití MeSH
- diabetická noha * komplikace terapie MeSH
- infekce * diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- osteomyelitida diagnóza etiologie patologie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
[Infectious complications after kidney transplantation]
Infekce patří mezi hlavní komplikace po transplantaci ledviny se zásadním dopadem na přežití štěpů i pacientů. Infekční komplikace vznikají jako důsledek vztahu mezi expozicí patogenu, stavu imunitního systému, úrovní imunosupresivní terapie a komorbidit pacienta. Prevence, diagnostika a adekvátní terapie jsou klíčové pro zlepšení výsledků transplantace.
Infections are the main complications of kidney transplantation with the crucial impact on graft and patient surival. Infectious complications arise as a result of a relationship between patogen exposure, state of immune system, level of immunosuppressive therapy and patient's comorbities. Prevention, diagnosis and adequate therapeutical approach play the key role for amelioration of transplant outcomes.
- MeSH
- imunosupresivní léčba škodlivé účinky MeSH
- infekce * diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace ledvin * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- časové faktory MeSH
- diabetes mellitus imunologie patofyziologie MeSH
- farmakologické jevy MeSH
- imunologická tolerance účinky léků MeSH
- imunosupresiva farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- infekce * diagnóza etiologie farmakoterapie imunologie klasifikace patofyziologie MeSH
- komplikace diabetu * diagnóza etiologie farmakoterapie imunologie klasifikace patofyziologie MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antiinfekční látky terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- ezofagitida diagnóza etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- herpes zoster farmakoterapie patologie MeSH
- infekce * diagnóza farmakoterapie klasifikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- mediastinitida diagnóza etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- myokarditida diagnóza etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- perikarditida diagnóza etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- pleurodynie diagnóza patologie MeSH
- pneumonie diagnóza etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Infekční komplikace po operacích plic jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím mortalitu a morbiditu, prodlužují délku hospitalizace a zvyšují finanční náklady. Třicetidenní mortalita po plicních resekcích dosahuje dle různých zdrojů 1−23 %. Infekční komplikace se na celkové mortalitě podílejí 20–75 %. Klinickým obrazem infekce je nejčastěji pooperační pneumonie (POP). Základem léčby infekcí je empirická a cílená antibiotická terapie. Časová prodleva zahájení účinné antibiotické terapie zásadně zvyšuje morbiditu i mortalitu. Pooperační pneumonie je definována podle současných guidelines Americké hrudní společnosti z roku 2016 jako nozokomiální nebo ventilátorová pneumonie u pacientů po chirurgickém výkonu. Metody: Zhodnocení rizikových faktorů, infekčních agens, morbidity a mortality u pacientů po plicních resekcích jednoho pracoviště v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019. Výsledky: Z našeho souboru 190 pacientů mělo POP 21 (11,1 %) pacientů, z toho 6 (33 % s POP) s těžkým průběhem, arteficiální oxygenaci pro saturaci pod 92 % vyžadovalo 11 pacientů s POP. Dva pacienti s POP museli být pro respirační selhání intubováni, tři pacienti vyžadovali podporu oběhu noradrenalinem. Jeden pacient s těžkou POP zemřel na multiorgánové selhání při rozvoji refrakterní sepse. Závěr: Časná identifikace plicní infekce a časné zahájení terapie POP jsou kritickými body pro redukci morbidity a mortality po plicních resekcích. Rozšířené antibiotické režimy pro POP stratifikují riziko mortality a infekce multirezistentními bakteriálními kmeny. Režimy však vyžadují modifikaci dle epidemiologické situace pracoviště s individualizací konkrétního postupu. Identifikace validních markerů počátečních fází infekce, cílenost antibiotické terapie dle stratifikace rizika a vztah fyziologické flory jsou dalšími úkoly výzkumu.
Introduction: Infectious complications after lung surgery are the most important factor that affects mortality and morbidity, prolongs hospital stays and increases financial costs. According to various sources, 30-day mortality after lung resections reaches 1−23%. Infectious complications account for 20−75% of overall mortality. The infections most often present as postoperative pneumonia (POP), and their treatment is based on empirical and targeted antibiotic therapy. Any time lag in initiating effective antibiotic therapy significantly increases morbidity and mortality. Postoperative pneumonia is defined according to current guidelines of the American Thoracic Society of 2016 as nosocomial or ventilator pneumonia in patients after surgery. Methods: Evaluation of risk factors, infectious agents, morbidity and mortality in patients after lung resections at a single site in the period from 1 January 2018 to 31 December 2019. Results: Of our group of 190 patients, 21 (11.1%) patients had POP which was severe in 6 (33% with POP) patients, and 11 patients with POP required artificial oxygenation for saturation below 92%. Two patients with POP had to be intubated for respiratory failure, and 3 patients required noradrenaline circulatory support. One patient with severe POP died of multiorgan failure after developing refractory sepsis. Conclusion: Early identification of lung infection and early initiation of POP therapy are critical points for reducing morbidity and mortality after lung resections. Advanced antibiotic regimens for POP stratify the risk of mortality and infection with multidrug-resistant bacterial strains. However, the regimes require modification according to the epidemiological situation at the site with individualization of the specific procedure. Other research tasks include identification of valid markers of the initial stages of infection, and targeting of antibiotic therapy according to risk stratification and the relationship with physiological flora.
- Klíčová slova
- pooperační bronchopneumonie,
- MeSH
- antibakteriální látky * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- infekce diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- plicní nemoci chirurgie komplikace MeSH
- pneumonie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- pooperační komplikace etiologie farmakoterapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- biologické markery MeSH
- infekce * diagnóza farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- interakce hostitele a patogenu MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiologické techniky metody MeSH
- proteiny akutní fáze MeSH
- virulence MeSH
- zánět diagnóza farmakoterapie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Raná infekce patří mezi nejčastější komplikace hojení bércových vředů. V managementu infekce je důležité rozlišit povrchní a hlubokou infekci rány s tím, že přítomnost hluboké infekce ulcerace je indikací k promptnímu cílenému nasazení antibiotické léčby spolu s adekvátní topickou antimikrobiální terapií. Komplexní léčba infikovaného bércového vředu zahrnuje kauzální léčbu žilní hypertenze, opakovaný debridement rány, lokální antimikrobiální terapii a racionální systémovou antibiotickou terapii, která je vyhrazena pro případy hluboké a šířící se infekce. Splnění požadavků na racionální antimikrobiální léčbu infekce bércového vředu napomáhá snížit výskyt rezistentních mikroorganismů na spodině rány a omezuje případy zbytečného nasazování antibiotik.
Wound infection is one of the most frequent complication of the leg ulcer healing. It is important to distinguish superficial and deep wound infection in the management of infection as the presence of the deep infection is an indicator for putting the patient on the prompt pointed antibiotic treatment together with appropriate topical antimicrobial therapy. Complex treatment of infected leg ulcer comprises causal venous hypertension treatment, repeated wound debridement, local antimicrobial treatment and rational systemic antibiotic treatment (appointed for deep and spreading infection events). Meeting the requirements on rational antibiotic treatment helps to decrease the occurrence of antibiotic-resistant germs at the wound bed and to reduce useless antibiotic treatment.
