BACKGROUND: Children and adolescents with intermediate-stage and advanced-stage classical Hodgkin lymphoma achieve an event-free survival at 5 years of about 90% after treatment with vincristine, etoposide, prednisone, and doxorubicin (OEPA) followed by cyclophosphamide, vincristine, prednisone, and procarbazine (COPP) and radiotherapy, but long-term treatment effects affect survival and quality of life. We aimed to investigate whether radiotherapy can be omitted in patients with morphological and metabolic adequate response to OEPA and whether modified consolidation chemotherapy reduces gonadotoxicity. METHODS: Our study was designed as a titration study with an open-label, embedded, multinational, non-inferiority, randomised controlled trial, and was carried out at 186 hospital sites across 16 European countries. Children and adolescents with newly diagnosed intermediate-stage (treatment group 2) and advanced-stage (treatment group 3) classical Hodgkin lymphoma who were younger than 18 years and stratified according to risk using Ann Arbor disease stages IIAE, IIB, IIBE, IIIA, IIIAE, IIIB, IIIBE, and all stages IV (A, B, AE, and BE) were included in the study. Patients with early disease (treatment group 1) were excluded from this analysis. All patients were treated with two cycles of OEPA (1·5 mg/m2 vincristine taken intravenously capped at 2 mg, on days 1, 8, and 15; 125 mg/m2 etoposide taken intravenously on days 1-5; 60 mg/m2 prednisone taken orally on days 1-15; and 40 mg/m2 doxorubicin taken intravenously on days 1 and 15). Patients were randomly assigned to two (treatment group 2) or four (treatment group 3) cycles of COPP (500 mg/m2 cyclophosphamide taken intravenously on days 1 and 8; 1·5 mg/m2 vincristine taken intravenously capped at 2 mg, on days 1 and 8; 40 mg/m2 prednisone taken orally on days 1 to 15; and 100 mg/m2 procarbazine taken orally on days 1 to 15) or COPDAC, which was identical to COPP except that 250 mg/m2 dacarbazine administered intravenously on days 1 to 3 replaced procarbazine. The method of randomisation (1:1) was minimisation with stochastic component and was centrally stratified by treatment group, country, trial sites, and sex. The primary endpoint was event-free survival, defined as time from treatment start until the first of the following events: death from any cause, progression or relapse of classical Hodgkin lymphoma, or occurrence of secondary malignancy. The primary objectives were maintaining 90% event-free survival at 5 years in patients with adequate response to OEPA treated without radiotherapy and to exclude a decrease of 8% in event-free survival at 5 years in the embedded COPDAC versus COPP randomisation to show non-inferiority of COPDAC. Efficacy analyses are reported per protocol and safety in the intention-to-treat population. The trial is registered with ClinicalTrials.gov (trial number NCT00433459) and EUDRACT (trial number 2006-000995-33), and is closed to recruitment. FINDINGS: Between Jan 31, 2007, and Jan 30, 2013, 2102 patients were recruited. 737 (35%) of the 2102 recruited patients were in treatment group 1 (early-stage disease) and were not included in our analysis. 1365 (65%) of the 2102 patients were in treatment group 2 (intermediate-stage disease; n=455) and treatment group 3 (advanced-stage disease; n=910). Of these 1365, 1287 (94%) patients (435 [34%] of 1287 in treatment group 2 and 852 [66%] of 1287 in treatment group 3) were included in the titration trial per-protocol analysis. 937 (69%) of 1365 patients were randomly assigned to COPP (n=471) or COPDAC (n=466) in the embedded trial. Median follow-up was 66·5 months (IQR 62·7-71·7). Of 1287 patients in the per-protocol group, 514 (40%) had an adequate response to treatment and were not treated with radiotherapy (215 [49%] of 435 in treatment group 2 and 299 [35%] of 852 in treatment group 3). 773 (60%) of 1287 patients with inadequate response were scheduled for radiotherapy (220 [51%] of 435 in the treatment group 2 and 553 [65%] of 852 in treatment group 3. In patients who responded adequately, event-free survival rates at 5 years were 90·1% (95% CI 87·5-92·7). event-free survival rates at 5 years in 892 patients who were randomly assigned to treatment and analysed per protocol were 89·9% (95% CI 87·1-92·8) for COPP (n=444) versus 86·1% (82·9-89·4) for COPDAC (n=448). The COPDAC minus COPP difference in event-free survival at 5 years was -3·7% (-8·0 to 0·6). The most common grade 3-4 adverse events (intention-to-treat population) were decreased haemoglobin (205 [15%] of 1365 patients during OEPA vs 37 [7%] of 528 treated with COPP vs 20 [2%] of 819 treated with COPDAC), decreased white blood cells (815 [60%] vs 231 [44%] vs 84 [10%]), and decreased neutrophils (1160 [85%] vs 223 [42%] vs 174 [21%]). One patient in treatment group 2 died of sepsis after the first cycle of OEPA; no other treatment-related deaths occurred. INTERPRETATION: Our results show that radiotherapy can be omitted in patients who adequately respond to treatment, when consolidated with COPP or COPDAC. COPDAC might be less effective, but is substantially less gonadotoxic than COPP. A high proportion of patients could therefore be spared radiotherapy, eventually reducing the late effects of treatment. With more refined criteria for response assessment, the number of patients who receive radiotherapy will be further decreased. FUNDING: Deutsche Krebshilfe, Elternverein für Krebs-und leukämiekranke Kinder Gießen, Kinderkrebsstiftung Mainz, Tour der Hoffnung, Menschen für Kinder, Programme Hospitalier de Recherche Clinique, and Cancer Research UK.

• MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• folikuly stimulující hormon krev   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   mortalita   radioterapie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• prokarbazin terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• staging nádorů MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: To improve the long-term tumour control in early, unfavourable Hodgkin Lymphoma, the German Hodgkin Study Group (GHSG) HD14 trial compared four cycles of doxorubicin, bleomycin, vinblastine, and dacarbazine (ABVD) with an intensified chemotherapy regimen consisting of two cycles of escalated bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine, and prednisone (escalated BEACOPP) plus two cycles of ABVD. The final analysis of the trial showed a significant advantage in terms of freedom from treatment failure (difference 7·2% [95% CI 3·8-10·5] at 5 years) for patients who received two cycles of escalated BEACOPP and two cycles of ABVD. However, there was no difference in overall survival between the two groups. To evaluate long-term efficacy and toxicity of this strategy, we did a follow-up analysis. METHODS: Patients aged 18-60 years with performance status of 2 or less and primary diagnosis of early, unfavourable Hodgkin lymphoma (all histologies) were included in an international, randomised, open-label, phase 3 trial. Patients were randomly assigned to receive four cycles of ABVD (ABVD group) or two cycles of escalated BEACOPP and two cycles of ABVD (2 + 2 group), both groups also received 30 Gy involved field radiotherapy. The ABVD dosing regimen was doxorubicin 25 mg/m2 (days 1 and 15), bleomycin 10 mg/m2 (days 1 and 15), vinblastine 6 mg/m2 (days 1 and 15), and dacarbazine 375 mg/m2 (days 1 and 15), repeated on day 29. The escalated BEACOPP dosing regimen was cyclophosphamide 1250 mg/m2 (day 1), doxorubicin 35 mg/m2 (day 1), etoposide 200 mg/m2 (days 1-3), procarbazine 100 mg/m2 (days 1-7), prednisone 40 mg/m2 (days 1-14), vincristine 1·4 mg/m2 (day 8; maximum 2 mg), and bleomycin 10 mg/m2 (day 8), repeated on day 22. After closure of the ABVD group according to prespecified rules, patients were assigned to receive two cycles of escalated BEACOPP and two cycles of ABVD (non-randomised 2 + 2 group), which continued until the end of the predefined 5-year recruitment period. In this prespecified long-term follow-up analysis, we aimed to evaluate the secondary endpoints progression-free survival, overall survival, and long-term toxicity. To this end, we did a descriptive intention-to-treat analysis of all qualified HD14 patients and on the predefined subsets of randomised qualified HD14 patients and patients in the non-randomised 2 + 2 group. The trial was registered on the International Standard Randomised Controlled Trial database, 04761296. FINDINGS: Between Jan 28, 2003, and Dec 29, 2009, 1686 patients were randomly assigned to the ABVD group (847 [50·2%] patients) and the 2 + 2 group (839 [49·8%] patients). 370 additional patients were recruited to the non-randomised 2 + 2 group. 1550 (92%) randomly assigned patients (median observation time 112 months [IQR 80-132]) and 339 (92%) patients in the non-randomised 2 + 2 group (median observation time 74 months [58-100]) were included in the qualified analysis set. 10-year overall survival in the randomly assigned patients was 94·1% (95% CI 92·0-95·7) for the ABVD group and 94·1% (91·8-95·7) for the 2 + 2 group (HR 1·0 [95% CI 0·6-1·5]; p=0·88). 8-year overall survival in the non-randomised 2 + 2 group was 95·1% (95% CI 91·6-97·2). 10-year progression-free survival in the randomly assigned patients was 85·6% (95% CI 82·6-88·1) for the ABVD group and 91·2% (88·4-93·3) for the 2 + 2 group (HR 0·5% [95% CI 0·4-0·7]; p=0·0001), accounting for a significant difference of 5·6% (95% CI 1·9-9·2) favouring the 2 + 2 group (p=0·0001). In the non-randomised 2 + 2 group, 8-year progression-free survival was 94·5% (95% CI 91·1-96·6). Standardised incidence ratios of second primary malignancies were similar between the ABVD group (2·3 [95% CI 1·6-3·1]) and the 2 + 2 group (2·5 [1·8-3·4]; Gray's p=0·80). Standardised incidence ratio of second primary malignancies was 3·1 (95% CI 1·7-5·0) in the non-randomised 2 + 2 group. INTERPRETATION: This long-term analysis confirms superior tumour control in the 2 + 2 group compared with the ABVD group without translating into an overall survival difference. At longer follow-up, there is no difference regarding second primary malignancies between groups. In conclusion, the 2 + 2 regimen spares a significant number of patients from the burden of relapse and additional treatment without increased long-term toxicity. FUNDING: Deutsche Krebshilfe eV and Swiss Federal Government.

• MeSH
• bleomycin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dakarbazin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• etoposid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• prednison aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• prokarbazin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• sekundární malignity epidemiologie   MeSH
• staging nádorů metody   MeSH
• vinblastin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH

BACKGROUND: The intensive polychemotherapy regimen eBEACOPP (bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, procarbazine, and prednisone in escalated doses) is very active in patients with advanced-stage Hodgkin's lymphoma, albeit at the expense of severe toxicities. Individual patients might be cured with less burdensome therapy. We investigated whether metabolic response determined by PET after two cycles of standard regimen eBEACOPP (PET-2) would allow adaption of treatment intensity, increasing it for PET-2-positive patients and reducing it for PET-2-negative patients. METHODS: In this open-label, randomised, parallel-group phase 3 trial, we recruited patients aged 18-60 years with newly diagnosed, advanced-stage Hodgkin's lymphoma in 301 hospitals and private practices in Germany, Switzerland, Austria, the Netherlands, and the Czech Republic. After central review of PET-2, patients were assigned (1:1) to one of two parallel treatment groups on the basis of their PET-2 result. Patients with positive PET-2 were randomised to receive six additional cycles of either standard eBEACOPP (8 × eBEACOPP in total) or eBEACOPP with rituximab (8 × R-eBEACOPP). Those with negative PET-2 were randomised between standard treatment with six additional cycles of eBEACOPP (8 × eBEACOPP) or experimental treatment with two additional cycles (4 × eBEACOPP). A protocol amendment in June, 2011, introduced a reduction of standard therapy to 6 × eBEACOPP; after this point, patients with positive PET-2 were no longer randomised and were all assigned to receive 6 × eBEACOPP and patients with negative PET-2 were randomly assigned to 6 × eBEACOPP (standard) or 4 × eBEACOPP (experimental). Randomisation was done centrally using the minimisation method including a random component, stratified according to centre, age (<45 vs ≥45 years), stage (IIB, IIIA vs IIIB, IV), international prognostic score (0-2 vs 3-7), and sex. eBEACOPP was given as previously described; rituximab was given intravenously at a dose of 375 mg/m2(maximum total dose 700 mg). The primary objectives were to show superiority of the experimental treatment in the PET-2-positive cohort, and to show non-inferiority of the experimental treatment in the PET-2-negative cohort in terms of the primary endpoint, progression-free survival. We defined non-inferiority as an absolute difference of 6% in the 5-year progression-free survival estimates. Primary analyses in the PET-2-negative cohort were per protocol; all other analyses were by intention to treat. This trial was registered with ClinicalTrials.gov, number NCT00515554. FINDINGS: Between May 14, 2008, and July 18, 2014, we recruited 2101 patients, of whom 137 were found ineligible before randomisation and a further 19 were found ineligible after randomisation. Among 434 randomised patients (217 per arm) with positive PET-2, 5-year progression-free survival was 89·7% (95% CI 85·4-94·0) with eBEACOPP and 88·1% (83·5-92·7) with R-eBEACOPP (log-rank p=0·46). Patients with negative PET-2 randomly assigned to either 8 × eBEACOPP or 6 × eBEACOPP (n=504) or 4 × eBEACOPP (n=501) had 5-year progression-free survival of 90·8% (95% CI 87·9-93·7) and 92·2% (89·4-95·0), respectively (difference 1·4%, 95% CI -2·7 to 5·4). 4 × eBEACOPP was associated with fewer severe infections (40 [8%] of 498 vs 75 [15%] of 502) and organ toxicities (38 [8%] of 498 vs 91 [18%] of 502) than were 8 × eBEACOPP or 6 × eBEACOPP in PET-2-negative patients. Ten treatment-related deaths occurred: four in the PET-2-positive cohort (one [<1%] in the 8 × eBEACOPP group, three [1%] in the 8 × R-eBEACOPP group) and six in the PET-2-negative group (six [1%] in the 8 × eBEACOPP or 6 × eBEACOPP group). INTERPRETATION: The favourable outcome of patients treated with eBEACOPP could not be improved by adding rituximab after positive PET-2. PET-2 negativity allows reduction to only four cycles of eBEACOPP without loss of tumour control. PET-2-guided eBEACOPP provides outstanding efficacy for all patients and increases overall survival by reducing treatment-related risks for patients with negative PET-2. We recommend this PET-2-guided treatment strategy for patients with advanced-stage Hodgkin's lymphoma. FUNDING: Deutsche Krebshilfe, Swiss State Secretariat for Education and Research, and Roche Pharma AG.

• MeSH
• bleomycin terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin terapeutické užití   MeSH
• etoposid terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc diagnostické zobrazování   farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• prokarbazin terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   MeSH
• staging nádorů MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Německo MeSH
• Nizozemsko MeSH
• Rakousko MeSH
• Švýcarsko MeSH

Východiska: Ke standardním pooperačním přístupům u low-grade gliomů dnes patří sledování nebo adjuvantní radioterapie, rozhodující je přítomnost rizikových faktorů rekurence. Role chemoterapie je obecně považována za kontroverzní, nicméně nedávno publikované výsledky prvních dvou velkých randomizovaných klinických studií fáze III (RTOG 9802 a EORTC 22033-26033) zaměřených na účinnost chemoterapie v primární léčbě nízkostupňových gliomů vedou k přehodnocení jejího významu. Výsledky z dlouhodobého sledování pacientů léčených ve studii RTOG 9802, srovnávající efekt samotné pooperační radioterapie a kombinace radioterapie s šesti cykly chemoterapie v režimu PCV (prokarbazin, lomustin, vinkristin) u pacientů s high-risk low-grade gliomy, pravděpodobně změní naši klinickou praxi. Prodloužení mediánu celkového přežití ze 7,8 na 13,3 roku je ohromující, a to hlavně u oligodendrogliomů, nicméně toxicita režimu je vysoká a analýza molekulárních markerů ve studii byla nedostatečná. Stále není jasné, zda temozolomid může nahradit režim PCV a zda může být použit v 1. linii léčby místo radioterapie. Tuto otázku řeší probíhající studie EORTC 22033-26033. Dle předběžných výsledků zatím nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v přežití bez progrese u pacientů, kteří byli léčení samotnou radioterapií nebo temozolomidem. Léčba temozolomidem nebyla spojena se zlepšením stavu kognitivních funkcí v porovnání se samotnou radioterapií. Byť zatím s limitovanou dobou sledování, již nyní studie jednoznačně potvrdila význam molekulární charakterizace low-grade gliomů, jak je v současnosti definováno v nové WHO klasifikaci mozkových nádorů z roku 2016. Cíl: Cílem sdělení je shrnout základní informace vyplývající z klíčových klinických studií s chemoterapií u low-grade gliomů a poukázat na řadu nezodpovězených otázek.

Background: The standard postsurgical options for low-grade gliomas include watchful waiting or radiotherapy depending on the risk factors for recurrence. The use of chemotherapy for the treatment of this disease is generally controversial, although the recently published results of the first of two large randomized phase III clinical trials (RTOG 9802 a EORTC 22033-26033), focusing on the evaluation of chemotherapy for the upfront treatment of newly diagnosed low-grade gliomas, are reassuring in this respect. The long-term results of a RTOG 9802 comparing radiotherapy alone with radiotherapy and six cycles of adjuvant PCV chemotherapy (procarbazine, lomustine, vincristine) in patients with high-risk low-grade gliomas will probably have an impact on daily clinical practice. The increase in median overall survival from 7.8 years to 13.3 years, mainly for patients with oligodendrogliomas, is unprecedented, but the toxicity of PCV is too high and molecular marker analysis remains inadequate. It is still unclear whether less toxic temozolomide can replace PCV and whether temozolomide can be used upfront alone instead of with radiotherapy. This question is addressed by the ongoing EORTC 22033-26033 study. The preliminary results show no significant difference in progression-free survival between patients receiving radiotherapy and those receiving temozolomide alone. Treatment with temozolomide was not associated with an improvement in cognitive function compared with treatment with radiotherapy. Despite limited follow-up, the study clearly confirmed the importance of molecular characterization of low-grade gliomas, as currently defined in the new 2016 WHO Classification of Tumors of the Central Nervous System. Aim: The aim of the review is to summarize available information from listed key clinical trials of chemotherapy for low-grade gliomas and draw attention to unresolved issues concerning the use of chemotherapy for the treatment of this disease.

• Klíčová slova
• low-grade gliomy, temozolamid, studie RTOG 9802, studie EORTC2233-26033,
• MeSH
• adjuvantní chemoterapie * metody   využití   MeSH
• analýza přežití MeSH
• antitumorózní látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• astrocytom farmakoterapie   MeSH
• gliom * farmakoterapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• lomustin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• prokarbazin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• vinkristin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hodgkinův lymfom je relativně vzácné zhoubné onemocnění, které postihuje převážně mladší dospělé jedince. Z hlediska prognózy patří v dnešní době mezi jeden z nejlépe léčitelných typů lymfomů, ale i nádorů dospělého věku vůbec, s dosažením vyléčení u více než 80 % všech pa­cientů. Toto onemocnění dobře demonstruje, jak zlepšení onkologických přístupů v průběhu posledních několika dekád, popsané v tomto článku, vedlo ke zlepšení kurability a celkového dlouhodobého přežívání. V případě této choroby to bylo zejména zavedením kombinace modalit léčby (kombinovaná chemoterapie a radioterapie), pokrokem v technologii radioterapie, zavedením intenzivnější chemoterapie pro pokročilá onemocnění a v poslední době i použitím nových léků. Vzhledem k vysokému procentu vyléčitelnosti a mladému věku většiny pa­cientů představují pozdní toxické účinky významné téma. Další pokrok, ke kterému směřuje klinický výzkum, je tedy zaměřen na větší prognostickou individualizaci léčby, snahu o další redukci intenzity léčby při zachování její vysoké účinnosti a zavedení nových, méně toxických léků nejen do léčby málo početných relabujících a rezistentních forem, ale i do časnějších fází léčby.

Hodgkin's lymphoma is a relatively rare malignant disease, mostly affecting younger adults. It represents one of the most curable disease among all lymphomas and other malignant diseases of adult age, with curability more than 80%. The progress of curability and long term survival demonstrates the development of oncologic approach during the last few decades, depicted in this article, particularly by introduction of combined modality treatment (chemotherapy and radiotherapy), progress in radiotherapy technique, implementation of high intensity regimens for advanced stages and use of novel drugs as well. Because of high curability rate and young age of most of the patients, late toxic effects are of significant relevance. The ongoing clinical research is focused on better prognostic stratification offering the patients more individualized treatment by risk and response disease evaluation, aiming to reduce toxicity while maintaining high curability and introduction of novel, less toxic drugs and their use in early phases of treatment. Key words: Hodgkin's lymphoma – induction chemotherapy – salvage therapy – combined modality ther­apy – hematopoietic stem cell transplantation – positron-emission tomography – brentuximab vedotin – nivolumab This study was supported by grants of Internal Grant Agency of the Czech Ministry of Health No. NT13072-4/2012 and NT12193-5/2011. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 27. 9. 2015 Accepted: 1. 10. 2015

• Klíčová slova
• protokol ABVD, protokol BEACOPP,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• bleomycin terapeutické užití   MeSH
• celková dávka radioterapie MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• dakarbazin terapeutické užití   MeSH
• doxorubicin terapeutické užití   MeSH
• etoposid terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   radioterapie   MeSH
• homologní transplantace MeSH
• indukční chemoterapie metody   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * terapeutické užití   MeSH
• radioterapie * metody   MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• vinblastin terapeutické užití   MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• záchranná terapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The HD-9 trial showed that eight cycles of BEACOPP (bleomycin, etoposide, doxorubicin, cyclophosphamide, vincristine, prednisone, procarbazine)-escalated led to significant improvements in response rate, progression-free survival and overall survival over COPP/ABVD (cyclophosphamide, vincristine, prednisone, procarbazine/doxorubicin, bleomycin, vinblastine, dacarbazine) therapy. This monocentric retrospective study was performed to evaluate 10 years of experience with four cycles of BEACOPP-escalated and four cycles of BEACOPP-baseline outside of clinical trials. The outcomes were assessed in 78 patients with newly diagnosed advanced stage Hodgkin lymphoma. A complete response after chemotherapy ± radiotherapy was achieved in 75 patients (96%). At the median follow-up of 74 months, the actuarial 5- and 10-year freedom from treatment failure (FFTF) rates were 91% and 89%, and actuarial 5- and 10-year overall survival rates for the entire group were 93% and 90%, respectively. These results suggest that the combination of escalated and baseline BEACOPP chemotherapy is feasible in routine practice with good efficacy and acceptable toxicity.

• MeSH
• bleomycin terapeutické užití   MeSH
• časové faktory MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin terapeutické užití   MeSH
• etoposid terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• míra přežití MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie klasifikace   metody   MeSH
• antitumorózní látky alkylující aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antitumorózní látky fytogenní aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• astrocytom * farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• benzoáty aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• celková dávka radioterapie normy   MeSH
• cyklohexany terapeutické užití   MeSH
• dakarbazin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky molekulární metody   využití   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• ependymom farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
• glioblastom * farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• imidazoly aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• karmustin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lomustin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• modulátory tubulinu aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nádory centrálního nervového systému * farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   terapie   MeSH
• nitrosomočovinové sloučeniny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• oligodendrogliom * farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• pooperační péče MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• týmová péče o pacienty * MeSH
• věkové faktory MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

The long-term survival in a group of 370 patients treated for Hodgkin's disease in the years 1971-1996 was retrospectively analyzed. Up to now 191 patients live. 179 patients have died. Since the year 1978 the uniform diagnostic and therapy protocol has been used. The therapy consisted in the combination of a radiation therapy (usual dose 40 Gy) with the COPP chemotherapy (6 cycles). Since the year 1988 the alternation of the ABVD and COPP chemotherapy has been used. According to the stage of the Hodgkin's disease and the patient's age the modification of the therapy was introduced. One chemotherapy cycle was removed for each 10 years above the 50 year age of the patient. The radiation therapy was not applied to the areas of the reproductive organs in young patients to preserve their fertility. The percentage of surviving patients for thirty years was 58.8% for Stage I and IIA,B and for Stage IIIA was 60.72%. In the group of surviving patients, we have registered 11 fathers and 34 females with up to 3 children. All together 75 children without health problems are monitored.

• MeSH
• adjuvantní radioterapie MeSH
• bleomycin terapeutické užití   MeSH
• časové faktory MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• dakarbazin terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin terapeutické užití   MeSH
• fertilita MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   mortalita   patologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• novorozenec MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• přežívající MeSH
• příčina smrti MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• vinblastin terapeutické užití   MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Elderly patients with Hodgkin's lymphoma carry a worse prognosis than younger patients because of a higher incidence of advanced stages, a worse performance status and the intolerance of full-dose curative treatment. A retrospective analysis of patients treated at our institution was performed. Our retrospective study summarizes the treatment results for 52 Hodgkin's lymphoma patients aged older than 60 years between 1973 and 1993. These patients were treated with combination of less toxic chemotherapy schedule (cyclophosphamide, vincristine, procarbazine and prednisone) and/or involved-field radiotherapy. The aim was to maintain an acceptable quality of life in spite of lower remission rate. The 5- and 10-year overall survival rates were 48% and 33%, respectively. We found two independent prognostic factors for overall survival: (i) stage of the disease and (ii) accomplishment of the treatment. Combined modality treatment yielded better results than chemotherapy. Tolerance of the treatment was acceptable. The present study demonstrates that a combination of mild chemotherapy with limited radiotherapy is a feasible way of treating elderly patients with Hodgkin's lymphoma.

• MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   mortalita   radioterapie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• prokarbazin terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

The study was conducted to compare the presence of cardiotoxicity after the treatment of Hodgkin's disease with the standard ABVD or BEACOPP protocol. We examined 29 patients treated by means of the ABVD regimen and 34 treated with the BEACOPP regimen. Using rest echocardiography we assessed the left ventricular function before and after the therapy. One year after the completion of therapy, a control examination was performed with a battery of tests; the rest and dynamic stress echocardiography and cardiopulmonary tests were carried out to assess cardiopulmonary performance. A similar significant deterioration of ejection fraction and diastolic function was apparent after the treatment in both sub-groups with a further progression at the one-year control. Only one patient from the BEACOPP sub-group showed a pathological drop of EF <50%. The most affected parameters of left ventricular function (LV) were Doppler indices. We found a significant relationship of the parameters of LV function compared with age, the cumulative dose of doxorubicin and the cumulative dose of radiotherapy. Multivariate analysis demonstrated that diastolic dysfunction correlated with advanced age and the cumulative dose of doxorubicin, and decreased cardiopulmonary performance with advanced age, radiotherapy, and female gender. Both parameters were significantly influenced by the presence of hypertension. The used regimens demonstrated similar subclinical cardiotoxicity, thus the most aggressive regimen, BEACOPP, is not accompanied by a higher rate of cardiac impairment. The clinical value of such subclinical cardiotoxicity will be estimated in a further prospective follow-up.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• bleomycin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dakarbazin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie MeSH
• etoposid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• financování organizované MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nemoci srdce chemicky indukované   ultrasonografie   MeSH
• prednison škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• přežívající MeSH
• prokarbazin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• vinblastin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• vinkristin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH