Světová zdravotnická organizace (WHO) označila antimikrobiální rezistenci za jedno z největších rizik pro globální zdraví. V roce 2019 vedla antibiotická rezistence celosvětově k 4,95 milionu úmrtí. Hlavní příčinou je expozice bakterií antibiotikům, zejména v humánní medicíně, kde hraje roli i způsob a délka jejich užívání. Existují důkazy, že zlepšení antibiotické preskripce může vést ke snížení antimikrobiální rezistence. Většina antibiotik je předepisována ambulantním pacientům, zejména pro respirační infekce, kde jsou často užívána nevhodně. Pro zlepšení preskripce je nutné ovlivnit nejen množství předepsaných antibiotik, ale také preferovat antibiotika s nižším potenciálem pro rozvoj rezistence a menším vlivem na mikroflóru hostitele (tzv. ekologická antibiotika). Cílem předkládaného textu je seznámit čtenáře s platnými doporučenými postupy Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) ČLS JEP pro terapii nejčastějších infekcí v ambulantní praxi a srovnat je s doporučenými postupy WHO, NICE (National Institute for Health and Care Excellence) či vybraných odborných společností.

The World Health Organization (WHO) has identified antimicrobial resistance as one of the leading risks to global health. In 2019, antibiotic resistance led to 4.95 million deaths worldwide. The primary cause is the exposure of bacteria to antibiotics, especially in human medicine. There is evidence that improving antibiotic prescriptions can reduce antimicrobial resistance. Most antibiotics are prescribed to outpatients, often for respiratory infections, where they are frequently overused. To improve clinical practice, it is necessary to influence not only the quantity of prescribed antibiotics but also to prefer antibiotics with a lower potential for developing resistance and collateral damage. The aim of this article is to present the current guidelines of SKAP CLS JEP for the treatment of the most common infections in outpatient practice and to compare them with the guidelines of WHO, NICE, and other societies.

• MeSH
• ambulantní péče * organizace a řízení   MeSH
• antibakteriální látky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antibiotická politika metody   organizace a řízení   MeSH
• antibiotická rezistence účinky léků   MeSH
• infekce močového ústrojí farmakoterapie   MeSH
• infekční nemoci kůže farmakoterapie   MeSH
• infekční nemoci * farmakoterapie   MeSH
• lékové předpisy MeSH
• lidé MeSH
• primární zdravotní péče organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Délka antibiotické terapie je kontroverzním tématem, jelikož historicky vycházela doporučení pro délku léčby z tradičních konceptů, empirických zkušeností a obavy z recidivy nedostatečně doléčené infekce. V posledních několika desítkách let však došlo k akumulaci velkého množství dat v odborné literatuře, která umožňují u řady bakteriálních infekcí bezpečné zkrácení délky antibiotické terapie. Ve srovnání s delšími léčebnými režimy se kratší délka terapie ukazuje v mnoha randomizovaných kontrovaných klinických studiích jako stejně účinná, výhodou je menší expozice antibiotikům s nižším rizikem selekce antibiotické rezistence, nežádoucích účinků a lékových interakcí. Ke zkracování antibiotické terapie však nelze přistupovat paušálně, ale individuálně, mimo jiné dle klinického stavu pacienta a dynamiky zánětlivých parametrů.

The duration of antibiotic therapy is a controversial topic, as historically, recommendations for treatment duration were based on traditional concepts, empirical experience and concerns about the recurrence of inadequately treated infections. However, in the last few decades, a large amount of data has accumulated in the scientific literature, allowing for the safe shortening of antibiotic therapy duration for many bacterial infections. Compared to longer treatment regimens, shorter therapy duration has been shown in multiple randomized controlled trials to be equally effective, with the advantage of less antibiotic exposure, resulting in a lower risk of selecting for antibiotic resistance, adverse effects, and drug interactions. Nevertheless, the shortening of antibiotic therapy should not be approached universally, but individually, taking into account, among other things, the clinical condition of the patient and the dynamics of inflammatory markers.

• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• antibiotická rezistence účinky léků   MeSH
• bakteriální infekce * farmakoterapie   MeSH
• infekce dýchací soustavy farmakoterapie   MeSH
• infekce močového ústrojí farmakoterapie   MeSH
• infekční nemoci kůže farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• trvání terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• homeopatie MeSH
• infekční nemoci kůže * farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• materia medica * aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dermatolog se ve své praxi setkává se širokým spektrem zánětlivých onemocnění kůže a podkoží infekčního původu. Povrchové pyodermie zpravidla nebývají provázeny celkovými příznaky a většinou jsou léčeny ambulantně za použití lokálních přípravků s obsahem antibiotik nebo perorálními systémově podávanými antibiotiky. Infekce kůže a měkkých tkání se závažnějším průběhem jsou léčeny za hospitalizace intravenózními antibiotiky se širším spektrem účinku. Jednotlivé nosologické jednotky jsou vyvolány typickými původci, od kterých se odvíjí volba antibiotika k cílené léčbě. V současné době je třeba pamatovat i na možnost meticilin-rezistentního Staphylococcus aureus v komunitě, který je spojován spíše s nosokomiálními infekcemi. Článek shrnuje aktuální doporučení antibiotické léčby bakteriálních kožních infekcí.

In their practice, dermatologists encounter a wide range of inflammatory diseases of the skin and subcutaneous tissue of infectious origin. Superficial bacterial skin infections are typically unaccompanied by general symptoms, and are most often treated on an outpatient basis by means of topical antimicrobial agents or oral systemic antibiotics. Skin and soft tissue infections with a more severe course are treated with intravenous broad-spectrum antibiotics during hospitalization. Distinct nosological entities are caused by typical agents, which guides the selection of antibiotic for targeted therapy. Currently, it is also important to consider the option of community-associated methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA), which usually tends to be associated with nosocomial infections. The article summarizes the current recommendations for antibiotic treatment of bacterial skin infections.

• MeSH
• antibakteriální látky * aplikace a dávkování   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• infekční nemoci kůže * farmakoterapie   klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Zánětlivá onemocnění kůže a měkkých tkání představují významnou skupinu infekcí člověka. Jejich nejčastějšími původci jsou bakterie Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes. S ohledem na pokračující růst antibiotické rezistence těchto patogenů se aktuální výzkum zaměřuje na hledání nových látek účinných na infekce, u nichž selhává konvenční antimikrobní terapie. Slibnou v tomto smyslu je léčba založená na antibakteriálním účinku enzymatických preparátů (tzv. enzybiotik), které degradují bakteriální buněčnou stěnu. Tyto látky působí specificky na daný patogen, nikoliv však na kožní mikrobiom, což příznivě ovlivňuje léčebný proces. Enzymy mohou být špatně rozpustné, nestabilní nebo se rychle eliminují z organismu, a proto je snaha o vytvoření tzv. "biobetters", enzymů s vylepšenými vlastnostmi. Důraz je také kladen na vývoj nových nosičů pro enzybiotika či krytů s hojivým efektem, do nichž jsou enzymy inkorporovány.

Inflammatory diseases of the skin and soft tissues are an important group of human infections. The most common causes are the bacteria Staphylococcus aureus and Streptococcus pyogenes. Given the growing resistance of these pathogens to antimicrobials, the current research focuses on the search for novel therapeutic options that would be effective against infections refractory to conventional antimicrobials. A promising alternative is the use of enzyme-based antimicrobials (enzybiotics) that degrade the bacterial cell wall. They target the specific pathogen but do not affect the skin microbiome, thus helping the healing process. As enzymes can be poorly soluble, unstable, or subject to rapid elimination from the body, efforts are made to create biobetters, i.e., enzymes with improved characteristics. Emphasis is also put on the development of novel enzybiotic carriers or wound healing dressings with integrated enzymes.

• Klíčová slova
• enzybiotika, biobetters,
• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• biokompatibilní materiály MeSH
• enzymoterapie * MeSH
• hojení ran MeSH
• infekce měkkých tkání * farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• infekční nemoci kůže * farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Staphylococcus aureus patogenita   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Článok pojednáva o pomerne novom lipoglykopeptidovom antibiotiku na trhu s názvom dalbavancín. Stručne popisuje spektrum a mechanizmus jeho antibakteriálneho účinku a dávkovacie schémy, ktoré je možné použiť v liečbe infekcií kože a mäkkých tkanív. V predloženej kazuistike autori popisujú prípad flegmóny ramena u pacientky, ktorej vyvolávateľom bol MRSA a na jej liečbu bolo -úspešne použité toto antibiotikum.

The article discusses dalbavancin, a relatively new lipoglycopeptide antibiotic brought to market. It briefly describes the spectrum and mechanism of its antibacterial effect and dosing regimens that can be used in the treatment of skin and soft tissue infections. The authors present a case of a patient with shoulder phlegmon caused by MRSA who was successfully treated with this antibiotic.

• Klíčová slova
• Dalbavalcín, Teicoplanin,
• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• celulitis farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• horní končetina MeSH
• infekční nemoci kůže farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• methicilin rezistentní Staphylococcus aureus izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• teikoplanin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• infekce měkkých tkání * farmakoterapie   MeSH
• infekční nemoci kůže * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Publikace se zabývá antibiotickou terapií respiračních infekcí, infekcí močových cest, kožních infekcí a alergií a anafylaxí.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• infekce dýchací soustavy farmakoterapie   MeSH
• infekce močového ústrojí farmakoterapie   MeSH
• infekční nemoci kůže farmakoterapie   MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• farmakoterapie
• všeobecné lékařství

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• bakteriurie diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• erysipel diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• farmakoterapie * metody   MeSH
• faryngitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• gonorea diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• infekce dýchací soustavy diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• infekce močového ústrojí diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• infekce * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• infekční nemoci kůže diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• lymeská nemoc diagnóza   epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• pertuse diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• pneumonie diagnóza   epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• pyelonefritida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Staphylococcus aureus je jedním z nejčastějších původců bakteriálních infekcí, včetně kmenů rezistentních k meticilinu (meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, MRSA). Léčba infekcí vyvolaných MRSA je limitována spektrem dostupných antibiotik. Novým antibiotikem s účinkem na MRSA je cefalosporin páté generace - ceftarolin. Mezi jeho indikace patří komplikované infekce kůže a měkkých tkání a komunitní pneumonie. Klinická účinnost ceftarolinu byla prokázána i v observačních studiích u pacientů s infekcemi krevního řečiště.

Staphylococcus aureus including methicilin resistant strains (methicillin-resistant Staphylococcus aureus, MRSA) is one of the most frequent causative agent of bacterial infection, generally. Treatment of MRSA infections is limited by the availability of effective drugs. Ceftaroline, fifth generation of cephalosporin, is one of them. Approved indications are community acquired pneumonia and complicated skin and soft tissue infections. Observational studies proved clinical efficacy and safety of ceftaroline for treatment of bloodstream infections.

• Klíčová slova
• Ceftarolin fosamil,
• MeSH
• bakteriemie farmakoterapie   MeSH
• cefalosporiny aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• infekční nemoci kůže farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• injekce intravenózní MeSH
• lidé MeSH
• methicilin rezistentní Staphylococcus aureus * účinky léků   MeSH
• rezistence na methicilin účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH