Most patients with chronic lymphocytic leukaemia (CLL) are nowadays diagnosed without any symptoms and do not require therapy. A prognostic score identifying patients within this large group who are at high risk of disease progression would be highly beneficial. The recently published International Prognostic Score for Early asymptomatic patients (IPS-E) uses combination of absolute lymphocyte count (ALC) >15 × 109 /l, palpable lymphadenopathy, and unmutated immunoglobulin heavy-chain variable-region (IGHV) gene to predict the time to first-line therapy (TTFT). Patients at low, intermediate, and high risk had estimated 5-year TTFT of 8%, 28%, and 61%. We performed an external validation of the IPS-E score using an unselected, consecutive group of 130 Binet A patients. The 5-year TTFT was 11%, 36%, and 78% (C-statistic 0·74). Furthermore, we propose an alternative system (AIPS-E) using cytogenetic aberrations instead of palpable lymphadenopathy. This system yielded 5-year TTFT of 14%, 40%, and 72%. These results were externally validated in 388 Binet A patients from five Czech centres; the 5-year TTFT was 16%, 37%, and 80% (C-statistic 0·74). In conclusion, we have successfully validated the IPS-E score for patients with early stage CLL. In addition, we propose a modified scoring system, the AIPS-E, combining IGHV, fluorescence in situ hybridisation, and ALC.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• chromozomální aberace statistika a číselné údaje   MeSH
• chronická lymfatická leukemie krev   diagnóza   mortalita   patologie   MeSH
• geny pro těžké řetězce imunoglobulinů genetika   MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční metody   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenopatie diagnóza   MeSH
• palpace metody   MeSH
• počet lymfocytů metody   MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů metody   MeSH
• výzkumný projekt trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Delays in treatment seeking and antivenom administration remain problematic for snake envenoming. We aimed to describe the treatment seeking pattern and delays in admission to hospital and administration of antivenom in a cohort of authenticated snakebite patients. Adults (> 16 years), who presented with a confirmed snakebite from August 2013 to October 2014 were recruited from Anuradhapura Hospital. Demographic data, information on the circumstances of the bite, first aid, health-seeking behaviour, hospital admission, clinical features, outcomes and antivenom treatment were documented prospectively. There were 742 snakebite patients [median age: 40 years (IQR:27-51; males: 476 (64%)]. One hundred and five (14%) patients intentionally delayed treatment by a median of 45min (IQR:20-120min). Antivenom was administered a median of 230min (IQR:180-360min) post-bite, which didn't differ between directly admitted and transferred patients; 21 (8%) receiving antivenom within 2h and 141 (55%) within 4h of the bite. However, transferred patients received antivenom sooner after admission to Anuradhapura hospital than those directly admitted (60min [IQR:30-120min] versus 120min [IQR:52-265min; p<0.0001]). A significantly greater proportion of transferred patients had features of systemic envenoming on admission compared to those directly admitted (166/212 [78%] versus 5/43 [12%]; p<0.0001), and had positive clotting tests on admission (123/212 [58%] versus 10/43 [23%]; p<0.0001). Sri Lankan snakebite patients present early to hospital, but there remains a delay until antivenom administration. This delay reflects a delay in the appearance of observable or measurable features of envenoming and a lack of reliable early diagnostic tests. Improved early antivenom treatment will require reliable, rapid diagnostics for systemic envenoming.

• MeSH
• antiveniny terapeutické užití   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• hadí jedy * MeSH
• hadi MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• první pomoc MeSH
• uštknutí hadem diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• venkovské obyvatelstvo MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Srí Lanka MeSH

Relapsing diffuse large B cell lymphomas (rDLBCL) represent a heterogeneous disease. This heterogeneity should be recognized and reflected, because it can deform the interpretation of clinical trial results. DLBCL patients with the first relapse and without CNS involvement were identified in the Czech Lymphoma Study Group (CLSG) database. Interval-to-therapy (ITT) was defined as the time between the first manifestation of rDLBCL and the start of any treatment. The overall survival (OS) of different ITT cohorts (< 7 vs. 7-21 vs. > 21 days) was compared. In total, 587 rDLBCLs (51.8% males) progressed with a median of 12.8 months (range 1.6 to 152.3) since the initial diagnosis (2000-2017). At the time of relapse, the median age was 67 years (range 22-95). First-line therapy was administered in 99.3% of the patients; CHOP and anti-CD20 were given to 69.2% and 84.7% of the patients, respectively. The salvage immune/chemotherapy was administered in 88.1% of the patients (39.2% platinum-based regimen). The median ITT was 20 days (range 1-851), but 23.2% of patients initiated therapy within 7 days. The 5-year OS was 17.4% (range 10-24.5%) vs. 20.5% (range 13.5-27.4%) vs. 42.2% (range 35.5-48.8%) for ITT < 7 vs. 7-21 vs. > 21 days (p < 0.001). ITT was associated with B symptoms (p 0.004), ECOG (p < 0.001), stage (p 0.002), bulky disease (p 0.005), elevated LDH (p < 0.001), and IPI (p < 0.001). The ITT mirrors the real clinical behavior of rDLBCL. There are patients (ITT < 7 days) with aggressive disease and a poor outcome. Conversely, there are rDLBCLs with ITT ≥ 21 days who survive for a long time.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci * statistika a číselné údaje   MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• databáze faktografické MeSH
• difúzní velkobuněčný B-lymfom diagnóza   epidemiologie   patologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vinkristin terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Patients with multiple myeloma (MM) seem to be at increased risk for more severe COVID-19 infection and associated complications due to their immunocompromised state, the older age and comorbidities. The European Myeloma Network has provided an expert consensus statement in order to guide therapeutic decisions in the era of the COVID-19 pandemic. Patient education for personal hygiene and social distancing measures, along with treatment individualization, telemedicine and continuous surveillance for early diagnosis of COVID-19 are essential. In countries or local communities where COVID-19 infection is widely spread, MM patients should have a PCR test of nasopharyngeal swab for SARS-CoV-2 before hospital admission, starting a new treatment line, cell apheresis or ASCT in order to avoid ward or community spread and infections. Oral agent-based regimens should be considered, especially for the elderly and frail patients with standard risk disease, whereas de-intensified regimens for dexamethasone, bortezomib, carfilzomib and daratumumab should be used based on patient risk and response. Treatment initiation should not be postponed for patients with end organ damage, myeloma emergencies and aggressive relapses. Autologous (and especially allogeneic) transplantation should be delayed and extended induction should be administered, especially in standard risk patients and those with adequate MM response to induction. Watchful waiting should be considered for standard risk relapsed patients with low tumor burden, and slow biochemical relapses. The conduction of clinical trials should continue with appropriate adaptations to the current circumstances. Patients with MM and symptomatic COVID-19 disease should interrupt anti-myeloma treatment until recovery. For patients with positive PCR test for SARS-CoV-2, but with no symptoms for COVID-19, a 14-day quarantine should be considered if myeloma-related events allow the delay of treatment. The need for surveillance for drug interactions due to polypharmacy is highlighted. The participation in international COVID-19 cancer registries is greatly encouraged.

• MeSH
• Betacoronavirus izolace a purifikace   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• kontrola infekce metody   MeSH
• koronavirové infekce epidemiologie   prevence a kontrola   přenos   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• mnohočetný myelom terapie   virologie   MeSH
• pandemie prevence a kontrola   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• telemedicína * MeSH
• virová pneumonie epidemiologie   prevence a kontrola   přenos   virologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit sociodemografi cké, osobní, situační a časové faktory, které ovlivňují délku rozhodování pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) při vyhledávání první pomoci. Metodika: Do naší studie jsme zařadili 83 konsekutivních pacientů, kteří byli v období od prosince 2018 do března 2019 hospitalizováni na našem pracovišti pro infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI). Pacienti odpovídali formou dotazníku na otázky týkající se informovanosti o AKS, důvodů přednemocničního zdržení. Výsledky: Celkově bylo zařazeno 83 pacientů, z toho 63 mužů a 20 žen, medián věku souboru dosahoval 63 let. Pouze 15 pacientů (18,1 %) již v minulosti podstoupilo intervenci na koronárních tepnách. Osmatřicet pacientů (45,8 %) znalo příznaky AKS a 36 pacientů (43,4 %) znalo minimálně dva rizikové faktory ischemické choroby srdeční (ICHS). Medián časového zdržení od vzniku symptomů do kontaktování lékařské pomoci byl 120 minut. Pětapadesát pacientů (66,3 %) vyhledalo lékařskou pomoc do tří hodin od vzniku potíží. Průměrný věk mužů byl 62,3 roku a medián přednemocničního zdržení činil u mužů 120 minut, zatímco u žen dosahoval průměrný věk 66,1 roku a medián přednemocničního zdržení 165 minut. Medián zdržení u vysokoškolsky vzdělaných pacientů (n = 4) byl 52,5 min, 120 minut u středoškolsky vzdělaných pacientů (n = 57) a 112,5 minuty u pacientů se základním vzděláním (n = 22). Medián zdržení u pacientů se znalostmi symptomů ICHS (n = 38) byl 120 minut a u pacientů bez znalosti symptomů (n = 45) rovněž 120 minut. Stejně tak se pacienti s primomanifestací ICHS (n = 68) nelišili v přednemocničním zdržení od pacientů, kteří již v minulosti absolvovali perkutánní koronární intervenci (n = 15). Medián byl shodně 120 minut. Mezi důvody zdržení patřily bolesti zad v 31,3 % (n = 26), bolesti žaludku v 7,2 % (n = 6), nespecifi cké bolesti v 6 % (n = 5), plicní potíže v 3,6 % (n = 3), 19,3 % pacientů (n = 16) nechtělo zatěžovat lékaře, 15,7 % pacientů (n = 13) nevědělo, že si situace žádá akutní řešení, 8,4 % pacientů (n = 7) nemělo čas a 8,4 % (n = 7) se bálo lékařského kontaktu. Závěr: V našem souboru byl medián časového zdržení od vzniku potíží do prvního lékařského kontaktu 120 minut. Nejčastější příčinou byla záměna symptomů AKS za bolesti zad. Delší zdržení vykazovali pacienti starší 65 let, ženy a pacienti s nižším než vysokoškolským vzděláním. V časovém zdržení nebyl žádný rozdíl mezi pacienty se znalostí symptomů AKS či rizikových faktorů ICHS oproti pacientům bez znalosti symptomů AKS či rizikových faktorů ICHS. Stejně tak nebyl rozdíl mezi pacienty s předchozí perkutánní koronární intervencí oproti pacientům s primomanifestací ICHS.

The median of the time delay between the occurrence of symptoms and the contact of medical aid was 120 minutes. 55 patients (66.3%) called for help in less than 3 hours since their troubles started. The average age of men included in our study was 62.3 years and the median of the delay was 120 minutes among them. Whereas the average age among the women was 66.1 years and the delay before their admission was 165 minutes. The median among the people with tertiary education (n = 4) was 52.5 minutes, it was 120 minutes among patients with secondary education (n = 57) and it was 112.5 minutes among patients with primary education only (n = 22). The median of the delay among the patients who were aware of the symptoms of CHD (n = 38) was 120 minutes while it was the same also among the patients who were not aware of the symptoms (n = 45). Similarly, there was no difference in the median of the delay between the patients with a primomanifestation of CHD (n = 68) and the patients with a previously performed percutaneous coronary intervention (n = 15) – it was 120 minutes in both groups. The patients mentioned as the causes of the delay back aches (31.3%; n = 26), stomach aches (7.2%; n = 6), pulmonary diffi culties (3.6%; n = 3); 19.3% of the patients (n = 16) did not want to bother the physician; 15.7% (n = 13) were not aware of the fact that the situation deserves an acute resolution; 8.4% of the patients (n = 7) did not have time to resolve the problems and 8.4% of the patients (n = 7) were afraid of a contact with a physician. Conclusion: In our group the median of the delay between the fi rst occurrence of the symptoms and the fi rst medical contact was 120 minutes. The confusion between ACS symptoms and a back ache was the most frequent cause of the delay. The patients who were older than 65 years of age, women and patients without higher education evince a longer delay. There was no difference in the delay between the patients who were aware of ACS symptoms (or CHD risk factors) and the patients who were not aware of ACS symptoms (or CHD risk factors). Similarly there was no difference between the patients with a primomanifestation of CHD and patients with a previously performed percutaneous coronary intervention.

• MeSH
• akutní koronární syndrom MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• časové faktory MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• urgentní zdravotnické služby metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Úvod: Moderní přístup k léčbě pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) je založen na rychlém provedení přímé perkutánní koronární intervence (dPCI) s rekanalizací infarktové tepny. Konečný účinek léčby z velké části závisí na úrovni organizace přednemocniční péče, díky které lze dosáhnout zkrácení doby celkové ischemie, a tím zlepšit prognózu pacienta. Cíl: Posouzení vývoje časových intervalů přednemocniční péče a vlivu typu transportu na tyto intervaly u pacientů s akutním STEMI ošetřených přímou PCI v letech 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016. Metody: Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti s akutním STEMI, kteří podstoupili přímou perkutánní koronární intervenci v čase do 12 hodin od začátku potíží. Celkově bylo do analýzy zařazeno 1 250 pacientů. Ke zmapování vývoje v průběhu posledních osmi let byly použity univariantní a multivariantní analýzy. Kategorické proměnné byly analyzovány χ2 testem, spojité proměnné jednofaktorovou analýzou ANOVA a obecnými lineárními modely, kde hlavní zaměření bylo na analýzu časových intervalů, a hlavními sledovanými faktory byly rok události a typ transportu. Výsledky: Časové intervaly se až na malé odchylky mezi jednotlivými lety příliš neměnily, s výjimkou roku 2014, kde důvod odchylky nesouvisel s přednemocniční péčí. Limit 120 minut od prvního kontaktu se zdravotnickým personálem do nafouknutí balonku (first-medical-contact-to-balloon time, FMCTB) byl splněn u více než 80 % pacientů (80,8 %), doporučený limit 90 minut u 55,2 % pacientů. Klíčovým faktorem ovlivňujícím celkový čas byla pacientova volba způsobu transportu – u pacientů, kteří využili primárního transportu, byly intervaly významně kratší (FMCTB v průměru o 38,2 minuty a celková doba ischemie o 92,9 minuty). Hlavními intervaly, ve kterých tento rozdíl narůstal, byly vedle zpoždění způsobeného pacientem (103 minut u pacientů s primárním transportem, 131 u pacientů se sekundárním) bohužel i prodlení od oznámení pacientových problémů systému po vyhodnocení EKG (26 minut, pokud pacient zavolá rychlou zdravotnickou pomoc [RZP], 52 minut, pokud se dopraví k lékaři sám) a následný transport na katetrizační sál (60 minut při primárním, 97 minut při sekundárním transportu). Zvláště u posledních dvou intervalů vidíme u sekundárního módu transportu jednoznačný prostor pro zlepšení. Závěr: Až na malé výjimky se časové intervaly mezi jednotlivými lety příliš nemění. Zcela zásadní vliv na celkovou dobu ischemie však má pacientovo rozhodnutí, zda zvolí primární transport, nebo se dopraví k nejbližšímu lékaři či na ambulanci sám (sekundární transport).

Introduction: A modern treatment of patients with ST segment elevation myocardial infarction (STEMI) is based on a rapid primary percutaneous coronary intervention with direct recanalization of the affected coronary artery (dPCI). The outcome of the treatment depends largely on the pre-hospital care management, which can reduce the total ischaemic time and subsequently improve patient's outlook. Aims: The principal aims of this retrospective study were to assess the development of time intervals related to the pre-hospital care and the effect of the mode of transportation to the cathlab (primary vs secondary) on these intervals in patients with acute STEMI treated by primary PCI in 2008, 2010, 2012, 2014 and 2016. Methods: We have analysed patients with STEMI treated using PCI within 12 h of symptoms onset. In total, 1250 patients were included. To evaluate the development over the last 8 years, uni- and multivariate analyses were used. Categorical variables were analysed using chi-squared tests while continuous variables were analysed using one-way ANOVA and general linear models. The effect of the year and of mode of transportation on time intervals was studied. Results: The time intervals did not significantly differ among years with the exception of 2014 where the reason of the deviation was however not related to the quality of the pre-hospital care. The 120 min limit from the first medical contact to unblocking the affected artery (FMCTB) was met in more than 80% patients (80.8%), the recommended limit of 90 min in 55.2% of patients. The key factor affecting the total ischaemic time was however the patients' choice of the mode of transportation – in patients who opted for the primary route of transportation, i.e., called the ambulance, the intervals were significantly shorter (FMCTB on average by 38.2 min and total ischaemic time by 92.9 min). The principal delays were detected in the patients' delay (103 min in patients with primary transportation route, 131 in patients with secondary route) as well as, unfortunately, in the intervals between reporting the patients' problem to the system and ECG-confirmed diagnosis (26 min if the patient calls ambulance vs 52 min if they present at a general practitioner or outpatient clinic) and subsequent transportation to the cathlab (60 min for primary route, 97 for secondary). The latter two should be in particular targeted and we can see a significant room for improvement here. Conclusion: The time intervals do not vary among individual years (with some exceptions). The route of transportation, which is a patient's choice, on the total ischaemic time is however a crucial and predominant factor affecting the total ischaemic time as well as individual intervals.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci klasifikace   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• časové faktory MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• transport pacientů klasifikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Úvod: Kraniocerebrálne poranenie (KCP) je definované ako poškodenie lebky a mozgu vplyvom vonkajšej mechanickej sily, ktoré má za následok dočasné alebo trvalé poškodenie funkcií centrálneho nervového systému, spojených s rôznym stupňom poruchy vedomia. Závažné kraniocerebrálne poranenie je vedúcou príčinou mortality a invalidizácie u detí a mladých dospelých. Cieľom práce je analýza kvality poskytovania prednemocničnej neodkladnej zdravotnej starostlivosti pri kraniocerebrálnych poraneniach posádkami Falck Záchrannej a.s. Metódy: Ide o retrospektívnu štúdiu zásahov posádok Falck Záchranná a.s. v roku 2015. Analyzované boli indikátory kvality činnosti posádok na scéne. Autori vychádzali z usmernenia Slovenskej spoločnosti pre urgentnú medicínu a medicínu katastrof z r. 2015. Autori analyzovali aj časové indikátory – dojazdový čas a čas odovzdania pacienta v cieľovom zdravotníckom zariadení. Tieto časy boli stratifikované do časových intervalov. Výsledky: Pre stanovenie indikátorov kvality výkonov na scéne bolo analyzovaných 1579 zásahov v roku 2015. Analyzované boli indikátory stanovenia presného mechanizmu a okolností vzniku KCP, prevencia a korekcia hypoxie, prevencia a liečba systémovej hypotenzie, monitoring vitálnych funkcií, imobilizácia krčnej chrbtice a smerovanie pacienta. Analýza časových parametrov bola pre medián dojazdového času 8:20 min pre RLP posádky a 9:42 min pre RZP posádky. Čas od dosiahnutia pacienta po odovzdanie v zdravotníckom zariadení bol v čase „zlatej hodiny“ dodržaný v 76,5% pacientov. Záver: Z množstva výsledkov, ktorými autori disponujú, prezentujú iba vybranú skupinu dát. Výsledky uvádzajú ako vzor a potenciálne východisko pri zverejňovaní ďalších dát v budúcnosti.

Introduction: Traumatic brain injury (TBI) is defined as the damage to the skull and the brain caused by external mechanical force, which results in temporary or permanent impairment of central nervous system function associated with varying degrees of disorder of consciousness. Severe TBI is the leading cause of mortality and disability in children and young adults. The aim of the work is to analyze the quality of prehospital emergency medical care in TBI patients managed by Falck rescue crews. Methods: This is a retrospective study of Falck rescue crews interventions in the year 2015. Quality indicators of crews´ activities on the scene were analyzed based on the recommendation of Slovak Society for Emergency Medicine and Disaster Medicine issued in 2015. Selected time indicators are response time and patient handover target in the hospital. These times were stratified into time slots. Results: In 2015 overall 1,549 medical reports were analyzed to determine the quality indicators of scene performances. The analyzed indicators were determining the precise mechanism and the circumstances of the TBI, correction of hypoxia, prevention and treatment of systemic hypotension, continuous monitoring of vital functions, cervical spine immobilization of the patient and his transport to proper facilities. Analysis of time indicators showed the response time median 8:20 minutes for doctor crews and 9:42 minutes for paramedic crews. The patient delivery to a hospital from the scene was achieved within 60 minutes (golden hour) for 76.5% patients. Discussion: Authors present the selected group of data which could be used as a potential model basis for health policy authorities. Similar analyses are needed for the other First hour quintet diagnoses.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• kraniocerebrální traumata diagnóza   epidemiologie   ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• neodkladná péče o pacienty s traumatem metody   MeSH
• skóre závažnosti úrazu MeSH
• transport pacientů metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• ukazatele kvality zdravotní péče MeSH
• urgentní zdravotnické služby * organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• letecká záchranná služba statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• transport pacientů MeSH
• urgentní zdravotnické služby organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Každoročne zomrú celosvetovo približne 4 milióny ľudí následkom úrazu a hoci veľká časť pacientov s ťažkým úrazom zomiera na mieste nehody a v prednemocničnej zdravotnej starostlivosti, rôzne zdroje uvádzajú, že 44 % úmrtí na traumu je po prijatí do nemocnice. Závažné krvácanie je zodpovedné približne za tretinu úmrtí u pacientov hospitalizovaných pre traumu (včasné úmrtia) a zároveň významne prispieva k ostatným príčinám smrti (neskoré úmrtia). Významnou príčinou tzv. preventabilnej smrti následkom ťažkého úrazu je zlyhanie včasného a adekvátneho manažmentu pacienta s úrazom. Rýchla a správna identifikácia pacientov s vysokým rizikom smrti a následne transport do správnej nemocnice, môže mortalitu ťažkých úrazov znižovať. Systém NZS by mal v každej krajine fungovať ako celok a pri jeho tvorbe by mali byť zohľadňované vedecké analýzy a záujem o kvalitné prežívanie čo najväčšieho podielu pacientov. Efektívne vynakladanie zdrojov je tiež veľmi dôležité, zvažovať sa však musí nielen okamžitý finančný efekt v ušetrených peniazoch za kilometre, prípadne obložnosť oddelenia, či vyťaženosť personálu. Do úvahy musíme brať kvalitu prežívania zranených a ich schopnosť zaradiť sa do aktívneho, aj pracovného života dlhodobo.

Approximately 4 million people die worldwide every year due to accident and serious injury. Although a large proportion of patients with serious injury die on scene and in prehospital care, various sources indicate that 44 % of deaths occur after admission to hospital. Approximately one third of deaths (early death) caused by trauma is due to serious bleeding. Bleeding is an important contributing factor to other causes of death (late ones). Significant cause of so called “preventable death” due to severe trauma is a failure of early and appropriate management of patients with injuries. Early and precise identification of patients at high risk of death and following transport to the right hospital can reduce mortality in severe injuries. The emergency health care should operate as a holistic and consistent system and in creation and development of it, have to be taken into account scientific analysis and commitment for quality survival of the largest possible proportion of patients. Effective use of resources is also very important. However, into account, should not only be taken immediate financial effect of that money for kilometers, occupancy rate department, or staff occupancy. We also should consider the quality of survival injured and their ability to be in an active and working life in long-run point of view.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci * statistika a číselné údaje   MeSH
• chirurgie operační statistika a číselné údaje   MeSH
• krevní transfuze statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• polytrauma etiologie   mortalita   ošetřování   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• skóre závažnosti úrazu MeSH
• transport pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• třídění pacientů metody   normy   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Kontext: Endovaskulární léčba (EVL) těžké akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) na podkladě uzávěru velkých cév je účinná a bezpečná. Nicméně stále ještě probíhá diskuse o významu časové prodlevy a využívání vyspělých zobrazovacích metod u penumbry na úkor ztráty cenných minut. Metody: Provedli jsme metaanalýzu zaměřenou na časový aspekt v randomizovaných klinických studiích (RCT), v nichž se metodicky začaly používat stent-retrievery s novými technologiemi. Zvolený časový interval byla doba od nástupu příznaků až do zavedení katétru do třísla (od doby, kdy byl pacient naposled viděn v pořádku, až do doby zavedení zavaděče na katetrizačním sálu). Primárním sledovaným parametrem byl dobrý funkční výsledek (mRS 0–2) po 90 dnech, mezi sekundární sledované parametry patřily mortalita do 90 dnů a symptomatické krvácení do mozku. Kromě toho jsme provedli subanalýzu pacientů s EVL ve snaze zjistit případné korelace mezi kratší dobou do výkonu a výsledným stavem. Stejnou subanalýzu jsme provedli po zařazení údajů z jednoramenných registrů, v nichž byly použity údaje pacientů, u nichž byl výkon proveden pomocí moderních stent-retrieverů. Výsledky: Celkem byly analyzovány údaje 1 287 pacientů (pět RCT); 634 pacientů s EVL bylo dále rozděleno do dvou skupin podle časového údaje (kratší/delší než 240 min). Mimoto bylo 1 501 pacientů léčených EVL (devět studií) rozděleno do dvou předem specifi kovaných skupin (kratší/delší) a jejich údaje analyzovány. Jak v metaanalýze, tak v subanalýze byl u skupiny s kratší dobou do výkonu zjištěn lepší funkční výsledek po 90 dnech (log OR = –2,07; 95% CI [–3,00 až –1,14]) a méně případů úmrtí (log OR = –0,56; 95% CI [–3,66 až –2,55]); to ukazuje, že doba od nástupu příznaků do zavedení katétru do třísla velmi významně ovlivňuje mortalitu. Naopak nitrolebeční krvácení bylo zaznamenáno častěji ve skupině s dlouhým intervalem (log OR = 0,18; 95% CI [–1,36 až –1,71]), což prokazuje, jak časové prodlevy mohou důsledky iCMP dále zhoršit. Závěry: Tato metaanalýza přináší další důkazy podporující představu, že v léčbě akutních ischemických cévních mozkových příhod platí, že „čas je mozek“. Obecně lze konstatovat, že časně zahájená endovaskulární léčba (punkce třísla do < 4 hodin) významně zlepšuje výsledný stav pacienta. Zdravotnické systémy musejí vyvinout maximální úsilí o zkrácení prodlevy mezi samotnou příhodou a zahájením léčby akutní cévní mozkové příhody v nemocnici. Čím dříve je pacient dopraven do nemocnice, tím důležitější je rychlé zahájení jeho léčby s nadějí na jeho plné neurologické zotavení.

Background: Endovascular treatment (EVT) of severe acute ischemic stroke (AIS) determined by large vessel occlusion (LVO) is effective and safe. Debate still goes on especially about time importance and utilization of advanced penumbra imaging at the expense of losing valuable minutes. Methods: We did a meta-analysis focused on time of randomized clinical trials (RCTs) that started to use methodically the new-tech stent retrievers. The chosen time interval was onset-groin time (from last seen well to sheath insertion in the cathlab). Primary outcome was good functional outcome (mRS of 0–2) at 90 days, secondary outcomes were mortality at 90 days and symptomatic intra-cerebral hemorrhage (sICH). Furthermore, we did a sub-analysis of the EVT patients to fi nd a correlation between faster times and outcomes. We did the same sub-analysis including also single-arm registries that used modern stent retrievers. Results: Totally data from 1287 patients (5 RCTs) were analyzed, whose 634 EVT patients were divided into two groups based on time (faster/slower than 240 min). Furthermore 1501 EVT-treated patients (9 studies) were divided into two pre-specifi ed groups (fast/slow) and analyzed. In both meta-analysis and sub-analysis, the fast group had better functional outcome at 90 days (log OR = –2.07, 95% CI [–3.00, –1.14]) and less deaths (log OR = –0.56, 95% CI [–3.66, –2.55]), demonstrating that onset-groin time has a strong impact even on mortality. On the other hand, sICH resulted to be more frequent in the slow group (log OR = 0.18, 95% CI [–1.36, –1.71]) emphasizing how delays could even worsen AIS. Conclusions: This meta-analysis supports the “Time is brain” strategy in treatment of acute ischemic stroke. In general, fast endovascular treatment (groin puncture within < 4 h) signifi cantly improves patients’ outcomes. Healthcare systems should develop maximal effort to shorten pre-hospital and in-hospital delays in acute stroke patients. The earlier the patient is presenting, the more important is the fast track, offering chance for full neurologic recovery.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• cévní mozková příhoda * chirurgie   radiografie   MeSH
• endarterektomie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH