JavaScript is NOT enabled !

* Show help

10 hits in Medvik Filters

Online article

Vliv vitamínů, minerálů a stopových prvků na lidské zdraví s podrobnějším zaměřením na urogenitální systém. Jaká rizika přináší jejch deficit či předávkování? 2. část
[Effect of vitamins, minerals, and trace elements on human health with a focus on the urogenital system. What are the risks involved in their deficiency or overdose? 2nd part]

Kladenský, Jiří, 1954-
Author Authority UROINTEGRITAS, s. r. o., Dům zdraví Marty Hartlové, Brno

Praktické lékárenství. 2017 ; 13 (3E) : e18-e28.

ISSN 1801-2434
Medvik
Source

Tak, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole o vlivu vitaminů na lidský organismus, platí stejně o minerálech a stopových prvcích, že o jejich vlivu na lidský organismus bylo doposud napsáno nepřeberné množství článků a knih. Avšak vzhledem k tomu, že publikace vydávají často sami výrobci potravinových doplňků, jsou tyto někdy psány tendenčně s cílem ovlivnit a přesvědčit čtenáře o nezbytnosti užívání těchto přípravků, přičemž jejich odborná validita je často zkreslená a tendenční. Z tohoto důvodu zde bývá riziko, že u konzumentů těchto potravinových doplňků při jejich nadměrném užívání v důsledku reklamních doporučení může poměrně snadno dojít k předávkování těmito minerály a stopovými prvky se všemi negativními následky. V přehledném článku jsou o těchto látkách pro naši orientaci stručně uvedeny základní fakta a údaje. U látek, které mají bezprostřední vliv na urogenitální systém (Na, K, Ca, Mg, P, Zn, Se), bude v článku pojednáno podrobněji.

What was mentioned in the previous chapter on the effect of vitamins on the human body applies as well to minerals and trace elements, namely that abundant literature has been published on their effect on the human body; however, given the fact that some of the publications are produced by the manufacturers of food supplements themselves, these are frequently written in a tendentious way in order to persuade the reader of the necessity of taking such products, and their scientific validity is often biased. For this reason, there is a risk that, due to excessive use because of advertising, the users of these food supplements can relatively easily overdose with these minerals and trace elements with all the subsequent negative effects. The review article briefly presents the basic facts and data on these substances. Those substances that have an immediate effect on the urogenital system (Na, K, Ca, Mg, P, Zn, Se) are dealt with in more detail.

Online article

Metabolické kostní onemocnění při nezralosti
[Metabolic bone disease of prematurity – review article]

Československá pediatrie. 2015 ; 70 (5) : 303-312.

ISSN 0069-2328
Medvik
Source

Nezralí novorozenci, zejména ti, kteří se narodí před 28. gestačním týdnem, jsou ohroženi redukcí obsahu kostního minerálu, protože největší část mineralizace fetálního skeletu se odehrává ve třetím trimestru těhotenství s maximem v termínu porodu. Postnatálně, vlivem časněji zahájené přestavby skeletu, relativně rychlému růstu kosti a nízké retenci minerálů (ve srovnání s intrauterinní) dochází k další významné redukci kostní denzity. Důsledkem těchto změn u nedonošených dětí je jednotka označovaná jako metabolické kostní onemocnění (MBD). I přes významný pokrok intenzivní novorozenecké péče v posledních 20 letech se incidence MBD u nedonošených novorozenců nezměnila (30–55 %). Zdá se, že výskyt patologických fraktur na podkladě MBD klesá, přesto je zde ale více než 10% riziko této časné komplikace. Rozdíly ve stavbě skeletu původně nezralých novorozenců oproti zdravé populaci pozorované ve školním věku nebo u mladých dospělých (redukce finální tělesné výšky, event. kostní denzity) mohou představovat významný rizikový faktor k rozvoji časné osteoporózy v dospělosti. Rizikové faktory přispívající k rozvoji kostní patologie u nezralých novorozenců jsou dobře zdokumentovány. Diagnostika MBD je založena na stanovení biochemických parametrů kostního metabolismu. Nízká hladina sérového fosforu a vysoká hladina alkalické fosfatázy je považována za zlatý standard, přestože byla opakovaně demonstrována jejich značně omezená spolehlivost. Základem úspěšné léčby je důsledná prevence, která spočívá v časné optimální nabídce vápníku, fosforu a vitaminu D cestou parenterální i enterální výživy. Tento článek nabízí souhrnné aktuální informace o patofyziologii, incidenci, diagnostice, léčbě a následcích MBD u nezralých novorozenců.

Premature infants, particularly those born before the 28th week of gestation, are at a significant risk for reduced bone mineral content because a major part of fetal bone mineralization occurs during the third trimester of gestation with maximum close to the term labor. After birth, another important reduction of bone mineral density occurs due to early start of bone remodeling, relatively fast bone growth, and low mineral intake (compared with intake during intrauterine development). These postnatal changes are responsible for a disease known as metabolic bone disease of prematurity (MBD). Incidence of MBD (30–55%) remains unchanged despite improvements of neonatal intensive care during the last 20 years. Although occurrence of pathological fractures due to MBD appears to have decreased, the risk of this early complication is still over 10%. Changes seen in the bones of ex-preterm newborns in childhood and in young adults (reduction of final height and, eventually, of bone mineral density) suggest that it could be a significant risk factor for the development of early osteoporosis in adulthood. The risk factors contributing to the development of MBD of prematurity have been well described. Diagnosis of metabolic bone disease is done by biochemical analysis. Low serum levels of phosphorus and high levels of alkaline phosphatase are suggested as a gold standard, despite the strong evidence of limited use of these parameters. The key of successful treatment is consistent prevention, which is based on early and optimal delivery of calcium, phosphorus and vitamin D through parenteral and enteral nutrition. This article reviews the pathophysiology, incidence, diagnostics, therapy and consequnces of MBD of prematurity.

Online article

Enterální a parenterální substituce sloučeninami fosforu pohledem farmaceuta
[Enteral and parenteral phosphate replacement from a pharmacist's viewpoint]

Praktické lékárenství. 2010 ; 6 (4) : 187-189.

Medvik
Source

Fosfátový aniont je v organizmu hojně zastoupen a podílí se na množství fyziologických procesů včetně uchování energie v makroergních vazbách. Důležitý je jeho pravidelný příjem v potravě a při nedostatku jeho přirozeného příjmu pak včasné zahájení substituce farmaceutickými přípravky. Perorální dodávka fosforu může být jištěna potravními doplňky, umělou enterální výživou nebo magistraliter připravovanými roztoky. Parenterální příjem lze zajistit v HVLP nebo magistraliter výživě AIO, či použitím koncentrovaných infuzních roztoků fosfátových solí.

The phosphate anion is abundant in the body and is involved in numerous physiological processes, including storage of energy in highenergy bonds. Its regular intake in food is essential and, when there is a lack of its natural intake, early initiation of replacement with pharmaceutical products is important. Oral administration of phosphorus can be done by using food supplements, artificial enteral nutrition or extemporaneous solutions. Parenteral intake can be provided by using proprietary medicinal products or AIO formulations prepared extemporaneously, as well as by using concentrated infusion solutions of phosphate salts.