Navzdory řadě studií je role a timing endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) v případě akutní biliární pankreatitidy (ABP) nadále předmětem diskuzí. Jasná indikace časné ERCP do 72 hodin je u pacientů s ABP v koincidenci s obstrukcí choledochu, v případě cholangitidy pak ERCP do 24 hodin. Kontroverzní je poté úloha ERCP u pacientů s ABP bez příznaků cholangitidy, resp. bez obstrukce žlučových cest konkrementem. Pokud je ERCP u ABP indikována, je její časnější provedení spojeno s nižším výskytem komplikací. Rozhodnutí o provedení ERCP se často opírá o nálezy z biochemického a transabdominálního ultrazvukového vyšetření. Výsledky těchto vyšetření mohou, ale nemusí, potvrdit přítomnost kamenů v choledochu. Účinnou a bezpečnou metodou dosahující senzitivity ERCP v diagnostice konkrementů v choledochu je endoskopická ultrasonografie (EUS) a magnetická rezonanční cholangiopankreatikografie (MRCP). Z důvodu prevence recidivy pankreatitidy a biliárních obtíží by měla být po zvládnutí ataky ABP provedena cholecystektomie.

Despite several studies, the role and timing of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in the case of acute biliary pancreatitis (ABP) remains a subject of discussion.There is a clear indication of early ERCP within 72 hours in patients with ABP andcholedochal obstruction, moreover the ERCP within 24 hours in cases of cholangitis. However, the role of ERCP in patients with ABP without symptoms of cholangitis or concrements obstructing the bile duct is controversial. If ABP is indicated for the ERCP, the earlier the ERCP is performed the less complications it is associated with. The decision to perform ERCP is often based on findings from a biochemical and transabdominal ultrasound examination. The results of these examinations may, but may not, confirm the presence of stones in the choledochus. An effective and safe method approaching the sensitivity of ERCP in the diagnosis of concrements in the choledochus is endoscopic ultrasonography (EUS) and magnetic resonance cholangiopancreatography (MRCP). The cholecystectomy should be performed to prevent a recurrence of pancreatitis and biliary problems after the successfully treatment of ABP.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholangitida diagnóza   chirurgie   MeSH
• cholecystektomie MeSH
• choledocholitiáza MeSH
• lidé MeSH
• nemoci žlučového ústrojí * diagnóza   chirurgie   MeSH
• pankreatitida * etiologie   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• souhrny MeSH

BACKGROUND: Endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) is seldom used in children, and published series have limited numbers of pediatric patients. The aim of this retrospective observational study was to assess the efficacy and safety of pediatric ERCP in a large group of children. METHODS: Data were evaluated from 626 children with biliopancreatic disorders admitted to University Hospital Motol, Prague, between January 1999 and January 2018. Clinical data were obtained by retrospective evaluation of our database of pediatric ERCP procedures and from clinical records. RESULTS: We performed 856 ERCPs on 626 pediatric patients; of these procedures, 59% were therapeutic and 41% were diagnostic. We achieved 96% technical success. Indications for ERCP and pathological findings differed in different age groups. The main role of ERCP was in excluding biliary atresia in those aged less than one year. In children aged 1 to 6 years, the most frequent diagnoses were choledochal cyst followed by choledocholithiasis. In children aged 7 to 12 years and 13 to 19 years, the most frequent diagnoses were choledocholithiasis followed by pancreatic pathology. The overall complication rate found in this study was similar to rates observed in adult populations. CONCLUSIONS: Our study shows the efficacy and safety of diagnostic and therapeutic ERCP in a large series of infants and children with technical success and complication rates comparable to those in adults. Our data show that ERCP had different roles in different age groups of children.

• MeSH
• bezpečnost MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci slinivky břišní diagnóza   chirurgie   MeSH
• nemoci žlučového ústrojí diagnóza   chirurgie   MeSH
• novorozenec MeSH
• pooperační komplikace radioterapie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• věkové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

OBJECTIVES: To assess mid-term outcome of biodegradable biliary stents (BBSs) to treat benign biliary strictures refractory to standard bilioplasty. METHODS: Institutional review board approval was obtained and patient consent was waived. 107 patients (61 males, 46 females, mean age 59 ± 16 years), were treated. Technical success and complications were recorded. Ninety-seven patients (55 males, 42 females, aged 57 ± 17 years) were considered for follow-up analysis (mean follow-up 23 ± 12 months). Fisher's exact test and Mann-Whitney U tests were used and a Kaplan-Meier curve was calculated. RESULTS: The procedure was always feasible. In 2/107 cases (2 %), stent migration occurred (technical success 98 %). 4/107 patients (4 %) experienced mild haemobilia. No major complications occurred. In 19/97 patients (18 %), stricture recurrence occurred. In this group, higher rate of subsequent cholangitis (84.2 % vs. 12.8 %, p = 0.001) and biliary stones (26.3 % vs. 2.5 %, p = 0.003) was noted. Estimated mean time to stricture recurrence was 38 months (95 % C.I 34-42 months). Estimated stricture recurrence rate at 1, 2, and 3 years was respectively 7.2 %, 26.4 %, and 29.4 %. CONCLUSION: Percutaneous placement of a BBS is a feasible and safe strategy to treat benign biliary strictures refractory to standard bilioplasty, with promising results in the mid-term period. KEY POINTS: • Percutaneous placement of a BBS is 100 % feasible. • The procedure appears free from major complications, with few minor complications. • BBSs offer promising results in the mid-term period. • With a BBS, external catheter/drainage can be removed early. • BBSs represent a new option in treating benign biliary stenosis.

• MeSH
• implantace protézy * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nemoci žlučového ústrojí chirurgie   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenóza chirurgie   MeSH
• stenty * MeSH
• vstřebatelné implantáty * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové ústrojí MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Existuje mnoho studií věnujících se problematice biliárních komplikací po jaterních resekcích. Přes zlepšení operační techniky a perioperační péče má incidence této komplikace spíše vzrůstající charakter. Byly analyzovány četné prediktivní faktory. Na jejich vliv na vznik biliárního leaku doposud nepanuje shoda. Za cíl analýzy jsme si stanovili zhodnotit incidenci biliárního leaku, jeho vliv na mortalitu a na dobu hospitalizace na našem pracovišti. Současně jsme provedli rozbor známých prediktivních faktorů. Metoda: Autoři retrospektivně analyzují soubor 146 nemocných, u kterých byla na Chirurgické klinice 2. LF Univerzity Karlovy a ÚVN, Praha v období 2010–2013 provedena jaterní resekce. K vyhodnocení biliárního leaku jsme užili současnou uznávanou klasifikaci ISGLS (International Study Group of Liver Surgery). Závažnost komplikace byla stanovena dle Clavien-Dindo. Statistickou významnost prediktivních faktorů jsme určili pomocí Fisherova exaktního testu a Studentova t-testu. Výsledky: Incidence biliárního leaku byla 21 %. Dle ISGLS bylo 6,5 % pacientů zařazeno do skupiny typu A, v 61,2 % se jednalo o leak B a v 32,3 % o leak typu C. Stupeň závažnosti dle Clavien-Dindo I-II, IIIa, IIIb, IV a V byl v poměru 19,3 %, 42 %, 9,7 %, 9,7 %, resp. 19,3 %. Jako statisticky významné jsme stanovili tyto faktory: operaci pro malignitu (p<0,001), velkou jaterní resekci (p=0,001), dobu operace (p<0,001), vyšší peroperační krevní ztrátu (p=0,02), konstrukci HJA (p=0,005), portální venózní embolizaci/two-stage chirurgii (p=0,009) a ASA skóre (p=0,02). Biliární leak významně prodloužil dobu hospitalizace (p<0,001). V souboru pacientů s biliárním leakem byla 23krát vyšší perioperační mortalita (p<0,001) než v souboru bez leaku. Závěr: Biliární leak je jednou z nejzávažnějších komplikací jaterních resekcí. Většina rizikových faktorů je těžko ovlivnitelných a na jejich vliv nepanuje jednoznačná shoda. Incidenci by mohly redukovat diskutované peroperační leak testy. V budoucnu bude třeba dále pracovat na zlepšení perioperačního managementu a techniky k prevenci vzniku této závažné komplikace. V léčbě se uplatňuje multidisciplinární přístup.

Introduction: Many previous reports have focused on bile leakage after liver resection. Despite the improvements in surgical techniques and perioperative care the incidence of this complication rather keeps increasing. A number of predictive factors have been analyzed. There is still no consensus regarding their influence on the formation of bile leakage. The objective of our analysis was to evaluate the incidence of bile leakage, its impact on mortality and duration of hospitalization at our department. At the same time, we conducted an analysis of known predictive factors. Method: The authors present a retrospective review of the set of 146 patients who underwent liver resection at the Department of Surgery of the 2nd Faculty of Medicine of the Charles University and Central Military Hospital Prague, performed between 2010−2013. We used the current ISGLS (International Study Group of Liver Surgery) classification to evaluate the bile leakage. The severity of this complication was determined according to the Clavien-Dindo classification system. Statistical significance of the predictive factors was determined using Fisher‘s exact test and Student‘s t-test. Results: The incidence of bile leakage was 21%. According to ISGLS classification the A, B, and C rates were 6.5%, 61.2%, and 32.3%, respectively. The severity of bile leakage according to the Clavien-Dindo classification system – I-II, IIIa, IIIb, IV and V rates were 19.3%, 42%, 9.7%, 9.7%, and 19.3%, respectively. We determined the following predictive factors as statistically significant: surgery for malignancy (p<0.001), major hepatic resection (p=0.001), operative time (p<0.001), high intraoperative blood loss (p=0.02), construction of HJA (p=0.005), portal venous embolization/two-stage surgery (p=0.009) and ASA score (p=0.02). Bile leakage significantly prolonged hospitalization time (p<0.001). In the group of patients with bile leakage the perioperative mortality was 23 times higher (p<0.001) than in the group with no leakage. Conclusion: Bile leakage is one of the most serious complications of liver surgery. Most of the risk factors are not easily controllable and there is no clear consensus on their influence. Intraoperative leak tests could probably reduce the incidence of bile leakage. In the future, further studies will be required to improve the perioperative management and techniques to prevent such serious complications. Multidisciplinary approach is essential in the treatment.

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• játra * chirurgie   MeSH
• laparotomie * škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci žlučového ústrojí etiologie   chirurgie   MeSH
• perioperační péče MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu * metody   MeSH
• chirurgie žlučových cest MeSH
• nemoci jater * chirurgie   MeSH
• nemoci slinivky břišní chirurgie   MeSH
• nemoci žlučového ústrojí chirurgie   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• hepatologie
• gastroenterologie
• chirurgie

Úvod: Biliární komplikace (BK) po transplantaci jater (TxJ) jsou závažným problémem a vyskytují se v 6–35 %. BK rozdělujeme na časné a pozdní. Časné BK se objeví do 30 dnů po TxJ, resp. v průběhu první hospitalizace po TxJ. Na jejich výskytu se podílejí především ischemie žlučovodu (žlučovod transplantovaného játra je zásoben pouze descendentně z pravé větve a. hepatica, chybí ascendentní zásobení z a. gastroduodenalis) a chirurgická technika provedení biliární anastomózy. Řešení BK se odehrává ve spolupráci chirurga, gastroenterologa a radiologa. Cíl: Zhodnotit časné biliární komplikace u nemocných po TxJ. Metoda a soubor nemocných: Do souboru nemocných byli zařazeni pacienti s časnou BK po TxJ v období 4/2004 – 12/2009. Časnou BK jsme definovali jako komplikaci, která se objevila do 30 dnů po TxJ nebo v průběhu první hospitalizace po TxJ . Výsledky: Ve sledovaném období jsme provedli 384 TxJ. Primárně jsme rekonstruovali žlučové cesty 312x jako choledochocholedochoanastomózu (CHCHA) a 72x jako hepaticojejunoanastomózu (HJA). Časnou BK jsme pozorovali u 68 pacientů (17,7 %), z toho biliární leak 25x (6,5 %), stenózu v anastomóze 40x (10,4 %) a kombinaci leaku a stenózy 3x (0,8 %). Většina komplikací byla vyřešena endoskopicky provedením ERCP s papilosfinkterotomií, balonkovou dilatací stenózy a zavedením stentu s event. opakovanou výměnou stentu (45x, všichni nemocní se stenózou v anastomóze). 22 pacientů bylo reoperováno (16x HJA, 3x re-CHCHA, 2x opich aberantního žlučovodu, 1x sutura žlučovodu) a u 1 nemocného byla provedena perkutánní transhepatální drenáž žlučových cest (PTD). Žádný z nemocných s časnou BK nezemřel. Závěr: BK po TxJ zůstávají závažným chirurgickým problémem. Metodou první volby v řešení BK je u většiny nemocných ERCP, jehož úspěšnost se pohybuje okolo 70 % a více.Operační revize s re-anastomózou je indikována při neúspěchu ERCP či PTD nebo při průkazu biliární peritonitidy. Pro úspěšnost léčby je zásadní dobrá spolupráce chirurga, gastroenterologa a radiologa. Četnost časných biliárních komplikací po TxJ v IKEM je plně srovnatelná s publikovanými údaji ze světových center.

Introduction: Biliary complications (BC) after liver transplantation (LTx) are serious problems with an incidence rate of 6–35%. There are two types of BC, early and late. Early BC is observed for 30 days post LTx or during the entire period of the patient's first hospital stay after LTx. The main causes of early BC are ischemia of the biliary tree (the bile duct of the transplanted liver is supplied only from the right hepatic artery descendingly; the supply from the gastroduodenal artery is lacking) as well as implementation of the biliary anastomosis surgical technique. Treatment of BC is administered by a surgeon, a gastroenterologist and a radiologist. Aim: To evaluate early biliary complications after LTx Patients and methods: We reviewed patients with early BC after LTx from 4/2004 – 12/2009. We defined early BC as a complication that is present during the first 30 days post LTx or during the entire period of the patient's first hospital stay after LTx. Results: We performed 384 LTx during the above-mentioned period. We carried out reconstruction of the biliary tree in the form of a choledochocholedochostomy (CDD) in 312 cases and in the form of a choledochojejunostomy (CDJ) in 72 cases. Sixty-eight patients had early BC (17.7%), 25 patients experienced biliary leak (6.5%), 40 patients had anastomotic stenosis (10.4%) and 3 patients (0.8%) experienced both complications (biliary leak and stenosis). Most complications were eliminated by ERCP with a papilosfincterotomy, a balloon dilatation of stenosis, and a biliary stent implant with repeated stent replacements (45 cases in total- all patients with biliary stenosis). Twenty-two patients were reoperated on (16x CDJ, 3x re-CDD, 2x suture of aberrant bile duct, 1x suture common bile duct) and 1 patient was treated by percutaneous transhepatic bilary drainage (PTD). The mortality rate was zero. Conclusion: BC after LTx continue to pose a serious surgical problem. The treatment of choice when dealing with BC is ERCP, which has more than a 70% success rate. If ERCP or PTD are not successful, or when biliary peritonitis is present, we perform a reanastomosis of the bile duct. The combined effort of the surgeon, gastroenterologist and radiologist is the most important factor for successful treatment. The incidence of BC after LTx at IKEM is similar to that of treatment centers all over the world.

• Klíčová slova
• chirurgická léčba, endoskopická léčba, anastomotic leak,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholestáza diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci žlučového ústrojí diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• transplantace jater škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• nemoci jater chirurgie   MeSH
• nemoci slinivky břišní chirurgie   MeSH
• nemoci žlučového ústrojí chirurgie   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie
• chirurgie

Cíl: Uvést naše zkušenosti s perkutánním řešením symptomatické hepatikolitiázy jako pozdní komplikace u pacientů s biliodigestivní anastomózou. Metoda: Tři pacientky s biliodigestivní anastomózou nyní akutně symptomatické při prokázané litiáze žlučovodu nad anastomózou byly léčeny nejdříve perkutánní transhepatickou drenáží, poté přes perkutánní přístup speciální technikou užití endoskopického biliárního litotryptoru. Výsledky: Všechny výkony byly úspěšné bez bezprostředních komplikací a pacientky jsou dlouhodobě bez známek recidivy biliárních symptomů. Závěr: Perkutánní metody jsou bezpečnou a účinnou alternativní metodu odstranění konkrementů ze žlučovodů u pacientů s biliodigestivní anastomózou a mohou být použity jako alternativa chirurgického výkonu. Klíčová slova: biliodigestivní anastomóza – biliární litotrypse – konkrementy žlučových cest – perkutánní transhepatická cholangiografie a drenáž

Purpose: Presentation of our own experience with percutaneous treatment of symptomatic bile-duct stones like late complication in patients with biliodigestive anastomosis. Method: Three symptomatic female patients with biliodigestive anastomosis and acutely symptomatic with proven bile-duct stones above anastomosis were treated with initial percutaneous transhepatic drainage and later via percutaneous route using of endoscopic lithotryptor with special technique. Results: All procedures were successful without complication, the patients are free of biliary symptoms in the long term. Conclusion: Percutaneous removal of bile-duct stones in patients with biliodigestive anastomosis is safe and effective method which can be used as an alternative to surgery. Key words: biliodigestive anastomosis – bile duct stones – biliary lithotripsy – percutaneous transhepatic cholangiografy and drainage

• Klíčová slova
• perkutánní transhepatická cholangiografie a drenáž, konkrementy žlučových cest, biliární litotrypse,
• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• chirurgie žlučových cest metody   MeSH
• cholangiografie metody   MeSH
• cholestáza diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• drenáž MeSH
• jejunum chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• litotripse metody   MeSH
• nemoci žlučového ústrojí diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• obstrukční žloutenka etiologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• Rouxova Y-anastomóza škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• žlučové cesty chirurgie   MeSH
• žlučové kameny diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíle práce: Cílem této retrospektivní studie je rozbor úspěšnosti diagnostické a terapeutické endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) v našem souboru pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II, kde pro výrazně změněné anatomické poměry se tento druh operace stal specifickým a mnohdy velice obtížným technickým problémem při ERCP. Materiál a metodika: Studium souboru trvalo 13 let (listopad roku 1994 - prosinec roku 2007). V práci bylo retrospektivně hodnoceno 112 pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II, kdy indikací k provedení ERCP byla u 92 nemocných cholestáza, 12krát akutní biliární pankreatitida, 6krát akutní cholangoitida a 2krát suspicium na biliární leak po laparoskopické cholecystektomii (LCE). Výsledky: U 112 pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II jsme při ERCP dosáhli 90,2% kanylační úspěšnosti (tedy u 101 pacientů ze 112). U 4 nemocných byl na ERCP normální nález. U zbývajících 97 pacientů byl na ERCP patologický nález (u 78 pacientů byla nalezena choledocholitiáza, u 14 maligní biliární stenóza, u 3 benigní biliární stenóza a u 2 biliární leak po LCE). U všech těchto 97 pacientů byla bezprostředně po diagnostické ERCP zahájena endoskopická léčba, jejímž úvodním krokem byla vždy endoskopická papilotomie některým ze speciálních papilotomů. Celkem byla terapeutická ERCP kompletně úspěšná u 83 pacientů z 97 (85,6 % z 97), u kterých byla původně endoskopická léčba zahájena. Závěry: ERCP po resekci žaludku podle Billrotha II je v důsledku odlišné pooperační anatomie oproti standardnímu výkonu podstatně náročnější. Úspěch ERCP je zde podmíněn dostatkem variabilního příslušenství a dále samozřejmě velkou osobní zkušeností a zručností endoskopisty. Správně prováděná ERCP u pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II je vysoce efektivní a bezpečná metoda v diagnostice a zejména léčbě pankreatobiliárních onemocnění, kde lze dosáhnout téměř stejné úspěšnosti jako za normální anatomické situace.

Aims of the study: The aim of this retrospective study was to analyse diagnostic and therapeutic success of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in our sample of patients following Billroth II gastric resection, where, due to signifi cantly modifi ed anatomic ratios, this surgery represents a specifi c and often extremely diffi cult technical problem when performing ERCP. Materials and methodology: The sample was followed up for 13 years (November 1994 – December 2007). The data on 112 patients after Billroth II gastric resection were assessed retrospectively; indications for ERCP included cholestasis in 92 patients, acute biliary pancreatitis in 12 patients, acute cholangitis in 6 patients and suspected bile leak following laparoscopic cholecystectomy (LCE) in 2 patients. Results: Cannulation success during ERCP in the 112 patients following Billroth II gastric resection was 90.2% (i.e. 101 of the 112 patients). Normal ERCP fi nding was recorded in 4 patients. The remaining 97 patients had pathological results on ERCP (choledocholitiasis was found in 78 patients, malignant biliary stenosis in 14, benign biliary stenosis in 3 a bile leak following LCE in 2). Endoscopic treatment was initiated immediately after diagnostic ERCP in all these 97 patients, the initial step was in all cases endoscopic papillotomy using one of the special papillotomes (diathermy wire). Overall, therapeutic ERCP was completely successful in 83 of the 97 patients (85.6% of 97) in whom the originally endoscopic treatment had been initiated. Conclusions: ERCP following Billroth II gastric resection is, due to modifi ed post-surgery anatomy, markedly more challenging then the conventional procedure. Availability of a variety of tools as well as, understandably, extensive experience and skill of an endoscopist are prerequisite to ERCP success in these patients. Correctly performed ERCP in patients following Billroth II gastric resection is a highly effective and safe method for diagnostics and, in particular, treatment of pancreatic- biliary diseases, in which similar success as under standard anatomic conditions can be achieved.

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• gastroenterostomie MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nemoci slinivky břišní diagnóza   chirurgie   MeSH
• nemoci žlučového ústrojí diagnóza   chirurgie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• chirurgie žlučových cest metody   trendy   MeSH
• nemoci žlučového ústrojí chirurgie   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie
• chirurgie