1. elektronické vydání 1 online zdroj (264 stran)
Kniha zkušené internistky a sonografistky umožní čtenáři porozumět přednostem i limitům sonografie žlučníku a žlučových cest, a tedy jejímu racionálnímu začlenění do diagnostického a terapeutického procesu.
1. vydání vii, 247 stran : barevné ilustrace ; 24 cm
Publikace obsahuje kazuistiky, které se zaměřují na sonografickou dignostiku nemocí žlučníku a žlučových cest. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza MeSH
- nemoci žlučových cest diagnóza MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- monografie MeSH
Kazuistika prezentuje případ 13letého chlapce, léčeného pro boreliovou meningitidu ceftriaxonem i.v. v dávce 50 mg/kg. V pátém dnu terapie se u něj objevily bolesti břicha a sonograficky byla prokázána přítomnost konkrementů ve žlučníku. Příznaky odezněly během jednoho dne a ultrazvukový nález byl při léčbě ursodeoxycholovou kyselinou po třech měsících zcela normální. Příčinou byla pseudolithiáza indukovaná ceftriaxonem, způsobená precipitací vysokých koncentrací tohoto antibiotika ve žlučníku s kalciem.
The report presents a case of a 13-year-old boy treated for Borrelia meningitis with i.v. ceftriaxone at a dose of 50 mg/kg. On the fifth day of therapy, abdominal pain occurred and the presence of concrements in the gallbladder was proven by ultrasonography. The symptoms resolved within one day and the subsequent ultrasound findings after 3 months with ursodeoxycholic acid treatment was completely normal. The cause of the symptoms was ceftriaxone-induced pseudolithiasis due to the precipitation of the antibiotic at very high concentrations in the gallbladder with calcium.
- Klíčová slova
- žlučová pseudolithiáza,
- MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky toxicita MeSH
- ceftriaxon * škodlivé účinky toxicita MeSH
- kyselina ursodeoxycholová aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- litiáza chemicky indukované etiologie patofyziologie MeSH
- lymeská nemoc diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci žlučového ústrojí * chemicky indukované diagnóza farmakoterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Navzdory řadě studií je role a timing endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) v případě akutní biliární pankreatitidy (ABP) nadále předmětem diskuzí. Jasná indikace časné ERCP do 72 hodin je u pacientů s ABP v koincidenci s obstrukcí choledochu, v případě cholangitidy pak ERCP do 24 hodin. Kontroverzní je poté úloha ERCP u pacientů s ABP bez příznaků cholangitidy, resp. bez obstrukce žlučových cest konkrementem. Pokud je ERCP u ABP indikována, je její časnější provedení spojeno s nižším výskytem komplikací. Rozhodnutí o provedení ERCP se často opírá o nálezy z biochemického a transabdominálního ultrazvukového vyšetření. Výsledky těchto vyšetření mohou, ale nemusí, potvrdit přítomnost kamenů v choledochu. Účinnou a bezpečnou metodou dosahující senzitivity ERCP v diagnostice konkrementů v choledochu je endoskopická ultrasonografie (EUS) a magnetická rezonanční cholangiopankreatikografie (MRCP). Z důvodu prevence recidivy pankreatitidy a biliárních obtíží by měla být po zvládnutí ataky ABP provedena cholecystektomie.
Despite several studies, the role and timing of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in the case of acute biliary pancreatitis (ABP) remains a subject of discussion.There is a clear indication of early ERCP within 72 hours in patients with ABP andcholedochal obstruction, moreover the ERCP within 24 hours in cases of cholangitis. However, the role of ERCP in patients with ABP without symptoms of cholangitis or concrements obstructing the bile duct is controversial. If ABP is indicated for the ERCP, the earlier the ERCP is performed the less complications it is associated with. The decision to perform ERCP is often based on findings from a biochemical and transabdominal ultrasound examination. The results of these examinations may, but may not, confirm the presence of stones in the choledochus. An effective and safe method approaching the sensitivity of ERCP in the diagnosis of concrements in the choledochus is endoscopic ultrasonography (EUS) and magnetic resonance cholangiopancreatography (MRCP). The cholecystectomy should be performed to prevent a recurrence of pancreatitis and biliary problems after the successfully treatment of ABP.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
- cholangitida diagnóza chirurgie MeSH
- cholecystektomie MeSH
- choledocholitiáza MeSH
- lidé MeSH
- nemoci žlučového ústrojí * diagnóza chirurgie MeSH
- pankreatitida * etiologie chirurgie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- souhrny MeSH
BACKGROUND: Endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) is seldom used in children, and published series have limited numbers of pediatric patients. The aim of this retrospective observational study was to assess the efficacy and safety of pediatric ERCP in a large group of children. METHODS: Data were evaluated from 626 children with biliopancreatic disorders admitted to University Hospital Motol, Prague, between January 1999 and January 2018. Clinical data were obtained by retrospective evaluation of our database of pediatric ERCP procedures and from clinical records. RESULTS: We performed 856 ERCPs on 626 pediatric patients; of these procedures, 59% were therapeutic and 41% were diagnostic. We achieved 96% technical success. Indications for ERCP and pathological findings differed in different age groups. The main role of ERCP was in excluding biliary atresia in those aged less than one year. In children aged 1 to 6 years, the most frequent diagnoses were choledochal cyst followed by choledocholithiasis. In children aged 7 to 12 years and 13 to 19 years, the most frequent diagnoses were choledocholithiasis followed by pancreatic pathology. The overall complication rate found in this study was similar to rates observed in adult populations. CONCLUSIONS: Our study shows the efficacy and safety of diagnostic and therapeutic ERCP in a large series of infants and children with technical success and complication rates comparable to those in adults. Our data show that ERCP had different roles in different age groups of children.
- MeSH
- bezpečnost MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní škodlivé účinky přístrojové vybavení metody MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nemoci slinivky břišní diagnóza chirurgie MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza chirurgie MeSH
- novorozenec MeSH
- pooperační komplikace radioterapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Biliární komplikace (BK) po transplantaci jater (TxJ) jsou závažným problémem a vyskytují se v 6–35 %. BK rozdělujeme na časné a pozdní. Časné BK se objeví do 30 dnů po TxJ, resp. v průběhu první hospitalizace po TxJ. Na jejich výskytu se podílejí především ischemie žlučovodu (žlučovod transplantovaného játra je zásoben pouze descendentně z pravé větve a. hepatica, chybí ascendentní zásobení z a. gastroduodenalis) a chirurgická technika provedení biliární anastomózy. Řešení BK se odehrává ve spolupráci chirurga, gastroenterologa a radiologa. Cíl: Zhodnotit časné biliární komplikace u nemocných po TxJ. Metoda a soubor nemocných: Do souboru nemocných byli zařazeni pacienti s časnou BK po TxJ v období 4/2004 – 12/2009. Časnou BK jsme definovali jako komplikaci, která se objevila do 30 dnů po TxJ nebo v průběhu první hospitalizace po TxJ . Výsledky: Ve sledovaném období jsme provedli 384 TxJ. Primárně jsme rekonstruovali žlučové cesty 312x jako choledochocholedochoanastomózu (CHCHA) a 72x jako hepaticojejunoanastomózu (HJA). Časnou BK jsme pozorovali u 68 pacientů (17,7 %), z toho biliární leak 25x (6,5 %), stenózu v anastomóze 40x (10,4 %) a kombinaci leaku a stenózy 3x (0,8 %). Většina komplikací byla vyřešena endoskopicky provedením ERCP s papilosfinkterotomií, balonkovou dilatací stenózy a zavedením stentu s event. opakovanou výměnou stentu (45x, všichni nemocní se stenózou v anastomóze). 22 pacientů bylo reoperováno (16x HJA, 3x re-CHCHA, 2x opich aberantního žlučovodu, 1x sutura žlučovodu) a u 1 nemocného byla provedena perkutánní transhepatální drenáž žlučových cest (PTD). Žádný z nemocných s časnou BK nezemřel. Závěr: BK po TxJ zůstávají závažným chirurgickým problémem. Metodou první volby v řešení BK je u většiny nemocných ERCP, jehož úspěšnost se pohybuje okolo 70 % a více.Operační revize s re-anastomózou je indikována při neúspěchu ERCP či PTD nebo při průkazu biliární peritonitidy. Pro úspěšnost léčby je zásadní dobrá spolupráce chirurga, gastroenterologa a radiologa. Četnost časných biliárních komplikací po TxJ v IKEM je plně srovnatelná s publikovanými údaji ze světových center.
Introduction: Biliary complications (BC) after liver transplantation (LTx) are serious problems with an incidence rate of 6–35%. There are two types of BC, early and late. Early BC is observed for 30 days post LTx or during the entire period of the patient's first hospital stay after LTx. The main causes of early BC are ischemia of the biliary tree (the bile duct of the transplanted liver is supplied only from the right hepatic artery descendingly; the supply from the gastroduodenal artery is lacking) as well as implementation of the biliary anastomosis surgical technique. Treatment of BC is administered by a surgeon, a gastroenterologist and a radiologist. Aim: To evaluate early biliary complications after LTx Patients and methods: We reviewed patients with early BC after LTx from 4/2004 – 12/2009. We defined early BC as a complication that is present during the first 30 days post LTx or during the entire period of the patient's first hospital stay after LTx. Results: We performed 384 LTx during the above-mentioned period. We carried out reconstruction of the biliary tree in the form of a choledochocholedochostomy (CDD) in 312 cases and in the form of a choledochojejunostomy (CDJ) in 72 cases. Sixty-eight patients had early BC (17.7%), 25 patients experienced biliary leak (6.5%), 40 patients had anastomotic stenosis (10.4%) and 3 patients (0.8%) experienced both complications (biliary leak and stenosis). Most complications were eliminated by ERCP with a papilosfincterotomy, a balloon dilatation of stenosis, and a biliary stent implant with repeated stent replacements (45 cases in total- all patients with biliary stenosis). Twenty-two patients were reoperated on (16x CDJ, 3x re-CDD, 2x suture of aberrant bile duct, 1x suture common bile duct) and 1 patient was treated by percutaneous transhepatic bilary drainage (PTD). The mortality rate was zero. Conclusion: BC after LTx continue to pose a serious surgical problem. The treatment of choice when dealing with BC is ERCP, which has more than a 70% success rate. If ERCP or PTD are not successful, or when biliary peritonitis is present, we perform a reanastomosis of the bile duct. The combined effort of the surgeon, gastroenterologist and radiologist is the most important factor for successful treatment. The incidence of BC after LTx at IKEM is similar to that of treatment centers all over the world.
- Klíčová slova
- chirurgická léčba, endoskopická léčba, anastomotic leak,
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
- cholestáza diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- transplantace jater škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Uvést naše zkušenosti s perkutánním řešením symptomatické hepatikolitiázy jako pozdní komplikace u pacientů s biliodigestivní anastomózou. Metoda: Tři pacientky s biliodigestivní anastomózou nyní akutně symptomatické při prokázané litiáze žlučovodu nad anastomózou byly léčeny nejdříve perkutánní transhepatickou drenáží, poté přes perkutánní přístup speciální technikou užití endoskopického biliárního litotryptoru. Výsledky: Všechny výkony byly úspěšné bez bezprostředních komplikací a pacientky jsou dlouhodobě bez známek recidivy biliárních symptomů. Závěr: Perkutánní metody jsou bezpečnou a účinnou alternativní metodu odstranění konkrementů ze žlučovodů u pacientů s biliodigestivní anastomózou a mohou být použity jako alternativa chirurgického výkonu. Klíčová slova: biliodigestivní anastomóza – biliární litotrypse – konkrementy žlučových cest – perkutánní transhepatická cholangiografie a drenáž
Purpose: Presentation of our own experience with percutaneous treatment of symptomatic bile-duct stones like late complication in patients with biliodigestive anastomosis. Method: Three symptomatic female patients with biliodigestive anastomosis and acutely symptomatic with proven bile-duct stones above anastomosis were treated with initial percutaneous transhepatic drainage and later via percutaneous route using of endoscopic lithotryptor with special technique. Results: All procedures were successful without complication, the patients are free of biliary symptoms in the long term. Conclusion: Percutaneous removal of bile-duct stones in patients with biliodigestive anastomosis is safe and effective method which can be used as an alternative to surgery. Key words: biliodigestive anastomosis – bile duct stones – biliary lithotripsy – percutaneous transhepatic cholangiografy and drainage
- Klíčová slova
- perkutánní transhepatická cholangiografie a drenáž, konkrementy žlučových cest, biliární litotrypse,
- MeSH
- balónková koronární angioplastika metody MeSH
- chirurgie žlučových cest metody MeSH
- cholangiografie metody MeSH
- cholestáza diagnóza chirurgie terapie MeSH
- drenáž MeSH
- jejunum chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- litotripse metody MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- obstrukční žloutenka etiologie chirurgie komplikace MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- Rouxova Y-anastomóza škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- žlučové cesty chirurgie MeSH
- žlučové kameny diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V článku je popsána historie endoskopické metody transkutánní cholangioskopie, technika provedení, možné komplikace. Dále jsou uvedeny hlavní indikace k vyšetření.
The history of transcutaneous cholangioscopy - one of the endoscopy method, implementation technique and possible complication of this method is presented in this article. In the following part there are the main indications for investigation.
- Klíčová slova
- Transkutánní cholangioskopie, obtížná hepatikolitiáza, rekanalizace žlučovodů, Transcutaneous cholangioscopy, difficult hepaticolithiasis, recanalization of bile duct,
- MeSH
- chirurgie žlučových cest kontraindikace metody využití MeSH
- cholangiografie metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- cholestáza diagnóza etiologie terapie MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- gastrointestinální endoskopie dějiny přístrojové vybavení využití MeSH
- lidé MeSH
- nádory žlučového ústrojí terapie MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza MeSH
- pooperační komplikace etiologie chirurgie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pruritus je specifický počitek, vnímaný jako velmi nepříjemný a obtěžující, který vede k nutkavému škrábání; při delším trvání pacienta neurotizuje. Pruritus může být způsoben řadou odlišných příčin, k nejčastějším patří ekzémy, alergické reakce, infekční a parazitární onemocnění, metabolická onemocnění a tumory.
Pruritus is a specific sensation perceived as very unpleasant and annoying which results in compulsive scratching; when of longer duration, the patient becomes neurotic. Pruritus may be caused by a variety of factors which most commonly include eczema, allergic reactions, infectious and parasitic diseases, metabolic diseases and tumours.
- Klíčová slova
- etiopatogeneze pruritu, diagnostika, léčba,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- infekční nemoci diagnóza komplikace MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- komplikace diabetu diagnóza MeSH
- kožní nemoci diagnóza etiologie komplikace MeSH
- krevní nemoci diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- nádory komplikace MeSH
- nemoci jater diagnóza komplikace MeSH
- nemoci ledvin diagnóza komplikace MeSH
- nemoci žlučového ústrojí diagnóza komplikace MeSH
- nežádoucí účinky léčiv komplikace MeSH
- pruritus diagnóza etiologie terapie MeSH
- terapie metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíle práce: Cílem této retrospektivní studie je rozbor úspěšnosti diagnostické a terapeutické endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) v našem souboru pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II, kde pro výrazně změněné anatomické poměry se tento druh operace stal specifickým a mnohdy velice obtížným technickým problémem při ERCP. Materiál a metodika: Studium souboru trvalo 13 let (listopad roku 1994 - prosinec roku 2007). V práci bylo retrospektivně hodnoceno 112 pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II, kdy indikací k provedení ERCP byla u 92 nemocných cholestáza, 12krát akutní biliární pankreatitida, 6krát akutní cholangoitida a 2krát suspicium na biliární leak po laparoskopické cholecystektomii (LCE). Výsledky: U 112 pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II jsme při ERCP dosáhli 90,2% kanylační úspěšnosti (tedy u 101 pacientů ze 112). U 4 nemocných byl na ERCP normální nález. U zbývajících 97 pacientů byl na ERCP patologický nález (u 78 pacientů byla nalezena choledocholitiáza, u 14 maligní biliární stenóza, u 3 benigní biliární stenóza a u 2 biliární leak po LCE). U všech těchto 97 pacientů byla bezprostředně po diagnostické ERCP zahájena endoskopická léčba, jejímž úvodním krokem byla vždy endoskopická papilotomie některým ze speciálních papilotomů. Celkem byla terapeutická ERCP kompletně úspěšná u 83 pacientů z 97 (85,6 % z 97), u kterých byla původně endoskopická léčba zahájena. Závěry: ERCP po resekci žaludku podle Billrotha II je v důsledku odlišné pooperační anatomie oproti standardnímu výkonu podstatně náročnější. Úspěch ERCP je zde podmíněn dostatkem variabilního příslušenství a dále samozřejmě velkou osobní zkušeností a zručností endoskopisty. Správně prováděná ERCP u pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II je vysoce efektivní a bezpečná metoda v diagnostice a zejména léčbě pankreatobiliárních onemocnění, kde lze dosáhnout téměř stejné úspěšnosti jako za normální anatomické situace.
Aims of the study: The aim of this retrospective study was to analyse diagnostic and therapeutic success of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in our sample of patients following Billroth II gastric resection, where, due to signifi cantly modifi ed anatomic ratios, this surgery represents a specifi c and often extremely diffi cult technical problem when performing ERCP. Materials and methodology: The sample was followed up for 13 years (November 1994 – December 2007). The data on 112 patients after Billroth II gastric resection were assessed retrospectively; indications for ERCP included cholestasis in 92 patients, acute biliary pancreatitis in 12 patients, acute cholangitis in 6 patients and suspected bile leak following laparoscopic cholecystectomy (LCE) in 2 patients. Results: Cannulation success during ERCP in the 112 patients following Billroth II gastric resection was 90.2% (i.e. 101 of the 112 patients). Normal ERCP fi nding was recorded in 4 patients. The remaining 97 patients had pathological results on ERCP (choledocholitiasis was found in 78 patients, malignant biliary stenosis in 14, benign biliary stenosis in 3 a bile leak following LCE in 2). Endoscopic treatment was initiated immediately after diagnostic ERCP in all these 97 patients, the initial step was in all cases endoscopic papillotomy using one of the special papillotomes (diathermy wire). Overall, therapeutic ERCP was completely successful in 83 of the 97 patients (85.6% of 97) in whom the originally endoscopic treatment had been initiated. Conclusions: ERCP following Billroth II gastric resection is, due to modifi ed post-surgery anatomy, markedly more challenging then the conventional procedure. Availability of a variety of tools as well as, understandably, extensive experience and skill of an endoscopist are prerequisite to ERCP success in these patients. Correctly performed ERCP in patients following Billroth II gastric resection is a highly effective and safe method for diagnostics and, in particular, treatment of pancreatic- biliary diseases, in which similar success as under standard anatomic conditions can be achieved.
