Celý text je určen pro obvodní dětské lékaře, aby se především dozvěděli, jak vyšetřovat sluch u malých dětí ve svých ordinacích. Text je rozdělen na dvě části. První část se věnuje všeobecně významu sluchu na vyvíjející se dětský organismus. Více jak 65 % všech informací okolního světa přichází k nejmenšímu dítěti ve formě zvukových či řečových podnětů. Rozvoj sociální, emotivní a racionální sféry dítěte je plně závislý na zvukových informacích z vnějšího světa. Sluch má vliv nejen na příznivý komplexní rozvoj osobnosti dítěte, ale periferní akustická stimulace je jediným zdrojem „zrání“ sluchových drah a sluchových center. Bez slyšení by se lidský mozek vyvinul do zcela odlišných strukturálních i funkčních typů než jak je požadováno u zdravého komunikačně i mentálně plně vyvinutého člověka. Dále jsou popsány typy vad a poruch sluchu v dětském věku se zdůrazněním, že čím má nedoslýchavost větší dopad na řeč dítěte, tím jsou její důsledky závažnější. Současná věda nedokáže poškození sluchu vyléčit. Neexistují léčebné metody, které by vrátily či obnovily nefunkční periferní sluchový aparát. Jedinou cestou v současnosti je kompenzace sluchových ztrát sluchadly či kochleárními implatáty. Platí, že čím časově časněji vzhledem v narození stanovíme stav sluchu a čím časněji započne intenzivní korekce spojená se speciálním typem surdopedické rehabilitace, tím jsou dopady na komunikační schopnosti dítěte menší. Dnes platí, že určení nedoslýchavosti je nutné do třetího měsíce života a korekce sluchu nejpozději do 6. měsíce života dítěte.
The article is intended for general paediatricians in order for them to learn how to examine hearing in young children. The textis divided into two parts. The first part deals with the importance of hearing for the developing child's body. In young children,more than 65% of all information from the outside world is received in the form of sound or speech stimuli. The development ofthe child's social, emotional, and rational realm depends entirely on acoustic information from the external environment. Hearingnot only contributes to a positive comprehensive development of the child's personality, but peripheral acoustic stimulation is alsothe only source of “maturation” of auditory pathways and auditory centres. Without hearing, the human brain would evolve intocompletely different structural and functional types than required in a healthy, communicatively and mentally fully developed human.Also described are the types of hearing defects and impairments in the paediatric age, with an emphasis placed on the fact thatthe higher the impact of hearing loss on the child's speech, the more severe its sequelae. Contemporary science cannot cureimpaired hearing. There are no treatment methods that would reverse or restore a nonfunctional peripheral hearing apparatus.Currently, the only way is to compensate hearing loss through the use of hearing aids or cochlear implants. It is true that the earlier,with respect to birth date, the sensitivity of hearing is evaluated and the earlier intensive correction is begun involving a specialtype of rehabilitation provided through deaf education systems, the smaller the impact on the child's communicative abilities.It has been well established that it is necessary to identify hearing loss by the third month of life and provide hearing correctionby the sixth month of life at the latest.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- infekce centrálního nervového systému komplikace MeSH
- kochleární implantace rehabilitace využití MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost MeSH
- novorozenec MeSH
- otitis media s výpotkem MeSH
- poruchy sluchu * genetika klasifikace terapie vrozené MeSH
- sluch * fyziologie MeSH
- sluchové pomůcky využití MeSH
- speciální vzdělávání MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- biomedicínský výzkum trendy MeSH
- diagnostické techniky otologické přístrojové vybavení trendy využití MeSH
- hluchota vrozené MeSH
- kochleární implantace * metody využití MeSH
- kochleární implantáty trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie kontraindikace škodlivé účinky MeSH
- otologické chirurgické výkony * metody trendy využití MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza etiologie terapie MeSH
- sluchové pomůcky využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- výuka sluchově postižených metody trendy MeSH
- zdravotní pojištění využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- chování kojenců MeSH
- dítě MeSH
- klinická logopedie metody přístrojové vybavení MeSH
- kochleární implantace * metody využití MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- otologické chirurgické výkony metody využití MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza etiologie terapie MeSH
- rehabilitace sluchově postižených metody využití MeSH
- sluchové pomůcky * využití MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- MeSH
- audiometrie metody využití MeSH
- emoce MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- genetická terapie * trendy MeSH
- kmenové buňky MeSH
- kochleární implantáty využití MeSH
- lidé MeSH
- poruchy sluchu * etiologie komplikace MeSH
- presbyakuze MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sluchové pomůcky využití MeSH
- stárnutí MeSH
- statiny terapeutické užití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Nedoslýchavost je jedním z nejčastějších symptomů, se kterým pacient přichází k lékaři. Frekvence výskytu v populaci stoupá v závislosti na věku. Spolupůsobí-li v oblasti sluchového aparátu nepříznivá genetická predispozice, expozice hluku, případně další negativní faktory, je zhoršování sluchové funkce urychleno a prohloubeno. Ve vyšším věku se v rámci presbyakuse přidává snížená schopnost akustickou informaci zpracovat ve sluchových centrech. Cílem bylo zjistit, zda si lidé uvědomují svůj sluchový handicap a zda vědí, jakou mají kvalitu sluchu a jakou mají sluchovou vadu. Zda je sluchový handicap obtěžuje v běžném životě. Jaké jsou nejčastější důvody pro pořízení sluchadla a spokojenost respondentů s ním. Zjistit omezení při používání sluchadla a jaká omezení vznikají, není-li sluchadlo použito. Metodika: Průzkum proběhl od října 2011 do března 2012 ve specializované ambulanci Centra pro poruchy sluchu a rovnováhy v Ostravě-Porubě a v domově seniorů Hélios v Havířově. Byl proveden pomocí anonymního nestandardizovaného dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 36 otázek. Pro zpracování dat byla použita popisná statistika. Výsledky: Průzkumu se zúčastnilo z 80 oslovených respondentů celkem 75 osob, z toho 59 žen a 16 mužů od 43 do 97 let. Celkem zhoršené slyšení pociťuje 92 % osob do 80 let a 97 % osob nad 80 let. Tónová audiometrie byla provedena u 83 % respondentů a na pravidelné kontroly k ušnímu lékaři chodí jenom 52 %. U 4 % respondentů se vyskytla vrozená vada a nejvíce respondentů (76 %) uvedlo vadu získanou s postupujícím věkem, následkem nemoci či působením hluku. Sluchadlo má pouze 51 % respondentů s průměrným věkem 63 let. Nejčastější důvody proti používání sluchadla byly, že jim sluch ještě postačuje nebo že už jsou staří, a proto sluchadlo nepotřebují a stejně by jim už nepomohlo, ale také, že je to pro ně financně náročné. Nejčastějším důvodem pro pořízení sluchadla bylo vlastní rozhodnutí. 74 % osob si pořídilo sluchadlo, protože jim vadilo, že neslyší. 10 % respondentů uvedlo, že si sluchadlo pořídili na nátlak rodiny. Z respondentů, kteří sluchadlo již mají, ho využívá denně 74 % lidí. Jednostrannou korekci používá 89 % respondentů a pouze 11 % korekci oboustrannou. 63 % dotázaných uvedlo, že je sluchadlo omezuje, z toho 18 % neustále a 45 % občas. Nejčastěji je omezuje při společenských aktivitách, při sportu nebo v hluku. Lidé se sluchadlem hodnotili lépe komunikaci s rodinou, s cizími lidmi, lepší rozumění pociťují i v hlučném prostředí. 4 % lidí, kteří nechtějí sluchadlo, uvedlo, že slyší vše. Pouze 15 % respondentů, kteří nechtějí sluchadlo, uvedlo, že při komunikaci s rodinou a přáteli nemají problém. 7 % lidí, kteří nechtějí sluchadlo, nemá problém při komunikaci s cizími lidmi a 4 % respondentů odpovědělo, že nemají problém v hlučném prostředí. 95 % respondentů uvedlo, že pociťují zhoršení sluchu. 71 % respondentů uvedlo, že svou sluchovou vadu považují za handicap, z toho 33 % závažný, 23 % střední, 15 % banální. Pouze 5 % respondentů uvedlo, že svou sluchovou vadu nepovažují za handicap. Závěr: Převážná část respondentů získala svou sluchovou vadu v průběhu života. Nejčastěji díky fyziologickému stárnutí nebo jako následek nemoci či působení hluku. Lidem, kteří si sluchadlo pořídili, korekce pomáhá, využívají ji denně a jejich komunikační schopnosti spojené se slyšením se díky sluchadlu mnohonásobně zlepšily. Lidé, kteří sluchadlo potřebují a nechtějí ho, musí vynakládat větší úsilí, aby rozuměli tomu, co bylo řečeno. Člověk, který není se svým sluchem spokojen a má problémy v komunikaci, by se měl obrátit na odborného lékaře, a v indikovaných případech se nebránit přidělení sluchadla, neboť mu to umožní lepší komunikaci, a zlepší tak kvalitu jeho života. Někteří lidé jsou schopni tento proces uvědomění si sluchového handicapu zvládnout sami, ale stále je mnoho těch, kteří potřebují pomoci. Je důležité zvyšovat povědomí veřejnosti o zvuku, hluku a sluchu, a změnit tak obecné názory na tento příznak a rozptýlit určité mýty o sluchadlech. Výsledkem by měla být situace, že stále více nedoslýchavých bude chtít kompenzovat svůj sluchový handicap sluchadlem a bude tak žít normálním aktivním životem společně s ostatními.
Introduction: Partial hearing loss belongs to the most frequent symptoms the patients visit doctors. The frequency in the population is on the increase with age. Unfavorable genetic predisposition, noise exposure or other negative factors accelerate and intensify auditory functions. At a higher age the hearing loss presbycusis is also accompanied by decreasing ability to process the acoustic information in the auditory centers (cortex). The authors investigated, whether people are aware of their auditory handicap, quality of their hearing and what kind of auditory defect they have as well as an awareness of inconvenience in the everyday life. The most frequent reasons for acquiring hearing aid and satisfaction with it were also investigated as well as limitations in using the hearing air and what kinds of limitations originate if they do not use it. Methods: The investigation was made during October 2011 through March 2012 is a specialized outpatients’ of the Center for Hearing and Balance Disorders in Ostrava-Poruba ad in the Hélios Senior Home in Havířov. The anonymous non-standardized questionnaire survey was used. The questionnaire included 36 questions. Descriptive statistics was used data processing. Results: Eighty individuals were addressed and 75 persons participated in the survey, 59 women and 16 men at the age of 43 to 97 years. A generally deteriorated hearing was felt by 92% of persons up to 80 years of age and 97% of those over 80 years. Tone audiometry was performed in 83% of respondents and only 52% of the subjects undergo regular control examinations by ear specialists. An inborn defect occurred in 4% f the respondents and most subjects reported that the defect developed with increasing age, as a result of disease or noise exposure. The haring aid is used by 51% respondents only with average age of 63 years. The most frequent reasons for not using the device was a feeling that the hearing is still sufficient or their age is too old and therefore the use of hearing aid is not necessary, but also high financial cost. The most frequent reason for acquiring the hearing aid in these individuals was decision of their own. Seventy percent of the persons acquired the hearting aid, because were bothered by the fact of insufficient hearing, 10% of the respondent were forced to buy it by their family. In the respondents who own the hearing aid, 74%^ individuals use it daily. A unilateral correction is used by 89% of the respondents and only 11% use bilateral correction. Sixty three percent of the individuals felt that the hearing air give some restraint to them, which 18% consider unceasing and 45% occasional. They feel constrained in social activities, in sports or in noise environment. Individuals who use the hearing aid consider more favorably communication with the family, other people, and a better comprehension even in the noisy environment. Four percent of those who do not want to use hearing air reported that they hear everything. Only 15% of respondents who do not want the hearing air reported no problems in communicating with the family and friends, Seven % of respondents who do not want the hearing air do not have problems in communication with strange people and 4% of respondents answered that they do not encounter problems in a noisy environment. Ninety percent of respondents felt that their hearing is deteriorating, 71% consider their hearing loss as a handicap, which 33% of them consider serious, 23% medium and 15% trivial. Only 5% of the respondents reported that their hearing does not represent a handicap. Conclusion: Most respondents acquired their hearing in the course of life, most often due to physiological ageing or as a result of disease of effect of noise. People who acquired the hearing aid feel that the correction helps, use it daily and their communication abilities associated with hearing are very much better due to the hearing aid. Those who need the hearing aid but do not want it are forced to try much more to understand what the other people say. Individuals who are not satisfied with their hearing and experience communication problems should visit a specialist and, in indicated cases accept the use of hearing aid because it makes a better communication possible and improves thereby improves quality of their lives. Some people experiencing the hearing handicap can make this conclusion by themselves, but there are still many of those who need help. It is important to improve the general understanding of the public about sound, noise and hearing and to change general opinions about this sign and to dispel the myths about hearing aid devices. This could help to establish conditions, when increasing numbers of people with hearing loss will incline to compensate their hearing handicap by a hearing aid and live a normal active life together with others.
- Klíčová slova
- sluchová vada, nedoslýchavost sluchadlo, kompenzace sluchové vady, sluchadlo, presbyakuse,
- MeSH
- audiometrie MeSH
- dospělí MeSH
- komunikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- motivace * MeSH
- poruchy sluchu * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sluchové pomůcky * využití MeSH
- spokojenost pacientů statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Díky technologickému pokroku a vylepšování chirurgických postupů dochází k neustálému zlepšování výsledků chirurgické léčby sluchových poruch. Lékaři a vědci si tak mohou dovolit překročit hranice považované v nedávné době za neprolomitelné. Příkladem jsou implantace hybridní kochleární neuroprotézy či speciálního sluchadla Baha.
Práce analyzuje kvantitativní přínos binaurální korekce oproti korekci monaurální u osob do 75 (včetně) a nad 75 let věku, a to v přesně definovaných odstupech signál-šum (SNR). Za tímto účelem bylo vyšetřeno celkem 95 osob mladších a 94 starších než je uvedená věková hranice. Z výsledků vyplývá, že přínos sluchadla na druhém uchu je při stranové symetrii sluchu v obou skupinách statisticky srovnatelný.
The paper analyzes quantitative contribution of binaural correction as compared with monaural correction in persons up to 75 years of age and over 75 years in precisely defined signal-to noise ratio (SNR). Accordingly, 95 subjects younger than as well as 94 subjects older than the given age limit were examined. The results made it clear that the contribution of hearing aid on the other ear in cases of side symmetry is statistically comparable in both groups.
Práce analyzuje kvantitativní přínos binaurální korekce oproti korekci monaurální u osob s primární aplikací sluchadla na obou uších ve srovnání s osobami dlouhodobě adaptovanými na korekci monaurální, a to v přesně definovaných odstupech signál-šum (SNR). Za tímto účelem bylo vyšetřeno celkem 83 osob (praváků) adaptovaných nejméně 5 roků na monaurální používání sluchadla na pravém uchu a 106 prvouživatelů binaurální korekce, kteří doposud se sluchadlem žádnou zkušenost neměli. Z výsledků vyplývá, že přínos sluchadla na druhém uchu je při stranové symetrii sluchu v obou skupinách statisticky srovnatelný.
The paper describes the analysis of quantitative contribution of binaural amplification in contrast to monaural one in persons with primary application of hearing aid on both ears as compared with persons after long-term adaptation to monaural amplification, specifically in precisely defined signal-to-noise ratios (SNR). Consequently, 83 persons (right-handed) adapted for at least 5 years to monaural use of the hearing aid on the right ear and 106 first-users of binaural amplification, who have had no experience with the hearing aid before, have been examined. The results indicate that the contribution of the hearing aid on the other ear in symmetrical hearing loss was statistically comparable in both groups.
- MeSH
- audiometrie využití MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost etiologie terapie MeSH
- percepce řeči MeSH
- sluchové pomůcky využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
