Diabetes mellitus je významným rizikovým faktorem rozvoje srdečního selhání a přítomnost diabetu zároveň zhoršuje prognózu nemocných se srdečním selháním. Jednou z významných novinek v léčbě srdečního selhání jsou glifloziny, které blokádou reabsorpce glukózy v proximálním tubulu díky inhibici sodíko-glukózového kotransportéru 2 vedou ke snížení glykemie navozením glykosurie. Glifloziny byly a stale jsou primárně využívány jako účinná antidiabetika, která kromě zlepšení kompenzace diabetu snižují tělesnou hmotnost a krevní tlak bez zvýšení rizika hypoglykemie. Studie z posledních let prokázaly, že glifloziny u diabetiků významně snižují riziko kardiovaskulárních komplikací a hospitalizace pro srdeční selhání. Nedávno ukončené studie s dapagliflozinem a empagliflozinem navíc ukázaly významné snížení kombinace smrti z kardiovaskulárních příčin a hospitalizace pro srdeční selhání u pacientů se srdečním selháním s redukovanou ejekční frakcí, a to jak u diabetiků, tak i nediabetiků. Cílem toho článku je formou expertního konsenzu shrnout praktické aspekty spolupráce kardiologa a diabetologa v péči o pacienty s chronickým srdečním selháním s redukovanou ejekční frakcí v kontextu současných doporučení a dalších léčebných možností.

Diabetes mellitus is a significant risk factor for the development of heart failure and the presence of diabetes markedly worsens the prognosis of patients with heart failure. One of the important novel advances in the treatment of heart failure are gliflozins that improve glucose control by inducing glycosuria through inhibition of sodium-glucose co-transporter 2 in proximal renal tubules. Gliflozins have been and still are primarily used as effective antidiabetic agents that not only improve glucose control but also decrease body weight and blood pressure without increasing the risk of hypoglycemia. Studies have shown that gliflozins in patients with type 2 diabetes markedly decrease the risk of cardiovascular complications and the hospitalization for heart failure. Furthermore, recently concluded studies with dapagliflozin and empagliflozin have demonstrated a significant decrease of the composite endpoint of cardiovascular death and hospitalization for heart failure in patients with heart failure with reduced ejection fraction both with and without diabetes. The aim of this paper is to summarize, in the form of expert consensus, practical aspects of collaboration between cardiologist and diabetologist in the treatment of patients with chronic heart failure with reduced ejection fraction in the context of current recommendations and other treatment options.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie   krev   MeSH
• glifloziny aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• náklady na léky MeSH
• natriuretické peptidy krev   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv epidemiologie   etiologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   krev   mortalita   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• Entresto (sacubitril/valsartan),
• MeSH
• enalapril terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• natriuretické peptidy krev   MeSH
• neprilysin aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• receptory angiotensinu účinky léků   MeSH
• systolické srdeční selhání * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

BACKGROUND: Growth differentiation factor-15 (GDF-15) is a stress-inducible cytokine and member of the transforming growth factor-β cytokine superfamily that refines prognostic assessment in subgroups of patients with heart failure (HF). We evaluated its role in HF patients with chronic kidney disease (CKD, estimated glomerular filtration rate <60 mL/min/1.73 m2). METHODS: A total of 358 patients with stable systolic HF were followed for a median of 1121 (interquartile range, 379-2600) days. Comprehensive evaluation including B-type natriuretic peptide (BNP) and GDF-15 testing was performed at study entry; the analysis was stratified according to kidney function. RESULTS: Patients with CKD (33.8%) were older, had more often diabetes, and were less often treated with angiotensin converting enzyme inhibitors (ACEi)/angiotensin receptor blockers (ARB). GDF-15 was associated with estimated glomerular filtration rate, whereas BNP was associated with left ventricular-end diastolic diameter and ejection fraction (P < 0.01). During follow-up, 244 patients (68.2%) experienced an adverse outcome (death, urgent transplantation, implantation of mechanical circulatory support). In patients with HF and CKD, the Cox proportional hazard model identified BNP, GDF-15, sex, systolic blood pressure, sodium, total cholesterol, and ACEi/ARB treatment as significant variables associated with an adverse outcome (P < 0.05). In multivariable analysis, BNP was replaced by GDF-15. Net reclassification improvement confirmed prognostic superiority of the model encompassing GDF-15 (GDF-15, sodium, total cholesterol, ACEi/ARB treatment) compared with the model without GDF-15 (BNP, sex, sodium, ACEi/ARB treatment), net reclassification improvement 0.62, P = 0.005. In contrast, in patients with HF and normal kidney function, BNP remained superior to GDF-15 in a multivariable model. CONCLUSIONS: In patients with systolic HF and CKD, GDF-15 is more strongly associated with adverse outcomes than the conventionally used BNP.

• MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin terapeutické užití   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• cholesterol krev   MeSH
• chronická renální insuficience farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• hodnoty glomerulární filtrace MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• natriuretický peptid typu B krev   MeSH
• podpůrné srdeční systémy statistika a číselné údaje   MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• růstový diferenciační faktor 15 krev   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• sodík krev   MeSH
• systola MeSH
• systolické srdeční selhání krev   mortalita   chirurgie   MeSH
• transplantace srdce statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Vzrůstající incidence chronického srdečního selhání a nepříznivá prognóza tohoto onemocnění vyžadují stále nové farmakoterapeutické postupy. Do terapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory nyní vstupuje nová skupina léčiv pod označením ARNI (angiotenzin receptor/neprilysin inhibitor), u jejíhož zatím jediného zástupce sakubitril‑valsartanu byl prostřednictvím studie PARADIGM‑HF prokázán statisticky a klinicky signifikantní účinek ve snížení kardiovaskulární mortality a rizika rehospitalizace pro srdeční selhání. Lékovou třídu ARNI indikovanou u pacientů se stabilizovaným srdečním selháním v klinickém stadiu NYHA II–III a se sníženou ejekční frakcí levé komory lze tedy považovat za alternativu současné standardní léčby inhibitory systému renin‑angiotenzin‑aldosteron.

Increasing incidence of chronic heart failure and its unfavorable prognosis keep calling for novel pharmacotherapeutic approaches. New class of drugs described as ARNI (angiotensin receptor/neprilysin inhibitor) recently widened the spectrum of possibilities how to treat heart failure with decreased left ventricular ejection fraction. Statistically and clinically significant lowering of cardiovascular mortality and risk of rehospitalization for heart failure was shown in the PARADIGM‑HF trial following the treatment with sacubitril‑valsartan, so far the only representative of ARNI. The ARNI drugs are indicated in patients with stabilized heart failure NYHA II–III and decreased left ventricular ejection fraction; they can be considered an alternative of the current standard treatment with renin‑angiotensin‑aldosterone system blockers.

• Klíčová slova
• LCZ696, sakubitril-valsartan, sacubitril-valsartan, studie PARADIGM-HF, ARNI,
• MeSH
• aminobutyráty aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin terapeutické užití   MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• natriuretický peptid typu B krev   MeSH
• neprilysin antagonisté a inhibitory   MeSH
• peptidové fragmenty krev   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   krev   mortalita   MeSH
• tetrazoly aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Při chronickém srdečním selhání se dlouhodobě aktivují neurohumorální systémy, které působí vazokonstrikčně a vedou k retenci sodíkových iontů a vody. Hlavními z těchto systémů jsou systém renin‑angiotenzin‑aldosteron (RAAS) a systém sympatoadrenální (SAS). Jejich farmakologická inhibice inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), ev. sartany se spolu s betablokátory stala základem léčby chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF). U nemocných, kteří jsou i přes tuto léčbu nadále symptomatičtí, je doporučeno přidat ještě blokátor mineralokortikoidních receptorů. Při chronickém srdečním selhání se však aktivují také kontraregulační neurohumorální systémy, které působí vazodilataci, natriurézu a diurézu. Hlavním z těchto kontraregulačních systémů jsou natriuretické peptidy (NP). Současná inhibice RAAS na úrovni receptorů AT1 pro angiotenzin II a neprilysinu – enzymu, který štěpí NP na neaktivní štěpy – se v klinické studii PARADIGM‑HF ukázala být v léčbě HFrEF účinnější než v současnosti standardní inhibice RAAS na úrovni ACE. Proto se první duální inhibitor receptorů pro angiotenzin II a neprilysinu (ARNI) sakubitril‑valsartan dostal do nových doporučených postupů pro léčbu chronického HFrEF. Je doporučen jako účinnější náhrada za inhibitor ACE/sartan pro ambulantní nemocné, kteří jsou i přes dosavadní léčbu stále symptomatičtí a jsou ve stabilizovaném klinickém stavu.

Chronic heart failure leads to long-term activation of neurohumoral systems which have vasoconstricting effect, and cause sodium and water retention. Renin-angiotensin-aldosteron system (RAAS), and sympatoadrenal system (SAS) represent the main elements of these systems. Their pharmacological blockage by angiotensin-converting enzyme (ACE) inhibitors or possible sartans has become together with beta-blockers the mainstay of chronic heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF) treatment. In patients who are still symptomatic in spite of appropriate treatment, it is also recommended to add a mineralocorticoid receptor antagonist. There are contraregulatory neurohumoral systems activated in chronic heart failure as well, causing vasodilation, natriuresis, and diuresis. The main constituent part of those contraregulatory systems being natriuretic peptides (NP). Simultaneous inhibition of RAAS at the level of AT1 receptors for angiotensin II and inhibition of neprilysin – enzyme cleaving NPs into inactive metabolites – has been proven to be more effective compared to contemporary standard inhibition of RAAS at the level of ACE by PARADIGM-HF trial. Therefore the first dual inhibitor of both the angiotensin II receptors and the neprilysin (ARNI) sacubitril/valsartan has been added into the new guidelines for the treatment of chronic HFrEF. It is recommended as more effective substitute for ACE inhibitor/sartan for outpatients who are still symptomatic in spite of existing treatment and are in stable clinical condition.

• Klíčová slova
• LCZ696, studie PARADIGM-HF, ARNI, sakubitril-valsartan,
• MeSH
• aminobutyráty terapeutické užití   MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin terapeutické užití   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické peptidy krev   MeSH
• neprilysin antagonisté a inhibitory   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• renin-angiotensin systém účinky léků   MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   krev   mortalita   patofyziologie   MeSH
• tetrazoly terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: The aim of this study was to evaluate the association of fibroblast growth factor (FGF)-23 with clinical and laboratory findings, the prognostic value of FGF-23, and the relationship between angiotensin-converting enzyme inhibitor (ACEi) therapy, FGF-23 levels, and outcomes in patients with chronic systolic heart failure (HF). BACKGROUND: FGF-23 is a bone-derived hormone regulating mineral metabolism. Higher FGF-23 levels are associated with an increased risk of cardiovascular mortality or HF development. Mechanisms leading to increased FGF-23 and its prognostic value have not been thoroughly studied in HF. METHODS: FGF-23 was measured in 369 patients (mean age 59 ± 11 years, 84% male) with systolic HF. Patients were followed for adverse events (e.g., death, urgent heart transplantation, ventricular assist device implantation). RESULTS: Tricuspid regurgitation severity, chronic kidney disease (CKD), alkaline phosphatase concentrations, inferior vena cava dilation, and absence of ACEi therapy were independently associated with FGF-23. FGF-23 was independently associated with outcomes in patients without CKD (hazard ratio [HR]: 1.43, 95% confidence interval [CI]: 1.14 to 1.78), but not in CKD patients (HR: 1.12, 95% CI: 0.87 to 1.45). In patients without CKD and with FGF-23 in the highest tertile, ACEi therapy was associated with a lower risk of adverse events (HR: 0.42, 95% CI: 0.21 to 0.81), whereas no association was seen in the remaining patients (HR: 1.18, 95% CI: 0.52 to 2.70). CONCLUSIONS: In systolic HF, elevated FGF-23 is an independent predictor of adverse events, particularly in patients with preserved renal function. The association of FGF-23 with adverse events likely reflects early alterations of renal hemodynamics and renin-angiotensin system activation. Increased FGF-23 may identify a subset of HF patients benefiting from ACEi therapy.

• MeSH
• absorpční fotometrie metody   MeSH
• analýza přežití MeSH
• biologické markery MeSH
• chronická nemoc MeSH
• chronické selhání ledvin etiologie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• dopplerovská echokardiografie MeSH
• fibroblastové růstové faktory krev   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multivariační analýza MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• systolické srdeční selhání krev   komplikace   farmakoterapie   mortalita   MeSH
• vyšetření funkce ledvin MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin terapeutické užití   MeSH
• enalapril terapeutické užití   MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• natriuretický peptid typu B krev   MeSH
• neprilysin antagonisté a inhibitory   MeSH
• peptidové fragmenty krev   MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   krev   mortalita   MeSH
• tetrazoly terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH
• novinové články MeSH

• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů terapeutické užití   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• benzazepiny terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární * MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• digoxin terapeutické užití   MeSH
• diuretika MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• příznaky a symptomy * MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční selhání * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   krev   MeSH
• systolické srdeční selhání diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Význam stanovení srdečních troponinů je spojován zejména s diagnostikou akutních koronárních syndromů. V poslední době se množí důkazy o významu stanovení kardioenzymů jakožto markeru myokardiálního poškození také u akutního srdečního selhání. Elevace srdečních troponinů ukazuje na přítomnost poškození či smrti myocytů, která je považována za hlavní mechanizmus rozvoje myokardiální dysfunkce a akutní dekompenzace srdečního selhání. Současné doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání rutinní vyšetřování troponinu nezmiňují, nicméně recentně publikovaná data poukazují na význam vyšetření srdečních troponinů jakožto užitečného prognostického ukazatele pro rizikovou stratifikaci pacientů, a to u pacientů jak s ischemickým, tak neischemickým původem srdečního selhání. Cíl: Zjistit incidenci pozitivity troponinu T u pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání bez průkazu akutního koronárního syndromu dle guidelines ČKS, a dále zda má pozitivita troponinu T kromě vlivu na krátkodobou mortalitu také vztah k dlouhodobé prognóze těchto pacientů. Metodika: Prospektivní monocentrická studie se zaměřením na neinvazivní prognostické markery u akutního srdečního selhání, troponin T stanovován při přijetí s kontrolním vyšetřením po 12 hod. Soubor: 55 pacientů, 71 % mužů, 29 % žen, věk 68 let, body mass index 27,4 kg/m2, etiologie chronického srdečního selhání – 73 % ischemická choroba srdeční, 15 % dilatační kardiomyopatie, 12 % ostatní, NYHA anamnesticky dlouhodobě I/II/III – 32,7/56,4/10,9 %, při přijetí – otoky dolních končetin 49,1 %, chrůpky na plicích 87,3 %, ortopnoe 58,2 %, BNP při přijetí 1 090 pg/ml, při propuštění 429 pg/ml, ejekční frakce levé komory 27,0 %, délka hospitalizace 10 dnů. Výsledky: Troponin T pozitivní u 45 (81,8 %) pacientů, troponin T negativní u 10 (10,2 %) pacientů. Maximální hodnota troponinu T je pozitivní rizikový faktor pro celkovou (p = 0,032) i kardiovaskulární (p = 0,029) mortalitu. Cut-off hodnota pro riziko úmrtí pacienta 0,03 ?g/l (follow-up 17 měsíců). Závěr: U většiny pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického selhání jsme prokázali zvýšení troponinu T, pozitivita troponinu je cenným markerem pro odhad prognózy pacientů a jejich rizikovou stratifikaci.

Background: The significance of evaluation of cardiac troponins is associated mainly with diagnostics of acute coronary syndromes. An increasing number of evidences of the significance of evaluation of cardiac enzymes as markers of myocardial damage even in acute heart failure have been observed lately. Elevation of cardiac troponins suggests presence of damage or death of myocytes, which is considered to be the main mechanism of development of myocardial dysfunction and acute decompensated heart failure. The current guidelines for diagnostics and treatment of acute heart failure do not mention routine examination of troponin. However, recently published data point out the significance of examination of cardiac troponins as a useful prognostic indicator for risk stratification of patients, both in patients with ischaemic and in patients with non-ischaemic aethiology of their heart failure. Objective: To determine the incidence of troponin-T positivity in patients hospitalized for acute decompensated chronic systolic heart failure without evidence of acute coronary syndrome according to guidelines of the Czech Society of Cardiology, and also to find out whether the troponin-T positivity, apart from the effect on short-term mortality, is also related to long--term prognosis in these patients. Methods: Prospective, single-centre study focused on non-invasive prognostic markers in acute heart failure; troponin-T being determined on admission with control examination after 12 hours. Cohort: 55 patients, 71% male, 29% female, aged 68 years, body mass index 27.4 kg/m2, aetiology of chronic heart failure – 73% ischaemic heart disease, 15 % dilated cardiomyopathy, 12 % other, NYHA classification in long-term history I/II/III – 32.7/56.4/10.9%, on admission – swelling of lower limbs 49.1%, rales 87.3%, orthopnoea 58.2%, BNP on admission 1,090 pg/ml, on discharge 429 pg/ml, LVEF 27.0%, length of hospitalization 10 days. Results: troponin-T positive – 45 (81.8%) patients, troponin-T negative – 10 (18.2%) patients. Maximum troponin-T value is a positive risk factor for the overall (p = 0.032) and cardiovascular (p = 0.029) mortality. Cut-off value for patient’s risk of death is 0.03 ?g/l (follow-up of 17 months). Conclusion: In most of the patients hospitalized for acute decompensated chronic systolic heart failure we have proved increase in troponin-T; troponin positivity is a valuable marker for estimation of prognosis in patients with chronic systolic heart failure and their risk stratification.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• analýza přežití MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické peptidy * diagnostické užití   MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• příčina smrti MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   krev   mortalita   MeSH
• troponin T * diagnostické užití   MeSH
• troponin * diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH