BACKGROUND: Minimally invasive surgery may be further advanced with the novel biofragmentable magnetic anastomosis compression system. Two magnets may be swallowed, or placed by flexible endoscopy, in a side-to-side magnetic jejuno-ileostomy (MagJI) bipartition for weight and type 2 diabetes (T2D) reduction. MagJI markedly reduces the major complications of enterotomy, stapling/suturing, and retained foreign materials. METHODS: This was a prospective first-in-human investigation of feasibility, safety, and preliminary efficacy in adults with body mass index (BMI, kg/m2) ≥ 30.0- ≤ 40.0. After serial introduction via swallowing or endoscopy, linear magnets were laparoscopically guided to the distal ileum and proximal jejunum where they were aligned. Magnets fused over 7-21 days forming jejuno-ileostomy. PRIMARY ENDPOINTS: feasibility and severe adverse event (SAEs) incidence (Clavien-Dindo grade); secondary endpoints: weight, T2D reduction. RESULTS: Between 3-1 - 2024 and 6-30 - 2024, nine patients (mean BMI 37.3 ± 1.1) with T2D (all on T2D medications; mean HbA1C 7.1 ± 0.2%, glucose 144.8 ± 14.3 mg/dL) underwent MagJI. Mean procedure time: both magnets swallowed, 86.7 ± 6.3 min; one magnet swallowed with second delivered endoscopically, 113.3 ± 17.0 min. Ninety-day feasibility confirmed in 100.0%: 0.0% bleeding, leakage, infection, mortality. Most AEs grade I-II; no SAEs. At 6-month radiologic confirmation, all anastomoses were patent. Excess weight loss 17.5 ± 2.8 kg; mean BMI reduction 2.2 ± 0.3, HbA1C 6.1 ± 0.1% (p < 0.01), glucose 115.5 ± 6.5 mg/dL (p = 0.19); 83.0% dropped below 6.5% HbA1C and had markedly reduced anti-T2D medications. CONCLUSIONS: The swallowable, biofragmentable magnetic anastomosis system appeared to be feasible and safe in achieving incisionless, sutureless jejuno-ileostomy. The first-in-human MagJI procedure may offer minimally complicated anastomosis creation and moderate MBS weight loss and T2D reduction.
- MeSH
- anastomóza chirurgická metody MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- hmotnostní úbytek MeSH
- ileum * chirurgie MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- jejunostomie * metody přístrojové vybavení MeSH
- jejunum * chirurgie MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetismus MeSH
- magnety * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- studie proveditelnosti MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) a jejunostomie (PEJ) jsou nutritivní stomie do zažívacího traktu určené k aplikaci enterální výživy, tekutin a léčiv. Jsou indikovány k dlouhodobé výživě u pacientů se zachovaným funkčním gastrointestinálním traktem v případech, kdy není pacient schopen adekvátního příjmu potravy ústy a je předpoklad podávání této výživy delší než 4-6 týdnů. Správná indikace, adekvátní příprava pacienta k výkonu, sledování po zavedení PEG či PEJ spolu s edukací jak nemocného, tak jeho rodinných příslušníků a dalších pečujících osob vede ke zkvalitnění péče o pacienta se stomií a snižuje riziko komplikací.
Percutaneous endoscopic gastrostomy (PEG) and jejunostomy (PEJ) are nutritional ostomy into the digestive tract intended for the application of enteral nutrition fluids and drugs. They are indicated for long-term nutrition in patients with a preserved functional gastrointestinal tract, in cases where the patient is not capable of adequate food intake by mouth and the administration of this nutrition is expected to be longer than 4-6 weeks. The correct indication, adequate preparation of the patient for the procedure and follow-up after PEG or PEJ insertion, along with education of both the patient and his family members and other caregivers, reduce the risk of complications.
Parkinsonova nemoc je chronické, nevyléčitelné a invalidizující neurodegenerativní onemocnění, kdy se v mozku netvoří dostatek neurotransmiteru dopaminu. V České republice se týká několika desítek tisíc lidí zejména po padesátém roce života, kdy tito pacienti mají v různé míře vyjádřeny potíže motorické a nemotorické. Pro pacienty s rozvinutou Parkinsonovou nemocí je životně důležitý přísun správně dávkovaného dopaminu v tabletách nebo výjimečně jiná léčba. Bez léčby anebo zejména při náhlém výpadku léčby může dojít až k úmrtí. Kazuistika s dobrým koncem popisuje raritní případ původně personálem LDN považovaný za střevní helmintózu provázený vážným zhoršením zdravotního stavu u lucidní pacientky parkinsoničky s překvapivým rozuzlením. Pro autora slouží pro příště i jako ponaučení, že je třeba znát alespoň základy konstrukce a funkce moderních léčebných možností i přes to, že se s nimi lékař mimo kliniku setká jen několikrát za život a že se tyto jeví dosud jako zcela bezproblémové a bezobslužné.
Parkinson disease is a long-term degenerative, incurable and invaliding disorder of the central nervous system showing the deficient production of neurotransmitter dopamine in the brain. In the Czech Republic the disease affects several ten thousands of people, especially those aged fifty or more. The patients suffer from various symptoms, both motor and non-motor. It is important to supply the patients in a developed stage of the disease with the right doses of dopamine in tablets or, exceptionally, a different treatment. Where no treatment is given or a treatment is suddenly disrupted, a death may occur. The following well-ending case history describes a rare case considered by the hospital for long term sickness personnel to be intestinal helminthiases accompanied by a serious worsening of the health condition in a lucid female patient with Parkinson disease. The case had a surprising outcome. The case history also shows that it is necessary to be knowledgeable in the constructions and functions of the medicala dvices although one meets such medical advices outside clinics only a few times in his/her life and that such constructions and functions seem to be totally trouble-free and fully automated.
- MeSH
- chybná diagnóza MeSH
- helmintóza MeSH
- jejunostomie MeSH
- levodopa aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc * farmakoterapie MeSH
- selhání zařízení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVES: Jejunal tube feeding (JTF) is increasingly becoming the standard of care for children in whom gastric tube feeding is insufficient to achieve caloric needs. Given a lack of a systematic approach to the care of JTF in paediatric patients, the aim of this position paper is to provide expert guidance regarding the indications for its use and practical considerations to optimize its utility and safety. METHODS: A group of members of the Gastroenterology and Nutrition Committees of the European Society of Paediatric Gastroenterology Hepatology and Nutrition and of invited experts in the field was formed in September 2016 to produce this clinical guide. Seventeen clinical questions treating indications and contraindications, investigations before placement, techniques of placement, suitable feeds and feeding regimen, weaning from JTF, complications, long-term care, and ethical considerations were addressed.A systematic literature search was performed from 1982 to November 2018 using PubMed, the MEDLINE, and Cochrane Database of Systematic Reviews. Grading of Recommendations, Assessment, Development, and Evaluation was applied to evaluate the outcomes.During a consensus meeting, all recommendations were discussed and finalized. In the absence of evidence from randomized controlled trials, recommendations reflect the expert opinion of the authors. RESULTS: A total of 33 recommendations were voted on using the nominal voting technique. CONCLUSIONS: JTF is a safe and effective means of enteral feeding when gastric feeding is insufficient to meet caloric needs or is not possible. The decision to place a jejunal tube has to be made by close cooperation of a multidisciplinary team providing active follow-up and care.
- MeSH
- dítě MeSH
- enterální výživa * MeSH
- fyziologie výživy dětí MeSH
- gastrointestinální nemoci terapie MeSH
- jejunostomie MeSH
- jejunum * MeSH
- lidé MeSH
- nutriční nároky MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- konsensus - konference MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- aplikace orální MeSH
- enterální výživa * metody škodlivé účinky MeSH
- enterostomie metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- fortifikované potraviny normy MeSH
- gastrointestinální intubace metody ošetřování přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- gastrostomie metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- jejunostomie metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- léčivé přípravky aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- metody výživy MeSH
- nutriční podpora * metody přístrojové vybavení MeSH
- potrava speciální * normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Enterální píštěl představuje patologickou komunikaci mezi tenkým střevem a okolními tkáněmi. V případě komunikace s povrchem těla se jedná o píštěl enterokutánní či enteroatmosférickou. Příčiny vzniku enterokutánní/enteroatmosférické píštěle jsou různé. Společným důsledkem je pak malnutrice a orgánová dysfunkce, která vede ke zvýšení morbidity a mortality pacientů. Důležitým parametrem v managementu pacientů s enterokutánní/ enteroatmosférickou píštělí je proto adekvátní nutriční podpora. Jednou z možností jejího zajištění je fistuloklýza, tedy aplikace enterální výživy do distálního ústí píštěle. Prezentujeme případ 76letého pacienta s vysokou a vysokoobjemovou enteroatmosférickou píštělí, u něhož bylo pomocí fistuloklýzy dosaženo adekvátního nutričního stavu s následným uzávěrem píštěle.
Enteric fistula is a pathological communication between the small intestine and surrounding tissue. In case of communication with body surface it is called an enterocutaneous or enteroatmospheric fistula. There are many causes of enterocutaneous/enteroatmospheric fistula occurrence. A common result is malnutrition and organ dysfunction which leads to increased morbidity and mortality of the patients. Adequate nutritional support is a very important element in the management of patients with enterocutaneous/enteroatmospheric fistulas. One of the options of nutritional support is fistuloclysis which means administration of enteral nutrition formula to the distal fistula. We present the case of 76-year-old patient with a high-localized and high output enteroatmospheric fistula in whom we were able to reach adequate nutritional status using fistuloclysis, followed by closure of the fistula.
- Klíčová slova
- fistuloklýza,
- MeSH
- enterální výživa * metody MeSH
- jejunostomie MeSH
- lidé MeSH
- nádory ductus choledochus chirurgie patologie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- senioři MeSH
- střevní píštěle * patofyziologie terapie MeSH
- tenké střevo patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- Paklitaxel/Ramucirumab,
- MeSH
- adenokarcinom farmakoterapie mortalita patologie MeSH
- gastroezofageální junkce * patologie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- jejunostomie MeSH
- lidé MeSH
- neoadjuvantní terapie metody MeSH
- paclitaxel aplikace a dávkování MeSH
- paliativní péče MeSH
- rozsev nádorových buněk MeSH
- senioři MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- biopsie sentinelové lymfatické uzliny MeSH
- cholecystektomie MeSH
- gastrektomie metody mortalita ošetřování MeSH
- gastroenterostomie metody MeSH
- gastrointestinální intubace ošetřování MeSH
- gastrostomie metody MeSH
- jejunostomie MeSH
- kvalita života MeSH
- lymfadenektomie metody MeSH
- nádory žaludku * chirurgie MeSH
- pooperační péče metody ošetřování MeSH
- MeSH
- domácí ošetřování metody MeSH
- enterální výživa * klasifikace metody trendy MeSH
- gastrointestinální intubace klasifikace metody ošetřování MeSH
- gastrostomie metody ošetřování MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- jejunostomie metody ošetřování MeSH
- lidé MeSH
- metody výživy * klasifikace ošetřování MeSH
- parenterální výživa metody ošetřování MeSH
- podvýživa * klasifikace komplikace prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Výskyt poranení žlčových ciest vyžadujúcich chirurgickú rekonštrukciu sa stabilizoval medzi 0,3−0,7 %. U pacientov s týmto zriedkavým, ale závažným poranením môže rekonštrukcia vykonaná chirurgom so skúsenosťou v hepatobiliárnej chirurgii viesť k lepším krátko-, ale aj dlhodobým výsledkom. Metódy: Táto práca predkladá retrospektívnu analýzu osobnej skúsenosti autora s rekonštrukciou žlčových ciest pre iatrogénnu léziu v období rokov 2007−2016. Rekonštrukcia pozostávala z biliodigestívnej anastomózy na exkludovaný segment jejuna extramukóznou technikou bez použitia transanastomotickej drenáže. Pacienti s peroperačne poznaným poranením žlčových ciest podstúpili rekonštrukciu okamžitú, pacienti prezentujúci sa biliárnym leakom rekonštrukciu včasnú a u pacientov s prezentáciou vo forme striktúry žlčovodu bolo načasovanie rekonštrukcie dané stupňom cholestázy, prítomnosťou cholangitídy a možnosťou endoskopickej, alebo perkutánnej intervencie. Perioperačné komplikácie boli hodnotené podľa Dindo-Clavien a ISGLS klasifikácie, efekt rekonštrukcie podľa McDonald kritérií. Výsledky: Za uvedené obdobie bolo vykonaných 15 biliodigestívnych anastomóz u 14 pacientov. Pooperačné komplikácie sa vyskytli u viac ako polovice pacientov (53,33 %), z toho závažné v dvoch prípadoch. Úmrtie sme zaznamenali u 82-ročného pacienta, ktorý podľahol pooperačným komplikáciám priamo nesúvisiacim s biliodigestívnou rekonštrukciou. Biliárny leak sa v súbore vyskytol u troch pacientov (20 %), hlboká ranová infekcia (fascitída) u štyroch pacientov (33,33 %). Priemerná dĺžka hospitalizácie bola 12,13 dňa. Žiadny z pacientov nepodstúpil reoperáciu počas iniciálnej hospitalizácie. Do 90 dní od rekonštrukcie boli rehospitalizovaní 2 pacienti (13,33 %). Aktuálna priemerná dĺžka sledovania v súbore je 4,01 roka, sledovaní sú všetci pacienti. Rekonštrukciu hodnotíme ako úspešnú u 92,86 % pacientov, reintervenciu vo forme re-hepatikojejunoanastomózy podstúpil jeden pacient (7,14 %). Podľa McDonald kritérií sme vynikajúci efekt dosiahli u 6 pacientov (42,86 %), dobrý u ďalších 5 pacientov (35,71 %) a dvoch pacientov sme indikovali k perkutánnej intervencii na rekonštrukcii (14,28 %). Záver: Pri porovnávaní výsledkov rekonštrukcií na rôznych pracoviskách je potrebné brať do úvahy 1. skúsenosť pracoviska/chirurga, 2. spektrum riešených prípadov (exaktná klasifikácia lézií), 3. načasovanie rekonštrukcie, 4. spôsob hodnotenia výsledkov a 5. dĺžku sledovania súboru. Rekonštrukciu na našom pracovisku považujeme za úspešnú, pokiaľ nález u pacienta v priebehu celého sledovania spĺňa kritériá zodpovedajúce McDonald A, resp. B. Hodnotenie podskupiny pacientov McDonald C ako úspech, či neúspech rekonštrukcie ostáva diskutabilné aj keď je väčšinou autorov považované za úspech.
Introduction: The incidence of biliary duct injuries requiring surgical reconstruction has stabilised between 0.3−0.7%. Biliary reconstruction in the hands of a trained hepatobiliary surgeon may lead to better short- and long-term outcomes in patients with this infrequent, but serious complication. Methods: This study presents a retrospective analysis of single surgeon experience with biliary injury repair during the period of 2007−2016. Extramucosal hepaticojejunostomy on the excluded segment of the jejunal loop was performed without the use of any transanastomotic drain. Immediate reconstruction of on-table recognised injuries was carried out; patients presenting with biliary leak were reconstructed early and patients presenting with biliary stricture underwent reconstruction depending on the degree of obstruction, presence of cholangitis and feasibility of endoscopic or percutaneous intervention. Postoperative complications were evaluated using Dindo-Clavien and ISGLS classification, and the effect of reconstruction was assessed according to McDonald criteria. Results: 15 biliary reconstructions in 14 patients were performed during the study period. More than a half of the patients experienced some postoperative complication (53.33%); serious complication occurred in 2 patients. One patient (82 years old) died of non-surgical postoperative complications. Biliary leak occurred in three patients (20%), and deep surgical site infection (fasciitis) in four patients (33.33%). The average length of stay was 12.13 days. There was no revisional surgery during the index hospitalisation in any of the patients. There were two readmissions up to 90 days after biliary reconstruction (13.33%). The patients are currently followed up for an average of 4.01 years; compliance with follow-up is 100%. Successful reconstruction was achieved in 92.86% of patients; one patient required rehepaticojejunostomy (7.14%). According to McDonald criteria excellent results were accomplished in 6 patients (42.86%), good results in another 5 patients (35.71%) and 2 patients underwent percutaneous intervention on the reconstruction (14.28%). Conclusion: When comparing results among various centres, we should take into account: 1. Experience of the centre/surgeon; 2. Case-mix (exact classification); 3. Timing of reconstruction; 4. Criteria for successful reconstruction; and 5. The length of follow-up. Patients in our centre who fulfil McDonald A and B criteria during the whole follow-up period are considered to have a successful repair. Reconstruction in McDonald C patients is also considered as a success by some authors, although this remains debatable as an early intervention on the reconstruction may be appropriate.
