Diagnostika vzácného onemocnění autoimunitní pankreatitidou (AIP) je demonstrována na případu pacienta, který prošel řadou vyšetření, jež nebyla schopna diagnózu benigního charakteru jednoznačně prokázat. Nemoc je forma chronické pankreatitidy, přičemž nejdůležitějším a prvním cílem vyšetření je vyloučení maligního onemocnění slinivky a žlučových cest. Zatímco zobrazovací metody vedly k podezření na malignitu, opakovaná histologická vyšetření ji nepotvrzovala. Poté, co jsme podle dostupných diagnostických kritérií mohli podezření na karcinom vyloučit, bylo onemocnění AIP potvrzeno, stanovena diagnóza typu I, který patří do skupiny chorob s vysokou hladinou imunoglobulinu G4 (IgG4) v krevním séru. Byla zahájena úspěšná léčba glukokortikoidy s navozením remise onemocnění. AIP však vykazuje časté relapsy a rovněž na to je při léčbě třeba myslet. Naše kazuistika takový případ rovněž popisuje.
The diagnosis of the rare disease autoimmune pancreatitis (AIP) is demonstrated in the case of a patient who underwent a series of examinations that were unable to unequivocally prove the diagnosis of benignity. The disease as a form of chronic pancreatitis, and the most important and first objective of the examination is to exclude malignant disease of the pancreas and biliary tract. While imaging led to suspicion of malignancy, repeated histological examinations did not confirm it. After we were able to exclude suspected carcinoma according to the available diagnostic criteria, AIP was confirmed, and a diagnosis of type I was made, which belongs to the group of diseases characterized by high levels of immunoglobulin G4 (IgG4) in the blood serum. Successful treatment with glucocorticoids was initiated with induction of disease remission. However, AIP shows frequent relapses and this should also be borne in mind during treatment. Our case report also describes such a case.
- MeSH
- autoimunitní pankreatitida * diagnóza farmakoterapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- ductus choledochus patologie MeSH
- glukokortikoidy terapeutické užití MeSH
- imunoglobulin G MeSH
- indukce remise MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní MeSH
- recidiva MeSH
- stenóza terapie MeSH
- vzácné nemoci diagnóza farmakoterapie MeSH
- žloutenka terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
Úvod: Ischemické komplikace jsou významnou příčinou morbidity u pacientů po resekcích hlavy pankreatu. Stenóza truncus coealiacus představovala tradičně kontraindikaci pankreatoduodenektomie. Kazuistika: Prezentujeme pacientku s adenokarcinomem hlavy pankreatu indikovanou k pankreatoduodenektomii dle Whippla při současné hemodynamicky významné stenóze truncus coealiacus. Navzdory uvolnění tepny z komprese ligamentum arcuatum medianum byla první pooperační den zaznamenaná elevace jaterních testů. Endovaskulární angioplastika vedla k výraznému zlepšení radiologického nálezu a rychlé normalizaci laboratorních hodnot. Další pooperační průběh byl bez komplikací. Závěr: Časné rozpoznání ischemických komplikací po resekci hlavy pankreatu je zásadní. I pooperačně může být endovaskulární intervence efektivní léčbební metodou významné stenózy truncus coeliacus u selektovaných pacientů po pankreatoduodenektomii.
Introduction: Ischemic complications are a notable cause of morbidity in patients after pancreatic head resections. Stenosis of celiac axis in patients undergoing pancreatoduodenectomy requires further perioperative attention. Case report: We present a patient with pancreatic head malignancy scheduled for Whipple procedure in the setting of hemodynamically significant celiac axis stenosis. Despite release of the artery from compression by median arcuate ligament, elevation of liver function tests on the first postoperative day was noted. Endovascular stenting was performed on the same day with significant radiological improvement and subsequent normalization of laboratory values. The patient had no further postoperative complications. Conclusion: Fast recognition of ischemic complications after pancreatic head resection is crucial. Even postoperatively, endovascular intervention might be a feasible treatment modality of celiac axis stenosis in selected patients who undergo pancreatoduodenectomy.
- MeSH
- angioplastika MeSH
- arteria coeliaca * chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní chirurgie komplikace terapie MeSH
- pankreatoduodenektomie * škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- senioři MeSH
- stenóza * diagnostické zobrazování terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- absces diagnóza etiologie terapie MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- gastrointestinální endoskopie * metody MeSH
- idiopatické střevní záněty * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- nádory tračníku etiologie terapie MeSH
- píštěle trávicího systému diagnóza etiologie terapie MeSH
- stenóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Stricture formation is a common complication of Crohn's disease, resulting from the disease process, surgery, or drugs. Endoscopic balloon dilation has an important role in the management of strictures, with emerging techniques, such as endoscopic electroincision and stenting, showing promising results. The underlying disease process, altered bowel anatomy from disease or surgery, and concurrent use of immunosuppressive drugs can make endoscopic procedures more challenging. There is an urgent need for the standardisation of endoscopic procedures and peri-procedural management strategies. On the basis of an extensive literature review and the clinical experience of the consensus group, which consisted of representatives from the Interventional Inflammatory Bowel Disease Group, we propose detailed guidance on all aspects of the principles and techniques for endoscopic procedures in the treatment of inflammatory bowel disease-associated strictures.
- MeSH
- Crohnova nemoc komplikace diagnostické zobrazování epidemiologie patologie MeSH
- dilatace přístrojové vybavení MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
- idiopatické střevní záněty komplikace terapie MeSH
- imunosupresiva škodlivé účinky MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
- rizikové faktory MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- stenóza etiologie patologie terapie MeSH
- stenty škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- MeSH
- balonová enteroskopie MeSH
- kapslová endoskopie MeSH
- lidé MeSH
- stenóza diagnostické zobrazování etiologie terapie MeSH
- tenké střevo diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
Nestr.
The project is to test the effectiveness of the new design of self-expandable, biodegradable stent in the prevention of biliary anastomotic stenosis, based on applied research on a porcine model. It the second part the ex vivo, and subsequently, in vivo study will test a new prototype of balloon catheter – electrodes for non thermal tissue ablation method called irreversible electroporation. The published results will compare the healing of the anastomosis with and without the use of protective biodegradable stenting, in relation to short-term and long-term complications. They will also describe the reaction of liver and biliary tract to the ablation procedure with the new balloon catheter, along with an evaluation of the early and long-term complications of the procedure. The goal is to use this methodology in the clinical practice to reduce morbidity and treatment costs of patients requiring treatment of biliary tract (liver transplantation, biliary tract resection) and the treatment of malignant stenosis of the biliary tract and creation of industrial pattern for new device.
Náplní projektu je na základě aplikovaného výzkumu na porcinním modelu ověřit účinnost nového designu biodegradabilního samoexpandibilního stentu v prevenci stenozy anastomozy na žlučových cestách. V druhé části ex vivo a následně in vivo testování nového prototypu balónového katetru - elektrody, prostřednictvím kterého bude možné provádět ablaci tkáně non termální metodou, tzv. ireverzibilní elektroporací.. Výstupem projektu budou impaktované publikace popisující výsledky srovnání hojení anastomoz s a bez užití protektivní biodegradabilní stentáže z hlediska krátkodobých i dlouhodobých komplikací a popis reakce jaterní tkáně a žlučových cest na ablaci sledování poškození vaskulárních struktur v okolí spolu se zhodnocením komplikací v časných i dlouhodobých. Plánem je využití této metodiky přímo v klinické praxi pro snížení morbidity a nákladů na léčbu pacientů s nutností léčby nedilatovaných žlučových cest (transplantace jater, resekce žlučových cest) a léčby maligních stenóz žlučových cest. Dalším výstupem je přihlášení užitného vzoru pro vyvíjený nástroj pro elektroporaci.
- MeSH
- angioplastika MeSH
- biotechnologie MeSH
- elektroporace MeSH
- intravitální mikroskopie MeSH
- nemoci žlučových cest chirurgie MeSH
- stenóza prevence a kontrola terapie MeSH
- stenty MeSH
- vstřebatelné implantáty MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- biomedicínské inženýrství
- gastroenterologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR
Benigní stenózy (BS) velkých dýchacích cest jsou trvajícím klinickým problémem, názory na jejich léčbu nejsou jednotné. S cílem zjistit, jak se mění management BS, jsme porovnali dva soubory nemocných z let 1998-2003 (n=80) a 2014-2016 (n=54). Nemění se složení nemocných s BS, co se týče nejčastější vyvolávající příčiny, kterou je intubace či tracheostomie (77 % a 87 %). Neliší se ani interval od vyvolávající příčiny do diagnózy BS, který je 2 až 3 měsíce. Naopak významně se zvýšil věk nemocných z 54 na 64 let a poklesl významně počet operovaných ze 47 % na 26 %. Bronchoskopická léčba byla obdobně efektní, významně méně jsme nemocné stentovali v prvém souboru (27 % vs. 53 %). Komplikace po stentingu jsme pozorovali u 23 % a u 41 % nemocných ve dvou souborech, ostatní výkony intervenční bronchoskopie byly provázeny komplikacemi vzácně. Námi doporučený algoritmus péče o tyto nemocné publikovaný v časopise Respiration v roce 2005 neměníme a i nadále považujeme operační řešení BS za zlatý standard. U nemocných, kteří nejsou schopni operaci podstoupit, je intervenční bronchoskopie účinnou metodou léčby BS. Na závěr tohoto sdělení uvádíme všechny nám známé informace o vzniku, diagnostice a léčbě nemocných s benigními stenózami velkých dýchacích cest.
Benign stenoses (BS) of the large airways are a persistent clinical problem; the opinions on their treatment are varied. To find out how the management of BS was changing, two patient samples from the years 1998-2003 (n = 80) and 2014-2016 (n = 54) were compared. There were no changes in composition of the samples with regard to the most common cause, namely intubation or tracheostomy (77 % and 87 %). Similarly, there was no difference in the time interval from the cause to diagnosis of BS which was two to three months. By contrast, the age of patients increased significantly from 54 to 64 years £ind the proportion of patients undergoing surgery dropped significantly from 47 % to 26 %. The effect of bronchoscopic treatment was similar; patients in the first sample were significantly less frequently stented (27 % vs. 53 %). Stent-related complications were observed in 23 % and 41 % of patients in the two samples; the other interventional bronchoscopy procedures were only rarely accompanied by complications. We do not change the recommended algorithm of care for these patients, as developed by our team and published in Respiration in 2005, and still consider surgery as the gold standard in the treatment of BS. In patients unable to undergo surgery, interventional bronchoscopy is an effective approach to BS therapy. The last part of the article summarizes available information on the development, diagnosis and treatment of BS of the large airways.
[Primary and secondary prevention of stroke]
Prevence cévních mozkových příhod je soubor opatření, která omezují či zcela eliminují výskyt cévně rizikových faktorů. Primární prevence předchází vzniku cévních mozkových příhod u osob, u kterých se doposud toto onemocnění nevyskytlo. Sekundární prevence snižuje rizika recidivy. Primární i sekundární prevence se zaměřují na rizikové faktory, které lze léčebně ovlivnit. V prvé řadě jde o nemoci srdce, hypertenzi, diabetes mellitus a hyperlipidemii. Nedílnou součástí je úprava životního stylu, zákaz kouření, pravidelná fyzická aktivita a redukce nadměrné hmotnosti i úprava stravovacích návyků. U pacientů po kardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě jsou indikovány antikoagulační léky při individuálním posouzení benefitu a rizika léčby. Protidestičková terapie je indikována u nekardioembolických cévních mozkových příhod (výjimkou jsou především trombózy mozkových splavů). V rámci prevence po proběhlé hemoragické cévní mozkové příhodě jsou vyžadovány důsledné kontroly krevního tlaku a v případě antikoagulační terapie pečlivé monitorování koagulačních testů, případně orgánových funkcí.
Stroke prevention is a complex of measures aim to reduce or eliminate vascular risk factors. Primary prevention prevents vascular disease among persons without apparent cardiovascular disease. Secondary prevention reduces risk of recurrent stroke. Primary and secondary prevention are focused on modifiable risk factors, it means heart disease, hypertension, diabetes mellitus and hyperlipidemia. Life style interventions especially include regular physical activity, improvement of diet, control of weight and quit smoking as well. Cardioembolic stroke is indicated for anticoagulant therapy after weighing risks and benefits. Antiplatelet agents are the medication of choice for the preventing of non cardioembolic stroke (excluding especially cerebral venous thrombosis). Prevention of recurrent hemorrhagic stroke involves strict control of blood pressure and in case of anticoagulant therapy careful monitoring of laboratory tests.
- MeSH
- antikoagulancia klasifikace terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- dyslipidemie komplikace terapie MeSH
- hyperlipidemie terapie MeSH
- hypertenze komplikace terapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů klasifikace terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci klasifikace komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence MeSH
- stenóza chirurgie terapie MeSH
- transplantace cév MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Výskyt poranení žlčových ciest vyžadujúcich chirurgickú rekonštrukciu sa stabilizoval medzi 0,3−0,7 %. U pacientov s týmto zriedkavým, ale závažným poranením môže rekonštrukcia vykonaná chirurgom so skúsenosťou v hepatobiliárnej chirurgii viesť k lepším krátko-, ale aj dlhodobým výsledkom. Metódy: Táto práca predkladá retrospektívnu analýzu osobnej skúsenosti autora s rekonštrukciou žlčových ciest pre iatrogénnu léziu v období rokov 2007−2016. Rekonštrukcia pozostávala z biliodigestívnej anastomózy na exkludovaný segment jejuna extramukóznou technikou bez použitia transanastomotickej drenáže. Pacienti s peroperačne poznaným poranením žlčových ciest podstúpili rekonštrukciu okamžitú, pacienti prezentujúci sa biliárnym leakom rekonštrukciu včasnú a u pacientov s prezentáciou vo forme striktúry žlčovodu bolo načasovanie rekonštrukcie dané stupňom cholestázy, prítomnosťou cholangitídy a možnosťou endoskopickej, alebo perkutánnej intervencie. Perioperačné komplikácie boli hodnotené podľa Dindo-Clavien a ISGLS klasifikácie, efekt rekonštrukcie podľa McDonald kritérií. Výsledky: Za uvedené obdobie bolo vykonaných 15 biliodigestívnych anastomóz u 14 pacientov. Pooperačné komplikácie sa vyskytli u viac ako polovice pacientov (53,33 %), z toho závažné v dvoch prípadoch. Úmrtie sme zaznamenali u 82-ročného pacienta, ktorý podľahol pooperačným komplikáciám priamo nesúvisiacim s biliodigestívnou rekonštrukciou. Biliárny leak sa v súbore vyskytol u troch pacientov (20 %), hlboká ranová infekcia (fascitída) u štyroch pacientov (33,33 %). Priemerná dĺžka hospitalizácie bola 12,13 dňa. Žiadny z pacientov nepodstúpil reoperáciu počas iniciálnej hospitalizácie. Do 90 dní od rekonštrukcie boli rehospitalizovaní 2 pacienti (13,33 %). Aktuálna priemerná dĺžka sledovania v súbore je 4,01 roka, sledovaní sú všetci pacienti. Rekonštrukciu hodnotíme ako úspešnú u 92,86 % pacientov, reintervenciu vo forme re-hepatikojejunoanastomózy podstúpil jeden pacient (7,14 %). Podľa McDonald kritérií sme vynikajúci efekt dosiahli u 6 pacientov (42,86 %), dobrý u ďalších 5 pacientov (35,71 %) a dvoch pacientov sme indikovali k perkutánnej intervencii na rekonštrukcii (14,28 %). Záver: Pri porovnávaní výsledkov rekonštrukcií na rôznych pracoviskách je potrebné brať do úvahy 1. skúsenosť pracoviska/chirurga, 2. spektrum riešených prípadov (exaktná klasifikácia lézií), 3. načasovanie rekonštrukcie, 4. spôsob hodnotenia výsledkov a 5. dĺžku sledovania súboru. Rekonštrukciu na našom pracovisku považujeme za úspešnú, pokiaľ nález u pacienta v priebehu celého sledovania spĺňa kritériá zodpovedajúce McDonald A, resp. B. Hodnotenie podskupiny pacientov McDonald C ako úspech, či neúspech rekonštrukcie ostáva diskutabilné aj keď je väčšinou autorov považované za úspech.
Introduction: The incidence of biliary duct injuries requiring surgical reconstruction has stabilised between 0.3−0.7%. Biliary reconstruction in the hands of a trained hepatobiliary surgeon may lead to better short- and long-term outcomes in patients with this infrequent, but serious complication. Methods: This study presents a retrospective analysis of single surgeon experience with biliary injury repair during the period of 2007−2016. Extramucosal hepaticojejunostomy on the excluded segment of the jejunal loop was performed without the use of any transanastomotic drain. Immediate reconstruction of on-table recognised injuries was carried out; patients presenting with biliary leak were reconstructed early and patients presenting with biliary stricture underwent reconstruction depending on the degree of obstruction, presence of cholangitis and feasibility of endoscopic or percutaneous intervention. Postoperative complications were evaluated using Dindo-Clavien and ISGLS classification, and the effect of reconstruction was assessed according to McDonald criteria. Results: 15 biliary reconstructions in 14 patients were performed during the study period. More than a half of the patients experienced some postoperative complication (53.33%); serious complication occurred in 2 patients. One patient (82 years old) died of non-surgical postoperative complications. Biliary leak occurred in three patients (20%), and deep surgical site infection (fasciitis) in four patients (33.33%). The average length of stay was 12.13 days. There was no revisional surgery during the index hospitalisation in any of the patients. There were two readmissions up to 90 days after biliary reconstruction (13.33%). The patients are currently followed up for an average of 4.01 years; compliance with follow-up is 100%. Successful reconstruction was achieved in 92.86% of patients; one patient required rehepaticojejunostomy (7.14%). According to McDonald criteria excellent results were accomplished in 6 patients (42.86%), good results in another 5 patients (35.71%) and 2 patients underwent percutaneous intervention on the reconstruction (14.28%). Conclusion: When comparing results among various centres, we should take into account: 1. Experience of the centre/surgeon; 2. Case-mix (exact classification); 3. Timing of reconstruction; 4. Criteria for successful reconstruction; and 5. The length of follow-up. Patients in our centre who fulfil McDonald A and B criteria during the whole follow-up period are considered to have a successful repair. Reconstruction in McDonald C patients is also considered as a success by some authors, although this remains debatable as an early intervention on the reconstruction may be appropriate.
Ischemická cévní mozková příhoda (CMP) je klinicky závažné a epidemiologicky významné cévní onemocnění. Současná péče soustředěná do specializovaných center a rekanalizační léčba významně zlepšují prognózu pacientů, kteří však mají výrazně zvýšené riziko recidivy CMP v následujícím časovém období. Proto je nutné časné zavedení adekvátní sekundární prevence, v závislosti na zjištěné etiologii příhody. Tento přehledový článek rozebírá aktuální postupy sekundární prevence CMP zahrnující režimová opatření, eliminaci rizikových faktorů, specifickou medikamentózní terapii i přehled možností intervenční léčby ve specifických situacích, v souladu s platnými standardy a odbornými doporučeními.
Ischemic stroke is clinically serious and epidemiologically significant disease. Recent stroke center care and recanalization therapy significantly improve prognosis of the patients, who have increased risk of stroke recurrence in following time period. Therefore, it is necessary to introduce adequate secondary prevention, depending on the detected stroke etiology. This article offers an overview of available therapeutic measures in secondary stroke prevention, including changes of diet and schedule of activities, elimination of risk factors, specific medicamentous treatment and possible interventions under specific circumstances, according to recent standards and guidelines.
- MeSH
- angioplastika MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- ischemie mozku * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- karotická endarterektomie MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence * MeSH
- stenóza diagnostické zobrazování terapie MeSH
- tranzitorní ischemická ataka * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH