Sleep symptoms, including excessive sleepiness, are frequently reported by patients with functional motor disorders (FMD). We aimed to classify the comorbid sleep disorders in FMD, and to investigate the relationship between subjective sleepiness and objective measures of hypersomnia, comparing them with data from people with central hypersomnia. A total of 37 patients (mean [SD] age 46.4 [11.2] years) with clinically definite FMD, and 17 patients (mean [SD] age 41.1 [11.6] years) with central hypersomnia underwent structured medical and sleep history, neurological examination, polysomnography, multiple sleep latency test (MSLT), and questionnaires assessing sleepiness, fatigue, and depression. In all, 23 patients with FMD (62%) reported excessive daytime sleepiness. Evidence of specific sleep disorders was identified in our cohort, with 35% having restless legs syndrome; 49% obstructive sleep apnea; and 8% periodic limb movements in sleep; however, the presence of these disorders was not correlated with subjective sleepiness. Patients with FMD with self-reported sleepiness reported higher fatigue (p = 0.002), depression (p = 0.002), and had longer sleep latencies in the MSLT (p < 0.001) compared to the patients with central hypersomnia. No correlation was found between subjective and objective sleepiness in either group. Fatigue positively correlated with self-reported sleepiness in patients with FMD (p < 0.001). This study did not find objective correlates of increased sleepiness in patients with FMD. While sleep abnormalities were found to be common in FMD, they were not correlated with self-reports of excessive sleepiness. Positive correlations between self-reported sleepiness and fatigue support the current unified model of non-motor symptoms in FMD.

• MeSH
• deprese epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• komorbidita * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• periodické pohyby končetinami ve spánku epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• polysomnografie * MeSH
• poruchy nadměrné spavosti * epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• poruchy spánku a bdění epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• somnolence MeSH
• spánková latence fyziologie   MeSH
• syndrom neklidných nohou patofyziologie   epidemiologie   MeSH
• únava patofyziologie   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• deficit železa etiologie   komplikace   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• parasomnie diagnóza   etiologie   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• periodické pohyby končetinami ve spánku * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• poruchy přechodu spánek-bdění etiologie   klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• syndrom neklidných nohou diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• aktigrafie metody   MeSH
• lidé MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• poruchy dýchání etiologie   komplikace   MeSH
• poruchy spánku a bdění * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spánková latence MeSH
• syndrom neklidných nohou patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: The restless legs syndrome (RLS) is characterized by sensory-motor symptoms which usually occur predominantly at rest in the evening and at night. It is assumed that this circadian rhythm is caused by low dopamine levels in the evening. Yet, it has never been investigated whether RLS patients show diurnal variations in cognitive functions modulated by dopamine and what neurophysiological and functional neuroanatomical processes underlie such modulations. METHODS: We used a Simon task combined with EEG and source localization to investigate whether top-down response selection and/or automatic visuo-motor priming are subject to diurnal changes in RLS patients, as compared to matched healthy controls. RESULTS: We found that RLS patients showed better task performance due to reduced visuo-motor priming in the evening, as reflected by smaller early lateralized readiness potential (e-LRP) amplitudes and decreased activation of the superior parietal cortex and premotor cortex. Top-down response selection and early attentional processing were unaffected by RLS. CONCLUSIONS: Counterintuitively, RLS patients show enhanced task performance in the evening, i.e. when experiencing dopaminergic deficiency. Yet, this may be explained by deficits in visuo-motor priming that lead to reduced false response tendencies. SIGNIFICANCE: This study reveals a counterintuitive circadian variation of cognitive functions in RLS patients.

• MeSH
• cirkadiánní rytmus * MeSH
• dopamin metabolismus   MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• kognice MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• opakované seznamování se skutečností * MeSH
• psychomotorický výkon * MeSH
• senioři MeSH
• somatosenzorické korové centrum patofyziologie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• syndrom neklidných nohou metabolismus   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Onemocnění spojená s narušením nebo zkrácením spánku a s nadměrnou denní spavostí svými zdravotními důsledky významně snižují kvalitu života. Narůstající výskyt nespavosti vede k nadměrnému a neracionálnímu užívání hypnotik namísto nefarmakologických postupů, které jsou léčbou první volby. Farmakoterapie je indikována u akutní insomnie, u chronické insomnie má její krátkodobé použití podporovat režimová opatření a psychoterapeutické postupy. V léčbě insomnie se upřednostňují nebenzodiazepinová hypnotika. Dalšími používanými léčivy jsou benzodiazepiny, antidepresiva a melatonin. Častým neurologickým onemocněním je syndrom neklidných nohou, který může způsobovat chronickou nespavost a vyžaduje specifickou farmakoterapii (dopaminergní léky, ligandy kalciových kanálů, opioidy). Vzácnými chorobami, obvykle s potřebou celoživotní léčby, jsou centrální hypersomnie (narkolepsie a idiopatická hypersomnie). V této indikaci se užívají stimulancia a k potlačení projevů kataplexie antidepresiva.

Disorders associated with fragmentation or shortening of sleep and/or with excessive daytime sleepiness may have a serious health consequences, and significantly decrease quality of life. The growing prevalence of insomnia leads to frequent and irrational use of hypnotics instead of nonpharmacologic approaches which are considered as a first line treatment. Pharmacotherapy is indicated in acute insomnia. In chronic insomnia, the short‑term drug administration should supplement behavioral, and psychotherapeutic methods. Nonbenzodiazepine hypnotics are preferred drugs for treatment of insomnia. Benzodiazepines, antidepressants and melatonin are used as well. Restless leg syndrome is a common neurological disease which can cause chronic insomnia and requires specific pharmacotherapy (dopaminergic drugs, calcium channel ligands, opioids). Central hypersomnias (narcolepsy and idiopathic hypersomnia) are rare disorders usually necessitating life‑long therapy. Stimulants and antidepressants are used in central hypersomnias to improve vigilance and supress cataplexy, respectively.

• MeSH
• agonisté dopaminu škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antidepresiva škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• benzhydrylové sloučeniny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• benzodiazepiny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hypnotika a sedativa terapeutické užití   MeSH
• levodopa škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• melatoninové receptory agonisté   terapeutické užití   MeSH
• modafinil MeSH
• narkolepsie farmakoterapie   MeSH
• oxybát sodný škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• psychotropní léky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• receptory GABA-A - agonisté terapeutické užití   MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• syndrom neklidných nohou * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

The circadian variation of sensory and motor symptoms with increasing severity in the evening and at night is a key diagnostic feature/symptom of the restless legs syndrome (RLS). Even though many neurological diseases have shown a strong nexus between motor and cognitive symptoms, it has remained unclear whether cognitive performance of RLS patients declines in the evening and which neurophysiological mechanisms are affected by the circadian variation. In the current study, we examined daytime effects (morning vs. evening) on cognitive performance in RLS patients (n = 33) compared to healthy controls (n = 29) by analyzing flanker interference effects in combination with EEG and source localization techniques. RLS patients showed larger flanker interference effects in the evening than in the morning (p = .023), while healthy controls did not display a comparable circadian variation. In line with this, the neurophysiological data showed smaller N1 amplitudes in RLS patients compared to controls in the interfering task condition in the evening (p = .042), but not in the morning. The results demonstrate diurnal cognitive changes in RLS patients with intensified impairments in the evening. It seems that not all dopamine-regulated cognitive processes are altered in RLS and thus show daytime-dependent impairments. Instead, the daytime-related cognitive impairment emerges from attentional selection processes within the extra-striate visual cortex, but not from later cognitive processes such as conflict monitoring and response selection.

• MeSH
• cirkadiánní rytmus fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• kognice fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pozornost fyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• syndrom neklidných nohou patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• gastrointestinální nemoci chemicky indukované   MeSH
• léky s prodlouženým účinkem MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• naloxon * farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• oxykodon * farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• syndrom neklidných nohou * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• syndrom neklidných nohou * dějiny   diagnóza   etiologie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• benzodiazepiny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hypnotika a sedativa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• melatonin terapeutické užití   MeSH
• neurodegenerativní nemoci MeSH
• obstrukční spánková apnoe patofyziologie   terapie   MeSH
• periodické pohyby končetinami ve spánku etiologie   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• poruchy spánku a bdění * diagnóza   terapie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spánek fyziologie   účinky léků   MeSH
• stadia spánku fyziologie   účinky léků   MeSH
• stárnutí MeSH
• syndrom neklidných nohou patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Narcolepsy-cataplexy (N-C) is a focal neurodegenerative disease with a genetic predisposition and autoimmune etiology; the pathogenesis of narcolepsy without cataplexy (Nw/oC) is less clear. One hundred and forty eight patients underwent clinical face-to face interviews, polysomnography, multiple sleep latency testing and HLA-DQB1*0602 typing. The cohort was divided into four age groups: children and adolescents under 19 years (N = 31), adults aged 20-39 years (N = 51), 40-59 years (N = 28) and over 60 years (N = 38). N-C was found in 93 adults (79.5 %) compared with 16 pediatric patients (51.6 %) (p < 0.01), suggesting that at least some of the children were candidates for developing cataplexy in the future. Statistical evaluation showed an increasing age-related proportion of associated sleep disorders-obstructive sleep apnea, periodic leg movements and restless leg syndrome (p < 0.001). Nw/oC patients showed sleep comorbidities less frequently than N-C group. A close connection with N-C was found particularly in REM behavior disorder (RBD) (p < 0.05). RBD affected a third of the patients in the youngest as well as in the oldest groups. However, association with other sleep disorders had no significant effect on nocturnal sleep (with the exception of obstructive sleep apnea), and the sleep comorbidities under study had no noticeable effect on daytime sleepiness.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• narkolepsie diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• porucha chování v REM spánku diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• poruchy spánku a bdění diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stadia spánku fyziologie   MeSH
• syndrom neklidných nohou diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH