Cíl práce: Cílem práce bylo rozšíření současné rutinní sérologické laboratorní diagnostiky příušnic o metody přímého průkazu infekčního vyvolavatele a následná genotypizace izolovaných virů, ve snaze získat podrobnější informace o recentních virech příušnic cirkulujících na území České republiky. Dílčím cílem pak bylo poukázat na specifika laboratorního vyšetření u vysoce proočkované populace a zhodnocení současné epidemiologické situace. Materiál a metody: Do studie bylo zahrnuto 47 stěrů z bukálních sliznic od pacientů s podezřením na onemocnění příušnicemi. Klinické materiály byly odebrány v počátku klinické manifestace. Sběr vzorků probíhal od února do prosince 2012 a zahrnoval pět krajů ČR. Pro izolaci viru byly použity buněčné kultury Vero buněk, izoláty byly identifikovány pomocí RT-qPCR. Genotypizaci provedla WHO Regionální referenční laboratoř pro spalničky, zarděnky a příušnice, Institut Roberta Kocha v Berlíně (RRL MMR). Jako zdroj epidemiologických údajů byl využit systém EPIDAT. Výsledky: Ze 47 bukálních stěrů byl ve 20 případech na Vero buňkách izolován virus příušnic, v dalších sedmi vzorcích byla metodou RT-qPCR prokázána pouze přítomnost virové RNA bez pozitivní izolace. Ke genotypizaci bylo zasláno 19 izolátů, genetickou analýzou SH genu byla prokázána jejich fylogenetická příslušnost ke genotypu G, a to ve čtyřech variantách. V roce 2011 i 2012 tvořili převážnou část nemocných očkovaní jedinci (80 %); nejpostiženější věkovou skupinou byli dospívající ve věku 15–19 let. Nejčastější komplikací byla orchitida a druhou nejčastější komplikací byla meningitida. Komplikacemi byli více postiženi neočkovaní jedinci. Závěry: Na zvýšeném výskytu příušnic v České republice v roce 2012 se významně podílel genotyp G, který je v největší míře zodpovědný za zvýšenou nemocnost ve většině evropských zemí již od roku 2005. U nás byl výskyt genotypu G poprvé prokázán v roce 2006. S ohledem na nepříznivý epidemiologický vývoj se provádění molekulárně epidemiologických studií zahrnujících genotypizaci recentních příušnicových kmenů jeví jako nezbytné. Detailní monitorování by mohlo napomoci k objasnění vzorce cirkulace viru a k vytvoření strategie kontroly nad vznikajícími epidemiemi. Účinnost vakcinace ve vztahu ke genotypu, ale i možnost přispění vyvanutí imunity ke zvýšenému výskytu onemocnění jsou otázkami, které by měly být dořešeny.

Goal: To extend the present routine serological diagnosis of mumps with the methods of direct detection of the pathogen and subsequent genotyping of the isolated viruses in an attempt to obtain more detailed data on recent mumps viruses circulating in the Czech Republic. Sub-goals were to point out the particularities of the laboratory examination in the population with a high vaccine coverage and to evaluate the current epidemiological situation. Material and methods: Altogether 47 buccal swabs from patients with suspected mumps were included in the study. Clinical specimens collected at the onset of clinical symptoms were obtained from five administrative regions of the Czech Republic from February 2012 to December 2012. Vero cell cultures were used for virus isolation and isolates were identified using real-time quantitative polymerase chain reaction (RT-qPCR). Genotyping was performed by the WHO Regional Reference Laboratory for Measles, Mumps, and Rubella (RRL MMR), Robert Koch Institute, Berlin. The EPIDAT system was used as a source of epidemiological data. Results: From 47 buccal swabs, 20 mumps viruses were isolated on Vero cells and in seven other specimens, the presence of viral RNA without positive isolation was only detected by RT-qPCR. Nineteen isolates were referred for genotyping. The phylogenetic analysis of the SH gene classified them into genotype G, as four variants. In both 2011 and 2012, most cases occurred in vaccinated patients (80%), with 15–19-year-olds being the most affected age group. The leading complication was orchitis, followed by meningitis. More complications were reported in non-vaccinated individuals. Conclusions: The increased incidence of mumps cases in the Czech Republic in 2012 was due primarily to genotype G, the leading cause of mumps in most European countries since 2005. The presence of genotype G was first reported in the Czech Republic in 2006. In the context of the unfavourable epidemiological trend, molecular epidemiological studies including genotyping of recent mumps virus strains appear to be necessary. A detailed monitoring could be helpful in elucidating the pattern of virus circulation and in designing strategies to control emerging outbreaks. The vaccination efficacy in relation to the causative genotype and possible role of waning immunity in mumps outbreaks are the issues that need to be addressed.

• Klíčová slova
• bukální stěr,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• genom virový MeSH
• genotyp MeSH
• genotypizační techniky * metody   MeSH
• hromadná vakcinace MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• příušnice * epidemiologie   genetika   virologie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• RNA virová MeSH
• ústní sliznice virologie   MeSH
• vakcína proti příušnicím MeSH
• věkové faktory MeSH
• virus příušnic * genetika   izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: V této studii bylo provedeno testování bukálních stěrů od pacientů s klinickým obrazem parotitis epidemica, u nichž nebyla přímou detekcí nebo sérologicky infekce virem příušnic (PaV) potvrzena. Cílem práce bylo prokázání možné přítomnosti nukleové kyseliny (NK) dalších respiračních virů jako etiologického agens otoku slinných žláz pomocí molekulárních metod. Současně byla vyšetřena párová séra, pokud byla k dispozici. Materiál a metody: Vyšetřovaný soubor tvořilo 72 bukálních stěrů pacientů Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Nemocnice Na Bulovce, u 10 pacientů byla odebrána i párová séra. Sběr probíhal v letech 2013–2015. Bukální stěry byly pomocí PCR testovány na přítomnost NK adenovirů (AdV), bocavirů (hBoV), virů parainfluenzy typu 1–4 (HPIV), lidského metapneumoviru (hMPV), coronavirů (HCoV: NL63, OC43, HKU1, 229E), respiračního syncytiálního viru (RSV), viru influenzy A, viru influenzy B a viru Epsteina a Barrové (EBV). Párová séra byla vyšetřena metodou vazby komplementu (AdV, virus influenzy A a B), hemaglutinačně inhibičním testem (HPIV typ 2 a 3), metodou ELISA (AdV, EBV) a imunofluorescencí (EBV). Výsledky: Výsledky ukázaly nález jiné nukleové kyseliny než viru příušnic u pacientů se symptomatickým obrazem parotitis epidemica ve 27/72 případů a sérologicky byla prokázána etiologická souvislost s viry parainfluenzy v dalších třech případech. Celkem se jednalo o 30/72 případů (41,7 %), ve kterých byla prokázána pozitivita některého z vyšetřovaných virů. Jednalo se zejména o AdV 11/72 (15,3 %), EBV 9/72 (12,5 %) a HPIV 3/72 (4,2 %), ale byl zachycen i virus influenzy A (H3N2) 1/72 (1,4 %). V několika případech byla zjištěna i smíšená virová etiologie: AdV s hBoV 2/72 (3 %), HPIV s HCoV 1/72 (1,4 %). Kromě toho byla na základě vyšetření párových sér prokázána pozitivita HPIV u dalších třech pacientů. Včetně PCR tedy byla souvislost s tímto virem prokázána u 6/72 testovaných pacientů (8,3 %). Závěr: V našem souboru byla prokázána pozitivita některého z jiných virů u necelých 42 % pacientů s klinickým obrazem parotitis epidemica, u nichž nebyla přímou detekcí nebo sérologicky infekce virem příušnic potvrzena. Důsledná laboratorní diagnostika suspektních příušnic u vakcinovaných je důležitá nejen pro léčbu a případná režimová a izolační opatření u daného pacienta, ale i pro porozumění epidemiologii nemoci a hodnocení vlivu vakcinačního programu.

Aim: In this study, buccal swabs from patients with the clinical picture of parotitis epidemica in whom mumps virus (MV) infection was not confirmed by direct detection or serologically were tested. The aim was to detect by molecular methods nucleic acids (NAs) of other respiratory viruses possibly involved in salivary gland swelling. At the same time, paired sera, if available, were tested. Material and methods: The study group consisted of 72 buccal swabs from patients of the Clinic of infectious, tropical, and parasitic diseases, Na Bulovce Hospital. Paired sera were available from ten patients. Samples were collected in 2013 to 2015. Buccal swabs were tested by PCR for the presence of NAs of adenoviruses (AdV), bocaviruses (hBoV), parainfluenza viruses of types 1–4 (HPIV), human metapneumovirus (hMPV), coronaviruses (HCoV: NL63, OC43, HKU1, and 229E), respiratory syncytial virus (RSV), influenza A virus, influenza B virus, and Epstein-Barr virus (EBV). Paired sera were screened by the complement fixation test (AdV and influenza A and B viruses), hemagglutination inhibition test (HPIV types 2 and 3), ELISA (AdV, EBV), and immunofluorescence (EBV). Results: NAs from viruses other than the mumps virus were detected in 27 of 72 patients with clinical symptoms of parotitis epidemica, and serological tests revealed etiological links with parainfluenza viruses in three more cases. Overall, 30 (41.7%) of 72 patients with suspected mumps tested positive for one or more viruses from the study panel. The most commonly detected viruses were AdV 11/72 (15.3%), EBV 9/72 (12.5%), and HPIV 3/72 (4.2%), but influenza A virus (H3N2) 1/72 (1.4%) was also found. Some patients tested positive for more than one virus: 2/72 (3%) for AdV plus hBoV and 1/72 (1.4%) for HPIV plus HCoV. In addition, examination of paired sera revealed HPIV positivity in three more patients. PCR and serology detected etiological link with HPIV in six (8.3%) of 72 patients tested. Conclusion: In our study group, nearly 42% of patients with the clinical picture of parotitis epidemica in whom mumps virus (MV) infection was not confirmed by direct detection or serologically tested positive for viruses other than the mumps virus. Thorough laboratory diagnosis of suspected mumps in vaccinated persons is important not only for the treatment of patients and adoption of isolation and other measures, but also for a better understanding of the epidemiology of the disease and outcomes of the immunisation programmes.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hromadná vakcinace * MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemoci příušní žlázy MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• příušnice * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• sérologické testy metody   MeSH
• ústní sliznice chemie   MeSH
• virus Epsteinův-Barrové MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Ačkoliv je očkování proti příušnicím (epidemické parotitidě) součástí povinného očkování dětí, dochází k opakovaným výskytům nemoci až lokálním epidemiím. Příčiny nejsou zcela jasné. Může se jednat o selhání parotitické složky vakcíny nebo tzv. vyvanutí ochranných protilátek, případně o nedostatečnou ochranu danou rozdílností aktuálně cirkulujících genotypů a vakcinálního kmene. Zmapování genotypů vyskytujících se v České republice a detailní analýza protilátkové odpovědi by mohly vysvětlit výskyt epidemické parotitidy v očkované populaci a v konečném důsledku i ovlivnit strategii očkování proti parotitidě v ČR. Získané výsledky dále umožní vytvořit efektivní algoritmus laboratorního a klinického vyšetření a zhodnotit vztah závažnosti klinických projevů a daného genotypu.; Although mumps vaccine is part of the routine childhood immunization schedule, mumps cases or outbreaks have been reported repeatedly. The reasons behind the re-emergence of the disease are not clear. One of the factors may be MMR vaccine failure against mumps, waning protective antibodies, or lack of protection as a result of low vaccine coverage of the currently circulating genotypes. Mapping the genotype-specific prevalence of the mumps virus in the Czech Republic and detailed analysis of the antibody response could provide clues to mumps outbreaks in the vaccinated population and would be helpful in updating the vaccination strategy against mumps in the Czech Republic. The results obtained will make it possible to generate an effective algorithm for the laboratory and clinical investigations and to analyze the correlation, if any, between clinical symptoms and causative genotypes of the mumps virus.

• MeSH
• diagnostické techniky molekulární MeSH
• dítě MeSH
• genotypizační techniky MeSH
• infekce viry rodu Rubulavirus MeSH
• mladiství MeSH
• parotitida MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• příušnice epidemiologie   MeSH
• sekundární imunizace MeSH
• sérologické testy MeSH
• tvorba protilátek MeSH
• vakcinace MeSH
• virus příušnic genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• mladiství MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• biologie
• infekční lékařství
• virologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl práce: Zahájením pravidelného očkování se výskyt ­epidemické parotitidy v ČR významně snížil. V posledních letech je však pozorován zvýšený počet onemocnění, a to i v očkované populaci, která tvoří převážnou část nemocných. Cílem této studie bylo zjistit, zda vysoká nemocnost vakcinovaných je důsledkem primárního nebo sekundárního selhání vakcinace pomocí testování avidity IgG protilátek a zda je rozdíl v aviditě anamnestických protilátek mezi vakcinovanými a přirozeně promořenými. S ohledem na problematickou laboratorní diagnostiku příušnic ve vysoce proočkované populaci byla posuzována i výpovědní hodnota stanovení IgM, IgA a IgG protilátek a možnost využití avidity pro zkvalitnění laboratorního průkazu z jednoho vzorku krve jako nejčastěji vyšetřovaného klinického materiálu při podezření na onemocnění příušnicemi. Materiál a metody: Do studie byl zahrnut soubor 64 pacientů s laboratorně potvrzeným onemocněním příušnicemi a známým vakcinačním stavem (soubor 1 a 2). Současně byl vyšetřen soubor 30 zdravých přirozeně promořených osob (soubor 3) a soubor 22 vakcinovaných 2–4letých dětí bez etiologické souvislosti s virem příušnic (soubor 4). Pro stano­vení indexu avidity (IA) byla využita souprava Enzygnost Anti-Mumps/IgG, Siemens a 6M urea, která má schopnost vyvolat disociaci vazby antigen-protilátka, úměrnou aviditě protilátek. Protilátky IgM, IgG a IgA byly testovány soupravami Enzygnost Anti-Mumps/IgM a /IgG, Siemens a Mastazyme Mumps IgA, Mast Diagnostica. Jako zdroj epidemiologických údajů byl využit systém EPIDAT. Výsledky: Výsledky vyšetření studovaného souboru ukázaly, že virus příušnic indukuje protilátky s nízkým IA jak po vakcinaci, a to i nedávné, tak i po přirozené infekci. Vysokoavidní protilátky byly detekovány pouze v rekonvalescentních sérech vakcinovaných osob nebo u reinfekcí osob přirozeně promořených, a to v souvislosti s recentním stykem s virem příušnic. Porovnáním výsledků vyšetření akutních sér bylo zjištěno, že u vakcinovaných bylo na základě IgA pozitivity laboratorně potvrzeno 56 % případů, což je o 20 % více než při rutinně prováděném vyšetření pomocí IgM protilátek, u nevakcinovaných bylo 87 % IgA a 74 % IgM pozitivních případů. Závěr: Výsledky avidity IgG protilátek svědčí pro to, že vysoká nemocnost vakcinovaných je důsledkem sekundárního selhání vakcinace označovaného též jako vyvanutí imunity. Diagnostické využití avidity je přínosné při vyšetření rekonvalescentních sér a/nebo akutních sér s odběrem od 6. dne po začátku onemocnění, a to u vakcinovaných či přirozeně promořených osob, kdy dochází k signifikantnímu nárůstu IA. Srovnáním sérologických metod na stanovení IgM, IgG a IgA protilátek v akutním séru bylo zjištěno, že nejvyšší průkaznosti infekce virem příušnic bylo dosaženo na základě pozitivity IgA protilátek. Zařazení této sérologické metody výrazně zefektivnilo laboratorní diagnostiku příušnic, a to zejména u vakcinovaných osob.

Aim: Regular vaccination against mumps resulted in a significant reduction in epidemic mumps in the Czech Republic. However, mumps cases have recently shown an upward trend, even in the vaccinated population where a considerable proportion of cases have occurred. The aim of this study was to find out, by mumps virus IgG antibody avidity testing, whether the high incidence of mumps in the vaccinated population is a result of primary or secondary vaccine failure and whether the vaccinated differ from the naturally immunised in anamnestic antibody avidity. Given the problematic laboratory diagnosis of mumps in the population with high vaccination coverage, the informative value of the detected IgM, IgA, and IgG antibodies was also considered as well as the potential of antibody avidity testing for improving laboratory diagnosis from a single sample of blood, the most commonly analysed clinical material, in patients with suspected mumps. Material and methods: Sixty-four patients laboratory confirmed with mumps, whose vaccination status was known, were included in the study (groups 1 and 2). Other study groups were 30 healthy naturally immunised subjects (group 3) and 22 vaccinated children 2–4-years of age with no etiological link to the mumps virus (group 4). The avidity index (AI) was determined using the Siemens Enzygnost Anti-Mumps/IgG kit and 6M urea, able to induce the dissociation of antigen-antibody bonds proportionally to the antibody avidity. IgM, IgG, and IgA antibodies were tested using the Siemens Enzygnost Anti-Mumps/IgM and /IgG, and Mast Diagnostica Mastazyme Mumps IgA kits. The EPIDAT system served as the data source. Results: The results showed that the mumps virus induces antibodies with a low AI after both vaccination, even recent, and natural immunisation. Antibodies with a high AI were only detected in convalescent sera of the vaccinated patients or in re-infected, naturally immunised persons, as a result of recent contact with the mumps virus. The comparison of the results of acute sera testing revealed that in the vaccinated patients, 56% of cases were laboratory confirmed based on IgA positivity, i.e. 20% more cases in comparison with routine detection of IgM antibodies, while of unvaccinated cases, 87% were IgA positive and 74% IgM positive. Conclusion: The results of mumps virus IgG antibody avidity testing suggest that the high proportion of cases in the vaccinated patients result from secondary vaccine failure, also known as waning immunity. Diagnostic benefit from antibody avidity testing has been observed in convalescent sera and/or acute sera from both vaccinated and naturally immunised patients collected from day 6 after the onset of the disease when significant increase in AI occurs. The comparison of the serological methods for the detection of IgM, IgG, and IgA antibodies in acute sera revealed that the highest percentage of mumps infection was detected by IgA antibody testing. The addition of this serological method to mumps laboratory diagnosis made the latter considerably more effective, particularly in the vaccinated patients.

• MeSH
• afinita protilátek MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• imunoglobulin A analýza   krev   MeSH
• imunoglobulin G * analýza   krev   MeSH
• imunoglobulin M analýza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí přístrojové vybavení   využití   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• příušnice * diagnóza   epidemiologie   krev   MeSH
• sérologické testy využití   MeSH
• vakcína proti příušnicím terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

BACKGROUND: In the Czech Republic, two-dose immunization against mumps achieves 98% coverage. The routine reporting detects mumps cases, clinical complications, and hospital admissions in unvaccinated but also in vaccinated individuals. Using surveillance data of patients with mumps we assessed the effectiveness of mumps vaccination on mumps clinical complications and hospitalization need. We also investigated the effect of the time since immunization. METHODS: We analysed data on incident mumps cases reported to the Czech national surveillance system in 2007-2012. Using a logistic regression model with adjustment for age, sex, year of onset, and the administrative region, the association between vaccination and the most frequent mumps complications and hospitalization was evaluated. The adjusted odds ratios (ORa) for mumps complications were compared between the vaccinated and non-vaccinated groups, reflecting the vaccine effectiveness (VEa) computed as VEa = (1-ORa) × 100. We estimated the risk of mumps complications by the time from vaccination. RESULTS: From total of 9663 mumps analysed cases 5600 (58%) occurred in males. The mean age at the disease onset was 17.3, median 16 years. Ninety percent of the study patients had no complications, while 1.6% developed meningitis, 0.2% encephalitis, and 0.6% pancreatitis. Mumps orchitis occurred in 659 (11.8%) male cases. In total, 1192 (12.3%) patients required hospitalization. Two doses of vaccine received by 81.8% cases significantly reduced the risk of hospitalization: ORa 0.29 (95% CI: 0.24, 0.35). Two doses showed statistically significant VEa 64% (95% CI: 46, 79) for meningitis, 93% (95% CI: 66, 98) for encephalitis in all cases, and 72% (95% CI: 64, 78) for orchitis in males. Vaccine effectiveness for orchitis declined from 81 to 74% and 56% in the most affected age groups 10-14, 15-19, and 20-24 years, respectively. Among 7850 two-dose recipients, the rate of complications rose from below 1 to 16% in categories up to 6 years and 24 and more years after the second dose, respectively. CONCLUSIONS: This study demonstrates a significant preventive effect of two-dose vaccination against mumps complications (orchitis, meningitis, or encephalitis) and hospitalization for mumps. The risk of complications increases with time interval from vaccination. Teenagers and young adults were the most affected age groups.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• encefalitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• meningitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• očkovací schéma MeSH
• orchitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• příušnice komplikace   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• riziko MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• surveillance populace * MeSH
• vakcína proti příušnicím aplikace a dávkování   MeSH
• vakcinace statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika epidemiologie   MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl práce. I přes vysokou proočkovanost je v posledních letech v České republice pozorován zvýšený výskyt onemocnění příušnicemi v neočkované i očkované populaci. Důvodem je pravděpodobně vyvanutí imunity po očkování. Cílem této prospektivní studie bylo zhodnocení klinických projevů nemoci a jejích případných komplikací v očkované a neočkované populaci. Hodnocen byl rovněž diagnostický přínos běžných i méně často užívaných laboratorních metod (kultivace viru, PCR-polymerázová řetězová reakce, protilátky IgM, IgA, IgG). Soubor pacientů a metody. U pacientů se suspektní parotitidou byl proveden stěr ze Stenonova vývodu pro přímou diagnostiku viru a odběr séra pro stanovení protilátek. Do studie byli zařazeni pacienti s laboratorně potvrzenou diagnózou. Za laboratorní průkaz infekce byla považována: a) pozitivní kultivace viru nebo PCR ze sekretu ze Stenonova vývodu nebo b) pozitivní IgM a /nebo IgA protilátky v séru nebo c) významný (čtyřnásobný) vzestup hladin IgG protilátek v párových sérech. U těchto pacientů bylo dále provedeno vyšetření krevního obrazu, zánětlivých markerů a pankreatických enzymů. Byla odebrána vakcinační anamnéza a hodnocen klinický průběh onemocnění. Materiál ze stěrů z bukální sliznice byl testován v RT-qPCR (Mumps Virus RT-PCR kit, Shanghai ZJ Bio-Tech Co). Stanovení protilátek IgM, IgG a IgA bylo provedeno soupravami Enzygnost Anti-Mumps/IgM a /IgG, Siemens a Mastazyme IgA, Mast Diagnostica. Výsledky. Z 83 laboratorně potvrzených případů bylo 41 (49,4 %) pacientů očkovaných, 36 (43,4 %) neočkovaných, u 6 (7,2 %) se informace o vakcinaci nepodařilo dohledat. Komplikovaný průběh mělo 21 pacientů (25,3 %), více komplikací bylo v neočkované skupině (13; 36,1 % vs. 8, 19,5 %), rozdíl však není statisticky významný (p = 0,1993). U očkovaných pacientů byly v akutním séru prokázány IgM protilátky pouze u 36,8 %, IgA u 57,9 % pacientů. U neočkovaných bylo IgM pozitivních 77,8 %, IgA pozitivních 81,5 %. Hodnota CRP byla zvýšená převážně u pacientů s orchitidou. Závěr. V současné době nemá populace v České republice dostatečnou kolektivní imunitu a vyšší incidenci parotitidy je nutno očekávat i nadále. Komplikace parotitidy jsou častější v neočkované populaci, nicméně vyskytují se i u nemalého počtu anamnesticky očkovaných nemocných. Pro časné laboratorní potvrzení diagnózy zejména u očkovaných pacientů je přínosné vyšetření IgA protilátek, které v našem souboru zvýšilo záchytnost onemocnění o téměř 20 %.

The aim of the study. Despite of the high vaccination coverage an increased incidence of mumps is observed in the Czech Republic, in both unvaccinated and vaccinated population. The reason is probably the waning immunity after vaccination in the second year of life. The aim of this prospective study was to evaluate the clinical manifestations of the disease and its potential complications in vaccinated and unvaccinated groups. We also evaluated the diagnostic benefits of common and less frequently used laboratory methods (viral culture, PCR, IgM, IgA, IgG). Patients and Methods. In patients with suspicion of mumps the swab of Stenson duct was taken for direct detection of the virus and blood samples for detection of antibodies, blood count, inflammatory markers and pancreatic enzymes. Only laboratory- confirmed cases were included to the study. Vaccination history and clinical course of the disease were evaluated. Material from the swab was tested in RT-qPCR (Mumps Virus RT-PCR kit, Shanghai ZJ Bio-Tech Co.). The levels of IgM, IgG and IgA were tested by kits Enzygnost Anti-Mumps / IgM / IgG, Siemens and Mastazyme IgA, Mast Diagnostica. Laboratory-confirmed cases had a) a positive viral culture or PCR from secretions of Stenson duct, b) a positive IgM and / or IgA antibodies in the serum, c) a significant (four-fold) increase in the levels of IgG antibodies in paired sera. Results. Of the 83 patients included, 41 (49.4 %) were vaccinated, 36 (43.4 %) unvaccinated, in 6 (7.2 %) the vaccination status was unknown. Severe course of the disease had 21 patients (25.3 %), more in the unvaccinated group (13; 36.1 % vs 8, 19.5 %), though the difference was not statistically significant (p = 0.1993). In vaccinated group only 36.8 % patients had IgM antibodies detected in acute serum, IgA were positive in 57.9 % of patients. In unvaccinated IgM positive were 77.8 %, 81.5 % positive IgA. CRP was elevated primarily in patients with orchitis. Conclusion. The population in the Czech Republic has not an adequate collective immunity and a higher incidence of mumps has to be expected in the future. Complications of mumps are more common in unvaccinated population, but they occur also in vaccinated group. The test for IgA antibodies is useful in diagnostics of mumps especially in previously vaccinated patients. In our group it increased the detection rate of nearly 20 %.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• imunoglobulin A krev   MeSH
• imunoglobulin M krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• orchitida epidemiologie   virologie   MeSH
• příušnice * epidemiologie   imunologie   komplikace   MeSH
• senioři MeSH
• sérologické testy statistika a číselné údaje   MeSH
• vakcína proti příušnicím imunologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

AIM: The aim of the study was to map the incidence of mumps in the Czech Republic in terms of clinical symptoms, epidemiological links, and characteristics of circulating genotypes. METHODS: Patients with suspected mumps examined in the Infectious Diseases Clinic of the Na Bulovce Hospital in 2013 were enrolled in the study. Buccal swab specimens were tested by means of nucleic acid detection (RT-qPCR) and when positive, they were cultured in tissue culture. Sequencing was carried out using the BigDye Terminator v3.1 Cycle Sequencing Kit and Genetic Analyzer 3500. The SeqScape software was used for the analysis of sequencing data and filtering out low quality reads. The phylogenetic analysis and genotyping were performed using the Mega 6 software. To generate the phylogenetic tree, all sequences were aligned by the MAFFT tool and the alignment obtained was edited using the BioEdit software. In all patients, selected biochemical markers (C-reactive protein, white blood cell count and serum amylase) were measured. The EPIDAT system used for reporting infectious diseases, record keeping, and data analysis in the Czech Republic was the source of statistical data. RESULTS: Eighty-nine patients with suspected mumps were examined in the Na Bulovce Hospital and 65 of them were laboratory confirmed with mumps: 40 males (61.5%) and 25 females (38.5%). The mean age of the study cohort was 25.9 years (median age of 23 years, age range from 10 to 73 years) and 14 patients were under 18 years of age. Thirty-four (52.3%) patients were vaccinated in childhood, 28 (43.1%) were unvaccinated, and for three persons, vaccination data were not available. A severe course of the disease was reported in 15 (23.1%) patients. Fourteen of them needed hospitalization because of orchitis (9 males) and meningitis (5 patients). One patient with orchitis was treated on an outpatient basis. The need for hospitalization tended to be lower in the unvaccinated patients (14.7% vs. 35.7%, p=0.076). In 2013, 1,553 cases of mumps were reported to the EPIDAT system. Of these, 640 were laboratory confirmed. The most often reported complications were orchitis (90 cases, i.e. 10.3%) and meningitis (21 cases, i.e. 1.4%). Orchitis was diagnosed in 30.3% of the unvaccinated and in 6.4% of the vaccinated males. Meningitis occurred in 3.1% of the unvaccinated and in 1.0% of the vaccinated patients. CONCLUSION: Despite the emergence of mumps among the vaccinated population, the present study has confirmed a positive effect of the vaccine, particularly on the incidence of complications and inflammatory markers. All 30 sequenced mumps virus strains were assigned to group G. A secondary vaccine failure due to waning immunity seems to be a plausible explanation for the rise in mumps cases.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• fylogeneze MeSH
• genotyp MeSH
• incidence MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• příušnice epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• virus příušnic klasifikace   genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Sérologický průkaz epidemické parotitidy může být u vakcinovaných osob mnohdy obtížný, zejména pro absenci specifických IgM protilátek. Cílem práce bylo zjistit, zda rozšíření současné rutinní sérologické diagnostiky příušnic (stanovení protilátek IgM a IgG v akutním vzorku séra) o průkaz protilátek IgA povede k zefektivnění sérologické diagnostiky příušnic u vysoce proočkované populace. Současně bylo provedeno porovnání ELISA metod na stanovení časných protilátek proti viru příušnic – ELISA IgA a IgM a statistické vyhodnocení tohoto porovnání. Materiál a metody: Do studie bylo zahrnuto 64 akutních sér od pacientů, u nichž bylo laboratorně potvrzeno onemocnění příušnicemi. Klinické materiály byly odebrány v počátku klinické manifestace. Séra byla vyšetřena soupravou MASTAZYME ELISA Mumps IgA (MAST DIAGNOSTICA, Německo) s použitím absorbentu MASTSORB (RF a IgG) Absorbens a Enzygnost Anti-Parotitis-Virus/IgM (Siemens, Německo). Jako kontrolní skupina specificity testu na stanovení IgA protilátek byl vyšetřen soubor 121 akutních sér, která neměla etiologickou souvislost s virem příušnic. Jako zdroj epidemiologických údajů byl využit systém EPIDAT. Pro statistické hodnocení byl použit McNemarův test a Cohenův koeficient kappa. Pro analýzu byl použit statistický software Stata, verze 9.2 (Stata Corp LP, College Station, USA). Výsledky: Stanovení IgA a IgM protilátek proti viru příušnic prokázalo shodu výsledků u 50/64 akutních sér, 32 pozitivních a 18 negativních, tj. 78,12 %. U zbývajících 14 vzorků byla ve 13 případech zjištěna pozitivita pouze IgA protilátek a v jednom případě pozitivita jen protilátek IgM. V kontrolní skupině byla prokázána nespecifická pozitivita IgA protilátek u 5/121 vzorků, což odpovídá 96% specificitě. Závěr: Nepřítomnost IgM specifických protilátek proti parotitidě je u očkovaných osob relativně častá, přesto je při podezření na aktivní infekci standardně indikováno právě toto vyšetření. Stanovení protilátek IgA, které se běžně neprovádí, významně podpořilo záchytnost. Podle výsledků předkládané studie kombinace vyšetření IgM a IgA protilátek zvýšila efektivnost sérologického průkazu v prvních dnech klinické manifestace z necelých 52 % na téměř 72 %. KLÍČOVÁ SLOVA virus parotitidy – laboratorní diagnostika – stanovení IgA a IgM protilátek – epidemiologie

Study objective: Serological diagnosis of epidemic mumps can be difficult in vaccinated persons, particularly due to the absence of specific IgM antibodies. The aim was to find whether adding the detection of IgA antibodies to the currently used routine serological diagnosis of mumps (detection of IgM and IgG antibodies in an acute serum sample) would make the serological diagnosis of mumps more effective in a population with a high vaccination coverage. At the same time, ELISA kits for the detection of early IgA and IgM antibodies against the mumps virus were compared and statistical analysis of the results was performed. Material and methods: Sixty-four acute sera from patients with laboratory confirmed diagnosis of mumps were included in the study. Clinical specimens were collected at the onset of clinical symptoms. To test the sera, the MASTAZYME ELISA Mumps IgA kit (MAST DIAGNOSTICA, Germany) with the MASTSORB sorbent (RF and IgG) and Enzygnost Anti-Parotitis-Virus/IgM kit (Siemens, Germany) were used. A panel of 121 acute sera with no epidemiological link to mumps virus served as specificity controls for the IgA assay. The epidemiological data were derived from the EPIDAT system. The level of agreement was assessed using the McNemara test and Cohen's coefficient kappa. The Stata 9.2 software (Stata Corp LP, College Station, USA) was used for statistical analysis. Results: The detection of IgA and IgM antibodies against the mumps virus yielded concordant results in 50/64 acute sera, 32 positive and 18 negative, i.e. an agreement of 78.12 %. Of the remaining 14 samples, 13 were only IgA positive and one was only IgM positive. The controls showed non-specific IgA positivity in 5/121 samples which indicates a 96% specificity. Conclusion: The absence of specific IgM antibodies against mumps virus is relatively often seen in vaccinated indivi-duals; nevertheless, the test is routinely used in patients with suspected active infection. The test for IgA antibodies, which is not routinely performed, significantly increased the detection rate of the disease. Based on the results of the present study, it can be concluded that the combination of the anti-mumps IgM and IgA assays increased the effectiveness of the serological diagnosis at the onset of clinical symptoms from less than 52% to nearly 72%.

• MeSH
• dítě MeSH
• ELISA využití   MeSH
• imunoglobulin A * diagnostické užití   MeSH
• imunoglobulin M * diagnostické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• příušnice * mikrobiologie   MeSH
• protilátky virové diagnostické užití   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sérologické testy MeSH
• sérum mikrobiologie   MeSH
• vakcína proti příušnicím MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• předškolní dítě MeSH
• příušnice * epidemiologie   prevence a kontrola   virologie   MeSH
• vakcína proti příušnicím aplikace a dávkování   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH