Cognitive testing
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Rozpoznáni osob, u kterých v budoucnu může dojit k rozvoji demence, i když v přítomnosti jsou ještě asymptomatické, pomáhá připravit taková opatření, která mohou nemoc zpomalovat nebo vedou k prevenci progrese Dnemocněni u všech, kteří jsou ohroženi. Velice praktickejšou v takových případech neuropsychologické testy, aeré měří kognitivní funkce. Pomocí MMSE-testu, který je používán ke screeningovým účelům, se podaří zjistit závažnější kognitivní poruchy a v mnoha případech také rozvinuté demence. Tento test není dostatečně cidivý pro diagnózu predemencí a časných stadií demencí. Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment - MoCA), je jednoduchým testem použitelným v případech, kdy si pacienti stěžují na poruchy paměti, ale při použití MMSE nalézáme ještě normální skóre.
Identifying people who are likely to progress to dementias whilst they are still relatively asymptomatic will help to ensure that interventions to slow or prevent progression can be targeted on most in need. Neuropsychological assessment is the most practical approach as it measures directly cognitive function. Brief screening tests, such as MMSE, will detect more severe cognitive impairment and most cases of estabhshed dementia, but are insensitive to early pre-dementias and dementia. The Montreal Cognitive Assessment - MoCA, is a short user-friendly screening for those with memory complaints who otherwise are normal on MMSE.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- inteligence MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- krátkodobá paměť MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- poruchy paměti diagnóza etiologie MeSH
- schizofrenie diagnóza MeSH
- sociální percepce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění, které je charakterizováno infiltrací leukocytů do centrálního nervového systému, lokální destrukcí myelinových obalů nervových vláken a postupnou ztrátou oligodendrocytů a axonů. Kognitivní deficit se vyskytuje ve všech stadiích tohoto onemocnění. Typickým nálezem je postižení zpracování informací, paměti a výkonných funkcí s relativním zachováním jazykových funkcí. Je diskutován koncept NEDA-4, testování kogitivní dysfunkce a léčba.
Multiple sclerosis is a chronic inflammatory disease which is characterized by infiltration of leukocytes into the central nervous system. This situation leads to the destruction of myelin and to the loss of axons and olidendrocytes. Cognitive dysfunction is present in all stages of multiple sclerosis. The impairment of information processing, memory and executive functions are typical findings. The NEDA-4 concept, testing of cognitive dysfunction and treatment are discussed.
- Klíčová slova
- NEDA-4,
- MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- progrese nemoci MeSH
- recidiva MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Test kognitivního odhadu (Cognitive Estimations Test, CET) se stává součástí řady vyšetření i výzkumů exekutivních funkcí. Jde o krátký, jednoduchý a uživatelsky přívětivý test. Autoři článku prezentují alternativní formy testu kognitivního odhadu jako doplněk k české originálni verzi testu (TKO, Preiss a Laing, 2001). Popisují test kognitivního odhadu jako vhodný nástroj k vyšetření exekutivních funkcí u poškození mozku různé etiologie. Obě klinicky vyvinuté alternativní formy byly zkoumány na souboru 48 osob bez neurologické nebo psychiatrické morbidity (23 mužů a 25 žen), průměrný věk byl 26,4 let (rozpětí 19-55 let, SD=8,1). V obou formách testu byly vyloučeny extrémní odpovědi (ve verzi č. 14,3 %, ve verzi č. 2 2,8 % odpovědí). Autoři zjistili srovnatelnost položek obou forem vzhledem k pohlaví a nevýznamnou mírnou závislost celkového výkonu v testu na věku (-0,13 u verze č. 1, -0,25 u verze č. 2). Pro klinické a výzkumné hodnocení převedli výkon v testu na vážené skóry podle hranic standardních odchylek. Jako O bodů (výkon bez nápadností) hodnotili výkon v pásmu jedné standardní odchylky od průměru, jako 1 bod (mírně nápadný odhad) odhad mezi první a druhou standardní odchylkou a jako 2 body (nápadný odhad) odhad za hranicí dvou standardních odchylek. Průměr součtu standardních skórů verze č. 1 byl 3,0 vážených bodů (SD=1.8: rozntvl 0-8 bodů), u verze č. 2 3,5 vážených bodů (SD=1,7; rozptyl 0-8 bodů). Korelace mezi součty celkových skórů obou forem je nesignifíkantní (r = 0,22), při započtení extrémních odpovědí 0,33 (p=0,021). Nízká korelace problematizuje paralelitu obou forem. Vliv vzdělání byl statisticky významný u verze č. 1 (oboustranný ř-test,p=0,035), u verze č. 2 nevýznamný (oboustranný ř-test, p=0,538). Autoři doporučují test k využití v klinické praxi i ve výzkumu exekutivních funkcí. Další výzkum by se měl zaměřit na nezávislost výkonu na vzdělání a na kulturním a geografickém prostředí, především však na větší vyváženosti obou forem testu. Výkon v testu může být ovlivněn také psychopatologií osobnosti.
Cognitive Estimations Test (CET) is becoming a part of many examinations and research studies of executive functions. It is a short, simple and user-friendly test. Authors present two alternative forms of the CET as a supplement to the original Czech version of the test (TKO, Preiss and Laing, 2001). They describe the CET as a suitable instrument for investigation of executive functions in brain lesions of various etiology. Both clinically developed alternative forms have been studied in a sample of 48 subjects without any neurologic or psychiatric morbidity (23 males and 25 females), average age 26.4 years (range 19-55, SD = 8.1). In both tests, the extreme responses were excluded (in version 1, 4.3%, in version 2, 2.8% responses). The authors found a comparability of the items in both forms with respect to gender and a non-significant moderate dependence of the total performance in the test on age (-0.13 in version 1, -0.25 in version 2). For clinical and research evaluation, they converted test performance to weighted scores according to standard deviation limits. As 0 points (performance without conspicuity), they scored performances in the range of one standard deviation away fi'om the mean, as 1 point (moderately conspicous estimation), estimation between one and two standard deviations, and as 2 points (conspicous estimation), estimation beyond the limit of two standard deviations. The average sum of standard scores in version 1 was 3 weighted points (SD = 1.8; variance 0-8 points), in version 2, it was 3.5 weighted points (SD = 1.7; variance 0-8 points). Correlation of the sums of total scores of both forms is not significant (r = 0.22), when including the extreme responses 0.33 (p = 0.021). Low correlation makes the parallelity of both forms problematic. The effect of education was statistically significant in version 1 (two-sided ř-test, p = 0.035), not significant in version 2 (two-sided r-test, p = 0.538). The authors recommend the test for use in clinical practice and in research of executive functions. Further research should aim at independence of the performance on education and cultural and geographic environment, though mainly at greater balance of both forms of the test. Test performance can also be influenced by personality psychopathology.
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kognice MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozek patologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie metody MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- výkonnost MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
