INTRODUCTION: Epicardial defibrillation systems currently require surgical access. We aimed to develop a percutaneous defibrillation system with partially-insulated epicardial coils to focus electrical energy on the myocardium and prevent or minimize extra-cardiac stimulation. METHODS: We tested 2 prototypes created for percutaneous introduction into the pericardial space via a steerable sheath. This included a partially-insulated defibrillation coil and a defibrillation mesh with a urethane balloon acting as an insulator to the face of the mesh not in contact with the epicardium. The average energy associated with a chance of successful defibrillation 75% of the time (ED75) was calculated for each experiment. RESULTS: Of 16 animal experiments, 3 pig experiments had malfunctioning mesh prototypes such that results were unreliable; these were excluded. Therefore, 13 animal experiments were analyzed - 6 canines (29.8±4.0kg); 7 pigs (41.1±4.4kg). The overall ED75 was 12.8±6.7J (10.9±9.1J for canines; 14.4±3.9J in pigs [P=0.37]). The lowest ED75 obtained in canines was 2.5J while in pigs it was 9.5J. The lowest energy resulting in successful defibrillation was 2J in canines and 5J in pigs. There was no evidence of coronary vessel injury or trauma to extra-pericardial structures. CONCLUSION: Percutaneous, epicardial defibrillation using a partially insulated coil is feasible and appears to be associated with low defibrillation thresholds. Focusing insulation may limit extra-cardiac stimulation and potentially lower energy requirements for efficient defibrillation.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Defibrilace je nedílnou součástí léčby maligních arytmií a doporučených postupů kardiopulmonální resuscitace. Od doby svého prvního klinického užití ve 40. letech minulého století doznala značného pokroku, miniaturizace a poznání na základě výzkumu elektrofyziologie myokardu. Vývoj poznání elektrofyziologie myokardu se opíral o řadu teorií a modelů, ale ani dnes není účinek elektrického výboje na myokard plně vysvětlen. První defibrilátory dávaly monofázický výboj, ale účinnější se později ukázaly výboje bifázické, které jsou bezpečnější z hlediska snížení energie výboje.

Defibrillation is an integral part of the treatment of malignant arrhythmias, and it is embedded in the international guidelines on cardiopulmonary resuscitation. Since its first clinical use in the 1940s, it has undergone considerable progress, miniaturization, and research-based knowledge of myocardial electrophysiology. The development of knowledge of myocardial electrophysiology was based on a number of theories and models, but even nowadays the effect of electrical shock on the myocardium is not fully explained. The first defibrillators produced a monophasic shock, but later biphasic shocks proved to be more effective and safer in terms of reducing the shock energy.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• kardiostimulace umělá MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie

INTRODUCTION: We aim to compare the acute and long-term success of defibrillation between non-apical and apical ICD lead position. METHODS AND RESULTS: The position of the ventricular lead was recorded by the implanting physician for 2,475 of 2,500 subjects in the Shockless IMPLant Evaluation (SIMPLE) trial, and subjects were grouped accordingly as non-apical or apical. The success of intra-operative defibrillation testing and of subsequent clinical shocks were compared. Propensity scoring was used to adjust for the impact of differences in baseline variables between these groups. There were 541 leads that were implanted at a non-apical position (21.9%). Patients implanted with a non-apical lead had a higher rate of secondary prevention indication. Non-apical location resulted in a lower mean R-wave amplitude (14.0 vs. 15.2, P < 0.001), lower mean pacing impedance (662 ohm vs. 728 ohm, P < 0.001), and higher mean pacing threshold (0.70 V vs. 0.66 V, P = 0.01). Single-coil leads and cardiac resynchronization devices were used more often in non-apical implants. The success of intra-operative defibrillation was similar between propensity score matched groups (89%). Over a mean follow-up of 3 years, there were no significant differences in the yearly rates of appropriate shock (5.5% vs. 5.4%, P = 0.98), failed appropriate first shock (0.9% vs. 1.0%, P = 0.66), or the composite of failed shock or arrhythmic death (2.8% vs. 2.3% P = 0.35) according to lead location. CONCLUSION: We did not detect any reduction in the ICD efficacy at the time of implant or during follow-up in patients receiving a non-apical RV lead.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• defibrilátory implantabilní * MeSH
• elektrická defibrilace škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   mortalita   MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kardiostimulace umělá MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• náhlá srdeční smrt etiologie   MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• prospektivní studie MeSH
• protézy - design MeSH
• rizikové faktory MeSH
• selhání protézy MeSH
• senioři MeSH
• srdeční arytmie komplikace   diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• tendenční skóre MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• elektrody MeSH

Elektrická kardioverze a defibrilace jsou výkony mající z větší části společnou techniku provedení a způsob, kterým se snaží dosáhnout sinusového rytmu. Liší se zejména v časovém horizontu, do kterého je výkon třeba provést. Zatímco elektrická kardioverze je zpravidla výkon plánovaný (často i několik týdnů), je defibrilace výkon ryze urgentní s nutností provedení do několika minut od vzniku maligní arytmie. Obě metody si našly pevné místo v intenzivní péči o nemocné s různými typy tachyarytmií a tvoří nedílnou součást doporučených postupů v kardiopulmonální resuscitaci.

Electrical cardioversion and defibrillation are procedures sharing, to a great degree, the method of performance and the technique by which to restore sinus rhythm. They mainly differ in the time period within which the procedure must be carried out. While electrical cardioversion is typically a planned procedure (often in terms of weeks), defibrillation is strictly an emergency procedure which must be performed within minutes of the onset of malignant arrhythmia. Both methods have found a firm place in intensive care of patients with various types of tachyarrhythmias and are an integral part of guidelines on cardiopulmonary resuscitation.

• Klíčová slova
• monofázický výboj, bifázický výboj,
• MeSH
• defibrilátory dějiny   trendy   MeSH
• elektrická defibrilace metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• elektrická stimulace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• elektrody MeSH
• fibrilace síní terapie   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   MeSH
• lidé MeSH
• resuscitace MeSH
• srdeční zástava terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chybná zdravotní péče MeSH
• defibrilátory implantabilní škodlivé účinky   MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické metody   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• implantované elektrody MeSH
• modely u zvířat MeSH
• oscilometrie metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH

Článek popisuje projekt zaměřený na plošné racionální zpřístupnění časné defibrilace pomocí automatizovaných externích defibrilátorů (AED) v Ústeckém kraji. V rámci tohoto projektu se Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje (ZZS ÚK) jako jeho hlavní organizační článek snaží řešit problematiku časné defibrilace komplexně – optimálním rozmístěním AED v kontextu sítě výjezdových stanovišť ZZS, a to jak stacionárních, tak zejména mobilních. Mobilními AED jsou vybaveni tzv. „first- -responders“ z řad příslušníků městských policií, PČR, HZS a Horské služby. Dalším krokem je vytvoření registru těchto přístrojů v softwarovém prostředí zdravotnického operačního střediska. Nezbytné je i pravidelné proškolování first-responderů i laické veřejnosti v problematice neodkladné resuscitace včetně použití AED.

The article describes the project focused on regional and rational access to early defibrillation using automated external defibrillator (AED) in North Bohemia region. Emergency Medical Service of Usti region is the leading organizer in solving the problem of early defibrillation comprehensively by optimal deployment of AED in context of network of EMS stations. The first responders – members of police, city police, fire department and mountain rescue – are those who are eqiupped by both stationary and mobile AED. It was needed to make a register of these devices in SW used in medical dispatch of EMS. Another crucial part of the project is regular training of first responders and general public in problematics of BLS using AED.

• MeSH
• defibrilátory trendy   využití   MeSH
• elektrická defibrilace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• urgentní zdravotnické služby metody   pracovní síly   trendy   MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• nemoci srdce MeSH
• srdce MeSH
• Publikační typ
• vysokoškolské kvalifikační práce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie

• MeSH
• defibrilátory implantabilní využití   MeSH
• elektrická defibrilace metody   využití   MeSH
• koronární nemoc terapie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH