Recent findings suggest that specific deficits in neural synchrony and binding may underlie cognitive disturbances in schizophrenia and that key aspects of schizophrenia pathology involve discoordination and disconnection of distributed processes in multiple cortical areas associated with cognitive deficits. In the present study we aimed to investigate the underlying cortical mechanism of disturbed frontal-temporal-central-parietal connectivity in schizophrenia by examination of the synchronization patterns using wavelet phase synchronization index and coherence between all defined couples of 8 EEG signals recorded at different cortical sites in its relationship to positive and negative symptoms of schizophrenia. 31 adult schizophrenic outpatients with diagnosis of paranoid schizophrenia (mean age 27.4) were assessed in the study. The obtained results present the first quantitative evidence indicating direct relationship between wavelet phase synchronization and coherence in pairs of EEG signals recorded from frontal, temporal, central and parietal brain areas and positive and negative symptoms of schizophrenia. The performed analysis demonstrates that the level of phase synchronization and coherence in some pairs of EEG signals is inversely related to positive symptoms, negative symptoms and general psychopathology in temporal scales (frequency ranges) given by wavelet frequencies (WFs) equal to or higher than 7.56 Hz, and positively related to negative symptoms in wavelet frequencies equal to or lower than 5.35 Hz. This finding suggests that higher and lower frequencies may play a specific role in binding and connectivity and may be related to decreased or increased synchrony with specific manifestation in cognitive deficits of schizophrenia.

• MeSH
• dospělí MeSH
• elektroencefalografie metody   MeSH
• korová synchronizace MeSH
• lidé MeSH
• mapování mozku MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozková kůra patofyziologie   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• paranoidní schizofrenie patofyziologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

At this time is thought that binding of synchronized and distributed activity is crucial for the mechanism of consciousness. There are suggestive findings that disturbances in this feature binding produce disintegration of consciousness in schizophrenia. It leads to disturbances in reflection of the self and dissociated psychic fragments may be experienced as parts of the external world. Disturbances in the feature binding that lead to disintegration in neural communication among some parts of the brain thus seem to be a neurophysiological counterpart of psychological dissociative processes related to stress response and cognitive, affective and neuroendocrine dysregulation.

• MeSH
• disociační poruchy komplikace   psychologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• korová synchronizace psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• percepce fyziologie   MeSH
• percepční poruchy komplikace   patofyziologie   MeSH
• schizofrenie (psychologie) MeSH
• schizofrenie komplikace   patofyziologie   MeSH
• vědomí fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bipolární afektivní porucha je onemocnění spojené s narušením cirkadiánních rytmů. Přesný mechanizmus ovlivňování nálady cestou narušení cirkadiánních rytmů avšak zůstává stále nejasný. Hlavní pacemaker (udavač rytmu) se nachází v suprachiasmatickém jádru hypotalamu. Tyto vnitřní hodiny jsou regulovány cyklickými vlivy prostředí. Již dříve se přepodkládalo, že lidé, kteří trpí bipolární poruchou, mají se synchronizací s environmentálními vlivy problémy. Tyto předpoklady potvrdil objev cirkadiánních genů, které se v pravidelných smyčkách exprimují. Bylo prokázáno, že některé varianty hodinových genů mohou hrát roli v citlivosti k bipolární poruše. Cirkadiánní rytmy pacientů lze ovlivnit jak farmakologickými, tak nefarmakologickými přístupy. Nefarmakologické přístupy mohou být obzvlášť významné pří léčbě farmakorezistentních pacientů.

Bipolar disorder is linked to circadian rhythms disturbance. However, the exact mechanism underlying the association between circadian rhythm and mood remains unknown. The master circadian pacemaker is located in suprachiasmatic nucleus in hypothalamus. The inner clocks are regulated by cyclic environmental factors. Persons with bipolar disorder may have problems with this environmental synchronization. The discovery of clock genes generating oscillations in gene expression meant revolution in understanding to circadian rhythms. Studies proved that some clock genes variants may play important role in a vulnerability to bipolar disorder. Circadian rhythms may be affected both by pharmacological and non-pharmacological approaches. Non-pharmacological approaches may play an important role in treatment of pharmacoresistant patients.

• MeSH
• bipolární porucha * etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• chronobiologické poruchy * farmakoterapie   genetika   patofyziologie   psychologie   terapie   MeSH
• chronoterapie MeSH
• cirkadiánní rytmus fyziologie   účinky léků   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• melatonin agonisté   terapeutické užití   MeSH
• poruchy nálady etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod. Cílem studie bylo porovnání anamnestický získaných údajů s výsledky noční polysomnografie U pacientů s Parkinsonovou nemocí. Metodika. Celkem 15 pacientů (7 žen a 8 mužů, průměrný věk pacientů byl 56,5 ± SD = 8,5 roku, průměrná délka léčby byla 4,3 ± 2,8 roku) bylo vyšetřeno na poruchy spánku zaměřenou anamnézou a noční polysomnografií. Stupeň postižení Parkinsonovou nemocí podle Hoehnové a Yahra byl v průměru 2,3 (± 0,4, v rozmezí od 1,5 do 3). L-DOPA v monoterapii bylo léčeno 11 pacientů, kombinaci L-DOPA a dopaminového agonisty užívali 4 pacienti. Výsledky. Anamnestický cílenými otázkami bylo zjištěno, že alespoň jednou ze sledovaných poruch spánku trpí 12 z 15 pacientů. Subjektivně pacienty nejvíce obtěžovalo prodloužené usínání (7 pacientů). U 4 pacientů byl subjektivně spánek narušován apnoickými pauzami a 8 pacientů udávalo alespoň jednu z možných známek REM behaviour disorder. Polysomnografie neprokázala zhoršené usínání. Všichni pacienti měli polysomnograficky zjištěnou velmi nekvalitní spánkovou architekturu s četnými probouzecími reakcemi či probuzeními, s redukcí hlubokého synchronního spánku a redukcí REM spánku a s procentuálně významným zastoupením bdělosti. Sleep apnea syndrome byl zjištěr^ ^ q pacientů periodic limb movements in sleep u 4 pacientů a REM behavior disorder u 4 pacientů. Sleep apnea syndrome byl podle anamnézy suspektní v 67 % a periodic limb movements in sleep v 50 %. Podezření na REM behavior disorder bylo u 8 pacientů, ale insuficientní atonie byla prokázána u 4 pacientů. Závěr. Cílená anamnéza zachycuje u pacientů s Parkinsonovou nemocí se značnou citlivostí vybrané poruchy spánku.

Introduction: The aim of this study was to compare the data from clinical history with the results of nocturnal polysomnography in patients with Parkinson's disease. Methods: A total of 15 patients (7 females 8 males age 56.5 ± 8.5 years, mean ± SD, average lenght of treatment 4.3 ± 2.8 ys) were examined with medical history focused on sleep disturbances and with nocturnal polysomnography. Hoehn-Yahr rating was 2.3 ± 0.4 (range 1.5-3). Eleven patients were on L-DOPA monotherapy, 4 patients on L-DOPA + dopamine agonist therapy. Results: Focused clinical history showed that 12 out of 15 patients suffer with at least one of the sleep disturbances followed. Subjectively, prolonged falling asleep was the most bothersome (7 patients). In 4 patients, sleep was subjectively disturbed by apnoeic pauses and 8 patients gave at least one of the possible signs of REM behaviour disorder. Polysomnography did not show evidence of more difficult falling asleep. In all patients, polysomnography detected low quality of sleep architecture with fi'equent waking reactions or awakenings, with reduction of deep synchronous sleep and reduction of REM sleep and with proportionately significant occurrence of wakefulness. Sleep apnoea syndrome was found in 6 patients, periodic limb movements in sleep in 4 patients and REM behaviour disorder in 4 patients. Based on clinical history, sleep apnoea syndrome was suspected in 67 % and periodic limb movements in sleep in 50 %. Suspicion of REM behaviour disorder was made in 8 patients but insufficient atony was found in 4 patients. Conclusion: Focused clinical history can detect with considerable sensitivity selected sleep disturbances in Parkinson's disease patients.

• MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc komplikace   MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• spánek REM MeSH
• spánková apnoe centrální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Synchronic measurements of spontaneous ultra-weak light emission from germinating wheat seedlings both in Brazil and after transportation to Japan, and with a simultaneous series of germinations with local seedlings in the Czech Republic, are presented. A series of tests was also performed with samples returned from Japan to Brazil and results compared with those from undisturbed Brazilian seedlings. Native seedlings presented semi-circadian rhythms of emission which correlated with the gravimetric tidal acceleration at their locality, as did seeds which had been transported from Brazil to Japan, and then returned to Brazil. Here, however, there were very small disturbances within the periodicity of emissions, perhaps as a result of similar tidal profiles at locations whose longitudes are 180° apart, as in this case, different from previous results obtained in Brazil-Germany tests with other longitude shift. This feature of the Brazil and Japan locations may have minimized the requirement for the acclimatization of the transported seed to their new location.

• MeSH
• cestování letadlem MeSH
• cirkadiánní rytmus * MeSH
• fotony * MeSH
• gravitace * MeSH
• klíčení * MeSH
• pšenice fyziologie   MeSH
• semenáček fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Huntingtonova choroba (Huntington disease; HD) je autozomálně dominantní, dědičné neurodegenerativní onemocnění s fatální prognózou. Kromě typicky progresivně se zhoršujících motorických funkcí lze u pacientů s HD pozorovat i kognitivní a behaviorální poruchy. Mezi nejčastější symptomy patří také poruchy spánku, které mají velmi závažný dopad na kvalitu života jak pacientů, tak jejich blízkých a které bývají asociovány s narušeným cirkadiánním systémem. Stabilizace délky i kvality spánku posílením cirkadiánního systému by mohla zmírnit či potlačit mnohé symptomy HD, jež mají sice přímou příčinu v etiologii HD, sekundárně mohou být ale zesíleny dlouhodobým nedostatečným spánkem či právě poruchami cirkadiánního systému. U premanifestujících pacientů by takové zásahy mohly vést k pomalejšímu rozvoji či nástupu zejména kognitivních symptomů nemoci. Terapie synchronizujícím jasným světlem, která se již osvědčila jako doplňkový nástroj k léčbě afektivních i některých neurodegenerativních nemocí, by mohla vést k radikálnímu zlepšení života pacientů alespoň v počátečních stadiích onemocnění.

Huntington disease (HD) is an autosomal-dominant, hereditary neurodegenerative disease with a fatal prognosis. Besides the typical progressive deterioration of motor functions, cognitive and behavioral disorders can also be observed in patients with HD. The most common symptoms also include sleep disorders that seriously affect the quality of life of the patients but also of their relatives and which are being associated with a disrupted circadian system. Stabilization of sleep lenght and quality by strengthening the circadian system could mitigate or suppress many HD symptoms, which, although being a direct result of the disease etiology, can secondarily be heightened by long-term insufficient sleep or circadian system disturbances. Such interventions could lead to slower especially cognitive symptom progression or onset in pre-manifesting patients. Synchronizing bright light therapy, which has already proven useful as a complementary tool for the treatment of affective disorders, as well as some neurodegenerative diseases, could lead to radical improvement of the patients‘ quality of life, at least in the early stages of disease development.

• Klíčová slova
• hodinové geny,
• MeSH
• cirkadiánní hodiny MeSH
• fototerapie metody   MeSH
• Huntingtonova nemoc * komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spánku a bdění terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Psilocybin is a classical serotoninergic psychedelic that induces cognitive disruptions similar to psychosis. Gamma activity is affected in psychosis and is tightly related to cognitive processing. The 40 Hz auditory steady-state responses (ASSR) are frequently used as indicators to test the ability to generate gamma activity. Based on previous literature, we studied the impact of psilocybin on 40 Hz ASSR in healthy volunteers. The study was double blind and placebo controlled with a crossover design. A sample of 20 healthy subjects (10M/10F) received psilocybin orally 0.26 mg/kg or placebo. Participants were measured four times in total, one time before ingestion of psilocybin/placebo and one time after ingestion, during the peak of intoxication. A series of 500 ms click trains were used for stimulation. Psilocybin induced a psychedelic effect and decreased 40 Hz ASSR phase-locking index compared to placebo. The extent of the attenuation was related to Cognition and Affect on the Hallucinogen Rating Scale. The current study shows that psilocybin lowers the synchronization level and the amplitude of 40 Hz auditory steady-state responses, which yields further support for the role of gamma oscillations in cognitive processing and its disturbance.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Časová koordinace funkcí lidského organizmu s okolním světem a současně vzájemná synchronizace činnosti vnitřních tělesných systémů, orgánů, jednotlivých částí orgánů, buněk a dokonce i genů je v současnosti v popředí zájmu vědeckého výzkumu na celém světě. Nejde o oblast heuristicky novou. Byla různým způsobem rozpracována léčitelskými školami všech rozvinutých civilizací, nejpodrobněji pravděpodobně v Číně na počátku našeho letopočtu. Současný pojem chronobiologie v sobě uvedené časové souvislosti obsahuje. Chronobiologie se stala postupně uznávaným vědním odvětvím, které zasahuje do všech oblastí lékařství, včetně psychiatrie.

The chronological coordination of functions of human organism and the environment and, the mutual synchronization of the activity of inner physical systems, organs, individual parts of organs, cells and even genes, started to be in the forefront of the scientific research in the whole world. It is not a new heuristic sphere at all. It was elaborated in the different way with healers in many high-developed cultures in the past, mostly probably in China at the beginning of our era. The contemporary term chronobiology involves those chronological relationships. Chronobiology became step by step the well-recognized scientific branch that interferes with all medical disciplines including psychiatry.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chronobiologické jevy genetika   MeSH
• duševní poruchy etiologie   terapie   MeSH
• financování organizované využití   MeSH
• fotoperioda MeSH
• melatonin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• periodicita MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• vitamin B 12 aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH

Molecular clocks present in organs and individual cells throughout the body are central for the temporal coordination of rhythms in internal biological processes among themselves and with external environmental cycles; altered function of specific clock gene (CG) components can have significant impact relevant to health and disease. We herein review current knowledge pertaining to the presence and robustness of circadian rhythms in CGs in the suprachiasmatic nucleus and peripheral organs, and the importance of CGs to general health and the diagnosis and treatment of human disorders and disease. Also discussed are developmental aspects of rhythms in some CGs and tissues, time of day vs. circadian stage, using synchronized vs. constant conditions to monitor a rhythm, and subjective vs. objective interpretations of rhythms. To emphasize the latter, chronobiological statistics (ANOVA, single cosinor) are applied to published circadian CG mRNA expression data (which had been described subjectively) as an example of objectively determining rhythm probability and obtaining estimates for circadian amplitudes and acrophases. The data base consisted of 14 CGs (mPer1,2,3, mCry1,2, mBmal1, mCK1?,?, mClock, mDbp, mNpas2, mRev-erb?,ß, mTim) in each of 7 mouse organs harvested every 4h for 24h from male Balb/c mice on day 3 in continuous darkness. Excluding the usually non–24h-rhythmic testis and CG mTim, rhythms significant at p?0.05 were found in 81% (63/78) of CGs and when including borderline significant at p?0.10, in 97% (76/78) of CGs. A statisticallydetermined circadian amplitude and acrophase for each CG in each tissue can be useful in making objective comparisons of rhythm parameters in CGs between various peripheral organs, species, and/or studies of different conditions (e.g., photoperiods, feeding schedules, aging, disease). Use of these parameters adds new endpoints for diagnoses and approaches for therapeutic interventions in conditions where disturbance of circadian CG expression is an important cause of morbidity associated with chronic illnesses and diseases with a strong circadian component, including cardiovascular disease, epilepsy, cancer, metabolic syndrome, and sleep-related disorders, among others, also reviewed herein.

• MeSH
• biologické hodiny fyziologie   genetika   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• chronobiologické poruchy genetika   MeSH
• cykly aktivity fyziologie   genetika   MeSH
• flavoproteiny farmakokinetika   MeSH
• modely u zvířat MeSH
• myši MeSH
• proteiny buněčného cyklu genetika   MeSH
• transportní proteiny genetika   MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• Publikační typ
• grafy a diagramy MeSH
• tabulky MeSH

Všechny funkce denního rytmu (tj. cirkadiánní funkce) řídí vnitřní hodiny v suprachiasmatických jádrech (SCN) předního hypotalamu. Tyto hodiny jsou předem geneticky naprogramovány. Jejich synchronizaci se čtyřiadvacetihodinovým denním cyklem zajišťuje světlo, které působí jako časový indikátor. Časování a struktura spánku se reguluje na základě vzájemného působení vnitřních hodin, které udávají rytmus, a homeostatického procesu, při němž se střídá spánek a bdění (akumulace ospalosti v průběhu dne a snižování ospalosti v noci). Deprese se vyznačuje především změnami cirkadiánního rytmu a spánkovými poruchami. Cíleným usměrňováním cirkadiánních rytmů a homeostázou spánku a bdění lze rychle dosáhnout pozitivních klinických výsledků. Při léčbě sezónní afektivní poruchy (SAD) se osvědčila fototerapie. Tato metoda je ale také účinná v případě nesezonních depresí a poruch spánkového rytmu. Jedním z nedostatků farmakologické léčby deprese je dlouhý nástup účinku léků. Spánková deprivace (při které pacienti probdí jednu noc či druhou polovinu noci) může pacienty naopak zbavit deprese během několika hodin. V případě světelné terapie odeznívá deprese během několika týdnů. Tyto nefarmakologické formy terapie představují nejrychleji účinné antidepresivní prostředky, které máme v současné době k dispozici. Protože se dají kombinovat a nemají téměř žádné vedlejší účinky, měly by být využívány co nejčastěji.

Summary: All functions of day rythm are under control of internal clock in suprachiasmatic nuclei (SCN) of hypothalamus. This clock has before hand genetical program. Synchronization with 24-hour day cycle is provided by light, which cause like time indicator. Depression is distinguished mainly by changes of circadian rythms and by sleep disorders. It is possible reach fast and positive clinical outcomes by focused regulation of circadian rythms and homeostasis of sleep and awakeness. Bright light therapy is successful in therapy of seasonal affective disorder (SAD). This method is also effective in non-seasonal depressions and sleep disorders. These non-pharmacological methods of therapy represent the fastest effective antidepresive means, that we have. We can combine them because of rare adverse effects, that we have to use them, so often is possible.

• Klíčová slova
• terapie tmou,
• MeSH
• chronoterapie * metody   MeSH
• cirkadiánní hodiny MeSH
• cirkadiánní rytmus * fyziologie   MeSH
• deprese komplikace   terapie   MeSH
• depresivní poruchy * komplikace   terapie   MeSH
• fototerapie metody   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• melatonin terapeutické užití   MeSH
• periodicita MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• spánková deprivace MeSH
• tma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH