IMPORTANCE: Maternal mental health problems during pregnancy are associated with altered neurodevelopment in offspring, but the long-term relationship between these prenatal risk factors and offspring brain structure in adulthood remains incompletely understood due to a paucity of longitudinal studies. OBJECTIVE: To evaluate the association between exposure to maternal depression in utero and offspring brain age in the third decade of life, and to evaluate recent stressful life events as potential moderators of this association. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: This cohort study examined the 30-year follow-up of a Czech prenatal birth cohort with a within-participant design neuroimaging component in young adulthood conducted from 1991 to 2022. Participants from the European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood prenatal birth cohort were recruited for 2 magnetic resonance imaging (MRI) follow-ups, one between ages 23 and 24 years (early 20s) and another between ages 28 and 30 years (late 20s). EXPOSURES: Maternal depression during pregnancy; stressful life events in the past year experienced by the young adult offspring. MAIN OUTCOMES AND MEASURES: Gap between estimated neuroanatomical vs chronological age at MRI scan (brain age gap estimation [BrainAGE]) calculated once in participants' early 20s and once in their late 20s, and pace of aging calculated as the differences between BrainAGE at the 2 MRI sessions in young adulthood. RESULTS: A total of 260 individuals participated in the second neuroimaging follow-up (mean [SD] age, 29.5 [0.6] years; 135 [52%] male); MRI data for both time points and a history of maternal depression were available for 110 participants (mean [SD] age, 29.3 [0.6] years; 56 [51%] male). BrainAGE in participants' early 20s was correlated with BrainAGE in their late 20s (r = 0.7, P < .001), and a previously observed association between maternal depression during pregnancy and BrainAGE in their early 20s persisted in their late 20s (adjusted R2 = 0.04; P = .04). However, no association emerged between maternal depression during pregnancy and the pace of aging between the 2 MRI sessions. The stability of the associations between maternal depression during pregnancy and BrainAGE was also supported by the lack of interactions with recent stress. In contrast, more recent stress was associated with greater pace of aging between the 2 MRI sessions, independent of maternal depression (adjusted R2 = 0.09; P = .01). CONCLUSIONS AND RELEVANCE: The findings of this cohort study suggest that maternal depression and recent stress may have independent associations with brain age and the pace of aging, respectively, in young adulthood. Prevention and treatment of depression in pregnant mothers may have long-term implications for offspring brain development.

• MeSH
• deprese * MeSH
• dítě MeSH
• dospělé děti MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   MeSH
• těhotenství MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Teoretické východiská. Adolescencia je charakterizovaná významnými zmenami v mnohých aspektoch vývinu dospievajúcich. Štúdie zamerané na zmeny v rodinných procesoch a vzťahy medzi adolescentom a rodičmi však nie sú časté. Zároveň sa javí byť dôležité zamerať pozornosť podrobnejšie na obdobie skorej adolescencie. Výskumný súbor. Päť vĺn zberu údajov bolo uskutočnených medzi 497 adolescentmi (priemerný vek v T1 11,52 rokov, priemerný vek v T5 13,09 rokov; 59,4 % dievčat). Hypotéza. Hlavným cieľom práce bolo sledovať zmeny v niektorých rodinných procesoch z pohľadu adolescentov medzi 11,5tym a 13tym rokom. Očakávané bolo zhoršenie v emocionálnej dimenzii rodinných procesov a v rodičovskej informovanosti, a naopak zvýšenie percipovanej behaviorálnej kontroly rodičov. Štatistické analýzy. Zmeny v priebehu 5 vĺn zberu boli sledované pomocou lineárnych zmiešaných modelov. Výsledky. Výsledky lineárnych zmiešaných modelov poukazujú na signifikantný pokles v spokojnosti so vzťahom s matkou (F = 14,15; p ≤ 0,001), otcom (F = 4,6; p ≤ 0,01), podporných vzťahoch (F = 6,01; p ≤ 0,01) a zmysluplnej participácii (F = 8,04; p ≤ 0,001), bez interakčného efektu s rodom. V ostatných premenných nebola zaznamenaná štatisticky významná zmena. Limity. Štúdia je zameraná len na čiastkové aspekty rodinných procesov tak, ako ich vnímajú adolescenti. Zaujímavým by bolo zamerať sa na ďalšie rodinné procesy, ako i získať údaje od rodičov.

Objectives. Adolescence is a period characterized by huge changes in most aspects of adolescents' development. However, research on the changes in family processes and parent-adolescent relationships has not been very frequent. Moreover, a closer look at the developmental changes within the specific period of early adolescence is needed. Sample. A five wave longitudinal study was performed with 497 adolescents (T1 mean age 11.52; T5 mean age 13.09; 59.4 % of girls). Hypotheses. This study aims to examine the changes in several family processes in adolescents between the ages of 11.5 and 13. A decrease in the emotional dimension of family processes and in parental knowledge and an increase in behavioural control is expected. Statistical analysis. The changes in family processes were studied using Linear mixed models (LMM) in SPSS. Results. The LMM with longitudinal data revealed the following results: a significant decrease in satisfaction with the relationship with mother (F=14.15, p≤.000), father (F=4.6, p≤.01), caring relationships (F=6.01, p≤.01) and opportunities for meaningful participation (F=8.04, p≤.001) with no interaction effect of gender. Limits. The study only focuses on partial aspects of family processes as perceived by adolescents. A focus on other family processes as well as data received from parents would be interesting.

• MeSH
• chování mladistvých psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• socializace MeSH
• vývoj mladistvých klasifikace   MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem psychologie   MeSH
• vztahy mezi otcem a dítětem MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Speciation may occur when the genomes of two populations accumulate genetic incompatibilities and/or chromosomal rearrangements that prevent inter-breeding in nature. Chromosome stability is critical for survival and faithful transmission of the genome, and hybridization can compromise this. However, the role of chromosomal stability on hybrid incompatibilities has rarely been tested in recently diverged populations. Here, we test for chromosomal instability in hybrids between nascent species, the 'dwarf' and 'normal' lake whitefish (Coregonus clupeaformis). We examined chromosomes in pure embryos, and healthy and malformed backcross embryos. While pure individuals displayed chromosome numbers corresponding to the expected diploid number (2n = 80), healthy backcrosses showed evidence of mitotic instability through an increased variance of chromosome numbers within an individual. In malformed backcrosses, extensive aneuploidy corresponding to multiples of the haploid number (1n = 40, 2n = 80, 3n = 120) was found, suggesting meiotic breakdown in their F1 parent. However, no detectable chromosome rearrangements between parental forms were identified. Genomic instability through aneuploidy thus appears to contribute to reproductive isolation between dwarf and normal lake whitefish, despite their very recent divergence (approx. 15-20 000 generations). Our data suggest that genetic incompatibilities may accumulate early during speciation and limit hybridization between nascent species.

• MeSH
• aneuploidie * MeSH
• chromozomální nestabilita MeSH
• embryo nesavčí abnormality   MeSH
• hybridizace genetická MeSH
• reprodukční izolace MeSH
• rozmnožování genetika   MeSH
• Salmonidae abnormality   embryologie   genetika   MeSH
• vznik druhů (genetika) MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• emoce MeSH
• lidé MeSH
• výzkum MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Počáteční kroky k vytvoření konstruktu bipolární poruchy, tak jak jej používáme dnes, byly podniknuty po roce 1850. A byl to přirozeně Kraepelin, jenž zformuloval úplný koncept, ačkoliv se setkal s určitým odporem. Díky společným základům psychiatrie s neurologií byla od té doby diagnóza založena povětšinou na základě symptomů. Zejména pod vlivem pokroků biologické psychiatrie v 70. letech „neo-kraepeliniáni" oživili některé Kraepelinovy myšlenky. Nedávno se na základě souběhu mnoha sil vytvořil rozšířený pojem poruchy bipolárního spektra. V posledních letech byly publikovány výsledky longitudinálních studií dětí bipolárních a psychotických rodičů, které ukazují na limity dia¬ gnostického přístupu založeného na symptomech. Ukazuje se, že časné projevy bipolární poruchy zahrnují nespecifickou rozmanitost psychopatologických obrazů a přibývá důkazů o tom, že tato plná výzbroj příznaků se v postupných stádiích rozvíjí do bipolární poruchy. Stále častěji se také potvrzuje, že identifikace časných fází bipolární a psychotické poruchy má významné důsledky pro úspěšnou léčbu a stabilizaci. Tato pozorování představují novou a důležitou výzvu pro autory vylepšených verzí DSM a MKN.

The initial steps towards creating the construct of bipolar disorder, as we apply it today, were taken after 1850. And it was naturally Kraepelin who formulated the concept more fully, even though not without opposition. Because of psychiatry's shared roots with neurology, the diagnosis has since been crafted mostly using symptoms. Influenced in particular by the advances of biological psychiatry, the “neoKraepelineans“ revived some of Kraepelin's thinking since 1970s. Lately, with the confluence of multiple forces, the broadened notion of bipolar spectrum disorder was created. In recent years, the findings from longitudinal studies of children of bipolar and psychotic parents have been reported and point to the limitations of the symptom-based approach to diagnosis. It turns out that the early manifestations of bipolar disorder include a nonspecific variety of psychopathological manifestations, and evidence is accumulating that, in a sequence of stages, this panoply of symptoms develops into bipolar disorder. There is also growing confirmation that identifying the early stages of bipolar and psychotic disorders has important implications for successful treatment and stabilization. These observations pose a new and important challenge for the creators of improved versions of DSM and ICD.

• MeSH
• bipolární porucha diagnóza   genetika   MeSH
• dítě MeSH
• genetická predispozice k nemoci epidemiologie   klasifikace   MeSH
• genetický determinismus MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• psychopatologie klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Uspořádat porozvodovou péči o děti je obvykle nejnáročnější a nejdůležitější úkol, před nímž stojí rozvádějící se rodiče. Názory na to, jak má být porozvodo-vá péče uspořádána, se v čase měnily. Lze rozlišit tři hlavní uspořádání: výhradní péči matky a "navštěvujícího" otce, péči otce s "navštěvující" matkou a společnou (střídavou péči), kdy dítě pobývá střídavě v péči matky a otce. Nejčastěji volené uspořádání je výlučná péče matky (u nás v roce 2010 87 % dětí). Nicméně děti velmi často mají malý či žádný kontakt s otcem. Vzrůstá popularita společné péče. Diskuse této formy porozvodového uspořádání je velmi živá. Pro střídavou péči mluví skutečnost, že pro dítě je důležité, aby i po rozvodu mělo možnost zažívat pokračující vztah a péči obou rodičů. Problém spojený se střídavou péčí je menší stabilita prostředí. Tento institut přináší dětem obtíže, pokud se nezakládá na dohodě rodičů a je nařízen soudem. V zájmu dětí je porozvodové uspořádání, které minimalizuje konflikty mezi rodiči. Je vždy třeba každý případ posuzovat individuálně, vyvarovat se jakékoli předpojatosti pro tu či onu možnost.

To arrange after divorce care for children is most demanding and important task for divorcing parents. Opinions about how to best arrange the afterdivoce care for children changed in course of time. There are three main arrangements: sole custody of mother and "visiting" father, sole custody of father and "visiting" mother and joint custody. Most frequent choice is sole custody of mother (in our country in 2010 87% of children). Neverthless children very often have limited or no contact with father. Popularity of point custody is growing. Discussion of this option of postdivorce arrangement is very lively. Advantage of this arrangement is involvement and care of both parents even after divorce. Problem of this arrangement is smaller stability of environment. This institution causes problems to children in case when not based on agreement of both parents but ordered by court. In best interest of children is the postdivorce arrangement which minimalizes parental conflicts. It is necessary to explore every case individually and avoid any preocupation for any possible arrangement.

• Klíčová slova
• rodičovský konflikt, narušování návštěv dětí, rodičovské porozvodové plány,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• konflikt v rodině psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• rozvod psychologie   MeSH
• výchova dítěte psychologie   MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Příspěvek je zaměřen na psychologické aspekty pěstounské péče na přechodnou dobu. Jsou zdůrazněna četná úskalí této formy pěstounské péče, zejména v kontextu psychických potřeb dětí, ale je poukázáno i na případné možnosti jejího využití. Článek vychází z podrobného studia odborné literatury a je podložen rozsáhlým výzkumem 50 dospělých osob, které vyrostly v dlouhodobé pěstounské péči. V tomto výzkumu jsme zjišťovali, jak lidé vychovaní v pěstounské rodině vnímají význam své biologické i pěstounské rodiny, jaké mají osobní zkušenosti s oběma (někdy i více) rodinami, zda a jak probíhaly kontakty s biologickými rodiči, jak vypadal proces vyrovnávání se s nestandardní osobní historií. Výsledky výzkumu přesvědčivě ukázaly, že stálost prostředí a přináležení k rodině jsou z pohledu bývalých dětí v pěstounské péči mimořádně důležité. Přesto je stabilita umístění dítěte v současné době – při propagaci a realizaci pěstounské péče na přechodnou dobu – často podceňována, jakož i s ní úzce související potřeba dítěte patřit do rodiny trvale. Výzkumná zjištění, poznatky odborné literatury i skutečnosti vyplývající z praxe ukazují, že při realizaci pěstounské péče na přechodnou dobu je nezbytná velká opatrnost a maximálně citlivý, individuální přístup.

The paper deals with the psychological aspects of short-term foster care. It points at the numerous drawbacks of this form of foster care, especially in the context of children's psychic needs, but it also suggests how it can potentially be used. The article is based on a detailed study of specialised literature and is supported by an extensive research of 50 adults who have grown up in long-term foster care. In this research we were investigating how people brought up in foster families perceive the significance of both their biological and foster families, their personal experience with the two (or sometimes more) families, whether and how they kept in touch with the biological parents, the characteristics of their process of coping with their non-standard personal histories. The research output has convincingly shown that the permanent nature of the environment and belonging to the family are extremely significant in the eyes of formerly fostered children. These days, however, the stability of placing the child is – due to the promotion and realisation of short-term foster care – often underestimated and so is the closely related child's need to belong to the family permanently. The research findings, data from specialised literature and facts from practical experience show the great importance of caution and a very sensitive, individualistic approach when applying the short-term foster care.

• Klíčová slova
• psychické potřeby dětí,
• MeSH
• časové faktory * MeSH
• dítě MeSH
• důvěra psychologie   MeSH
• emoce MeSH
• lidé MeSH
• pěstounství * psychologie   využití   zákonodárství a právo   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sociální péče o dítě * psychologie   MeSH
• výchova dítěte psychologie   MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pokroky v molekulárně biologických metodách umožňují analýzu genotypu z jedné či několika buněk, což přináší rozsáhlé využití v preimplantační genetické diagnostice (PGD) nejen chromozomálních aneuploidií, ale i monogenních nemocí, tudíž i hereditárních nádorových syndromů. PGD tak může být přínosná v těch případech, kdy je riziko přenosu patologické vlohy z rodiče na potomka z různých důvodů nežádoucí. Předkládáme tři případy rodin s PGD a dosavadní výsledky.

Advances in molecular biology techniques made possible genotype analysis from one or several cells. This can be used in preimplantation genetic diagnosis (PGD) not only of chromosomal aneuploidy but also of single gene diseases as well as hereditary cancer syndromes. PGD can be a benefit for those cases when the risk of transfer of pathological alteration from parent to offspring is unwelcome. We submit three cases of PGD with the results.

• Klíčová slova
• monogenní onemocnění, hereditární nádorové syndromy, in vitro fertilizace,
• MeSH
• aneuploidie MeSH
• chromozomální nestabilita genetika   MeSH
• fertilizace in vitro metody   využití   MeSH
• genetické nemoci vrozené diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• genetické testování metody   využití   MeSH
• geny BRCA1 MeSH
• homolog 2 proteinu MutS genetika   izolace a purifikace   MeSH
• kadheriny genetika   izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• Lynchův syndrom II diagnóza   genetika   MeSH
• nádorová transformace buněk genetika   MeSH
• nádory prsu diagnóza   genetika   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   genetika   MeSH
• nádory žaludku diagnóza   genetika   MeSH
• nádory diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• preimplantační diagnóza metody   trendy   využití   MeSH
• protein BRCA1 genetika   izolace a purifikace   MeSH
• rodina MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Chcete mít s dětmi přátelský vztah a současně chcete, aby vás děti poslouchaly, respektovaly, důvěřovaly vám a uměly se od vás přiměřeně a ve správný čas odpoutat? Myslíte, že je čas učit je zodpovědnosti a samostatnosti? Rádi byste své úzkostné děti zbavili jejich strachů? Přejete si děti dobře vychovat, ale nechcete potlačovat jejich osobnost, křičet na ně a fyzicky je trestat? Moudrost, humor, praktické rady jsou charakteristickým znakem této neuvěřitelné knihy, která na příkladech ze života učí takové komunikaci v rodině, která vede k sebeúctě, sebedůvěře, podporuje smysl pro zodpovědnost a přispívá ke stabilitě a harmonii v rodinách. Publikace, podobně jako další bestsellery těchto autorek, sklízí chválu dětských psychologů, psychoterapeutů a rodičů na celém světě a pomáhá ve vzájemných mezilidských vztazích také dospělým.

• MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• výchova dítěte MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Výchova a vzdělávání
• NLK Obory
• pedagogika

Hlavním cílem předložené studie bylo analyzovat výsledky získané vyhodnocením nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce monitorujícím percepci charakteristik psychosociálního prostředí rodiny adolescentními fotbalisty. Dílčími cíly byla komparace těchto dat s charakteristikami rodinného prostředí populace ČR či rodin fotbalových reprezentantů ČR. Výzkumný soubor (n = 61) tvořili 15 – 19 letí fotbalisté Baníku Ostrava připravujících se na kariéru profesionálního fotbalisty. Zpracování dat proběhlo na základě deskriptivní statistiky a výsledky jsou vyjádřeny procentuálně v tabulkách a grafech četností. Na základě komparace získaných výsledků s daty uváděnými u populace ČR (ČSÚ) a fotbalovou reprezentací ČR (Votík, 2011) předpokládáme v rodinách respondentů z věcného hlediska významné tendence k větší stabilitě rodinného prostředí a tvorbě optimálního zázemí žádoucího pro kvalitní zajištění edukačního procesu adolescenta. Získaná data byla využita ke korekci systému výchovy profesionálních hráčů v Baníku Ostrava.

The main objective of submitted study was to analyze the results obtained by evaluating the non-standardized self-constructed questionnaire that monitors perception of psychosocial characteristics of the family by adolescent football players. The research sample (n = 61) consisted of 15 to 19 years old Baník Ostrava football players preparing for a career of professional footballers. Gained data were analysed by descriptive statistics. Based on the comparison of gained results with the data of the Czech population by CSO and the Czech football national team. (Votík, 2011) we expect by the families of respondents factually significant tendency towards more stable family environment and towards formation of desired optimal background for ensuring the quality of the educational process of the adolescent.

• MeSH
• fotbal * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• percepce MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodina * MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH