BACKGROUND AND AIMS: There are limited data on real clinical practice in heart failure patients in the Czech Republic. We analysed the clinical parameters from the Moravian Midlands Registry (MMR) and compared them to LCZ696 patients in the Paradigm-HF trial. The Moravian Midlands Registry is a retrospective patient database from two outpatient cardiology centres in the Czech Republic. The Paradigm-HF is a large-scale prospective randomized multicentre trial with more than 8000 individuals with stabilized chronic heart failure. METHODS: A retrospective analysis of heart failure with reduced ejection fraction patients from two outpatient cardiology centres in the Czech Republic from October 2016 to December 2019. RESULTS: Patients in the MMR were younger (60.5 ± 10.7 vs 63.8 ± 11.5 years, P<0.05), had a higher body mass index (30.3 ± 5.0 vs 28.1 ± 5.5, P<0.05) and higher serum creatinine level (101.9 ± 36.0 vs 99.9 ± 26.5 μmol/L, P<0.05). MMR patients had lower left ventricular ejection fraction (27.8 ± 6.9 vs 29.6 ± 6.1%, P<0.05). The serum N-terminal pro-B-type natriuretic peptide, [2563.5 (377-3536) vs 1631 (885-3154), was non significantly higher P=0.07]. Pharmacotherapy use differed for mineralocorticoid antagonist (91.4% in MMR vs 54.2% in Paradigm-HF), and digoxin (13.5% vs 29.2%). Beta-blocker use was similar (96.2% vs 93.1%) as was angiotensin-converting enzyme (ACE) inhibitors - (71.2% vs 78.0%) and angiotensin-receptor blockers - ARB (27.9% vs 22.2%). Dosages of the commonly used ACE inhibitors at the screening visit (Paradigm-HF) / before angiotensin receptor-neprilysin inhibitor administration (MMR) differed significantly only for ramipril (7.0 ± 3.1 mg vs 4.8 ± 2.9 mg, P<0.05), dosages of ARB were - losartan (67.1 ± 30.2 vs 39.6 ± 32.0 mg, P=0.09) and valsartan (181.5 ± 71.1 vs 130.9 ± 82.2 mg, P=0.07). There was a substantial difference in device-based therapy (ICD in 60.6%, CRT 25.9% in MMR vs 14.9% and 7.0% in Paradigm-HF). CONCLUSION: The differences between the groups for the majority of clinical parameters compared were minimal, except for younger age, higher body mass index and serum creatinine level and lower left ventricular ejection fraction and substantially lower dosage of administered ramipril prior to commencing sacubitril/valsartan therapy. There was a higher prevalence of implantable cardioverter-defibrillators (ICD) and cardiac resynchronization therapy (CRT) in the MMR group.

• MeSH
• aminobutyráty * terapeutické užití   MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin * terapeutické užití   MeSH
• bifenylové sloučeniny * terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• natriuretický peptid typu B krev   MeSH
• registrace * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• tepový objem * fyziologie   MeSH
• tetrazoly terapeutické užití   MeSH
• valsartan * terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Clinical parameters linked to a low benefit of ICD implantation and increased mortality risks are needed for an individualized assessment of potential benefits and risks of ICD implantation. METHODS: Analysis of a prospective registry of all patients hospitalized from 2009 to 2019 in a single centre for a first implantation of any type of ICD. RESULTS: A total of 2,681 patients were included in the registry. Until the end of follow-up (38.4 ± 29.1 months), 682 (25.4%) patients died. The one-year mortality in all patients, the one-year CV mortality, the three-year mortality in all patients, and the three-year CV mortality were 7.8%, 5.7%, 20.6%, and 14.8%, respectively. There was a statistically significant difference when the subgroups were compared according to the type of cardiomyopathy. No significant difference was found between primary and secondary prevention and between the types of devices. Male gender, age ≥ 75 years, diabetes mellitus, and atrial fibrillation were associated with a significantly increased mortality risk. CONCLUSION: In an analysis of a long-term follow-up of 2,681 ICD patients, we found no mortality difference between patients with ischemic or non-ischemic cardiomyopathy and in the device type. A higher mortality risk was found in men, patients older than 75 years, diabetics, and those with atrial fibrillation.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní * MeSH
• fibrilace síní * MeSH
• kardiomyopatie * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• registrace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

AIM: Retrospective national sub-analysis of antidiabetic pharmacotherapy in patients with diabetes mellitus (DM) and heart failure (HF) based on data reported to the National Register of Paid Health Services in the Czech Republic between 2012-2018. METHODOLOGY AND RESULTS: In 2012, there were 75,022 patients with HF and DM (i.e. 42.5% of patients with HF), 6 years later 117,265 (i.e. 41.0% of HF patients in 2018). The most represented antidiabetic drug was metformin (45.6%). Of the insulins and analogues, glargine showed the largest positive trend (5.8% 2012; 14.8% 2018). Empagliflozin was the most prescribed SGLT-2 inhibitor (1.8% in 2018). A decrease in prescribing was observed for saxagliptin (0.5% 2012; 0.1% 2018) and for sulfonylurea derivates - gliclazide (13.0% 2012; 10.3% in 2018) and glimepiride (12.9% 2012; 9.0% 2018). Linagliptin was the most prescribed dipeptidyl peptidase inhibitor (0.7% 2012; 6.8% 2018). CONCLUSION: In the Czech Republic, between 2012 and 2008, there was an increase in prevalence of patients with heart failure and concomitant diabetes mellitus, their proportion being similar. In correspondence with other registries, metformin was used mostly. A positive trend was observed in prescription of DDP-4 and SGLT-2 inhibitors, while there was a significant decrease in patients taking sulfonylureas.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * komplikace   farmakoterapie   MeSH
• glifloziny * terapeutické užití   MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 * terapeutické užití   farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• metformin * škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Torakoskopická ablace fibrilace síní (TARAFS) s použitím bipolární radiofrekvenční energie (Medtronic Cardioblate Gemini-S) by měla vést k antrální izolaci plicních žil (PŽ) a izolaci zadní stěny levé síně (LS). Elektrofyziologické nálezy po ablaci touto technikou ale nejsou známy. Metody a výsledky: U 22 pacientů s recidivou fibrilace síní (FS) po oboustranné TARAFS provedené pro perzistující FS byla zvolena radiofrekvenční katetrizační ablace s odstupem alespoň tří měsíců po TARAFS. Výsledky: Z 22 pacientů nebyla izolace zadní stěny LS nalezena u 15 (68,2 %) pacientů. U 12 pacientů nebyly endokardiálně zjištěny známky žádné předchozí ablace, u dvou pacientů byly izolovány pravé PŽ a u jednoho pacienta byly izolovány levé PŽ. Na konci ablace byla izolace zadní stěny LS dokončena u všech 15 pacientů. U 18 z celkových 22 pacientů bylo katetrizační ablací dosaženo nevyvolatelnosti FS. Závěr: U značného počtu pacientů s recidivou FS po TARAFS není izolace plicních žil ani zadní stěny LS dokončena a na elektroanatomické voltážové mapě nejsou nalezeny žádné známky předchozí ablace, které by usnadnily následnou katetrizační ablaci. U většiny pacientů je k dosažení nevyvolatelnosti FS kromě izolace zadní stěny LS nutná další ablace.

Background: Thoracoscopic atrial fibrillation ablation (TARAFS) using irrigated bipolar radiofrequency energy (Medtronic Cardioblate Gemini-S) should result in wide isolation of the pulmonary veins (PVs) and posterior left atrial (LA) wall (the box-lesion technique). Electrophysiological findings after this technique using this instrumentation are not known. Methods and results: 22 patients with AF recurrence after bilateral TARAFS for persistent AF had a radiofrequency catheter ablation (CA) at least three months after TARAFS. Results: Out of 22 patients, the box lesion was not completed in 15 (68.2%) patients. 12 had no endocardial signs of any prior ablation, 2 had right pulmonary PVs isolated and 1 had left PVs isolated. At the end of CA, box lesion was finished in all 15 patients and AF non-inducibility was achieved in 18 patients. Conclusion: In a considerable number of patients with AF recurrence after TARAFS box lesion is not finished and no signs of prior ablation to guide a touch-up catheter ablation are found on electroanatomical voltage map. In majority of patients, additional ablation beside box lesion is needed to achieve AF non-inducibility.

• Klíčová slova
• voltážová mapa,
• MeSH
• ablace metody   MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Hrudní pás umožňuje pořídit 1svodový EKG záznam. Získaná data byla validována pro měření srdeční frekvence a rovněž i pro detekci fibrilace síní díky srovnání s krátkými EKG záznamy z holterovského EKG měření u selektovaných pacientů. Zatím ale nebyla ověřena možnost vyhodnocení dlouhých EKG záznamů u neselektovaných kardiologických pacientů se širokým spektrem srdečních chorob. Metodologie a výsledky: Do studie bylo zařazeno 54 hospitalizovaných a 53 ambulantních pacientů a 54 zdravých kontrol (n = 161 celkově). U všech účastníků studie byl pomocí hrudního pásu Polar H10 pořízen 1-2hodinový EKG záznam (celkově 1 153 229 úderů srdce; průměrná srdeční frekvence 76,6/min; sinusový rytmus u 86,3 %, fibrilace síní zjištěna u 13,7 %; dokumentováno 0,46 % síňových extrasystol a 0,49 % komorových extrasystol). Z výše uvedeného počtu 1 153 229 srdečních tepů jich 1 128 319 bylo hodnoceno lékařem jako snadno interpretovatelných. Celkově tak bylo 2,16 % záznamu vyhodnoceno jako obtížně interpretovatelný nebo neinterpretovatelný šum (A: 2,31 %; B: 1,95 %; C: 2,20 %). Z EKG záznamu z hrudního pásu lékař při srovnání s 12svodovým EKG záznamem spolehlivě určil základní srdeční rytmus u většiny účastníků (u 51/54 [94,4 %] hospitalizovaných pacientů a u 100 % ambulantních pacientů a zdravých kontrol). U tří jedinců byl základní rytmus na EKG vyhodnocen jako nejasný. U všech tří byly všechny komplexy QRS stimulované. U hospitalizovaných pacientů byl EKG záznam z hrudního pásu zobrazený v reálném čase na mobilním telefonu srovnatelný s EKG záznamem z telemetrického monitorování (shoda v 53 z 54 případů; 98,1 %). Závěr: EKG záznam z hrudního pásu, pořízený u hospitalizovaných i ambulantních pacientů s různými typy poruch srdečního rytmu, stejně tak jako u zdravých kontrol, lze v každodenní praxi použít pro zhodnocení základního srdečního rytmu, záchyt fibrilace síní i extrasystol, a to při minimálním procentu obtížně hodnotitelných záznamů. Opatrnosti je třeba při interpretaci EKG záznamu u pacientů se stimulovaným rytmem a u pacientů s flutterem síní. Hrudní pás je tak možno použít pro kontinuální EKG monitorování, hodnocení srdečního rytmu i screening fibrilace síní.

Background: The chest-belt can be used to obtain a 1-lead ECG. Data from it have been validated for the determination of heart rate and for the possibility to detect atrial fibrillation (AF) compared to ECG-Holter on a short ECG recording in selected patients. However, validation of the possibility to evaluate long ECG recordings in patients with a wide range of heart diseases has not yet been performed. Methodology and results: 54 hospitalized patients, 53 outpatients and 54 healthy controls were enrolled in the study (n = 161 in total). Using a Polar H10 chest-belt, 1-2 hours of ECG were recorded in all patients (1 153 229 heartbeats, average heart rate 76.6/min, 86.3% in sinus rhythm, 13.7% with atrial fibrillation, 0.46% atrial premature beats, 0.49% ventricular premature beats). The presence of noise was 2.16% (A: 2.31%; B: 1.95%; C: 2.20%). 1 128 319 /1 153 229 were evaluated as easy to interpret. Using ECG from the belt, the basic rhythm was reliably determined by the physician in majority of patients (51/54, 94.4% in hospitalized patients; in 100% of outpatients and healthy controls) when compared to 12-lead ECG. 3 cases were evaluated as unclear; in all of these cases, all QRS complexes were stimulated by a pacemaker. In hospitalized patients, real-time ECG from the belt was comparable to telemetric ECG monitoring (match in 53/54, 98.1%). Conclusion: The ECG obtained from the chest-belt in hospitalized patients and outpatients with a wide range of cardiovascular diseases, as well as in healthy individuals, is usable in real practice for evaluation of baseline rhythm, atrial fibrillation and premature contractions with a minimal proportion of difficulties to interpret recordings due to artefacts. Caution should be exercised in interpretation of the ECG in patients with stimulated rhythm and in patients with atrial flutter. The chest belt can be used as a means for continuous monitoring of ECG, evaluation of rhythm and screening of atrial fibrillation.

• MeSH
• artefakty MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• fibrilace síní diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• určení tepové frekvence metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

AIMS: Sub-analysis of a retrospective nation-wide observational analysis of heart failure (HF) epidemiology reported to the Czech National Registry of Reimbursed Health Services between 2012 and 2018 aimed at angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEI), angiotensin-II-receptor antagonists (ARB) and angiotensin receptor blocker/neprilysin inhibitor (ARNI) use. METHODS AND RESULTS: ACEi and ARBs were generally used in 87.6% of all HF patients in 2012 (n=154 627); 84.5% in 2013 (n=170 861); 83.5% in 2014 (n=186 963); 81.6% in 2015 (n=198 844); 80.1% in 2016 (n=205 793); 78.0% in 2017 (n=212 152) and in 76.7% in 2018 (n=219 235). In a sub-analysis of patients with a medical procedure and/or examination using an I50.x ICD code accounted for in the given year, ACEi and ARBs were generally used in 99.3% in 2012 (n=63 250); 96% in 2013 (n=62 241); 95.2% in 2014 (n=64 414); 93.3% in 2015 (n=65 217); 91.8% in 2016 (n=65 236); 90.1% in 2017 (n=65 761) and in 88.6% in 2018 (n=66 332). In 2018, the majority of patients with HF were prescribed ramipril (n=49 909; 17.5%) and perindopril (n=44 332; 15.5%). The mostly prescribed ARBs in 2018 were telmisartan (n=18 669; 6.5%); losartan (n=13 935; 4.9%) and valsartan (n=4 849; 1.7%). In 24.5% of cases, ACEIs and ARBs were prescribed in a fixed combination with another drug. ARNI became gradually more prescribed from 2018 (n=9 659 in November 2020). CONCLUSION: In an analysis of ACEIs, ARBs and ARNIs utilization in all patients treated for heart failure in the given year in the whole country, we found a comparable rate of drug prescription in comparison with specific heart failure registries. This indicates a good translation of current standard of care into common clinical practice. Ramipril and perindopril remained the mostly prescribed ACEIs and telmisartan became the mostly prescribed ARB. Since 2018, ARNIs began to be widely prescribed.

• MeSH
• angiotensiny terapeutické užití   MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin * terapeutické užití   MeSH
• antihypertenziva MeSH
• blokátory receptoru typu 2 pro angiotensin II terapeutické užití   MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• losartan terapeutické užití   MeSH
• neprilysin terapeutické užití   MeSH
• perindopril terapeutické užití   MeSH
• ramipril terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• telmisartan terapeutické užití   MeSH
• valsartan terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Retrospektivní observační analýza neinzulinové antidiabetické farmakoterapie hlášené do Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v České republice (ČR) u pacientů se srdečním selháním (SS) a současně s diabetes mellitus (DM) v roce 2018. Metodika: Přehled vybrané neinzulinové terapie z dat NRHZS u 88 749 osob se společně vedenou diagnózou srdečního selhání (I50.x) a diabetes mellitus (E10-E14) na základě klasifikace MKN-10 a vykázaného ATC kódu léčiva. Výsledky: V roce 2018 bylo 117 265 osob vedeno současně s diagnózou SS a DM. Alespoň jedno antidiabetikum (inzulinové či neinzulinové) bylo vykázáno u 88 749 pacientů (75,7 % z prevalence SS a DM). Z neinzulinové farmakoterapie byl dominantně zastoupen metformin (souhrnně 45,6 %). Ve fixní kombinaci s metforminem převažovaly inhibitory dipeptidyl peptidázy 4 (DPP-4) v 5,4 %, o něco méně inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) v 1,5 %. Druhé nejvyšší zastoupení v analýze měly deriváty sulfunylurey, konkrétně gliclazid (10,3 %) a glimepirid (9,0 %), následované inhibitory DPP-4, především linagliptinem (6,8 %). Mezi inhibitory SGLT2 převažoval empagliflozin (1,8 %) a dapagliflozin (0,8 %). Samostatně subkutánně aplikované agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1) užívalo 0,7 % osob z prevalence SS a DM, ve fixní kombinaci s inzulinem (degludec-liraglutid) 1,1 % a glargin-lixisenatid 0,1 %. Závěr: Obdobně jako v jiných zahraničních registrech byl v roce 2018 nejčastěji užívaným perorálním anti- diabetikem u osob se SS a DM metformin. Výrazné postavení si i nadále drží deriváty sulfonylurey, a to i přes absenci morbiditně-mortalitního benefitu u srdečního selhání. S příchodem velkých randomizovaných studií a registrací nových molekul lze předpokládat rostoucí význam inhibitorů SGLT2 a agonistů receptoru pro GLP-1 u osob ve vysokém kardiovaskulárním riziku.

Aim: Retrospective observational analysis of non-insulin antidiabetic pharmacotherapy reported to the National Register of Paid Health Services (NRHHS) in the Czech Republic (CR) in patients with heart failure (HF) and concomitant diabetes mellitus (DM) in 2018. Methods: Individuals with a comorbid diagnosis of heart failure (I50.x) and diabetes mellitus (E10-E14) based on ICD-10 classification and reported ATC drug code. Results: In 2018, 117,265 people were diagnosed with both HF and DM. At least one antidiabetic drug (insulin or non-insulin) was reported in 88 749 patients (75.7% of the prevalence of HF and DM). Metformin was the dominant non-insulin drug therapy (45.6% overall). In fixed combination with metformin, dipeptidyl peptidase 4 inhibitors (DPP-4 inhibitors) predominated in 5.4%, slightly less sodium-glucose transporter 2 inhibitors (SGLT-2 inhibitors) in 1.5%. Sulphonylurea derivatives, namely gliclazide (10.3%) and glimepiride (9.0%), had the second highest representation in the analysis, followed by DPP-4 inhibitors, mainly linagliptin (6.8%). Among the SGLT-2 inhibitors, empaglifl ozin (1.8%) and dapaglifl ozin (0.8%) predominated. Subcutaneously administered glucagon-like polypeptide 1 receptor agonists (GLP-1 agonists) alone were used by 0.7% of the prevalent HF and DM subjects, in fi xed combination with insulin (degludec-liraglutide) by 1.1% and glargine-lixisenatide by 0.1%.Conclusion: The most commonly used oral antidiabetic drug in people with HF and DM in 2018 was metformin, similarly as in other foreign registries. Sulfonylurea derivatives continue to hold an important position, despite the absence of benefi ts on mortality, or morbidity in heart failure patients. With the advent of large randomized trials and registration of new molecules, the importance of SGLT-2 inhibitors and GLP-1 agonists is increasing in persons at high cardiovascular risk.

• MeSH
• diabetes mellitus * farmakoterapie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• glifloziny terapeutické užití   MeSH
• hypoglykemika klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• metformin terapeutické užití   MeSH
• receptor pro glukagonu podobný peptid 1 agonisté   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• sulfonylmočovinové sloučeniny terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

AIMS: Sub-analysis of a retrospective nation-wide observational analysis of heart failure (HF) epidemiology reported to the Czech National Registry of Reimbursed Health Services between 2012 and 2018 aimed at beta-blockers (BBs) utilization. METHODS AND RESULTS: The beta-blockers were generally used in 81.8% of all patients treated for HF in 2012 (n=52 140); 81.8% in 2013 (n=53 058); 83.1% in 2014 (n=56 221); 82.1% in 2015 (n=57 421); 83.3% in 2016 (n=59 187); 82.2% in 2017 (60 058) and in 81.4% in 2018 (n=60 966). In 2018, the majority of patients treated for HF were prescribed metoprolol (22 974; 30.7%) and bisoprolol (21 001; 28%). Carvedilol was prescribed in 7 331 patients treated for HF (9.8%), nebivolol in 5 392 HF patients. Despite its primary indication, betaxolol was used in 2 341 patients treated for HF (3.1%). All other beta-blockers were used in less than 1% of HF patients. In some of the mostly used BBs, their prescription in patients treated for HF changed in the last years (metoprolol 32.4% in 2012, 30.7% in 2018; bisoprolol 20.3% in 2012, 28% in 2018; carvedilol 18.3% in 2012, 9.8% in 2018; nebivolol 2.5% in 2012, 7.2% in 2018; betaxolol 4.2% in 2012, 3.1% in 2018). CONCLUSION: In an analysis of beta-blockers utilization in all patients treated for heart failure in the given year in the whole country, we have found only slightly lower amount of drug prescription in comparison with specific heart failure registries. This indicates a good translation of current standard of care into common clinical practice. Metoprolol remained the mostly prescribed drug. The prescription of bisoprolol and nebivolol has increased at the expense of carvedilol.

• MeSH
• beta blokátory * terapeutické užití   MeSH
• betaxolol MeSH
• bisoprolol MeSH
• karbazoly MeSH
• karvedilol MeSH
• lidé MeSH
• metoprolol MeSH
• nebivolol MeSH
• propanolaminy * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Díky vývoji farmakologické a nefarmakologické léčby srdečního selhání v posledním půlstoletí se zlepšila kvalita života a poklesla mortalita a morbidita. Přes tyto pokroky zůstává prognóza pokročilého srdečního selhání závažná a počet pacientů s terminální formou srdečního selhání v současnosti narůstá. V široké odborné veřejnosti převažují znalosti a osobní zkušenosti s farmakoterapií nebo s terapií implantabilním kardioverterem‐defibrilátorem nebo s resynchronizační terapií. Avšak osobní zkušenost s použitím dlouhodobé mechanické srdeční podpory (MSP) u pacientů v pokročilé fázi srdečního selhání po vyčerpání výše uvedených léčebných možností má dosud jen omezený počet lékařů převážně z velkých kardiocenter. Účelem tohoto sdělení je proto podat základní informace o metodě MSP, jejím přínosu, možných limitacích a návrh postupu při referování pacientů.

Thanks to developments in pharmacological and non-pharmacological treatment of heart failure over the last half century, there has been improved quality of life and reduced mortality and morbidity. Despite these advances, the prognosis of advanced heart failure remains poor and the number of patients with terminal heart failure is currently increasing. In the general medical community, knowledge of pharmacological and device therapy with implantable cardioverter-defibrillator or resynchronization therapy is prevalent. However, only a limited number of professionals, mostly in tertiary centres, have personal experience with the use of long-term mechanical circulatory support (MCS) in patients with advanced heart failure after the above conventional therapeutic options have been exhausted. The purpose of this communication is, therefore, to provide the general medical community with basic information about benefits, limitations and referral strategies for MCS.

• MeSH
• chronická nemoc terapie   MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• podpůrné srdeční systémy * MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční selhání chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH