Q112391323
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
1 svazek : ilustrace, tabulky ; 30 cm
Metodou mikrodialýzy svalové tkáně bude sledováno celkem 50 pacientů. Do projektu budou zařazeni polytraumatizovaní pacienti s akutní krevní ztrátou bez přidružených závažných interních onemocnění. Budou sledovány parametry vnitřního prostředí ovlivňující bezprostředně dodávku a spotřebu kyslíku a to jak hodnoty plasmatické, tak hladiny v mezibuněčné tekutině vyšetřované metodou mikrodialýzy. Důraz bude kladen především na změny, které nastanou po podání krevních transfuzí. Budeme sledovat okamžik, kdyspotřeba kyslíku bude limitována dodávkou a kdy je pro organismus nutné zvýšit přenosovou kapacitu pro kyslík. Budeme zjišťovat, co je v této situaci efektivnější, zdali zvýšit srdeční výdej nebo hladinu hemoglobinu. Sérové hladiny a mikroanalyty budou zaznamenávany maximálně po dobu 5 dní v minimálně 8 hodinových intervalech. Budou sledovány případné komplikace léčby a stav pacienta.; A total of 50 patients will be followed with the method of microdialysis. The study group will consist of polytraumatised patients with an acute blood loss, with no other concomitant serious internal disorders. The investigators will monitor parameters of the internal environment directly affecting the supply and consumption of oxygen, levels in plasma and the intercellular fluid examined with the method of microdialysis. The impact will be placed mainly upon changes which may occur following the administration of blood transfusions. We will monitor the moment when the consumption of oxygen becomes limited with the supply and when the organism needs to increase the oxygen transport capacity. We will try to determine what is more effective at this moment ? whether to increase the cardiac output or the level of haemoglobin. The levels in serum and microanalytes will be recorded for the maximum period of five days in minimal intervals of 8 hours.Complications and the state will be also monitored.
- MeSH
- chirurgie metody MeSH
- hemoglobiny analýza MeSH
- hemoragický šok terapie MeSH
- krvácení metabolismus terapie MeSH
- kyslík MeSH
- laktáty analýza metabolismus MeSH
- mikrodialýza MeSH
- polytrauma MeSH
- transfuzní lékařství MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- traumatologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Cílem tohoto článku je zdůraznit respektování mechanismů odpovědi na inzult při volbě nutriční strategie v časné fázi kritického stavu. Současně článek pojednává o rizicích spojených s časnou agresivní nutriční intervencí, a to jak pro energetický, tak také pro proteinový příjem. Dnes se zdá, že nejoptimálnější volbou nutriční podpory v průběhu prvního týdne pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) je postupné navyšování dávky jak energie, tak i bílkovin. V číselném vyjádření to přibližně znamená vzestup dávky energie o 5 kcal/kg/den a vzestup dávky bílkovin o 0,2 g/kg/den. Platí to ovšem pouze u pacientů přicházejících na JIP s normální hodnotou body mass index, tedy bez malnutrice či obezity. Obě tyto kategorie vyžadují zvláštní pozornost přesahující rozsah tohoto článku.
The aim of this article is to emphasize the importance of taking into account the mechanism of host's response to insult when choosing a nutritional strategy in the early phase of a critical illness. At the same time, the article discusses the risks associated with early aggressive nutritional intervention for both energy and protein intake. Today, it seems that the most optimal choice of nutritional support during the first week of stay in the ICU is a gradual increase in both energy and protein intake. In numerical terms, this means a daily increase in energy dose of approximately 5 kcal/kg/day and a daily increase in protein dose of 0.2 g /kg/day. However, this only applies to patients admitted to the ICU with a normal body mass index, i.e. without malnutrition or without obesity. Both of these categories require special attention beyond the scope of this article.
- Klíčová slova
- překrmování,
- MeSH
- autofagie MeSH
- hibernace MeSH
- kritický stav MeSH
- lidé MeSH
- nutriční podpora * metody MeSH
- nutriční terapie MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kyslík je biologicky stěžejní prvek k zajištění života a jeho dodávka do tkání je proto precizně regulována. Míra tkáňové oxygenace je v současné klinické praxi odhadována na podkladě měření hladiny kyslíku v krvi. Nedostatek kyslíku na buněčné a tkáňové úrovni může vést k orgánovému selhávání a ohrožení života. Při subletální hypoxii dochází k aktivaci významných adaptačních procesů s cílem zachování funkce buňky i tkání. Neadekvátní snaha o korekci hypoxie může vést k narušení této adaptace a riziku nežádoucí tkáňové hyperoxie. Tento fakt se snaží respektovat dva v současnosti navržené koncepty oxygenoterapie: (1) úzká kontrola arteriální oxemie a (2) permisivní hypoxemie. Recentní literatura podporuje spíše užití restriktivního cíle oxygenoterapie v intenzivní péči.
Oxygen is biologically vital element sustaining life. The tissue oxygen delivery is therefore precisely regulated. The degree of tissue oxygenation is estimated by measurement of oxygen blood level. The lack of oxygen on cellular and tissue level can lead to organ failure and life-threatening condition. Important adaptive processes are activated during the sublethal hypoxia with goal to preserve cellular and tissue functions. Inadequate effort to correct hypoxia can cause either disturbance of the adaptation or undesirable tissue hyperoxia. This fact is taken into account in two currently proposed concepts: (1) precise control of arterial oxemia and (2) permissive hypoxemia. Recent literature supports rather restrictive strategy of oxygen therapy in critical care.
- Klíčová slova
- buněčná adaptace,
- MeSH
- hypoxie * patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- oxygenoterapie * metody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem tohoto „mini-review“ je upozornit na rizikové aspekty spojené s antibiotickou léčbou u kriticky nemocných pacientů. Jde zejména o poddávkování antibiotik v časné fázi sepse, pokud se léčba řídí lékopisem, a zbytečně dlouhou expozici antibiotikům, pokud se léčba řídí tradičními doporučeními pro délku antibiotické léčby. Je konstatována potřeba diskuze o nasycovací dávce antibiotik a rutinním monitorování sérových koncentrací antibiotik v průběhu léčby. Také je diskutována antibiotiky indukovaná mitochondriální dysfunkce a oxidativní stres. Oba tyto mechanizmy, jinak efektivní při inhibici růstu nádorových buněk, mohou totiž sehrát důležitou roli při protrahovaném průběhu multiorgánového selhávání, pokud je léčba antibiotiky příliš dlouhá.
The aim of this mini-review is to draw attention to the risk aspects associated with antibiotic treatment in critically ill patients. These include antibiotic underdosing in the early phase of sepsis if treatment is governed by pharmacopoeia and unnecessarily long ex posure to antibiotics if treatment is guided by traditional recommendations for the length of antibiotic administration. The need for discussing the loading dose of antibiotics and routine monitoring of serum antibiotic concentrations during treatment is stated. Antibiotic-induced mitochondrial dysfunction and oxidative stress are also discussed. Indeed, both of these mechanisms, otherwise effective in inhibiting the growth of tumor cells, may play an important role in the prolonged course of multiorgan failure if antibiotic treatment is too long.
Sepse je celosvětově stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Je vyvolána nepřiměřenou zánětovou reakcí organizmu na přítomnost infekčního agens. Sepsi je od neinfekční příčiny systémové zánětové odpovědi organizmu často velmi obtížné odlišit. Včasné rozpoznání infekčního původu může dramatickým způsobem ovlivnit průběh onemocnění a snížit úmrtnost. To je hlavním důvodem, proč jsou v klinické praxi potřebné rychlé, spolehlivé a pro sepsi specifické biomarkery. Presepsin (sCD14-ST) je jedním z perspektivních biomarkerů, jehož hladina narůstá v odpovědi na mikrobiální invazi. CD14 (Cluster of Differentiation 14) je glykoprotein exprimovaný v membránách monocytů a makrofágů. Slouží především jako koreceptor pro navázání komplexu lipopolysacharidu a lipopolysacharid vážícího proteinu a následně aktivuje zánětlivou kaskádu. Během zánětlivé reakce je do plazmy odštěpen sCD14-ST, známý jako presepsin. Cílem tohoto sdělení je definovat význam presepsinu v diagnostice sepse, v posouzení její závažnosti, ve sledování účinnosti terapeutických intervencí a také zhodnocení jeho prognostického významu.
Sepsis remains one of the most common causes of death worldwide. It is caused by a complex of inadequate host responses to infection. It is also often difficult to distinguish sepsis from a non-infectious cause of systemic inflammatory response syndrome. Early identification of an infectious origin may dramatically help to improve the outcome and reduce mortality. That is the main reason why clinicians need fast, reliable and specific biomarkers for recognition of sepsis. Presepsin (sCD-14ST) is one of promising biomarkers, the level of which increases in response to a microbial infection in the host. As a glycoprotein expressed in the membranes of monocytes and macrophages, CD14 (cluster of differentiation 14) serves especially as a co-receptor of the lipopolysaccharide-lipopolysaccharide binding protein complexes, and activates the inflammatory cascade. Consequently, during the inflammatory reaction, sCD14-ST, known as presepsin, is cleaved away from plasma. The objective of this article is to determine the diagnostic value of presepsin in the diagnostics of sepsis, assessing its severity, and monitoring the effectiveness of therapeutic interventions, and to establish the prognostic value of this biomarker.
Intenzivní medicína je obor, ve kterém výsledek léčby (outcome) závisí na mnoha faktorech. Pro posouzení vlivu jednotlivých intervencí na výsledek léčby je nezbytné ověření v klinických studiích. Klinické studie jsou základem medicíny založené na důkazech, ale pro jejich správnou aplikaci v praxi je nezbytná znalost jejich limitací. Personalizovaná medicína je definovaná jako způsob péče, kdy je léčba poskytovaná na základě medicíny založené na důkazech a individuálně přizpůsobená aktuálnímu stavu pacienta a jeho odpovědi na předchozí intervence.
Intensive Care Medicine is a field in which the outcome depends on many factors. Clinical trials are required to assess the impact of various interventions on outcome. They form the fundamentals of evidence-based medicine but knowing their limitations is necessary for their proper application in clinical practice. Personalized medicine is defined as clinical management based on evidence-based medicine individually tailored to each patient and their response to previous interventions.
- MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- klinické zkoušky jako téma * MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech * MeSH
- odborná praxe MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * normy MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- výběr pacientů MeSH
- zkreslení výsledků (epidemiologie) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND AND AIMS: Delirium is an acute brain dysfunction and a frequent complication in critically ill patients. When present it significantly worsens the prognosis of patients. The aim of this study was to evaluate the incidence of delirium and risk factors for delirium in a mixed group of trauma, medical and surgical ICU patients. METHODS: A prospective observational study was conducted in one of the six-bed Intensive Care Units of the University Hospital Ostrava in the Czech Republic during a 12-month period. We evaluated the incidence of delirium and its predisposing and precipitating risk factors. All patients were assessed daily using the Confusion Assessment Method for the ICU (CAM-ICU). RESULTS AND CONCLUSIONS: Of the total of 332 patients with a median APACHE II (the Acute Physiology and Chronic Health Evaluation) score of 12, who were evaluated for delirium, 48 could not be assessed using CAM-ICU (47 due to prolonged coma, 1 due to language barriers). The incidence of delirium was 26.1%, with trauma and medical patients being more likely to develop delirium than surgical patients. Risk of delirium was significantly associated with age ≥ 65 years, and alcohol abuse in their anamnesis, with APACHE II score on admission, and with the use of sedatives and/or vasopressors. Delirious patients who remained in the ICU for a prolonged period showed a greater need for ventilator support and had a greater ICU-mortality.
- MeSH
- APACHE MeSH
- delirium epidemiologie etiologie ošetřování MeSH
- incidence MeSH
- jednotky intenzivní péče statistika a číselné údaje MeSH
- kritický stav terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- umělé dýchání škodlivé účinky statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Prevence a léčba pooperační nauzey a zvracení (PONV) spolu s tišením pooperační bolesti patří mezi dva základní pilíře pooperační péče o dětského pacienta. Incidence PONV u dětí není přesně známa, ale odhaduje se na dvojnásobek ve srovnání s dospělou populací. Podle literatury je incidence PONV v dětské populaci 9–42%. Rizikové faktory a predispozice jsou odlišné od dospělé populace. Důsledky PONV jsou: vyšší perioperační morbidita (dehiscence operační rány, krvácení, dehydratace atd.), prodloužení pobytu pacienta na dospávacím pokoji a celkové doby hospitalizace. V současné době se uplatňuje multimodální přístup k prevenci a léčbě PONV, který je založen na racionální kombinaci farmakologických a nefarmakologických postupů. Skórovací systém podle Eberharta umožní stratifikovat dětské pacienty podle míry rizika vzniku PONV a zvolit adekvátní profylaxi, eventuáulně léčbu. Vedle vyhodnocení rizika PONV s nasazením patřičné farmakologické profylaxe (je-li indikována) může snížit výskyt PONV vhodná volba anesteziologických technik: totální intravenózní anestezie (TIVA, s využitím antiemetogenního účinku propofolu) nebo regionální anestezie (opiod-sparing efekt). K dispozici je celá řada preparátů působících přes různé receptorové systémy CNS: antagonisté 5-HT3 receptorů, receptorů D2, muskarinových receptorů atd. Cílem účinné prevence a léčby je snaha o co nejnižší výskyt této relativně nezávažné, o to však subjektivně špatně vnímané komplikace operačního výkonu.
Prevention and treatment of postoperative nausea and vomiting (PONV) and pain relief belong among the basic pillars of postoperative care in paediatric patients. The precise incidence of PONV in children remains unknown, however it is estimated that the occurrence is double compared to the adult population. According to literature, the incidence of PONV in the paediatric population is 9–42%. The risk factors and predispositions are different from adult patients. The PONV consequences include higher perioperative morbidity (surgical wound dehiscence, bleeding, dehydration, etc.), increased length of stay in the post-anaesthesia care unit (PACU) and increased length of stay in hospital. Currently, multimodal approach to prevention and treatment of PONV is used. It is based on a rational combination of pharmacological and non-pharmacological approaches. The Eberhart scoring system stratifies paediatric patients according to the degree of PONV risk and suggests appropriate prophylaxis or treatment. Apart from PONV risk assessment and choice of pharmacological prophylaxis (if indicated), the incidence of PONV may be further decreased with a suitable choice of anaesthetic techniques: total intravenous anaesthesia (TIVA, applying the anti-emetic effects of propofol) or regional anaesthesia (opioid-sparing effect). There are numerous preparations available, acting through various receptor systems of the CNS: antagonists of the 5-HT3 receptors, D2 receptors and muscarinic receptors, etc. The goal of effective PONV prevention and treatment is the lowest possible incidence of PONV and the highest paediatric patient/parent satisfaction.
- MeSH
- antiemetika * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- celková anestezie škodlivé účinky MeSH
- chemoprofylaxe MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- droperidol aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- kojenec MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- ondansetron aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- pooperační nevolnost a zvracení * farmakoterapie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tekutinová terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH