Katetrová ablace jako nejúčinnější metoda léčby fibrilace síní (FS) je spojená se zlepšením kvality života a s redukcí srdečního selhání a tromboembolických komplikací i po vysazení warfarinu. Při rozhodování o vysazení warfarinu po ablaci podle běžnýchvyšetření se mohou přehlédnout klinicky významné asymptomatické recidivy FS, které však mohou být odhaleny dlouhodobější EKG monitorací. Cílem projektu je porovnání periodického kontinuálního 7-denního monitorování v 3-měsíčních intervalech a epizodického monitorování po celou dobu sledování při detekci asymptomatických recidiv FS Studie bude mít bezprostřední klinický význam při indikaci následné antikoagulační léčby po ablaci a také ovlivní tvorbu budoucích standardních postupů při sledování pacientůpo ablaci FS.; Catheter ablation as the most effective therapeutic method of atrial fibrillation (AF) is associated with improvement of quality of life and reduction in heart failure and thromboembolism even after warfarin discontinuation Making decision on warfarin discontinuation according to the standard outpatient check-up, clinically significant asymptomatic AF recurrences may be missed, however can be detected by longer-term ECG monitoring The aim of the study is to compare periodic continuous 7-day monitoring in 3-month intervals with episodic monitoring for the whole follow-up period in detection of asymptomatic AF recurrences The study will have immediate clinical impact on decisions concerning anticoagulation treatment, and implications for future standardized follow-up in patients after AF ablation.

• MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fibrilace síní terapie   MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• kvalita života MeSH
• telemedicína MeSH
• tromboembolie MeSH
• warfarin MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl: Zjistit, zda časovaná preemptivní radiofrekvenční (RF) katétrová ablace povede k nižšímu výskytu arytmií a bude spojena s příznivějším klinickým průběhem ve srovnání se samotným CryoMaze u pacientů se strukturálním srdečním onemocněním indikovaným ke konkomitantní chirurgické léčbě fibrilace síní (FiS). Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s neparoxysmální FiS podstupující koronární by-pass anebo chlopenní operaci, kteří byli po CryoMaze randomizováni k provedení následné RF katétrové ablace s odstupem 3 měsíců (sekvenční hybridní léčba) nebo ke konzervativnímu postupu. Primárním cílem byla účinnost, tj. rekurence arytmií (FiS nebo síňových tachykardií) bez antiarytmické léčby, což bylo hodnoceno pomocí implantabilních záznamníků. Primárním kompozitním klinickým cílem byla hospitalizace pro rekurenci arytmií, zhoršení srdečního selhání, kardioembolická příhoda nebo významné krvácení. Výsledky: Analyzovali jsme celkem 113 pacientů v hybridní skupině a 116 pacientů v konzervativní skupině, kteří byli sledováni po střední dobu 715 dnů (mezikvartilové rozpětí 528–1 072 dnů). Rekurence arytmií byla v hybridní skupině ve srovnání se samotným CryoMaze významně snížena (41,1 % vs. 67,4 %, HR = 0,38, 95 % CI:0,26–0,57, P < 0,001), stejně jako i výskyt primárního kompozitního cíle (19,9 % vs. 40,1 %, HR = 0,51, 95 % CI: 0,29–0,86, P = 0,012). Celková mortalita se mezi skupinami nelišila (10,6 % vs. 8,6 %, HR = 1,17, 95 % CI: 0,51–2,71, P = 0,71). Komplikace RF katétrové ablace byly relativně vzácné (1,9 %) a nevedly k žádným závažným klinickým konsekvencím. Závěr: Samotný konkomitantní CryoMaze nevede k optimální kontrole arytmií. Preemptivní RF katétrová ablace je bezpečná a vede k významnému snížení výskytu arytmií a následně i k příznivějšímu klinickému průběhu.

Aims: To assess whether the timely pre-emptive radiofrequency (RF) catheter ablation would achieve higher freedom from atrial fibrillation (AF) or atrial tachycardia (AT) and be associated with better clinical outcomes than surgical ablation (CryoMaze) alone in patients with structural heart disease indicated for concomitant AF treatment. Methods: The trial investigated patients with non-paroxysmal AF undergoing coronary artery bypass grafting and/or valve repair/replacement with mandatory concomitant CryoMaze procedure who were randomly assigned to undergo either RF catheter ablation three months post CryoMaze (Hybrid Group) or no further treatment (Surgery Group). The primary efficacy endpoint was the first recurrence of AF/AT without antiarrhythmic drugs as assessed by implantable cardiac monitors. The primary clinical endpoint was a composite of hospitalization for arrhythmia recurrence, worsening of heart failure, cardioembolic event, or major bleeding. Results: We analyzed 113 and 116 patients in the Hybrid and Surgery Groups, respectively, with a median follow-up of 715 (IQR: 528-1072) days. The primary efficacy endpoint was significantly reduced in the Hybrid Group (41.1% vs 67.4%, hazard ratio (HR)= 0.38, 95% confidence interval (CI): 0.26-0.57, P<0.001) as well as the primary clinical endpoint (19.9% vs 40.1%, HR=0.51, 95% CI: 0.29-0.86, P=0.012). The trial groups did not differ in all-cause mortality (10.6% vs. 8.6%, HR=1.17, 95%CI: 0.51-2.71, P=0.71). The major complications of catheter ablation were infrequent (1.9%) and resulted in no clinical sequelae. Conclusions: Concomitant CryoMaze alone leads to suboptimal arrhythmia control. Pre-emptively performed catheter ablation after the CryoMaze procedure was safe and associated with higher freedom from AF/AT and consequently improved clinical outcomes.

• Klíčová slova
• studie SURHYB,
• MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   terapie   MeSH
• katetrizační ablace metody   MeSH
• lidé MeSH
• maze procedura metody   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Aims: We aimed to compare patients' quality of life (QoL) after two types of atrial fibrillation (AF) treatment: a hybrid ablation strategy and a surgical CryoMaze procedure alone. Methods and results: Patients with non-paroxysmal AF undergoing coronary artery bypass grafting and/or valve repair/replacement with concomitant CryoMaze procedure were randomly assigned to undergo either radiofrequency catheter ablation after three months (Hybrid Group) or no further treatment (Surgery Group). QoL was compared using the Atrial Fibrillation Effect on Quality of Life (AFEQT) questionnaire. The AFEQT score was converted to the scale of 0 to 100 per cent points, i.e., a score of 0 corresponds to complete disability (or responding "extremely" limited, difficult, or bothersome to all questions answered), and a score of 100 corresponds to no disability (or responding "not at all" limited, difficult, or bothersome to all questions answered). In 106 Hybrid Group patients and 109 Surgery Group patients, both baseline and 12-month AFEQT data were available for final analysis. Patients' QoL did not differ between the Hybrid and Surgery Groups at baseline. At 12 months post-procedure, QoL improved significantly in both groups (from 61.9 ± 16.3 to 86.5 ± 13.4 and from 58.6 ± 14.9 to 81.5 ± 16.7 in the Hybrid Group and Surgery Group, respectively, P < 0.001). The 12-month AFEQT score was significantly higher in the Hybrid Group compared to the Surgery Group (P = 0.017). In an analysis based on AF recurrence, the QoL at 12 months was significantly higher in patients without AF recurrences compared to patients with AF recurrences (86.2 ± 14.0 vs 80.2 ± 16.8, P = 0.005). Conclusion: Compared to the CryoMaze procedure alone, the hybrid ablation strategy was associated with higher QoL 12 months post-procedure in patients with non-paroxysmal AF undergoing cardiac surgery for structural heart disease. Arrhythmia recurrence was the most significant denominator of the QoL after concomitant AF surgery.

• Klíčová slova
• CryoMaze,
• MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   MeSH
• katetrizační ablace metody   škodlivé účinky   MeSH
• koronární bypass metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maze procedura * metody   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Atrial fibrillation is common in patients with structural heart disease who are undergoing cardiac surgery. Surgical CryoMaze has been shown to be an effective treatment in several trials, but success rates have varied considerably, between 47-95%. The sequential hybrid approach, combining surgical CryoMaze followed by radiofrequency catheter ablation, can achieve high freedom from atrial arrhythmias. However, in patients with concomitant surgical atrial fibrillation treatment, data comparing the hybrid approach to CryoMaze alone are lacking. METHODS: The SurHyb study was designed as a prospective, open-label, multicentre randomized trial. Patients with non-paroxysmal atrial fibrillation who were scheduled for coronary artery bypass grafting or valve repair/replacement were randomized to either surgical CryoMaze alone or surgical CryoMaze followed by radiofrequency catheter ablation 3 months post-surgery. The primary outcome measure was arrhythmia-free survival without class I or III antiarrhythmic drugs, which has been evaluated using implantable cardiac monitors. CONCLUSIONS: This is the first randomized study that compares concomitant surgical CryoMaze alone with the staged hybrid surgical CryoMaze followed by catheter ablation, in patients with non-paroxysmal atrial fibrillation using rigorous rhythm monitoring. The results may contribute to the optimization of the treatment in patients undergoing concomitant CryoMaze for atrial fibrillation.

• MeSH
• antiarytmika terapeutické užití   MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• kardiochirurgické výkony * metody   MeSH
• katetrizační ablace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• protokol klinické studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Náhrada aortální chlopně chirurgickou metodou (transcatheter aortic valve replacement, TAVR) je stále prevalentnější metodou náhrady aortální chlopně, zejména u pacientů s vyšším operačním rizikem. I přes velké pokroky ve vývoji chlopní se však incidence poruch rytmu vyžadujících trvalou kardiostimulaci po TAVR výrazně nesnižuje. Existuje množství rizikových faktorů, pomocí nichž lze predikovat riziko nutnosti kardiostimulace po náhradě chlopně. Cíl: Přinést data o prevalenci komplikace v podobě nutnosti kardiostimulace u pacientů po TAVR z jednoho českého centra, kde probíhají implantace TAVR již déle než dekádu. Metodika: Byla analyzována skupina pacientů, kteří podstoupili TAVR v našem centru v období mezi srpnem 2009 a únorem 2021. Ze vzorku byli vyjmuti pacienti, kteří již mají naimplantovaný kardiostimulátor či defibrilátor. V souboru 717 pacientů průměrný věk dosahoval 78,8 roku, 52 % tvořily ženy, průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) je 29,6. V tomto období byly implantovány chlopně od různých výrobců od chlopní první generace až po protézy novějších generací. Výsledky: Trvalá kardiostimulace byla nutná u 162 pacientů (22,6 %), kterým bylo implantováno srdeční implantabilní elektronické zařízení (cardiac implantable electronic device, CIED) v průměru 3,9 dnu od TAVR. Z naimplantovaných pacientů bylo signifikantně více mužů (56,2 %) v porovnání s pacienty bez CIED (45,4 %); p = 0,016. Rovněž byl zaznamenán významný rozdíl mezi výškou, hmotností a BSA mezi těmito skupinami. Pacienti s preexistující blokádou pravého Tawarova raménka (right bundle branch block, RBBB) byli četnější mezi pacienty vyžadujícími kardiostimulaci v porovnání s nestimulovaným souborem (p < 0,0001), tento parametr rovněž vyšel jako jediný nezávislý prediktor implantace CIED po TAVR (poměr šancí [OR] 3,8, 95% interval spolehlivosti [CI] 2,0-7,0; p < 0,0001). Jednotlivé typy protéz se výrazně lišily v procentuálním zastoupení pacientů s nutností kardiostimulace. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl mezi jednotlivými velikostmi protéz, stejně jako u pacientů s predilatací či postdilatací, v zastoupení pacientů s CIED a bez nich. Závěr: Naše data jsou ve shodě s jinými studiemi zabývajícími se tímto tématem a podporují přítomnost RBBB jako jeden z rizikových faktorů pro nutnost kardiostimulace po TAVR. Mezi stimulovanými pacienty bylo rovněž četnější mužské pohlaví a pacienti s větším tělesným povrchem (BSA). Náš vzorek je však nehomogenní a další subanalýzy v rámci jednotlivých designů chlopní ve větším zastoupení by byly potřebné k vyhodnocení dalších rizikových faktorů.

Introduction: Transcatheter aortic valve replacement (TAVR) is becoming more prevalent option of aortic valve replacement, predominantly amongst patients with a higher surgical risk. Despite a rapid development of TAVR prostheses, incidence of conduction abnormalities requiring cardiac pacing as a result of TAVR is not significantly decreasing. There are numerous risk factors which can help to predict the risk for cardiac pacing after TAVR. Aim: To present our data of a prevalence of this complication from one Czech center where TAVR prostheses have been implanted for over a decade. Methods: A group of patients who underwent TAVR between August 2009 and February 2021 in our center were analyzed. Patients with already implanted pacemaker or defi brillator were excluded from this group, leaving 717 patients for further analysis. The mean age was 78.8 years, 52% were females, the mean BMI was 29.6. Various different prostheses of different manufacturers and generations were implanted. Results: Permanent pacing was required in 162 patients (22.6%), in whom CIED (cardiac implantable electronic device) was implanted in average 3.9 days from TAVR. There was a signifi cantly higher amount of men in the paced group (56.2%) compared to the group without CIED (45.4%); p = 0.016. Moreover, there was a signifi cant difference between height, weight, and BSA among these groups. Patients with preexisting right bundle branch block (RBBB) were more prevalent in the paced group compared to non-paced group (p <0.0001); this parameter was the only independent predictor of the implantation of CIED after TAVR (odds ratio 3.8, 95% CI 2.0–7.0; p <0.0001). There were marked differences between the amounts of implanted prostheses of various designs. No signifi cant difference was found in the size of prostheses, predilatation or postdilatation between the two groups of patients. Conclusion: Our data are in concordance with other published studies, supporting the RBBB being one of the risk factors for pacing after TAVR. Males and patients with higher BSA were more prevalent in the paced group. Our sample is, however, rather inhomogeneous and further analysis of different designs in higher numbers would be necessary to identify other risk factors of this prevalent complication

• MeSH
• aortální stenóza chirurgie   MeSH
• blokáda Tawarova raménka terapie   MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   terapie   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Postupný rozvoj poznání v oblasti lékařské péče o sportovce přináší novou evidenci o komorových extrasystolách u sportovců. Dochází k potvrzení dlouho tušené dichotomie, kdy četnost komorových extrasystol u sportovců není vyšší oproti běžné populaci, ale souběžně mohou být komorové extrasystoly u sportovce první známkou život ohrožujícího onemocnění. První známkou hrozící náhlé srdeční smrti. První známkou takového onemocnění, u kterého pokračování v pohybové aktivitě přispívá k prohlubování stupně postižení myokardu s další akcentací rizika maligní arytmie. Vývoj publikované evidence dává nové pracovní nástroje, jak identifikovat atributy komorových extrasystol u sportovců spojené s nepříznivou prognózou. Za jejich pomoci pak s chirurgickou přesností určit ty jedince, kteří by ve sportovní činnosti neměli pokračovat. A naopak, umožnit nositelům benigních forem komorových extrasystol čerpat z rozsáhlých benefitů pohybové aktivity. Navzdory vršícím se publikovaným datům zůstává několik nezodpovězených otázek přesněji charakterizujících některé z atributů komorových extrasystol. Např. ucelenější popis benigních morfologií, bližší určení míry akceptovatelného výskytu komorových extrasystol při zátěži, nákladovou efektivitu kaskádového zobrazovacího vyšetřování, indikační nejistotu genetického vyšetření či jeho výsledků a v neposlední řadě správnou periodicitu opakovaného specializovaného kardiologického vyšetřování sportovců s komorovými extrasystolami při požadavku tělovýchovného lékaře před udělením lékařské způsobilosti ke sportu.

The gradual development of knowledge in medical care for athletes brings new evidence about premature ventricular beats in athletes. A long-suspected dichotomy is confirmed when the frequency of ventricular extrasystoles in athletes is not higher than in the general population, but at the same time, the presence of ventricular extrasystoles in athletes may be the first sign of a life-threatening disease. The first sign of impending sudden cardiac death. The first sign of situation in which a continuation of physical activity contributes to the worsening of myocardial pathology with an increased risk of malignant arrhythmia. Using these tools enables us to identify those individuals who should not continue in sports with surgical precision, whilst leaving carriers of benign forms of premature ventricular beats to enjoy vast benefits of sporting activity. Despite the accumulating published data, several unanswered questions remain that more accurately characterize some of the attributes of ventricular extrasystoles. E.g., a more comprehensive description of benign morphologies, closer determination of the acceptable occurrence of ventricular extrasystoles during exercise, cost-effectiveness of cascade imaging, indication uncertainty of genetic testing or its results, and finally, the correct periodicity of repeated specialized cardiological examination in athletes with premature ventricular beats.

Elektronická média přebírají dominantní roli ve vzdělávání, jedné z klíčových odpovědností zdravotnických profesionálů. I profesní vzdělávání dnes využívá webové stránky, blogy, videoblogy a mobilní aplikace. Virtuální zobrazování je další, nově dostupnou technologií. Přináší prožitky podobné realitě, což může být přínosem k zachycení, zpracování, zapamatování a následnému použití informací uživatelem. Navzdory relativně krátké uživatelské dostupnosti virtuálního zobrazování je nyní k využití celá řada hardwarových možností a souběžně i obsahu, který je primárně cílem k vzdělávání zdravotnických profesionálů.

Electronic media are picking over a dominant role in education, one of the key responsibiliies of healthcare professionals. At present, even professional education uses websites, blogs, video blogs, and mobile applications. Virtual imaging is another newly available technology. It offers reality-like experiences, which can be useful for picking up, processing, memorizing, and subsequent utilizing of information by the user. Despite relatively short availability of virtual imaging, some hardware options can be now employed together with content primarily aimed at educating healthcare professionals.

• MeSH
• kardiologie výchova   MeSH
• lidé MeSH
• počítačem řízená výuka MeSH
• virtuální realita * MeSH
• výchova a vzdělávání * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Česká republika je na předních světových místech v počtu implantací kardiostimulátorů i defibrilátorů v Evropě. Stále častěji mohou mít některý z implantátů lidé v mladší generaci. Kardiologové jsou pak konfrontováni s dotazy a doporučeními, zda a za jakých podmínek se může pacient s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem věnovat sportovní aktivitě. Tato péče vyžaduje specifické kardiologické vzdělání souběžně s porozuměním mysli a tužeb sportovce. Nově vznikající subspecializace sportovní kardiologie jde výše zmíněným požadavkům naproti a stává se mostem mezi světem sportu a světem pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. V této přehledové práci jsou shrnuta ve zkrácené formě aktuálně publikovaná data o jednotlivých aspektech sportu s implantovaným kardiostimulátorem a defibrilátorem. Jsou diskutovány otázky indikace implantací, návratu ke sportovní činnosti po implantaci, péče o oblast generátoru po implantaci, zatížení elektrod u sportovců, specifikace programování systémů u sportovců, zátěžového testování. V neposlední řadě jsou shrnuta fakta o způsobilosti sportovce s implantovaným systémem ke sportu.

The Czech Republic is one of the leaders in the number of implantations of pacemakers and defibrillators in Europe. Increasingly, people in the younger generation may have one of the implants. Cardiologists are then confronted with questions and asked for recommendations about conditions a patient with an implanted pacemaker or defibrillator can engage in the sports activity. This care requires specific cardiological educa- tion along with an understanding of the athlete's mind and desires. The emerging sub-specialization of sports cardiology answers the above-mentioned requirements and becomes a bridge between the world of sports and the world of patients with cardiovascular disease. In this review, the currently published data on individual aspects of the sport with an implanted pacemaker and defibrillator are summarized in an abbreviated form. Issues of indication of implants, return to sports activities after implantation, care of the generator area, issues of electrode durability in athletes, specifica- tions of system programming in athletes, stress testing are discussed. Finally, the facts about the eligibility of an athlete with an implanted system for sport are summarized.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiostimulátor mikrobiologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• komorová tachykardie klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• osobní ochranné prostředky normy   MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• sportovci MeSH
• sporty klasifikace   MeSH
• srdeční arytmie * chirurgie   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• určení vhodnosti pacienta normy   MeSH
• zátěžový test metody   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Maligní komorová bouře je život ohrožující stav. Rozmach použití implantabilních kardioverterů-defibrilátorů zásadním způsobem zlepšil související mortalitu. Odvrácenou stranou zvyšujícího se počtu implantovaných přístrojů je narůstající počet pacientů s akumulací výbojů pro komorové arytmie. Ovlivnění aktivity sympatiku pomocí blokády ganglion stellatum navigované ultrazvukem přináší možnost zasáhnout do klíčového spouštěcího a zřejmě i udržujícího mechanismu arytmie.

Malignant ventricular storm is a life-threatening condition. The increasing use of implantable cardioverter-defibrillators has significantly improved the related mortality. On the other hand, the increasing number of implanted devices has led to a growing number of patients with ventricular arrhythmias treated with shocks. Altering the activity of the sympathetic system with ultrasound-guided stellate ganglion blockade may target the crucial initiating as well as sustaining mechanisms of ventricular tachyarrhythmia.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• implantované elektrody MeSH
• nervová blokáda * metody   MeSH
• srdce inervace   MeSH
• srdeční arytmie * MeSH
• sympatická ganglia * MeSH
• sympatický nervový systém fyziologie   účinky léků   MeSH
• ultrazvuk metody   MeSH