Úvod, cíl studie: Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších malignit s velkou šancí na ovlivnění screeningem. Cílem prospektivní multicentrické studie bylo podat přehled záchytu karcinomu a polypů a posoudit účinnost koloskopie a screeningového programu. Výsledky: Bylo analyzováno 3 827 následných koloskopií provedených v letech 2005-2006. 927 (24,2 %) bylo indikováno v rámci screeningu a 2 990 (75,8 %) pro subjektivní obtíže. Nejčastějším příznakem byla krev ve stolici (32,5 %), následovaná bolestmi břicha (27,5 %). U symptomatických koloskopií bylo caekum dosaženo v 87,4 % (terminální ileum ve 36,3 %), u screeningových v 88,6 % (terminální ileum ve 45,6 %). 24 % vyšetření bylo provedeno bez premedikace. Dosažení caeka kolísalo mezi 75 a 98 % u jednotlivých endoskopistů. Nalezeno bylo 2 614 polypů u 1169 nemocných (30,6 %). Pokročilé adenomy byly zjištěny u 259 nemocných (6,8 %), karcinomy u 146 (3,8 %). Z polypů bylo 1 620 (62 %) stopkatých. Ze 1 081 histologických vyšetření bylo 580 (53,6 %) tubulárních adenomů. 212 (81,9 %) významných adenomů a 106 karcinomů (72,6 %) bylo lokalizováno v levostranném tračníku. Detekce velkých polypů se u 10 nejaktivnějších endoskopistů pohybovala mezi 7 a 20 %, detekce všech polypů pak od 28 do 145 %, vztaženo k počtu koloskopií. 485 koloskopovaných udalo pozitivní rodinnou anamnézu. Z nich u 257 byla koloskopie indikována jako diagnostická, zatímco u 228 (47,0 %) se jednalo o screening. Pokročilý adenom byl nalezen vtéto skupině s pozitivní rodinnou anamnézou u 25 (5,1%), karcinom u 7 (1,4%). Z těchto 32 pokročilých neoplazií bylo 17 (53 %) diagnostikováno screeningovým vyšetřením, jejich průměrný věk byl 47,0 let. Po pozitivním TOK byla detekce karcinomů 8,1 %, po negativním TOK 2 %, při primární screeningové koloskopií 4,2 %. Celkem bylo screeningem zachyceno 96 (37 %) pokročilých adenomů a 52 (35,6 %) karcinomů. Závěr: Poměr screeningových koloskopií vzhledem k symptomatickým indikacím byl přibližně čtvrtinový. Metodický pokyn doporučující koloskopií jako sekundární screeningové vyšetření po pozitivním TOK není jednoznačně dodržován. Poměr histologických vyšetření vzhledem k nalezeným polypům byl nedostatečný. Malou výtěžnost screeningu při pozitivní rodinné anamnéze lze vysvětlit významně nižším věkem. K vyšetření patrně přichází dříve, protože jsou o riziku informováni. Screeningem bylo zachyceno větší množství významných lézí, nezodpovídalo počtu screeningových vyšetření.

Background, aim of the Study: Colorectal cancer is one of the most common cancers whose incidence is most likely to be reduced by screening. The aim of this prospective multicentre study was to review the detection rates of colorectal cancer and polyps and to assess the efficacy of colonoscopy and a screening program. Results: A total of 3,827 consecutive colonoscopy procedures performed in 2005-2006 were assessed. Of these, 927 (24.2%) were scheduled on the basis of screening while 2,990 (75.8%) were based on the patienťs complaints. The most common symptom was faecal blood (32.5%) followed by abdominal pain (27.5%). In symptom-related colonoscopy procedures, the caecum was reached in 87.4% of cases (terminal ileum, in 36.3%) while, in screening-based ones, in 88.6% of cases (terminal ileum, in 45.6%). Twenty-four percent of examinations were performed without premedication. The rates of reaching the caecum varied between 75% and 98% with individual endoscopists. A total of 2,614 polyps were found in 1,169 patients (30.6%). Advanced adenomas were detected in 259 patients (6.8%), and carcinomas in 146 (3.8%). Among the polyps, 1,620 (62%) were pedunculated ones. Of the 1,081 histologies, 580 (53.6%) revealed tubular adenomas. A total of 212 (81.9%) significant adenomas and 106 (72.6%) carcinomas were localized in the left-side colon. The detection rates of large polyps by the 10 most active endoscopists were in the range of 7 to 20%, with the detection rates of all polyps varying between 28 and 145% depending on the number of colonoscopy procedures. A total of 485 patients having colonoscopy reported a family history. Of these, colonoscopy was indicated as a diagnostic procedure in 257 whereas 228 (47.0%) were scheduled for colonoscopy within the screening program. In the group of patients with a family history, advanced adenoma was present in 25 (5.1%), and carcinoma in 7 (1.4%). Of these 32 patients, 17(53%) were diagnosed as having advanced cancer by screening; their mean age was 47 years. The detection rates of cancer after positive and negative FOBTs were 8.1% and 2%, respectively; the rates with primary screening-based colonoscopy were 4.2%. Overall, screening detected 96 (37%) advanced adenomas and 52 (35.6%) carcinomas. Conclusion: The ratio of screening-based colonoscopy procedures to those scheduled based on symptoms is about 1: 4. The guidelines recommending colonoscopy as a secondary screening procedure in patients with a positive FOBT are not strictly adhered to. The ratio of histologies to detected polyps is clearly inadequate. The low detection rates of screening in those with a family history can be explained by the patients1 significantly younger age. These individuals apparently undergo screening earlier, being aware as they are of the potential risks. Screening was successful in detecting a greater numbers of major lesions compared with the number of screening procedures actually performed.

• Klíčová slova
• kolorektální karcinom,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• kolorektální nádory diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• okultní krev MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• polypy střeva diagnóza   patologie   MeSH
• polypy MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• premedikace metody   využití   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• MeSH
• achalázie jícnu diagnóza   terapie   MeSH
• ezofágoskopie metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• katetrizace metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• perforace jícnu etiologie   terapie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND AND STUDY AIMS: Barrett's esophagus is a premalignant condition. The risk of developing high grade intraepithelial neoplasia (HGIN) or adenocarcinoma is currently a matter of debate. Due to several shortcomings, previous studies have probably overestimated the risk. The main aim of our study was to investigate the incidence of HGD and adenocarcinoma in a cohort of patients with Barrett's esophagus. PATIENTS AND METHODS: In a prospective, cohort study, all patients had intestinal metaplasia and macroscopic evidence of short- or long-segment (< 3 cm or > or = 3 cm) Barrett's esophagus. All patients underwent a standard protocol including regular endoscopies with biopsies and were treated with a proton pump inhibitor or antireflux surgery. RESULTS: A total of 135 patients underwent 623 endoscopies during 700 patient-years (mean follow-up 5.2 +/- 2.3 years). Simultaneous HGIN and adenocarcinoma were detected in two patients with long-segment Barrett's esophagus (1.5%; 2 and 6 years after the index endoscopy). Low grade intraepithelial neoplasia (LGIN) was detected in 25 patients (18.5%); in 11 of these patients (44%), LGIN was not confirmed in later biopsies. Our study shows an incidence of HGIN/adenocarcinoma of 1/350 patient-years. Endoscopic regression of Barrett's esophagus was seen in 20.7% of patients. CONCLUSION: The incidence of HGIN/adenocarcinoma is low in patients with adequately treated Barrett's esophagus. The annual risk of developing HGIN/adenocarcinoma is 0.21% (1.6% in long-segment Barrett's esophagus).

• MeSH
• adenokarcinom epidemiologie   MeSH
• Barrettův syndrom epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopie MeSH
• Helicobacter pylori MeSH
• hiátová hernie epidemiologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• incidence MeSH
• infekce vyvolané Helicobacter pylori epidemiologie   MeSH
• karcinom in situ epidemiologie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: K-ras mutations and allelic losses of tumor suppressors p16 and DPC4 are perceived as potential markers for screening of pancreatic malignancy. In this study, molecular data is compared with survival statistics of the patients and whether they correlate with patients' prognosis is questioned. PATIENTS AND METHODS: Fifty three consecutive patients with advanced pancreatic cancer (stage III and IV) who underwent EUS-guided fine needle aspiration (FNA) were enrolled into the study (28 males, 25 females, 63+/-10.5 years). Samples were evaluated on-site for presence of malignant cells. DNA was extracted from Giemsa stained smears using laser microdissection, and mutation status of K-ras and p53 was tested by cycling-gradient capillary electrophoresis (CGCE). In addition, allelic losses of tumor suppressor genes p16 (INK4, CDKN2A) and DPC4 (MADH4, SMAD4) were detected by monitoring the loss of heterozygosity (LOH) at 9p and 18q loci. Molecular data were compared with survival statistics using Kaplan-Meier method. RESULTS: The median survival in K-ras positive group was 7.0+/-2.4 months (95% CI 2.3-11.7) and in K-ras negative group was 10.0+/-0.6 months (95% CI 8.7-11.3). The median survival in p53 positive group was 10.0+/-2.2 months (95% CI 5.6-14.4) and in p53 negative group was 6.0+/-2.5 months (95% CI 1.1-10.9). The median survival in LOH 9p positive group was 9.0+/-5.1 months (95% CI 0-18.9), in LOH 9p negatives was 10.0+/-5.0 months (95% CI 0.2-19.8). The median survival in LOH 18q positive group was 10.0+/-4.2 months (95% CI 1.8-18.2) and in LOH 18q negative group was 3.0+/-1.3 months (95% CI 0.5-5.5). After the adjustment for age using Cox proportional hazards model, none of the evaluated molecular markers was shown to be an independent prognostic marker for survival of patients with pancreatic cancer. CONCLUSION: None of the studied molecular markers was identified as an independent factor determining survival prognosis.

• MeSH
• alely MeSH
• analýza přežití MeSH
• chromozomální delece MeSH
• geny p53 MeSH
• geny ras MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy, pár 18 MeSH
• lidské chromozomy, pár 9 MeSH
• mutace MeSH
• nádory slinivky břišní genetika   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

U 63leté pacientky s achalázií jsme provedli balónkovou dilataci pouze za endoskopická kontroly. Pacientka předtím nebyla nikterak léčena. K dilataci jsme použili Rigiflex balón s průměrem 30 mm. Během dilatace došlo k ruptuře jícnové stěny. Délka ruptury byla 3,5 cm a zaujímala oblast kardie a distálního jícnu. Ihned po té, co došlo k perforaci, jsme zahájili endoskopické klipování, k němuž jsme použili celkem 9 klipů. Poté jsme zavedli nazogastrickou sondu a pacientka byla dále hospitalizována na jednotce intenzivní péče. Nebylo překvapením, že se během několika minut po perforaci u pacientky objevil podkožní emfyzém, který spontánně regredoval během několika dnů. Následující den měla pacientka lehce zvýšenou hladinu CRP, hraniční počet leukocytů a zvýšenou teplotu. Po jedenácti dnech byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování, neboť rentgenová i endoskopická kontrola ukázaly zhojenou perforaci a klinický stav pacientky byl velmi dobrý. Pacientka je v současné době zcela asymptomatická. Endoskopicky došlo k úplnému zhojení perforace. Mírná ezofagitida je léčena protonovými inhibitory.

63 years old female patient with achalasia wirhour any previous disease undergone balloon dialatation of cardia under endoscopic checking only. For dilatation Rigiflex balloon of 30 mm diameter was used. Rupture of the eosphageal wall appeared during dilatation. The lenght of the rupture was 3.5 cm in the area of kardia and distal esophagus. Immediately after the rupture was seen an endoscopy clipping was started and 9 clips were used. Nasogastric tube was inserted and further care was situated to intensive care unit. There was no suprise when subcutaneous emphysema appeared in minutes after perforation. Its regression was seen in some days later. The next day modestly higher CRP level, white blood count in border limit and increased body temperature was recorded. After 11 days endoscopy and X ray proved healed perforation and status of patient was very good and was discharged. In the time of this paper presentation the patient was without any severe symptoms. Endoscopy proved completely healed esophageal perforation. Mild esophagitis is treated by proton pump inhibitors.

• MeSH
• achalázie jícnu terapie   MeSH
• gastrointestinální endoskopie využití   MeSH
• katetrizace škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• perforace jícnu chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Genetické metody představují potenciál pro zpřesnění diagnostiky maligních ložiskových lézí pankreatu. Byla popsána řada onkogenu a tumor supresorových genů, jejichž mutace jsou sekvenčně akumulovány v procesu pankreatické onkogeneze. Cílem studie je optimalizovat senzitivní genetický test využívající DNA extrahovanou z materiálu EUS-navigované tenkojehlové biopsie. Materiál a metodika: EUS-FNA podstoupilo 81 pacientů s karcinomem pankreatu a 20 pacientů s chronickou pankreatitidou. Kvalitu FNA materiálu hodnotil cytolog on-site během EUS vyšetření. DNA byla extrahována přímo z cytologických nátěrů FNA po laserové mikrodisekci suspektních buněk. Genetická analýza byla zaměřena na přítomnost mutací v onkogenu K-ras a ztrátu heterozygozity na chromosomech 9p a 18q, kde jsou lokalizovány tumor supresorové geny p16 a DPC4. Výsledky: Test na přítomnost aktivujících mutací onkogenu K-ras vykazuje senzitivitu a specificitu 70 % a 100 %. Detekce ztráty heterozygozity dosáhla senzitivity a specificity 85 % a 64 % pro lokus 9p (p16), resp. 78 % a 57 % pro lokus 18q (DPC4). Kombinací testů pro K-ras a alelické ztráty v lokusu 9p bylo dosaženo senzitivity 92 % a specificity 64 %. Závěr: Nejvyšší senzitivitu vykazuje genetický test kombinující detekci bodových mutací K-ras a ztrátu heterozygozity v lokusu 9p. Lze jej použít jako doplňkový test malignity u pacientů s ložiskovým postižením pankreatu, zejména tam, kde EUS-FNA ložiska neumožnila rozlišit mezi benigní a maligní diagnózou (v naší studii 26 % vzorků).

The aim of the study: Genetic methods enable more precious diagnosis of focal malignant pancreatic lesions. Many oncogenes and tumour supressor genes whose mutations are sequentially accumulated in the process of pancreatic oncogenesis were described. The aim of the study is to optimalise the genetic test using DNA extracted from material from EUS-navigated fine needle biopsy (FNA). Material and methods: 81 patients suffering from pancreatic carcinoma and 20 patients with chronic pancreatitis were investigated by EUS-FNA. The quality of FNA material was assessed by on-site cytologist during the investigation. DNA was extracted directly from cytology smears after laser micro-dissection of suspected cells. Genetic analysis was directed to the mutations in K-ras and loss of heterozygosity on chromosome 9p and 18q where tumour supressor genes p16 nad DPC4 are located. Results: The test for presence of activating K-ras mutations revealed sensitivity and specificity 70 % and 100 %. Detection of loss of heterozygosity revealed sensitivity and specificity 85 % and 64 % for locus 9p (p16), and 78 % and 57 % for locus 18q (DPC4) respectively. Combination of the tests for K-ras and allelic losses on locus 9p revealed sensitivity 92 % and specificity 64 %. Conclusion: The highest sensitivity reveals genetic test which combines detection of point mutations in K-ras gene and loss of heterozygosity on locus 9p. This test is useful as a complementary test for malignancy in patients with focal pancreatic mass particularly when EUS-FNA was not able to distinguish between malignant and benign lesion (26 % of our material).

• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• endosonografie metody   využití   MeSH
• financování vládou MeSH
• genetické techniky využití   MeSH
• lidé MeSH
• mutační analýza DNA metody   využití   MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• onkogeny genetika   imunologie   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• tenkojehlová biopsie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• ztráta heterozygozity genetika   imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Éra laparoskopie přinesla další alternativu v léčbě pankreatické nekrózy. Laparoskopická technika snad může přinést benefit při léčbě ohraničených infikovaných nekróz v oblasti těla a kaudy pankreatu. V literatuře je popsán laparoskopic-ký přístup transmesokolicky, transgastrokolicky, transga-stricky a retroperitoneoskopicky. K nekrektomii se používají graspery a irrigace. Výkon je ukončen založením lavážních drénů. Obecně je ale využití laparoskopie v léčbě pankrea-tických nekróz malé. Důvodem je nemožnost provést výkon u rozsáhlých nekróz a velmi náročná technika výkonu.

• MeSH
• akutní nekrotizující pankreatitida diagnóza   terapie   MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   využití   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• drenáž metody   využití   MeSH
• endoskopie trávicího systému metody   využití   MeSH
• infekce komplikace   terapie   MeSH
• laparoskopie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• nekróza komplikace   terapie   MeSH
• stenty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH