Úvod: Zvládnutí techniky hrudní drenáže by mělo patřit k základním dovednostem každého chirurga, pneumologa nebo lékaře intenzivní medicíny. Zásadní je znalost anatomie hrudníku, základní radiologická interpretace patologických nálezů v pleurální dutině a určitá manuální zručnost. Možnost výskytu komplikací a postup jejich řešení je neméně důležitá. Cíl: Cílem práce je poskytnout přehled o časových indikacích, materiálovém vybavení, samotné technice hrudní drenáže, rozdílech mezi drenáží pneumothoraxu, volného a lokularizovaného výpotku, péči o hrudní drén po drenáži a také o omylech a chybách, které se mohou vyskytnout, a řešeních následných komplikací. Závěr: Hrudní drenáž v rukou lékaře, který je vybaven znalostmi o její technice a dodržuje její základní principy, je metodou zcela efektivní a bezpečnou.
Introduction: The mastering of the chest drainage technique should be among the basic skills of any surgeon, pneumologist or critical care specialist. What is essential is the knowledge of the anatomy of the chest, the basic radiologic interpretation of pathological findings in the pleural cavity, and some manual skill. The possibility of complications occurring and the method of their treatment are also important. Objective: The aim of the article is to give an outline of the time aspect of the indication, necessary material equipment, the technique of chest drainage itself, differences in the drainage of pneumothorax, free and circumscribed effusion, caring for the chest drain following drainage and also of possible errors and mistakes that may occur. It also deals with methods of solving the complications. Conclusion: Chest drainage performed by a physician experienced in the chest drainage technique and keeping its basic principles may be considered to be a safe and effective method.
Úvod: Intervence v oblasti hrudníku jsou pro širokou lékařskou obec stále zdrojem obav. Především chirurgové by ale měli mít metodiku hrudní drenáže zažitou, protože jsou to právě oni, kteří provádějí větší část těchto drenáží. Cíl: Cílem práce je podat přehled fyziologie a patofyziologie respirace s ohledem na indikaci hrudní drenáže, jakož i rozebrat jednotlivé indikace k hrudní drenáži. Závěr: Hrudní drenáž je při správné indikaci a provedení bezpečnou metodou terapie řady pohrudničních stavů. Je třeba vždy individuálně zvažovat její použití, protože je třeba posuzovat přínos versus rizika.
Introduction: Interventions in the chest region still remain a source of concern for the medical community. Surgeons in particular, however, should be well familiar with this technique as it is them who perform the majority of these drainages. Objective: The aim of the article is to give an outline of the physiology and pathophysiology of respiration in relation to the chest drainage indication, and to discuss the different indications for this type of drainage. Conclusion: Chest drainage is, in case of correct indication and performance, a safe method of therapy for a number of pleural pathologies. It is necessary to consider its employment on a case-by-case basis because it is always essential to assess its benefits versus risks.
Úvod: Součástí hrudní drenáže je připojení drénu na některý ze systémů hrudní drenáže. Hrudní drenáž může být přitom spojena s určitými specifickými komplikacemi. Cíl: Cílem práce je přehledně vysvětlit rozdělení a principy jednotlivých systémů hrudní drenáže, které můžeme rozdělit na pasivní (chlopňové systémy a vodní zámek) a aktivní hrudní sání. Zvláštní metodou je balancovaná hrudní drenáž. Dále práce pojednává o nejčastějších komplikacích při hrudní drenáži, kterými jsou protrahovaný vzduchový únik, multifaktoriální plicní edémy, fibrilace síní a empyém pohrudniční dutiny. Závěr: Volba vhodného drenážního systému je významným faktorem úspěšnosti hrudní drenáže včetně pravděpodobnosti výskytu komplikací. Znalost vhodných postupů řešení komplikací hrudní drenáže, včetně užití i případně méně standardních postupů, umožňuje řešit i značně komplikované stavy.
Introduction: Chest drainage inevitably involves attaching the drain to a chest drainage system. Chest drainage may be related to some specific complications. Objective: The aim of the article is to explain the classification and principles of the individual chest drainage systems. They may be divided into passive ones (valve and water seal) and active chest suction. Balanced chest drainage represents a specific method. Further, the article deals with the most common complications of chest drainage, namely prolonged air leak, multifactorial lung oedemas, atrial fibrillation and empyema of the chest cavity. Conclusion: The choice of a suitable drainage system is an important factor for the success of chest drainage, including the probability of complications occurring. The knowledge of appropriate methods of solving the complications of chest drainage, including the use of less standard techniques, allows us to treat the majority of even considerably complicated conditions.
Public Health Service publication ; no. 1337
9, 226 s. : il.
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- pneumologie a ftizeologie
- ošetřovatelství
- MeSH
- Vascular Resistance MeSH
- Child MeSH
- Echocardiography MeSH
- Cardiac Surgical Procedures MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Myocardium pathology MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Lung MeSH
- Pulmonary Edema mortality MeSH
- Radiography MeSH
- Heart ultrasonography MeSH
- Pulmonary Veins abnormalities surgery MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
Diagnostika a léčba penetrujících poranění hrudníku je náročná. Poranění je nutno neodkladně ošetrit na chirurgických odděleních nemocnic všech typů. Rozhodování jak tato zranění ošetrit je často nelehké. Autori předkládají zkušenosti s léčbou 37 závažných penetrujících traumat hrudníku. Definují kritéria, která byla použita pri indikaci k hrudní drenáži, videotorakoskopii, videoasistovanému chirurgickému výkonu (= VATS), urgentní torakotomii a torakofrenolaparotomii.
Diagnosis and treatment of the penetrating injury of the chest is quite difficult. In all types /sizes of hospitals/ these injuries has to be immediately treated in surgery departments. Often decision about the optimal treatment of these injuries is quite difficult. In this paper experience with 37 cases of penetrated trauma is presented. Authors defined adequate criteria for selection of the chest tube, videothoracoscopy, video-assistated thoracic surgery (VATS), emergency thoracotomy and thoracophrenolaparotomy.
Autoři zhodnotili léčebný postup a výsledky u nemocných s empyémem hrudníku. Od prosince 1996 do června 1998 bylo na chirurgické klinice 3. LF UK v Praze hospitalizováno 21 nemocných s empyémem hradníku. Nejčastější pričinou empyému hrudníku byla pneumonie u 13 nemocných (u 62 %). U16 nemocných (u 76 %) byl empyém hrudníku klasifikován jako 3. stadium onemocnění. Dekortikace jako nejčastější výkon byla provedena u 16 pacientů, z toho u 3 s pomocí videotorakoskopie. Chirurgická léčba byla doplněna o antimikrobní terapii a to bud monoterapii nebo kombinaci antimikrobních farmak. Z celkového počtu zemřel nemocný za 25 dní po torakotomii a částečné dekortikaci, s mezoteliomem pleury. Ostatní nemocní jsou bez známky recidívy empyému. Podle našich zkušeností je volba chirurgického výkonu dána stadiem onemocnění, v našem souboru nejčastěji dekortikace torakotomickou cestou.
The authors evaluated the therapeutic procedure and results in patients with empyema of the chest. From December 1996 till June 1998 at the Surgical Clinic of the Third Medical Faculty, Charles University Prague 21 patients with empyema of the chest were hospitalized. The most frequent cause of empyema of the chest was pneumonia in 13 patients (62 %). In 16 patients (in 76 %) the empyema was classified as the third stage of the disease. Decortication, the most frequent procedure, was performed in 16 patients, incl. three where it was done using videothoracoscopy. Surgical treatment was supplemented by antomicrobial treatment, either monotherapy or a combination of antomicrobial nrenarations. From the total number one patient died 25 days after thoracotomy and partial decortication with a mesiotheloma of the pleura. The other patients have no signs of relapse of empyema. According to the authors experience the selection of the surgical procedure depends on the stage of the disease. In the authors group decortication by the thoracotomic route was used most frequently.
- MeSH
- Anti-Infective Agents therapeutic use MeSH
- Bacteria MeSH
- Candida albicans MeSH
- Adult MeSH
- Drainage MeSH
- Empyema, Pleural etiology surgery pathology MeSH
- Thoracic Surgical Procedures methods statistics & numerical data MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
Úvod: Nestabilní hrudní stěna je definována jako zlomenina nejméně tří sousedících žeber zlomených minimálně ve dvou rovinách. Následkem porušené mechanické pevnosti hrudní stěny dochází k paradoxním pohybům, jejichž následkem je nedostatečná plicní ventilace s rozvojem respirační insuficience s typickými následky – hypoxie, hyperkapnie a acidóza. Metody: V této práci popisujeme soubor 16 pacientů, u kterých byla provedena stabilizace hrudní stěny. Průměrný věk v souboru byl 56 let, nejmladšímu pacientovi bylo 23 a nejstaršímu 76 let. V průměru bylo u pacientů zlomeno 6,1 žebra, v rozmezí 4 až 8. V 11 případech byla stabilizace provedena pro dvířkovou zlomeninu, v 5 případech pro sériovou zlomeninu s deformitou hrudní stěny. Z implantátů byly použity systémy Matrix Rib a Stratos (Bionik). Stabilizováno bylo od 1 do 5 žeber. Výsledky: Průměrná délka hospitalizace byla 19 dní, interval od přijetí k operaci 4,46 dne, průměrná délka umělé plicní ventilace činila 2,63 dne. V našem souboru jsme zaznamenali pouze jeden hluboký infekt v ráně, který se sanoval pomocí podtlakové terapie. Z celkových komplikací byla v jednom případě bronchopneumonie, u jednoho pacienta se rozvinulo delirium. Nebyla nutná redrenáž pro fluido či pneumothorax. Závěr: Tato práce poukazuje na aktivní chirurgický přístup léčby sériových a blokových zlomenin žeber s deformací či manifestní nestabilitou hrudní stěny. Ne u všech pacientů z dvířkovou zlomeninou bylo nutné provést stabilizaci, naopak 5 pacientů se sériovou zlomeninou žeber bylo indikováno k chirurgické revizi pro deformitu hrudního koše a další komplikace.
Introduction: An unstable chest wall is defined as a fracture of at least three adjacent ribs broken at least in two planes. As a result of impaired mechanical strength of the chest wall, paradoxical movements occur, resulting in insufficient pulmonary ventilation with the development of respiratory insufficiency with typical consequences – hypoxia, hypercapnia and acidosis. Methods: In this paper we describe a group of 16 patients who underwent stabilization of the chest wall. The average age of the group was 56 years, the youngest patient was 23 and the oldest one 76 years old. There was an average of 6.1 broken ribs per patient, individually ranging from 4 to 8. In 11 cases, the stabilization was performed for a block fracture, in 5 cases for a serial fracture with a thoracic wall deformity. Results: The average length of hospital stay was 19 days, the time from admission to surgery was 4.46 days, and the average duration of mechanical ventilation was 2.63 days. In our group, we had only one deep wound infection that was healed using vacuum therapy. Concerning other complications, there was one case of bronchopneumonia and one patient developed delirium. No redrainage for fluido- or pneumothorax was necessary. Conclusion: The main focus of this paper is on the active surgical approach to treatment of serial and block fractures of ribs with deformation or manifest instability of the chest wall. Not all patients with block fracture required stabilization, whereas 5 patients with serial fracture of the ribs were indicated for surgical revision for chest wall deformity and other complications.
- MeSH
- Time Factors MeSH
- Rib Fractures diagnosis therapy MeSH
- Hemothorax MeSH
- Thoracic Surgical Procedures MeSH
- Thorax diagnostic imaging MeSH
- Klebsiella pneumoniae pathogenicity MeSH
- Comorbidity MeSH
- Humans MeSH
- Pulmonary Ventilation MeSH
- Thoracic Injuries * diagnosis therapy MeSH
- Drainage, Postural MeSH
- Thoracotomy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
