Degenerative cervical myelopathy (DCM) is a consequence of a degenerative disease of the cervical spine leading to stenosis of the cervical canal and eventually to compression of the cervical spinal cord. DCM involves about 2% of the population and despite all accessible therapeutic options it could lead to a significant disability. Signs of cervical spinal cord compression detected with magnetic resonance imaging (MRI), however, end up in clinically symptomatic myelopathy in a smaller part of individuals with compression, while the rest remains without clinical symptoms and signs of cervical myelopathy - so called non-myelopathic degenerative cervical cord compression (NMDCC). The prevalence of NMDCC increases with age and in a population older than 60 years of age NMDCC involves at least one third of individuals. The review recapitulates current knowledge on a natural course of NMDCC, predictors of progression into DCM stage and a role of innovative quantitative MRI techniques in both research and practical management of degenerative cervical compression.

Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je následkem degenerativního onemocnění krční páteře vedoucího ke stenóze spinálního kanálu a následné míšní kompresi. DCM postihuje přibližně 2 % populace a vede i při současných metodách léčby k významné disabilitě. Známky komprese krční míchy zjištěné pomocí magnetické rezonance (MR) však vedou k manifestní myelopatii pouze u menší části nemocných, zatímco u většiny zůstává komprese bez klinických známek myelopatie - tzv. nemyelopatická komprese krční míchy (NMDCC). Prevalence NMDCC narůstá s věkem a v populaci nad 60 let věku postihuje minimálně 1/3 jedinců. Přehled přináší rekapitulaci dosavadních poznatků o přirozeném průběhu NMDCC, prediktorech progrese do stadia DCM a úloze inovativních kvantitativních MR technik ve výzkumu a praktickém managementu degenerativní míšní komprese.

• MeSH
• Spinal Cord Compression * diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Cervical Vertebrae pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   MeSH
• Spinal Cord Diseases diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Spinal Stenosis etiology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je nejzávažnější komplikací spinální cervikální stenózy (CS) a degenerativní krční míšní komprese. Mícha je však značně rezistentní zejména k pozvolnému, chronickému útlaku. Asymptomatická degenerativní komprese krční míchy (asymptomatic degenerative cervical cord compression; ADCCC), která je charakterizována přítomností prokázané cervikální míšní komprese pomocí zobrazovacích metod, avšak bez klinických známek myelopatie, je tak velmi častá. V případě prokázané těžké či středně těžké formy DCM je jednoznačně preferováno operační řešení. U lehčích forem DCM a u ADCCC však neexistuje jasný, vědecky podložený konsenzus managementu a léčebného algoritmu. V současnosti byla identifikována řada prediktorů vyššího rizika progrese ADCCC do stadia klinicky manifestní DCM a část spondylochirurgických pracovišť považuje časnou chirurgickou dekompresi u těchto rizikových pacientů s ADCCC za indikovanou. K lepšímu pochopení významu těchto prediktorů jsou však potřeba další studie. Navíc existují určité metodologické a etické aspekty, které brání provedení multicentrické randomizované studie u pacientů s ADCCC a lehkou formou DCM.

Degenerative cervical myelopathy (DCM) is the most serious consequence of cervical spinal stenosis (CS) and degenerative cervical spinal cord compression. The spinal cord, however, is quite resistant especially to gradual, chronic mechanical compression. Asymptomatic degenerative cervical cord compression (ADCCC), which is characterized by cervical cord compression in medical imaging techniques, but without clinical signs of myelopathy, is therefore very common. In patients with moderate and severe DCM, surgical intervention is strongly recommended. However, in patients with mild DCM and ADCCC, there is no clear, evidence-based agreement on the management and treatment algorithm. Currently, a lot of predictors of ADCC progression to symptomatic DCM have been identified and this has led some surgeons to recommend early decompression surgery in these high-risk patients. However, further studies are required to refine our understanding of the importance of these predictors. Moreover, there are some methodological and ethical challenges that make multicentre randomized study in ADCCC and mild DCM patients difficult to realize.

• Keywords
• degenerativní cervikální myelopatie, asymptomatická degenerativní komprese krční míchy, spinální cervikální stenóza,
• MeSH
• Spinal Cord Compression * etiology   surgery   MeSH
• Cervical Cord pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Disease Management MeSH
• Practice Guidelines as Topic MeSH
• Spinal Stenosis MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Operace krční páteře pro degenerativní spondylogenní onemocnění z předního přístupu jsou výrazně častější než zadní foraminotomie. Poměr předních výkonů k zadním je asi 7:3, Většina neurochirurgů preferuje dekompresi z předního přístupu pro lepší dostupnost unkoosteofytů či degenerovaných disků komprimujících nervové stniktury. U nemocných s polysegmentální krční spondylózou s klinicky manifestní monoradikulopatií C8 je foraminotomie ze zadního přístupu vhodným chirurgickým řešením. Je technicky jednodušší a bezpečnější, zvláště u obézních či nemocných s krátkým krkem, kde při expozici etáže C7yThl je poměrně vysoké riziko poranění krčních struktur. Stanovení diagnózy radikulopatie C8 je často problematické klinicky i morfologicky. V letech 2000-2002 jsme vyšetřili 11 nemocných s radikulopatií C8, kteří měli výrazný morfologický nález multisegmentální degenerativní stenózy dle CT a MRI. Provedli jsme EMG vyšetření k objektivizaci radikulopatie a somatosenzorické a motorické evokované potenciály k vyloučení komprese dlouhých míšních drah. Pro špatnou přehlednost úrovně C7/Thl jsme všem pacientům provedli myelo CT, na kterém se prokázaly lokalizované komprese v etáži odpovídající postiženému kořeni. Bezprostředně po operaci došlo k ústupu bolestí u 7 osob (64 %), třem pacientům se okamžitě zlepšila svalová síla. Při jasné klinické manifestaci monoradikulopatie C8 (v korelaci s EMG a grafickým nálezem) se lze prostou zadní foraminotomií vyhnout náročné dekompresi z předního přístupu, která je v oblasti C7/Thl zatížena rizikem poranění n. laryngeus recurrens, ductus thoracicus či kupuly pleury. Navíc při pozdější progresi spondylózy do vyšších etáží zůstává přední přístupová cesta nezatížená předchozí operací.

Spinal surgery for degenerative spondylosis is performed more frequently from the anterior approach than the posterior one. Frequency ratio of the anterior to the posterior approaches is 7:3. Neurosurgeons mostly prefer the decompression from the anterior approach offering better possibility of lings the uncoosteophytes and/or degenerated discs which compress nerve structures. Foraminotohiy from the posterior approach is appropriate in patients suffering from multisegmental cervical spondylosis with clinically manifested C8 radiculopathy. This approach is technically more simple and safe, especially in fat people and subjects with short neck, where there is a high risk of impairment of cervical structures during the exposition of C7/Thl level. Diagnosis of C8 radiculopathy can sometimes be a problem both clinically and morphologically. During 2000-2002 years we investigated 11 patients with C8 radiculopathy with multisegmental cervical degenerative spondylosis according to CT a MRI. We performed EMG to confirm a diagnosis of radiculopathy and somatosensory and motor evoked potentials to exclude the compression of afferent and efferent spinal cord pathways. We also used myelo CT because to further elucidate the findings of the C7/Thl, where we confirmed localized compression of the appropriate nerve root. Immediately after the operation 7 patients had no pain (64 %) and muscle strength returned to normal in 3 patients. In case of C8 monoradiculopathy with good correlation of clinical, morphological and EMG findings we recommend simple posterior foraminotomy. It excludes the higher risk of damage to the laryngeus recurrens nerve, ductus thoracicus or cupula pleurae at the C7/Thl level associated with the anterior approach. In case of further progression of the cervical spondylosis to upper cervical levels, the possibility of the anterior approach uncomplicated by a previous surgery remains open.

• MeSH
• Diagnostic Techniques, Neurological MeSH
• Adult MeSH
• Cervical Vertebrae surgery   MeSH
• Humans MeSH
• Neurosurgical Procedures methods   MeSH
• Radiculopathy surgery   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Diffusion tensor imaging (DTI) has previously been used as a biomarker of myelopathy in patients with degenerative cervical cord compression (DCCC). However, many factors may affect the diffusion properties of the spinal cord. This prospective study seeks to identify sources of variability in spinal cord DTI parameters in both DCCC patients and healthy subjects. METHODS: The study group included 130 patients with DCCC confirmed by magnetic resonance imaging and 71 control subjects without signs of DCCC. DTI data of the cervical spine were acquired in all subjects. Fractional anisotropy (FA) and apparent diffusion coefficient (ADC) values were measured at different levels of the spinal cord (SCLs). Statistical data analysis was then used to determine diffusion parameters in terms of age, sex, SCL, and spinal cord compression. RESULTS: Significant variations in FA and ADC values emerged when several spinal cord levels were mutually compared in the control group. FA values correlated significantly with age in the DCCC group and sex had a significant influence on ADC values in both groups. The two diffusion parameters in the DCCC group differed significantly between patients with clinical signs of mild-to-moderate myelopathy compared with asymptomatic patients, and correlated with measurements of spinal canal morphology. CONCLUSIONS: Diffusion parameters of the cervical spinal cord were thus shown to respond significantly to spinal cord compression, but were subject to interaction with several other factors including sex, age, and SCL. These findings may be important to the interpretation of DTI measurements in individual patients.

• MeSH
• Spinal Cord Compression diagnostic imaging   MeSH
• Cervical Cord diagnostic imaging   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Diffusion Tensor Imaging * MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH

Po operační poloze vsedě bývají popisovány kromě obvyklých komplikací i komplikace výjimečné, v některých případech však o to závažnější. K nim patří kvadruplegie vzniklá na podkladě malácie krční míchy. U nemocných se spondylotickými změnami způsobujícími stenózu kanálu páteřního lze považovat prostou protrahovanou kompresi krční míchy při hyperflexi hlavy za příčinu vzniku míšní léze. U mladých nemocných bez degenerativních změn krční páteře a s volným páteřním kanálem je příčina myelomalácie neznámá. Prevence vzniku této komplikace proto velmi obtížná. Na vzniku míšního poškození se podílí kombinace vlivů mechanických, cévních a oběhových. Monitorování somatosenzorických a motorických evokovaných potenciálů má v prevenci míšního postižení vzniklého při peroperačním polohování nemocného zásadní postavení. Problematiku autoři dokumentují na třech velmi podobných kazuistikách. Ve všech případech po operaci zadní jámy lebeční v poloze vsedě vznikla transverzální léze krční míchy v segmentu C6. Jasná příčina nebyla určena. V práci jsou analyzovány a diskutovány možné hypotézy vzniku komplikace.

Besides usual complications observed during a surgery performed in a sitting position, exceptional ones, sometimes even more serious, have been also described. These involve quadriplegia developed due to the cervical spinal cord malacia. In patients with spondylotic changes causing the spinal canal stenosis, a simple protracted compression of the cervical spinal cord at the head hyperflexion may be considered to cause the rise of a spinal lesion. In young patients without degenerative changes of the cervical spine and with the free spinal canal the cause of myelomalacia has been unknown. Therefore, it is very difficult to prevent the development of this complication. A combination of mechanical, vascular and circulatory effects shares in the rise of a spinal damage. The monitoring of somatosensory and motor evoked potentials is of essential meaning in the prevention of a spinal affection developed during the per-operative positioning of a patient. The authors have documented these problems by means of three very similar casereports. A transversal lesion of the cervical spinal cord in C6 segment developed in all the three cases after a surgery of the posterior cranial fossa performed in a sitting position. A clear cause has not been determined. The report has analyzed and discussed possible hypotheses concerning this complication rise.

• MeSH
• Evoked Potentials MeSH
• Quadriplegia etiology   surgery   MeSH
• Neurosurgical Procedures methods   adverse effects   MeSH
• Spinal Canal anatomy & histology   MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Spinal Cord Injuries etiology   surgery   MeSH
• Posture MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Non-myelopathic degenerative cervical spinal cord compression (NMDC) frequently occurs throughout aging and may progress to potentially irreversible degenerative cervical myelopathy (DCM). Whereas standard clinical magnetic resonance imaging (MRI) and electrophysiological measures assess compression severity and neurological dysfunction, respectively, underlying microstructural deficits still have to be established in NMDC and DCM patients. The study aims to establish tract-specific diffusion MRI markers of electrophysiological deficits to predict the progression of asymptomatic NMDC to symptomatic DCM. METHODS: High-resolution 3 T diffusion MRI was acquired for 103 NMDC and 21 DCM patients compared to 60 healthy controls to reveal diffusion alterations and relationships between tract-specific diffusion metrics and corresponding electrophysiological measures and compression severity. Relationship between the degree of DCM disability, assessed by the modified Japanese Orthopaedic Association scale, and tract-specific microstructural changes in DCM patients was also explored. RESULTS: The study identified diffusion-derived abnormalities in the gray matter, dorsal and lateral tracts congruent with trans-synaptic degeneration and demyelination in chronic degenerative spinal cord compression with more profound alterations in DCM than NMDC. Diffusion metrics were affected in the C3-6 area as well as above the compression level at C3 with more profound rostral deficits in DCM than NMDC. Alterations in lateral motor and dorsal sensory tracts correlated with motor and sensory evoked potentials, respectively, whereas electromyography outcomes corresponded with gray matter microstructure. DCM disability corresponded with microstructure alteration in lateral columns. CONCLUSIONS: Outcomes imply the necessity of high-resolution tract-specific diffusion MRI for monitoring degenerative spinal pathology in longitudinal studies.

• MeSH
• Diffusion Magnetic Resonance Imaging MeSH
• Spinal Cord Compression * diagnostic imaging   MeSH
• Cervical Vertebrae diagnostic imaging   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging MeSH
• Spinal Cord diagnostic imaging   MeSH
• Spinal Cord Diseases * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

Degenerative cervical myelopathy (DCM) is a severe consequence of degenerative cervical spinal cord (CSC) compression. The non-myelopathic stage of compression (NMDC) is highly prevalent and often progresses to disabling DCM. This study aims to disclose markers of progressive neurochemical alterations in NMDC and DCM by utilizing an approach based on state-of-the-art proton magnetic resonance spectroscopy (1H-MRS). Proton-MRS data were prospectively acquired from 73 participants with CSC compression and 47 healthy controls (HCs). The MRS voxel was centered at the C2 level. Compression-affected participants were clinically categorized as NMDC and DCM, radiologically as mild (MC) or severe (SC) compression. CSC volumes and neurochemical concentrations were compared between cohorts (HC vs. NMDC vs. DCM and HC vs. MC vs. SC) with general linear models adjusted for age and height (pFWE < 0.05) and correlated to stenosis severity, electrophysiology, and myelopathy symptoms (p < 0.05). Whereas the ratio of total creatine (tCr) to total N-acetylaspartate (tNAA) increased in NMDC (+11%) and in DCM (+26%) and SC (+21%), myo-inositol/tNAA, glutamate + glutamine/tNAA, and volumes changed only in DCM (+20%, +73%, and -14%) and SC (+12%, +46%, and -8%, respectively) relative to HCs. Both tCr/tNAA and myo-inositol/tNAA correlated with compression severity and volume (-0.376 < r < -0.259). Myo-inositol/tNAA correlated with myelopathy symptoms (r = -0.670), whereas CSC volume did not. Short-echo 1H-MRS provided neurochemical signatures of CSC impairment that reflected compression severity and clinical significance. Whereas volumetry only reflected clinically manifest myelopathy (DCM), MRS detected neurochemical changes already before the onset of myelopathy symptoms.

• MeSH
• Adult MeSH
• Inositol metabolism   MeSH
• Spinal Cord Compression metabolism   pathology   MeSH
• Cervical Cord * MeSH
• Cervical Vertebrae MeSH
• Creatine metabolism   MeSH
• Aspartic Acid analogs & derivatives   metabolism   MeSH
• Glutamic Acid metabolism   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Spectroscopy * MeSH
• Aged MeSH
• Sensitivity and Specificity MeSH
• Case-Control Studies MeSH
• Severity of Illness Index MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

Degenerativní postižení krční páteře (destrukce intervertebrálního disku, spondylóza a spondylartróza) postihuje značné procento populace, v 5. deceniu ji lze prokázat přibližně u každého druhého vyšetřeného nemocného. Tvoří zároveň nejčastější příčinu klinicky manifestovaného postižení míchy (uvádí se, že až 32 % myelopatií je spondylogenního původu). Názory na léčbu cervikální spondylogenní myelopatie (CSM) se různí v náhledu na indikační kritéria i způsob chirurgické léčby. Současné publikace trpí nejčastěji nehomogenností sledovaného souboru, přetížeností množstvím sledovaných parametrů a hodnocení bývá retrospektivní. V této práci se autoři pokusili vymezit z poměrně malého souboru skupinu, která by mohla mít prospěch z agresivní chirurgické dekomprese (somatektomie) a navrhli podrobný vyšetřovací algoritmus. Autoři hodnotí formou prospektivní studie soubor 21 operovaných nemocných se stenózou krční páteře a zároveň klinicky i elektrofyziologicky manifestovanou myelopatií. Původní záměr omezit studii pouze na nemocné, kteří nemají žádné kořenové postižení, byl pro velmi nízký počet nemocných opuštěn a studie byla průběžně rozšířena o nemocné s radikulo- i myelopatií. Chirurgickým řešením byla vždy jedno- či víceetážová somatektomie (korpektomie), déza trikortikálním štěpem a fixace titanovými implantáty (dlahou s unikortikálními, zajisténými vruty). V souboru sledovaných nemocných lze vyčlenit dvě odlišné skupiny: 1. Méně homogenní skupinu nemocných s chronickou formou CSM (většinou s mnohaletou anamnézou onemocnění), s klinickým stavem většinou stabilizovaným nebo pomalu progredujícím, u kterých radikální chirurgická dekomprese a stabilizace přinesla malý nebo žádný efekt. 2. Nemocné s náhle vzniklou nebo náhle progredující myelopatií s jasným grafickým nálezem útlaku míchy, u kterých měla dekomprese zřetelný a rychlý účinek. Obě skupiny jsou obtížně odlišitelné, existují mezi nimi plynulé přechody. Z dostúpných klinických, elektrofyziologických ani grafických příznaků není vždy možné určit příčinu myelopatie, nelze spolehlivě rozlišit zda jde o spondylogenní myelopatií nebo jen souběh myelopatie jiné etiologie na pozadí degenerativního onemocnění krční páteře. Zvolená chirurgická metoda je výrazně invazivní, zatížená rizikem pooperačních kořenových paréz a měla by být vyhrazena pro nemocné ve druhé skupině po důkladném zvážení všech medicínských i paramedicínských kritérií.

Degenerative disease of the cervical spine (destruction of intervertebral disk, spondylosis and spondylarthrosis) affect a significant percentage of the population, in the fifth decade it can be demonstrated approximately in half of the patients examined. It also represents the most common cause of clinically manifest spine disease (up to 32% of myelopathies are claimed to be of spondylotic origin). There are differing views on treatment of cervical spondylotic myelopathy (CSM) regarding indication criteria and mode of surgical treatment. The studies published to date most often suffer inhomogeneity of the patient group, overload with a multitude of investigated parameters and the evaluation is typically retrospective. In the current work, the authors attempted to select out of a relatively small set of patients a single group, which would benefit from aggressive surgical decompression (corpectomy) and proposed a detailed examination protocol. The authors evaluate in a prospective study a group of 21 surgically treated patients with stenosis of the cervical spine and clinically and electrophysiologically demonstrated myelopathy. The original criterion to limit the study only to the patients with no spinal root involvement was abandoned for a very small number of such patients and the study was progressively extended to include patients with radiculopathy in addition to myelopathy. The surgical procedure was always a single- or multi-level somatectomy (corpectomy), desis with tricortical graft and fixation with titanium implants (splint with unicortical, secured screws). Within the patient group, two different subgroups can be delimited: 1. a less homogeneous group of patients with a chronic form of CSM (mostly with many year history of the disease), with stable or slowly progressing course, in whom a radical surgical decompression and stabilization brought a small or no effect. 2. patients with myelopathy of sudden origin or sudden progression, with clear imaging finding of spine compression. in whom the decompression had a marked and rapid effect. Both groups are difficult to separate, there are gradual transitions from one to the other. The available clinical, electrophysiological and imaging findings do not always uncover the cause of the myelopathy, spondylotic myelopathy cannot be reliably separated from a co-occurrence of myelopathy of different origin on the background of degenerative disease of the cervical spine. The selected surgical procedure is markedly invasive, accompanied with a risk of post-operative radicular paralysis and should only be used in patients of group 2, after thorough consideration of all clinical and para-clinical criteria.

• MeSH
• Diskectomy methods   utilization   MeSH
• Adult MeSH
• Research Support as Topic MeSH
• Spinal Cord Compression etiology   surgery   MeSH
• Humans MeSH
• Evoked Potentials, Somatosensory MeSH
• Spinal Stenosis surgery   complications   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH

Degenerative cervical myelopathy (DCM) is a chronic progressive disease of the cervical spinal cord. Osteoarthritic degeneration (spondylosis, facet hypertrophy, and degenerative disc disease), ligament changes (ossification of the posterior longitudinal ligament, hypertrophy of the ligamentum flavum) may lead to the spinal cord compression and result in neurological deficits. It is manifested as clumsy hands syndrome, gait impairment, and bladder problems. The latest clinical guidelines recommend surgery for patients with moderate and severe DCM. For patients with mild DCM (or non-myelopathic patients with radiculopathy), the guidelines suggest that either surgery or a supervised trial of structured rehabilitation. The nonoperative treatment with serial clinical follow-up should be reserved for asymptomatic patients with imaging evidence of cervical spinal cord compression.

Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je chronické, progresivní onemocnění krční míchy. Degenerativní procesy (spondylóza, hypertrofie facetových kloubů, výhřezy plotének) včetně postižení vazů (osifikace zadního podélného vazu, hypertrofie ligamentum flavum) vedou k míšní kompresi a rozvoji možného neurologického deficitu. Ten se projevuje zejména syndromem neobratných rukou, zhoršením chůze a sfinkterovou insuficiencí. Podle současných doporučení by měli být nemocní se střední a těžkou formou DCM léčeni operativně. U pacientů s lehkou formou DCM a pacientů bez klinických známek myelopatie, avšak s projevy radikulopatie, by měla být navržena buď operační léčba, či cílená rehabilitace. Jedinci s průkazem významné míšní komprese (avšak bez klinických známek myelopatie či radikulopatie) by měli být pravidelně klinicky sledováni.

• MeSH
• Diagnostic Techniques, Neurological MeSH
• Disease Attributes MeSH
• Spinal Cord Compression diagnosis   etiology   pathology   therapy   MeSH
• Cervical Vertebrae pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Spinal Cord Diseases * diagnosis   pathology   therapy   MeSH
• Neurologic Examination methods   MeSH
• Spinal Stenosis diagnosis   etiology   therapy   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• MeSH
• Adult MeSH
• Cervical Vertebrae surgery   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Myelitis etiology   surgery   pathology   MeSH
• Spinal Diseases diagnosis   surgery   MeSH
• Radiculopathy etiology   surgery   pathology   MeSH
• Aged MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Age Distribution MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH