Vývojová porucha koordinace (VPK) a její dlouhodobé důsledky jsou odborníky stále často opomíjeny. Projevuje se neobratností, poruchami rovnováhy, hrubé i jemné motoriky s často přidruženými obtížemi v jazyce, percepci a myšlení. Prevalence se v posledních dvou desetiletích stabilně odhaduje okolo 5–6 %, přičemž je známo, že v polovině případů přetrvávají motorické obtíže do dospělosti. Nízká porodní hmotnost či prematurita několikanásobně zvyšují riziko vzniku VPK. Pro screening mohou posloužit krátké testy hodnotící kvalitu pohybové koordinace, zatímco při stanovování diagnózy je vhodné využít standardizovanou testovací baterii s možností posouzení výsledků terapie opakovaným testováním. Byly zjištěny strukturální i funkční změny centrálního nervového systému, které podmiňují klinické projevy. Nejefektivnější terapeutické přístupy se zaměřují na nácvik provádění konkrétní deficitní činnosti. V rámci terapie jsou diskutovány konkrétní přístupy využívající poznatky o motorickém učení sloužící k zefektivnění terapeutického procesu, mezi něž paří nácvik pohybu v představě a externí orientace pozornosti.

Developmental coordination disorder (DCD) and its long term consequences are still often marginalised by professionals. The symptoms include poor coordination, balance issues, issues with gross and fine motor functions with often co-occurring impairment of speech, perception and cognitive functions. In the last two decades, the prevalence has been steadily estimated around 5–6%, although it is known that in approximately half of the cases, motor difficulties persist into adulthood. Prematurity and low birth weight causes a severalfold increase in the occurrence risk of DCD. Short tests assessing the quality of motor coordination can serve as a screening tool, whereas standardised test batteries are used for diagnosing with the possibility of re-testing during the therapeutic process. Structural and functional abnormalities of the central nervous system underlining the clinical symptoms have been described. The most effective therapeutic approaches target specific activities which are known to be deficient. Specific methods that use motor learning findings which lead to more efficient therapeutic process have been discussed, including motor imagery training and external focus of attention.

• Klíčová slova
• motorické učení, externí orientace pozornosti, pohyb v představě,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• orientace MeSH
• poruchy motorických dovedností * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The present paper is designed to promote awareness of DCD outside the academic world. With a prevalence of 5-6% it is one of the most common disorders of child development. It is therefore surprising that so little is known about it among professionals in child healthcare and education. Parents have expressed frustration about this lack of awareness, including the general public. The general aim of this paper was to describe those critical aspects of DCD that will promote awareness.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• poruchy motorických dovedností * epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• rodiče MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• akustická stimulace MeSH
• analýza rozptylu MeSH
• dítě MeSH
• elektroencefalografie statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy motorických dovedností * patofyziologie   MeSH
• sluchová percepce * MeSH
• sluchové evokované potenciály * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

VÝCHODISKA: Vývojovou poruchu pohybové koordinace u dětí (DCD) charakterizuje podstatně nižší úroveň pohybových dovedností, než by se očekávala vzhledem k věku. Tento defi cit může přinášet negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte a úspěšnost ve školním vzdělávání. Jen několik studií poskytuje důkazy o přetrvávání obtíží v motorické koordinaci až do střední a pozdní adolescence. Ačkoli se DCD považuje za heterogenní syndrom, zdá se, že tento defi cit je nejčastěji spojen s problémy ve zpracování vizuálních informací. CÍL: Prvním cílem studie bylo prozkoumat, jak může být podprůměrná úroveň motorické koordinace u adolescentů spojena s funkcí pro zpracování vizuálních informací. Druhým cílem bylo zjistit možné vývojové změny zhoršené pohybové koordinace a prozkoumat, zda její perzistence nebo naopak její zmírnění během adolescentního období může být spojeno s úrovní zpracování vizuálních informací jedinců. METODIKA: V první fázi studie byl u studentů středních škol a učilišť s podprůměrnou úrovní motorické koordinace (n = 52) identifi kovanou testem MABC-2 (Henderson, Sugden, & Barnett, 2007) analyzován vztah této koordinace se schopností zpracovat vizuální informace. Tato schopnost byla hodnocena testy jednoduché a výběrové reakce na vizuální podněty (zařízení FiTRO Reaction Check). Současně byl použit test pozornosti d2. V druhé fázi studie byli studenti s mírnými až významnými motorickými obtížemi (n = 34) opakovaně testováni dva roky po vstupním testování pro hodnocení změn motorické 27 koordinace a možnou souvislost těchto změn s úrovní schopnosti zpracovat vizuální informace. VÝSLEDKY: Podprůměrná úroveň pohybové koordinace korelovala s některými ukazateli výběrové reakce s determinací R2 9–15 %, zatímco úroveň selektivní pozornosti a tělesný růst adolescentů se neprokázaly jako významné faktory motorických dovedností. U 18 jedinců ze 34 byla za dva roky zjištěna redukce motorických obtíží, u zbývajících jedinců jejich perzistence. U adolescentních mužů a žen s redukcí motorických obtíží byly zjištěny klinicky významné (velikost efektu) a/nebo statisticky významné rozdíly a časové změny některých ukazatelů kapacity pro zpracování vizuálních informací ve srovnání s jedinci s perzistencí motorických obtíží. ZÁVĚR: Tato studie je první, která se pokusila popsat možný vývoj motorické koordinace u adolescentů s rizikem DCD v kratším vývojovém období. V průběhu adolescence může docházet ke zmírnění defi citu v motorické koordinaci. Zdá se, že přetrvání tohoto defi citu u adolescentů se může spojovat s méně účinným výběrem motorické odpovědi spíše než s defi citem v senzorické registraci podnětu.

BACKGROUND: Developmental coordination disorder (DCD) in children is characterised by the execution being substantially below that expected given the individual's chronological age. This deficit can negatively affect the psychological and social development of the children and their academic achievements. A few studies provided the evidences on the persistence of impaired motor coordination up to the middle and older adolescence. Although DCD is the heterogeneous syndrome, it seems to be associated with problems in visual information processing. AIMS: The first aim of the study was to examine how a below-average motor coordination in the adolescents can be associated with visual information processing ability. Second aim was to reveal the short-term pathway of impaired motor coordination during adolescence and whether their persistence and reduction, respectively, could be associated with a level of visual information processing. METHODS: In the first phase of the study the below average motor coordination identified by the MABC-2 test (Henderson, Sugden, & Barnett, 2007) in the students of the high and vocational schools (n = 52) was analysed on its relation to the ability of visual information processing. This ability was assessed by the simple and choice reaction tests (FiTRO Reaction Check device). In the 2nd phase of the study the students with moderate and significant motor difficulties (n = 34) were reassessed two years after the initial testing to examine the changes in motor coordination and its potential association with a level of visual information processing. RESULTS: The below-average motor coordination correlated with the several measures of choice reaction with a determination of R2 9–15%, while a level of selective attention and physical growth of the adolescents were not the significant factors of motor skills. Of 34 adolescents 18 students demonstrated the reduction of motor difficulties in two years, and the persistence of the risk of DCD was revealed in 16 adolescents. In the adolescent men and women with the reduction of motor difficulties over time the clinically significant (eff ect size) and/or statistically significant differences and the changes in some measures of visual information processing were found in comparison to the adolescents with the persistence of motor difficulties. CONCLUSIONS: This study is the fi rst one which tried to reveal possible motor coordination development in the adolescents at risk of DCD in a short term developmental interval. The impaired motor coordination can progress to a normal level till during the adolescence stage. It seems that persistence of motor coordination deficit can be linked to less efficient motor response selection rather than the defi cit in the sensory registration of stimuli.

• Klíčová slova
• motorika, vývoj, pohybová dovednost,
• MeSH
• antropometrie metody   MeSH
• dítě * MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pedagogická psychologie MeSH
• pohybové poruchy diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• poruchy motorických dovedností * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• pozornost klasifikace   MeSH
• reakční čas fyziologie   MeSH
• senzorická deprivace * MeSH
• školy MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vývojové poruchy u dětí patologie   psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• bolest MeSH
• hyperkinetická porucha MeSH
• mozek patofyziologie   MeSH
• muskuloskeletální systém patofyziologie   patologie   MeSH
• pohybové poruchy MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Background: Developmental coordination disorder (DCD) is described as a motor skill disorder characterized by a marked impairment in the development of motor coordination abilities that significantly interferes with performance of daily activities and/or academic achievement. Since some electrophysiological studies suggest differences between children with/without motor development problems, we prepared an experimental protocol and performed electrophysiological experiments with the aim of making a step toward a possible diagnosis of this disorder using the event-related potentials (ERP) technique. The second aim is to properly annotate the obtained raw data with relevant metadata and promote their long-term sustainability. Results: The data from 32 school children (16 with possible DCD and 16 in the control group) were collected. Each dataset contains raw electroencephalography (EEG) data in the BrainVision format and provides sufficient metadata (such as age, gender, results of the motor test, and hearing thresholds) to allow other researchers to perform analysis. For each experiment, the percentage of ERP trials damaged by blinking artifacts was estimated. Furthermore, ERP trials were averaged across different participants and conditions, and the resulting plots are included in the manuscript. This should help researchers to estimate the usability of individual datasets for analysis. Conclusions: The aim of the whole project is to find out if it is possible to make any conclusions about DCD from EEG data obtained. For the purpose of further analysis, the data were collected and annotated respecting the current outcomes of the International Neuroinformatics Coordinating Facility Program on Standards for Data Sharing, the Task Force on Electrophysiology, and the group developing the Ontology for Experimental Neurophysiology. The data with metadata are stored in the EEG/ERP Portal.

• MeSH
• akustická stimulace MeSH
• datové kurátorství MeSH
• dítě MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• evokované potenciály MeSH
• komorbidita MeSH
• kvantitativní znak dědičný MeSH
• lidé MeSH
• počítačová simulace MeSH
• poruchy motorických dovedností diagnóza   MeSH
• reakční čas MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• software MeSH
• světelná stimulace MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Do studie bylo zahrnuto 30 dětí s centrální koordinační poruchou (CKP) kojeneckého původu. Bylo zjištěno, že děti s CKP jeví statisticky významné mírné odlišnosti i v 6. roce života, zjm. v rovnováze a některých svalových dysbalancích v porovnání se skupinou zdravých dětí.

30 children with central control disturbance (CCD) early origin were studied. It was found, that childřen 6th years old with CCD have been different in equilibrium and muscle dysbalance compairing with healthy children.

• MeSH
• centrální nervový systém patologie   MeSH
• dítě MeSH
• hyperkinetická porucha MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• lokomoce MeSH
• poruchy motorických dovedností diagnóza   etiologie   rehabilitace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rizikové faktory MeSH
• svalový tonus MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

INTRODUCTION: Despite the widespread use of the Movement Assessment Battery for Children, 2nd edition (MABC-2), little is known about the sensitivity or specificity of the individual items to detect probable Developmental Coordination Disorder (p-DCD). This study examined which specific MABC-2 items were most sensitive to identify children with p-DCD and which items would predict p-DCD. METHODS: Based on a large dataset including European and African children aged 3-16 years (n = 4916, typically developing (TD, 49.6 % boys); n = 822 p-DCD (53.1 % boys), Hedges' g was calculated to establish the standardized mean difference (SMD) between p-DCD/TD. SMDs were considered substantial when absolute values at or above 1.4. Sensitivity and specificity of the raw MABC-2 item scores predicting p-DCD/TD per age band (AB) were established with logistic regression analysis. RESULTS: AB1: Children with p-DCD performed substantially poorer on threading beads (SMD: -1.61) and jumping on mats (SMD: 1.61). By combining all items and the country of origin, the sensitivity was 61.7 % and specificity 98.6 %. AB2: Walking heel-to-toe forwards (SMD: 1.65) was substantially poorer in p-DCD. By combining all items and the country of origin, the sensitivity was 79.0 % and specificity 97.6 %. AB3: Catching a ball with the preferred (SMD: 1.8) or non-preferred (SMD: 1.61) hand, and for walking heel-to-toe backwards (SMD: 1.78) were substantially poorer in p-DCD. All items combined resulted in a sensitivity of 94.4 % and specificity of 99.6 %. CONCLUSION: Not all MABC-2 items are equally sensitive to distinguish between performances of p-DCD and TD. Despite the good specificity, the sensitivity was only moderate in AB1-2, the age at which children learn culturally influenced motor skills.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mladiství MeSH
• motorické dovednosti MeSH
• pohyb MeSH
• poruchy motorických dovedností * diagnóza   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senzitivita a specificita * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Afrika MeSH
• Evropa MeSH

Východiská: Vývojová porucha koordinácie (DCD), tiež známa ako vývojová dyspraxia, je neurologická porucha, objavujúca sa v detstve, ktorá môže mať vplyv na plánovanie a koordináciu pohybov. Problémy s rovnováhou sú jedným z najčastejšie pozorovaných vonkajších prejavov u detí s touto vývojovou poruchou a môžu mať výrazný vplyv na ich každodennú pohybovú činnosť, akou je napríklad chôdza. Cieľ: Cieľom predloženej štúdie bolo porovnať priestorovo-časové parametre chôdze u detí s rizikom DCD, u ktorých boli diagnostikované aj problémy s rovnováhou. Metodika: Účastníkmi štúdie boli deti (n = 28, priemerný vek = 8,6 ± 1,0) zo základných škôl. Test MABC-2 bol použit na vyhodnotenie motorickej úrovne detí a určenie úrovne rovnovážnych schopností. Optické zariadenie Optojump-Next bolo použité na získanie priestorovo-časových parametrov počas chôdze. Získané dáta boli štatisticky spracované za pomoci software IBM SPSS-21. Výsledky: Výsledky ukázali rozdiely medzi deťmi s rizikom DCD a bežnými deťmi v dĺžke kroku (p < 0,001), v dĺžke dvojkroku (p < 0,001), v stojnej fáze (p = 0,007, resp. p = 0,017), v dvojooporovej fáze (p = 0,011, resp. p = 0,032), v jednooporovej fáze (p < 0,001), vo fáze kontaktu (p = 0,021), v záťažovej fáze (p = 0,047), v predšvihovej fáze (p = 0,002), v švihovej fáze (p = 0,015, resp. p = 0,004) a tiež v rýchlosti kroku (p < 0,001). Závery: Na rozdiel od predloženej štúdie väčšina doterajších prác, ktoré sa zameriavajú na problematiku chôdze u detí s rizikom DCD, vychádza len z celkových výsledkov hodnotenia motorickej úrovne detí, pričom priamo nezohľadňuje výsledky úrovne rovnováhy. To môže do značnej miery skresliť dosiahnuté výsledky, pretože nie všetky deti s DCD musia disponovať zároveň problémami s rovnováhou. Pri špecifických úlohách je nutné brať do úvahy nielen celkové skóre jedincov, ale aj výsledné skóre samotných testov, ktoré môžu mať priamy vplyv na vykonávania stanovenej úlohy.

Background: Developmental coordination disorder (DCD), also known as developmental dyspraxia, is a chronic neurological disorder beginning in childhood, that can affect planning of movements and coordination. Balance dysfunction is one of the most common sensorimotor impairments observed among children with DCD, which may have influence on daily living activities, such as walking. Objective: The aim of this study was to compare spatio-temporal parameters of gait between typically development (TD) children and children at risk of DCD, who had also problems with balance and assess the impact of these problems on selected parameters and phases in a gait cycle. Methods: Children (n = 28, Mage = 8.6 ± 1.0 years) were part of this study. The results of MABC-2 were used to classify motor competence level in children and also for a determinantion of the balance level. OptojumpNext was used to collect spatio-temporal parameters related to the gait patterns. The IBM SPSS-21 software was used for statistical analysis. Results: The results showed that children at risk of DCD were different from TD children in the step length (p < .001), in the stride length (p < .001), in the stance phase (p = .007, resp. p = .017), in the double support phase (p = .011, resp. p = .032), in the single support phase (p < .001), in the contact phase (p = .021), in the loading phase (p = .047), in the pre-swing phase (p = .002), in the swing phase (p = .015, resp. p = .004) and in the step speed (p < .001). Conclusion: The majority of previous works, which are focused on walking in children at risk of DCD, are based only on results of the evaluation of the complex motor level of children and they ignore the results of the balance level. This can largely distort conclusions, because not all the children with DCD have balance problems. It is necessary to work with the result of single tests, which are closely connected with the task and not only with the total test score of test batteries, because they may have a big impact on the final result.

• Klíčová slova
• vývojová dyspraxie,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• chůze (způsob) * fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• poruchy motorických dovedností * MeSH
• posturální rovnováha MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH