Spontánne rozprávanie predstavuje základnú formu komunikácie v rámci každodenných interakcií. U pacientov s afáziou dochádza k oslabeniu rôznych aspektov spontánnej produkcie, pričom miera narušenia koreluje so závažnosťou afázie - od ľahkej cez stredne ťažkú až po ťažkú formu. Doposiaľ však chýbajú detailné poznatky o tom, v ktorých konkrétnych oblastiach spontánnej reči sa tieto rozdiely najviac prejavujú v závislosti od stupňa afázie. Cieľom štúdie je preto komplexne zhodnotiť spontánnu produkciu u pacientov s afáziou a interpretovať zistené rozdiely so zreteľom na závažnosť afázie. Spontánna produkcia je analyzovaná prostredníctvom metodiky Analýzy spontánnej reči (ASpoR), rozšírenej o hodnotenie koherencie a informatívnosti, čím sa dosiahlo komplexnejšie posúdenie schopností pacientov. Výskumnú vzorku tvorí 40 osôb s afáziou, rozdelených na pacientov s ľahkým a stredne ťažkým stupňom afázie. Podľa výsledkov existujú signifikantné rozdiely medzi týmito skupinami v parametroch produktivity (počet správne vyjadrených elementárnych textových jednotiek), chybovosti (celkový počet fonologických chýb a chýb v gramatickej zhode), koherencie (globálnej aj lokálnej) a informatívnosti (počet hlavných konceptov a index jadrového lexikónu). Na základe získaných poznatkov možno konštatovať, že komplexné hodnotenie spontánnej reči predstavuje spoľahlivý indikátor závažnosti afázie, najmä v kontexte vybraných parametrov analýzy

Spontaneous language production represents a fundamental form of communication in everyday interactions. In patients with aphasia, various aspects of spontaneous production are weakened, with the degree of impairment correlating with the severity of aphasia - ranging from mild to moderate to severe forms. However, there is still a lack of detailed knowledge regarding which specific areas of spontaneous speech are most affected depending on the degree of aphasia. The aim of this study is to comprehensively evaluate spontaneous production in patients with aphasia and to interpret the observed differences with respect to the severity of aphasia. Spontaneous production is analysed using the methodology of Spontaneous Speech Analysis (ASpoR), expanded with an assessment of coherence and informativeness, achieving a more comprehensive evaluation of the patient's abilities. The research sample consists of 40 individuals with aphasia, divided into two groups of mild and moderate aphasia. According to the results, significant differences exist between these groups in terms of productivity (the number of correctly expressed elementary text units), error rate (total number of phonological errors and grammatical agreement errors), coherence (both global and local), and informativeness (the number of main concepts and the core lexicon index). Based on the findings, it can be concluded that a comprehensive evaluation of spontaneous speech serves as a reliable indicator of aphasia severity,

• MeSH
• Aphasia * diagnosis   therapy   MeSH
• Communication Disorders MeSH
• Humans MeSH
• Speech Production Measurement methods   MeSH
• Speech Disorders MeSH
• Speech Intelligibility MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Publikace je souborem cíleně sestavených cvičení pro obnovení komunikační schopnosti a její využití v reálném životě nejen pro osoby s afázií, ale také pro seniory, pacienty s demencí a osoby s kognitivním deficitem. Zahrnuje trénink porozumění mluvenému i psanému slovu, paměti atd.; Logopedická tréninková cvičení pro dospělé osoby s afázií (narušená schopnost porozumění či produkce řeči a její psané podoby) po cévních mozkových příhodách, úrazech hlavy, nádorech atd.Publikace přináší cíleně sestavená cvičení k tréninku porozumění mluvenému i psanému textu, paměti, nácviku konverzace, vyjadřování se, vybavování si slov a jazykových obratů, ke schopnosti reagovat v každodenních situacích, schopnosti efektivně se vyjádřit nejen pro osoby s afázií, ale také pro seniory, pacienty s demencí a osoby s kognitivním deficitem.

• Keywords
• Sociálně zdravotnický pracovník,
• MeSH
• Aphasia MeSH
• Adult MeSH
• Speech-Language Pathology MeSH
• Cognition Disorders MeSH
• Communication Disorders MeSH
• Speech Disorders MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH

• NML Fields
• logopedie, klinická logopedie

Pracovní sešit a příručka, která se zaměřuje na různá logopedická cvičení k terapii afázie, kognitivní poruch, komunikačních poruch a poruch řeči u dospělých. Určeno široké veřejnosti.; Logopedická tréninková cvičení pro dospělé osoby s afázií (narušená schopnost porozumění či produkce řeči a její psané podoby) po cévních mozkových příhodách, úrazech hlavy, nádorech atd.Publikace přináší cíleně sestavená cvičení k tréninku porozumění mluvenému i psanému textu, paměti, nácviku konverzace, vyjadřování se, vybavování si slov a jazykových obratů, ke schopnosti reagovat v každodenních situacích, schopnosti efektivně se vyjádřit nejen pro osoby s afázií, ale také pro seniory, pacienty s demencí a osoby s kognitivním deficitem.

• MeSH
• Aphasia MeSH
• Adult MeSH
• Speech-Language Pathology MeSH
• Cognition Disorders MeSH
• Communication Disorders MeSH
• Speech Disorders MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Publication type
• Handbook MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• logopedie, klinická logopedie
• NML Publication type
• pracovní sešity

Cieľ: Cieľom výskumu bolo zistiť vzťah medzi mierou afázie a hodnotením vplyvu poruchy reči samotnými pacientmi na ich každodennú komunikáciu, participáciu a emocionálny stav. Súbor a metodika: Sledovaný súbor tvorilo 32 pacientov (z toho 17 žien) s afáziou minimálne 6 mesiacov od vzniku cievnej mozgovej príhody s priemerným vekom 59,9 rokov (smerodajná odchýlka 12,7). Na hodnotenie jazykových deficitov sme použili štandardizovanú jazykovú batériu Diagnostika afázie, alexie a agrafie (DgAAA) a na hodnotenie vplyvu afázie sme použili subjektívny, obrázkový, self-report dotazník, slovenskú adaptáciu Aphasia Impact Questionnaire 21 (AIQ21sk). Výsledky: Nezistili sme štatisticky významný vzťah medzi sumárnym skóre v AIQ21sk a výsledkom celkového hodnotenia jazykových deficitov v teste DgAAA. Výsledky však poukázali na stredne silný signifikantný vzťah medzi dobrým výkonom dosiahnutým v subteste porozumenie reči a nižšími hodnotami vo všetkých doménach AIQ, tj. miernejší negatívny vplyv afázie. Záver: Hodnotenie vplyvu afázie samotnými pacientmi ukázalo, že len stupeň afázie nemá jednoznačný vplyv na ich aktivity, participáciu a emocionálny stav v každodennom živote. Komplexná starostlivosť o pacientov s afáziou preto musí byť okrem terapie zameranej na lingvistické deficity aj na širšie aspekty komunikácie.

Aim: The research aimed to determine the relationship between the severity of aphasia and patients’ self-assessment of the impact of the speech disorder on their daily communication, participation, and emotional state. Sample and methods: The sample consisted of 32 patients with aphasia lasting for at least 6 months following stroke onset, including 17 women, with a mean age of 59.9 years (standard deviation 12.7). We used the standardized language battery Diagnostics of Aphasia, Alexia, and Agraphia (DgAAA) to assess language impairment, and a subjective pictorial self-report questionnaire, the Slovak adaptation of the Aphasia Impact Questionnaire 21 (AIQ21sk), to evaluate the impact of aphasia. Results: We did not find a statistically significant relationship between the total score on AIQ21sk and the result of the total score of language deficits on the DgAAA test. However, the results indicated a moderately strong and significant relationship between good performance on the language comprehension subtest and lower scores across all AIQ domains, reflecting a milder negative impact of aphasia. Conclusion: Patients’ evaluation of the impact of aphasia revealed that the severity of aphasia alone does not significantly affect their activities, participation, or emotional state in daily life. Therefore, comprehensive care for patients with aphasia should address not only therapy targeting linguistic deficits but also broader aspects of communication.

• MeSH
• Aphasia * psychology   rehabilitation   therapy   MeSH
• Stroke complications   MeSH
• Communication Disorders psychology   therapy   MeSH
• Quality of Life MeSH
• Humans MeSH
• Neuropsychological Tests MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Speech Therapy methods   MeSH
• Social Participation MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Součástí psychiatrických onemocnění jsou některé logopedické diagnózy. K jejich pochopení je nezbytné odlišit řeč, jazyk a sociální komunikaci, jejichž deficity jsou zároveň ukazateli dalších duševních poruch. Narušením vývoje jazyka vznikne vývojová porucha jazyka, v zahraničí čím dál více známá pod zkratkou DLD, v ČR pod termínem vývojová dysfázie. Tato porucha náleží k neurovývojovým poruchám (NVP), které jsou charakteristické silným genetickým pozadím, strukturálními abnormitami v mozku a tendencí přetrvávat celoživotně. Protože mezi společné znaky NVP patří i vzájemné překrývání, DLD vytváří komorbidní spojení s ostatními NVP. Přehledový článek upozorňuje na perzistentně sníženou kvalitu života u jedinců s DLD, a tím na závažně vysokou prevalenci typických psychiatrických onemocnění i sociální patologie u této populace. Zároveň analyzuje hlavní příčinu tohoto komorbidního spojení a v diskusi hledá společné řešení. Z toho důvodu je příspěvek určen klinickým logopedům a pedopsychiatrům, aby nové poznatky uplatnili v klinické praxi a společně se zasadili o systémové řešení – změnou vlastního přístupu a osvětou.

Psychiatric diseases include some logopaedic diagnoses. To understand them, it is necessary to distinguish between speech, language and social communication, deficits of which are also indicators of other mental disorders. Disruption of language development results in developmental language disorder, increasingly known abroad under the abbreviation DLD, and in the Czech Republic under the term "developmental dysphasia". This disorder belongs among neurodevelopmental disorders (NDDs), which are characterised by a strong genetic background, structural abnormalities in the brain, and a tendency to persist throughout life. Because common features of NDDs have a mutual overlap, DLD creates a comorbid connection with other NDDs. This review article draws attention to the persistently reduced quality of life in individuals with DLD, and thus to the seriously high prevalence of typical psychiatric diseases and social pathology within this group of people. At the same time, it analyses the main cause of this comorbid connection and looks for a common solution within the discussion. For this reason, the paper is intended for clinical speech-language pathologists and paediatric psychiatrists, so that they can apply new findings in clinical practice and jointly advocate a systemic solution - by changing their own approach and raising public awareness.

• MeSH
• Aphasia MeSH
• Depression etiology   MeSH
• Comorbidity MeSH
• Humans MeSH
• Social Deprivation MeSH
• Anxiety etiology   MeSH
• Language Development Disorders * psychology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

OBJECTIVE: The paper deals with the possibilities of the development and the support of individuals with developmental dysphasia with regard to the legislative framework of the Czech Republic in the field of education and presents the results of a systematic case study of a child patient diagnosed with developmental dysphasia (according to ICD-10; F80.1 and F80.2). CASE REPORT: The study aimed to determine the effect of combined therapy using long-term special educational, rehabilitation and psychological intervention, speech therapy and music therapy on the development of the patient's communication skills. The proband was selected by random, stratified sampling based on pre-determined relevant characteristics (age 6 years i.e., before entering primary school, diagnosed with developmental dysphasia). A 6-year-old child patient participated in the research with the consent of the legal representative. The therapy was focused on special educational care, speech therapy, music therapy and psychological intervention (including psychotherapy). During the hospitalization and post-hospitalization care, there was also the presence of a physiotherapist and an occupational therapist. CONCLUSION: The results of the research point out the need for regular and close multidisciplinary cooperation of an occupational therapist, a physiotherapist, a special educator, a speech therapist, a music therapist and a psychologist when working with patients diagnosed with developmental dysphasia. These professions focus specifically on specific areas of support with a focus on cognitive, phatic and motor functions with the support of social adaptability.

• MeSH
• Aphasia * MeSH
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Education, Special * MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Case Reports MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• MeSH
• Aphasia * diagnosis   etiology   classification   pathology   MeSH
• Diagnostic Techniques, Neurological MeSH
• Humans MeSH
• Neuropsychological Tests MeSH
• Speech Perception MeSH
• Speech Disorders diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Writing MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Objectives. The Social Responsiveness Scale (SRS) and the Empathizing/Systemizing Quotient (EQ/SQ) scale are both used for the assessment of individuals with autism spectrum disorder (ASD). This study aimed to investigate the use of both scales to assess another neurodevelopmental disorder, namely developmental dysphasia (DD). Additionally, we examined differences in social, empathetic, and systemizing characteristics between ASD and DD groups. Sample and settings. The authors examined 103 children with (1) ASD (n = 30, mean age 8.4 ± 2.6 years), (2) DD (n = 35, mean age 8.9 ± 2.3 years), and (3) healthy control children (HC; n = 38, mean age 9.2 ± 1.6 years) using the SRS and EQ/SQ assessments. Subjects with additional psychiatric diagnoses, e.g., intellectual disabilities and/or genetic syndromes, were excluded from the study. Statistical analysis. Descriptive statistics, one-way ANOVA, chi-square test, and Kruskal-Wallis test with the Bonferroni correction were used. Hypotheses. The null hypothesis was that there are no significant differences between the ASD, DD and HC subgroups on the Social Responsiveness Scale and on the Empathizing/Systemizing Quotients. Results. There were statistically significant differences on the SRS between the ASD, DD, and HC groups (97.0 vs. 52.0 vs. 29.0, p<0.001). Differences in EQ scores were also significant between the groups in total (17.0 vs. 30.0 vs. 35.0, p<0.001); however, post-hoc tests did not confirm a significant difference between the DD and HC groups. There were no statistically significant differences on the SQ score between the groups. Limitations. The gender imbalance of our subgroups and the relatively small sample size of our study were the main limitations of our study.

Pathogenic sequence variant in the GNAI1 gene were recently introduced as a cause of novel syndrome with a manifestation of variable developmental delay and autistic features. In our study, we report a case of monozygotic twins with severe intellectual disability and motor delay and developmental dysphasia. Both probands and their parents were examined using multi-step molecular diagnostic algorithm including whole-exome sequencing (WES), resulting in the identification of a novel, de novo pathogenic sequence variant in the GNAI1 gene, NM_002069.6:c.815 A>G, p.(Asp272Gly) in probands. Using WES we also verified the microarray findings of a familial 8q24.23q24.3 duplication and heterozygous 5q13.2 deletion, not associated with clinical symptoms in probands. Our results confirmed the role of the GNAI1 gene in the pathogenesis of syndromic neurodevelopmental disorders. They support trio- or quatro-based WES as a suitable molecular diagnostics method for the simultaneous detection of clinically relevant sequence variants and CNVs in individuals with neurodevelopmental disorders and rare diseases.

• MeSH
• Heterozygote MeSH
• Humans MeSH
• Intellectual Disability * diagnosis   genetics   MeSH
• Neurodevelopmental Disorders * genetics   MeSH
• Exome Sequencing MeSH
• DNA Copy Number Variations MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Case Reports MeSH

Facilitačně systémová terapie je uceleným terapeutickým systémem, vycházejícím z metodologické báze Lurijovy neuropsychologické školy, opírající se o Lurijovu představu fungování mozku, vychází z jeho odkazu i z díla mnoha jeho kolegů i následovníků. Je zároveň souborem postupů a metod reflektujícím potřeby současné české (a s mírnou jazykovou modifikací) i slovenské klinické logopedické afaziologické praxe. Vycházíme z přesvědčení, že v soudobé praxi je již všeobecně známo velké množství užitečných metod a pomůcek, které mohou pomoci v překonávání potíží plynoucích z fatických a kognitivních poruch, ale terapeutům v klinické logopedické či neuropsychologické praxi chybí jasné zdůvodnění, kdy a jak které terapeutické metody a pomůcky použít, jak důsledně kauzálně zdůvodnit použití konkrétní metody či přístupu v dané etapě vývoje fatické poruchy či naopak odmítnout určitou metodu v určitém čase pro její možný negativní vliv na reedukaci fatických a kognitivních funkcí. Zdůrazňujeme význam praktického výcviku v diagnostice a terapii z lurijovských pozic, a především nutnost tréninku tzv. soft skills, jež jsou další nezbytnou podmínkou zvyšování efektivity terapeutického procesu.

Facilitation-systemic Therapy is a comprehensive therapeutic system, founded on the methodological basis of Luria's neuropsychological school. It is based on Luria's idea of brain functioning, and on his legacy and the work of many of his colleagues and followers. Facilitation-systemic Therapy is also a set of procedures and methods reflecting the needs of contemporary Czech and (with a slight linguistic modification) Slovakian clinical speech therapy aphasiological practice. It is based on the belief that, in contemporary practice, there is already a widely known number of useful methods and aids that can help in overcoming the difficulties arising from fatal and cognitive disorders, but therapists in clinical Speech Therapy or neuropsychological practice lack a clear justification of when and how to use certain therapeutic methods and aids, how to consistently causally justify the use of a particular method or approach at a given stage of development of a phatic disorder or, conversely, how to reject a certain method at a certain time because of its possible negative effect on the re-education of phatic and cognitive functions. We emphasise the importance of practical training in diagnostics and therapy from Luria ́s positions and, above all, the need to train what are called the "soft skills", which are another necessary condition for increasing the effectiveness of the therapeutic process.

• Keywords
• facilitačně systémová terapie,
• MeSH
• Aphasia * diagnosis   therapy   MeSH
• Agnosia diagnosis   therapy   MeSH
• Apraxias diagnosis   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH