Cíl práce: Zmapování aktuální literatury týkající se anatomie a biomechanických vlastností Cíl práce: Zmapování aktuální literatury týkající se anatomie a biomechanických vlastností musculi levatores ani. Popis rizikových faktorů vedoucích k jejich poranění a možnosti zobrazení svalového komplexu (ultrazvuk, magnetická rezonance a 3D modely). Typ článku: Přehledový článek. Pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku p.o., GONA s.r.o., ÚPMD Praha. Metodika: Analýza článků zabývajících se problematikou pánevního dna od roku 2003 do současnosti. Výsledky: Musculus levator ani (MLA) má spletitou strukturu složenou převážně z příčně pruhovaných svalů. Minoritně jsou zastoupena i vlákna hladké svaloviny. Jednotlivé svaly komplexu MLA spolu svírají různé úhly. Inervaci svalových vláken zajišťují somatické i viscerální nervy. Během porodu dochází k více než trojnásobnému protažení svalových vláken MLA. Ke stejnému protažení svalu je při opakování zátěže nutné použít menší sílu. Ze studií magnetických rezonancí jsou popsány dva typy poranění MLA. Na poranění je nejnáchylnější částí komplexu MLA označovaná jako musculus pubovisceralis (PVM). PVM má tři místa inzerce. Nejnáchylnější k poranění je jeho mediální část, které se ve formě enthesy upíná ke stydké kosti. Z experimentálních simulací průběhu porodu bylo zjištěno, že na tuto část svalu působí tlaky téměř 36MPa. Závěr: MLA je složitý sval. Z etických důvodů nemáme a patrně ani nebudeme mít informace o tom, jak se strukturálně a elasticky liší lidský sval, který při porodu utrpěl poranění, od svalu, který poranění při porodu neutrpěl. Slibné se zdají být počítačové simulace průběhu porodu. Ty by nám mohly dát v budoucnu odpověď na otázku, jak velké je riziko poranění u ženy se známým typem pánve v konkrétním věku a při známém hmotnostním odhadu plodu.

Objective: The aim of the rewiew is to provide complex new informations about anatomy and biomechanics features of the musculus levator ani. Described are risk factors leading to it´s injury and options of imaging the muscle complex (ultrasound, magnetic imaging resonance and 3D modeling). Design: Review. Settings: Departement of Obstetrics and Gynaecology, Hospital in Frýdek-Místek, GONA Co. Ltd , Institute for Mother and Child Prague. Results: Musculus levator ani (MLA) has a complex structure composed mainly of striated muscles. Minority of smooth muscle fibres are also found. Particular parts of the MLA hold together different angles. Inervation is provided through somatic and visceral nerve fibres. During delivery, more there three times stretching of the muscle was observed. Less strenght is needed do the same stretching of the muscle in repeating stress situations. In the MRI studies, two types of injury of the MLA, were found. Predisponed to the injury is medial part of the MLA known as pubovisceral muscle (PVM). PVM has three insertions. The most fragile is it´s medial insertion to the pubic bone described as enthesis. During experimental delivery studies was found, that the pressure in this part of the muscle reach almost 36MPa. Conclusion: MLA is a difficult muscle. Because of the ethical reasons we don´t have, and probably never will have informations, how structuraly and elasticaly differs muscle, that was damaged during the delivery, compared to muscle without any damage. Promising are computer delivery simulations. In future, they would give us an answer, how risky is vaginal delivery in concrete expectant mother.

• Klíčová slova
• musculus levator ani,
• MeSH
• biomechanika MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno * anatomie a histologie   zranění   MeSH
• porod MeSH
• příčně pruhované svaly * anatomie a histologie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• anální kanál anatomie a histologie   krevní zásobení   MeSH
• arterie anatomie a histologie   MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• svaly anatomie a histologie   krevní zásobení   MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH

• MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• nemoci rekta chirurgie   MeSH
• svaly transplantace   MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH

• MeSH
• anální kanál anatomie a histologie   embryologie   růst a vývoj   MeSH

Cíl: Srovnat incidenci avulzního poranění m. levator ani (MLA) u žen po prvním vaginálním porodu po předchozím císařském řezu (VBAC) a u prvorodiček. Typ studie: Observační studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Plzeň. Metodika: Do studie byly zahrnuty všechny druhorodičky po termínovém VBAC, které porodily mezi roky 2012 a 2016. Ženy po opakovaném VBAC, po předčasnému porodu a po porodu mrtvého plodu byly vyřazeny. Z náhodně vybraných prvorodiček byla vytvořena kontrolní skupina. Všechny ženy byly pozvány k vyšetření 4D transperineálním ultrazvukem. V případě jejich souhlasu jim byl nasnímán 4D volum pánevního dna při kontrakci a při Valsalvově manévru. Ten byl následně off-line zhodnocen k vyšetření avulze MLA a plochy urogenitálního hiátu. Byla zaznamenána lateralita případného avulzního poranění. Obě skupiny byly mezi sebou porovnány pomocí χ2 testu a Wilcoxonova two-sample testu, hodnota p < 0,05 byla stanovena jako statisticky významná. Výsledky: V daném časovém období vaginálně porodilo a vstupní kritéria splnilo celkem 255 žen po císařském řezu. Všechny z nich byly kontaktovány, k vyšetření se dostavilo 98 žen. Hlavním důvodem pro neúčast ve studii bylo další těhotenství a porod po VBAC. Kontrolní skupinu prvorodiček tvořilo 69 žen. Kromě věku rodiček v době porodu (32,7 vs. 30 roků, p < 0,05) nebyl zaznamenán žádný statisticky významný rozdíl v charakteristice obou skupin. Rozdíl v četnosti avulzního poranění i balooningu ani v jedné z obou skupin nedosáhl statistické významnosti. Změna plochy urogenitálního hiátu při Valsalvově manévru a v klidu byla pro obě skupiny rodiček srovnatelná. Závěr: Ženy s císařským řezem v anamnéze rodící poprvé vaginálně nemají zvýšené riziko avulzního poranění MLA proti prvorodičkám.

Objective: The aim of the study was to assess the risk of levator ani avulsion in vaginal birth after cesarean section (VBAC). Design: Observational cohort study. Settings: Department of Gynecology and Obstetrics, Medical Faculty, Charles University and University Hospital Pilsen. Methodology: In this observational study we included every secundiparous woman after her first VBAC at term from 2012 till 2016 at our tertiary center. Women after repeated VBAC, delivering preterm or women after stillbirth were excluded. In addition, we enrolled random primiparous women as a control group. The women were invited for a 4D pelvic floor ultrasound for acquisition of a 4D volume of their pelvic floor at rest and during Valsalva. The levator avulsion was diagnosed off-line from the volumes of the pelvic floor during contraction, area of the urogenital hiatus was measured at rest and Valsalva. The laterality of the avulsion was additionally noted. The cohorts were then compared using Chi-square test and Wilcoxon two-sample test according to the distribution of normality, p-value < 0.05 was considered statistically significant. Results: Total of 255 women after VBAC in the study period were enrolled in the study based on the inclusion and exclusion criteria. All of them were contacted, 98 (38.4%) came for the examination. The main reason for additional exclusion was another pregnancy or delivery and lack of interest in the study. In addition, 69 random women after first vaginal delivery were examined as a control group. No statistically significant differences in group characteristics apart from the age at the time of birth (32.7 vs. 30.0 years, p < 0.05) were found between VBAC and the Controls. The difference in levator avulsion and ballooning rate did not reach statistical significance. The variance of area of the urogenital hiatus in rest and during Valsalva was similar in both groups. Conclusion: VBAC is not associated with an increased risk of levator ani avulsion compared to primaparous women.

• Klíčová slova
• musculus levator ani, avulzní poranění,
• MeSH
• císařský řez MeSH
• komplikace porodu * MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno zranění   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Avulzní poranění patří mezi hlavní etiologické faktory související se sestupem všech tří kompartmentů pochvy a je propojením mezi porodem a defektem pánevního dna. Avulze levátoru zvyšuje tedy riziko prolapsu podle některých prací až dvojnásobně (RR = 1,9). Většina tohoto rizika se týká převážně předního a středního kompartmentu. Při retrospektivním hodnocení žen, které podstoupily vaginální rekonstrukční výkon bez použití implantátů mělo 29 % symptomy recidivy prolapsu při klinickém hodnocení, resp. 41 % recidivující cystokélu (II. stupně a více) při ultrazvukovém vyšetření. V této skupině s recidivou bylo zjištěno u 85 % žen avulzní poranění levátoru. Relativní riziko recidivy prolapsu u žen s defektem levátoru a operovaných klasickou technikou je čtyřnásobné oproti ženám bez defektu. Avulzní poranění levátoru patří mezi hlavní etiologické a rizikové faktory podílejících se prolapsu dělohy a pochvy jako následek porodního traumatu. Toto poranění také zvyšuje riziko recidivy prolapsu u žen, které jsou operovány klasickou technikou.

Levator ani avulsion injury is one of the main factors associated with vaginal prolapse of all compartments. Levator avulsion is the main link between vaginal delivery and subsequent vaginal prolapse – cause and sequel. The risk for prolapse is doubled in women with levator injury (RR = 1,9). The risk for prolapse is mainly expressed for anterior and central compartment. In retrospective analysis of women after vaginal repair without use of implants the recurrence rate was 29%. In subanalysis of only of women with recurrence the avulsion injury was detected in 85%. The risk of recurrence of prolapse after native tissue repair is four times higher if the avulsion is present to those where not. Levator avulsion injury is main etiological and risk factor associated with uterine and vaginal prolapse as the sequel of delivery trauma. This injury also increases significantly the risk of prolapse recurrence after native tissue vaginal repair.

• Klíčová slova
• avulzní poranění, 4D ultrazvuk, vaginální prolaps, levator ani,
• MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• inkontinence moči etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno patofyziologie   ultrasonografie   zranění   MeSH
• prolaps dělohy etiologie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů etiologie   patofyziologie   ultrasonografie   MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vedení porodu škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Cílem této multicentrické observační kohortové studie bylo objasnit vliv indikace císařského řezu (SC – cesarean section) na riziko vzniku avulze levátoru (MLA – musculus levator ani) při následném vaginálním porodu. Metodika: Do studie byly zařazeny ženy, které porodily poprvé vaginálně po předchozím císařském řezu (VBAC – vaginal birth after cesarean section) v období 2012–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF UK a FN v Plzni a na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Rodičky byly rozděleny do dvou skupin – po elektivním a akutním císařském řezu – a následně vyšetřeny pomocí 4D transperineálního ultrazvuku. Z 66 nasnímaných volumů pánevního dna byla offline vyhodnocena přítomnost avulzního poranění a velikost urogenitálního hiátu. Data byla statisticky zhodnocena. Výsledky: V obou centrech porodilo celkem 356 žen po předchozím SC. Ultrazvukové vyšetření podstoupilo 152 z nich (42,7 %), kompletní data byla dostupná u 141 rodiček. Po akutním SC bylo 80 žen, 61 žen po elektivním SC. Incidence avulzního poranění byla vyšší ve skupině rodiček po elektivním SC, avšak bez průkazu statistické významnosti (26,3 vs. 41 %, p = 0,0645). Při vyšetření urogenitálního hiátu a přítomnosti ballooningu nebyl prokázán signifikantní rozdíl. Závěr: VBAC je asociován se signifikantně vyšší incidencí avulzního poranění MLA ve srovnání s prvním vaginálním porodem. Zdá se, že riziko avulze MLA nezávisí na průběhu porodu před předchozím císařským řezem. K potvrzení výsledků bude jistě třeba studií s větší kohortou pacientek.

Objective: The aim of this multicentric observational study was to explore the impact of the timing of cesarean section (SC) on levator (MLA – levator ani musle) avulsion at the first subsequent vaginal birth. Methods: All women after term vaginal birth following a cesarean section (VBAC) for their second delivery at the Departments of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital in Pilsen and the 1st Faculty of Medicine, Charles University and General Hospital in Prague, between 2012 and 2016 were identified. Hospital database and surgical notes were used to collect basic characteristics of the patients including the indication and course of their previous delivery. These women were divided into two groups according to indication of prior SC in the previous delivery to women with elective SC and acute SC. All participants were invited for a 4D pelvic floor ultrasound to assess levator trauma. Levator avulsion and the levator hiatus area were assessed off-line from the stored pelvic floor volumes. Data were statistically assessed. Results: A total of 356 women had a VBAC for their second delivery during the study period. Of these, 152 (42.7%) attended the ultrasound examination and full data were available for 141 women for statistical analyses. These were further divided into 80 women after acute SC and 61 women after elective SC. The levator avulsion rate was higher in the elective SC subgroup, but the difference was not significant (26.3 vs. 41.0%, P = 0.0645). No statistical differences in urogenital hiatus enlargement and ballooning were observed. Conclusion: VBAC is associated with a significantly higher rate of levator ani avulsion compared to the first vaginal birth in nulliparous women. However, it seems that risk of levator ani avulsion doesn’t depend on the timing of SC in previous labor. More studies are needed to confirm the results of this pilot study.

• Klíčová slova
• avulzní poranění, musculus levator ani,
• MeSH
• císařský řez MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace porodu etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• vaginální porod po císařském řezu * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Srovnání výskytu a typu avulzního poranění svalů pánevního dna u primipar po spontánním vaginálním porodu a po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Pracoviště: Porodnicko–gynekologická klinika FN Ostrava. Metodika: Do studie byly zařazeny primipary 6–12 měsíců po spontánním vaginálním porodu (skupina A,n = 52 ) nebo po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru (skupina B, n = 51). Porodnická data byla získána z nemocniční databáze. Obě sledované skupiny žen podstoupily translabiální 3D ultrazvukové vyšetření dvěma sonografisty. V jeho průběhu byla hodnocena vzdálenost od středu močové trubice k úponům musculus puborectalis levatoris ani – levator urethra gap [6]. Vzdálenost delší než 25 mm jsme považovali za hranici avulzního poranění [6, 20]. Mezi dalšími hodnocenými parametry ve vztahu k avulzi byl věk matky, BMI, aplikace epidurální analgezie, provedení epiziotomie, délka I. i II. doby porodní a hmotnost plodu. Výsledky: Avulze musculus levator ani (MLA) byla diagnostikována celkem u 10 žen, unilaterální v osmi případech, bilaterální ve dvou případech. Ve skupině A (po spontánním porodu) jsme zaznamenali avulzní poranění u 7,7 % žen, ve skupině B (užití vakuum-extraktoru) u 11,8 % případů. Užití vakuumextraktoru tak není statisticky významným rizkovým faktorem pro avulzi MLA. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami A a B jsme však zaznamenali v hodnotách BMI, v délce II. doby porodní a v provedení epiziotomie (tab. 1). Závěr: Nezaznamenali jsme statisticky významný rozdíl v hodnocení rizika avulzního poranění mezi ženami rodícími spontánně nebo ženami rodícími s pomocí vakuumextraktoru (tab. 1). Na rozdíl od klešťového porodu tak není vakuumextrakce rizikovým faktorem vzniku avulze.

Objective: To draw a comparison between spontaneous vaginal delivery and vacuum-assisted vaginal delivery in relation to the incidence and the type of levator ani avulsion in primiparas. Design: Retrospective observational study. Settimg: Department of Obstetrics and Gynaecology, University Hospital of Ostrava. Methodology: In the study, the primiparas who were from 6 to 12 months after spontaneous vaginal delivery (group A, n = 52) or after childbirth with vacuum extraction (group B, n = 51) underwent translabial 3D ultrasound. The obstetric data had been obtained from the hospital database. Translabial 3D ultrasound examination were performed by two sonographists. The monitored parameter was the distance between urethra and fibres of musculus levator ani – levator urethra gap [6]. The distance longer than 25 mm was considered an avulsion injury [6, 22]. Other parameters assessed in relation to the avulsion were: women´s age, BMI, epidural analgesia, episiotomy performance, the length of the first and the second stages of labour, and fetal weight. Results: Musculus levator ani avulsion was diagnosed in 10 women – unilateral in 8 cases and bilateral in 2 cases. In group A, women after spontaneous birth, we noticed avulsion injury in 7.7% of cases, whereas in group B, women after vacuum extraction, we recorded avulsion injury in 11.8% of cases. Thus the use of vacuum extraction is not statistically significant risk factor for avulsion musculus levator ani. Statistically significant difference in comparison group A and B was recorded in BMI, the length of the second stages of labour and episiotomy performance. Conclusion: We did not prove a statistically significant connection between avulsion injury and delivery with the use of vacuum extraction in comparison to avulsion injury incidence in uncomplicated vaginal delivery group (tab. 1). Vacuum extraction does not appear as a risk factor for avulsion in contrast to forceps delivery.

• Klíčová slova
• avulzní poranění, musculus levator ani,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• druhá doba porodní MeSH
• epidurální analgezie MeSH
• epiziotomie MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kosterní svaly anatomie a histologie   ultrasonografie   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno * anatomie a histologie   ultrasonografie   zranění   MeSH
• plod anatomie a histologie   MeSH
• porod MeSH
• první doba porodní MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• vakuová extrakce porodnická * statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Až polovina žen ve věku vyšším než 50 let může podle epidemiologických studií trpět sestupem pánevních orgánů. Celkem 11 % žen během svého života podstoupí rekonstrukční operaci pánevního dna. Po provedení klasické rekonstrukční operace pánevního dna mají ženy přibližně 29% riziko recidivy sestupu poševních stěn s nutností provedení další operace do 4 let. Snaha snížit riziko recidivy vedla k vývoji operačních postupů s použitím syntetických a biologických implantátů. Cílem naší retrospektivní studie je zhodnocení bezpečnosti a úspěšnosti vysoké zadní plastiky podložené síťkou Vypro II (polyglactin 910-polypropylene) při řešení sestupu zadní poševní stěny. Typ práce: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK v Praze. Metodika: Při klasicky provedené vysoké zadní plastice byla pod suturou levátorů vložena síťka Vypro II (Ethicon, Somerville, NJ, USA). Do retrospektivní studie bylo zařazeno 28 pacientek, které byly operované mezi březnem 2003 a listopadem 2005. Všechny pacientky byly sledovány ve specializované urogynekologické ambulanci, kde bylo provedeno před operací urodynamické, ultrazvukové a gynekologické vyšetření. Celkem 78,5 % pacientek (n=22) bylo po hysterektomii, 57 % pacientek (n=16) bylo již operováno pro sestup poševních stěn nebo pro stresovou inkontinenci. U 7 % pacientek byla současně provedena vaginální hysterektomie, u 50 % přední plastika, u 21,4 % přední plastika + Vypro II síťka, u 7 % TVT, u 7 % TVT O a u 32 % vaginaefixatio sacrospinalis podle Amreicha- Richtera. Míra sestupu byla kvantifikována podle ICS POP-Q systému. Všechny ženy měly sestup zadního kompartmentu druhého až čtvrtého stupně. Z toho 39,2 % pacientek (n=11) mělo sestup II. stupně, 50 % pacientek (n=14) mělo sestup III. stupně a 10,7 % pacientek (n= 3) mělo sestup IV. stupně. Pacientky byly poučeny, aby se dostavily ke kontrole při obtížích, jinak 2 měsíce po operaci, pak jednou ročně. Průměrná doba sledování je 26,2 měsíce (2–58), přičemž 71 % pacientek (n=20) mělo follow-up delší než 24 měsíců. Výsledky: Průměrný věk pacientek v souboru je 63,7 let (46-83), průměrná parita 2,1 (1-3) a průměrný BMI 30,34 kg/m2 (25-42). Vážné komplikace, jako protruze síťky do rekta či tvorba rektovaginální píštěle, se v průběhu či v časném pooperačním období nevyskytly. Incidence recidivy sestupu zadní stěny byla 10,7 % a incidence vaginální protruze síťky byla 10,7 %. Protruze síťky do pochvy byla u 2 pacientek úspěšně řešena lokální terapií. U jedné pacientky byla nutná reoperace a exstirpace síťky. Závěr: Vysoká zadní plastika s plikací levátorů a s použitím síťky Vypro II je spojena s častějšími pooperačními komplikacemi, i když léčebný efekt je poměrně dobrý.

Objective: Pelvic organ prolapse affect 50% of parous women over 50 years of age. The lifetime risk of undergoing a single operation for prolapse or incontinence by age 80 is 11.1%. Recurrence rates for classical prolapse surgery are as high as 30%. For this reason various graft materials have been proposed to improve the long-term surgical outcomes. The aim of our study was to investigate the safety and efficacy of posterior colporrhaphy incorporating Vypro II (polyglactin 910-polypropylene) mesh in the treatment of posterior vaginal wall prolapse. Design: Retrospective study. Setting: Gynaecological and Obstetric Clinic, First Medical Faculty of Charles University and General University Hospital, Prague. Methods: Standard posterior colporrhaphy was performed with levator ani muscles plication. Vypro II (Ethicon, Somerville, NJ, USA) is a type III macroporous mixed fibre lightweight mesh composed of 50% absorbable multifilamentous polyglactin 910 and of 50% non-absorbable multifilamentous polypropylene fibres. This operation was performed in 28 women between March 2003 and November 2005. All patients underwent before surgery, urodynamics, ultrasound and physical examination. 22 women (78.5%) had a previous hysterectomy, 16 women (57%) had previous pelvic surgery for prolapse and/or urinary incontinence. Concomitant surgeries performed included vaginal hysterectomy 7% (n=2), anterior colporrhaphy 50% (n=14), anterior colporrhaphy with Vypro II mesh 21.4% (n=6), TVT 7% (n=2), TVT O 7% (n=2), sacrospinous vaginal vault suspension 32% (n=9). The pelvic organ prolapse was staged in ICS POP-Q system. All women had stage II-IV symptomatic prolapse of the posterior compartment (11 patients 39.2% with stage II, 14 patients 50% with stage III and 3 patients 10.7% with stage IV). All patients were examined always in case of complications and were invited to follow-up 2 months after surgery and once a year. The mean follow-up was 26.2 months (range 2-58), whereas 71% of pacients had a follow up longer then 24 months. Results: Pacients mean age was 63.7 years (range 46-83), mean parity 2.1 (1-3) and mean BMI 30.34 kg/m2 (25-42). There were no operative or early postoperative complications like bowel erosion or rectovaginal fistula. The incidence of rectocele recurrence was 10.7 %: 1 case of stage II rectocele and 2 cases of stage III rectocele. The incidence of mesh vaginal erosion was 10.7%. Two cases were resolved by repeated excision in office and by local estrogen and local antimicrobial therapy. The third case required reoperation and mesh exstirpation. Conclusion: Posterior colporrhaphy with levator ani muscles plication and incorporating a Vypro II mesh

• Klíčová slova
• zadní plastika, Vypro II, protruze síťky,
• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno chirurgie   MeSH
• perineum chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• protézy a implantáty klasifikace   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• uterus chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

OBJECTIVE: We compared the incidence and type of levator ani avulsion diagnosed by translabial ultrasound evaluation in primiparous women six months after vacuum-assisted or spontaneous vaginal delivery. MATERIAL AND METHODS: This retrospective observational study was performed between January 2011 and December 2013. Primiparous women six months after vacuum-assisted vaginal delivery and after spontaneous vaginal delivery underwent translabial ultrasound evaluation. The distance between the urethra and fibers of the musculus levator ani puborectalis (levator-urethra gap) was measured. A levator-urethra gap >25 mm was considered a musculus levator ani avulsion. RESULTS: In total, 184 women participated in the study. Among them, 92 had vacuum extraction and 92 had uncomplicated spontaneous delivery. A longer levator-urethra gap on both sides of the pubic bone was found in women after vacuum-assisted vaginal delivery (p < 0.0001 for both sides). Musculus levator ani avulsion was identified in 20 women (unilateral in 16 cases and bilateral in four cases). No difference in an incidence of musculus levator ani avulsion was identified in women after vacuum-assisted vaginal delivery [11/92 (12%)] compared to spontaneous delivery [9/92 (10%); p = 0.81]. CONCLUSION: Vacuum-assisted vaginal delivery in primiparous women is associated with a longer levator-urethra gap but not with a higher frequency of avulsion of the musculus levator ani.

• MeSH
• dospělí MeSH
• epiziotomie MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění dna pánevního epidemiologie   MeSH
• pánevní dno zranění   MeSH
• parita MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie MeSH
• uretra MeSH
• vakuová extrakce porodnická škodlivé účinky   MeSH
• vedení porodu MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH