Kognitivní dysfunkce se vyskytuje napříč různými diagnózami. Nejvíce byla zkoumána u demencí, schizofrenií a depresí. Kognitivní dysfunkce má řadu komponent, z nichž narušení paměti patří k nejvýznamnějším. Dynamika a ovlivnitelnost poruch paměti se liší. Z terapeutických možností se nabízí atypická antipsychotika (nejvíce studována u schizofrenie), zásah na některých typech serotoninových receptorů, cholinergní (nejvíce propracována u demence), noradrenergní a glutamátergní potenciace. V klinické praxi se používají další, ne zcela ověřené farmakoterapeutické přístupy např. antioxydancia, nootropika, vasodilantacia. Perspektivní se jeví tzv. „cognitive enhancers“. Z nefarmakologických přístupů by mohla být nadějná rTMS. Zkoumání společných rysů a rozdílů kognitivní dysfunkce u jednotlivých poruch přispěje k poznání jejich patogeneze a lepším terapeutickým přístupům.

Cognitive impairment is common in many neuropsychiatric illnesses but most in dementia, schizophrenia and depression. The cognitive dysfunction has several components, the memory impairment is one of the most important. In individual disorders the course and treatment responsiveness of memory impairment is different. Current treatments of cognitive impairment include atypical antipsychotics (mostly studied in schizophrenia), serotonin receptor drugs, cholinergic (especially in dementia), noradrenergic and glutamatergic drugs. In clinical practice some others, not evidence based treatments are used, for example antioxidans, nootropics, vasodilatans. The so-called cognitive enhancers seem to be promising. Out of nonpharmacological approaches the transcranial magnetic stimulation seems to be hopeful. Studying common features and differences of cognitive impairment in individual illnesses may contribute to the better understanding of pathogenesis and treatment.

• MeSH
• agonisté adrenergních alfa-receptorů terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika MeSH
• cholinesterasové inhibitory terapeutické užití   MeSH
• kognitivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• poruchy paměti farmakoterapie   MeSH
• receptory N-methyl-D-aspartátu účinky léků   MeSH
• receptory serotoninové účinky léků   MeSH
• schizofrenie komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl Cílem předkládané práce je zjistit, jakým způsobem je postižena prostorová paměť u pacientů s Alzheimerovou chorobou a zda je postižena i u pacientů s Mírnou kognitivní poruchou. Je zde srovnáván kvalitativní charakter tohoto postiže¬ ní. Soubor a metodika. Vyšetřili jsme prostorovou paměť u 15 dobrovolníků a 42 pacientů, kteří byh vyšetřeni standardním protokolem a rozděleni podle klinických kritérií a výsledku neuropsychologického vyšetření do čtyř skupin: Alzheimerova choroba (ACH), Subjektivní poruchy paměti (SPP), neamnestická Mírná kognitivní porucha (naMCI) a amnestická Mírná kognitivní porucha (aMCI). Prostorová kognice byla vyšetřena Testem skrytého cíle (HGT), který srovnává deficit prostorové paměti ve dvou rozdílných složkách - egocentrické a alocentrické. Reálná verze testu byla prováděna v experimentálním stanu Blue Velvet Arena (BVA) a virtuální verze, která je mapovou analogií reálné verze, byla prováděna na osobním počítači (PC). Výsledky. U pacientů s ACH jsme zjistili v reálné i virtuální verzi testu poruchu v egocentrické a alocentrické složce prostorové paměti (p<0,01). U pacientů s aMCI bylo v obou verzích testu přítomno kvalita¬ tivné stejné, jen kvantitativně méně vyjádřené postižení v egocentrické (p<0,01) a alocentrické (p<0,05) složce prostorové paměti. Pacienti s naMCI selhávali v přechodu z egocentrické na alocentrickou fázi ve virtuální verzi testu (p<0,05). Pacienti se SPP nebyli postiženi ani v jedné ze složek prostorové paměti. Závěry. Vyšetření prostorové kognice může být podkladem pro klasifikaci pacientů do skupin: ACH, aMCI, naMCI a SPP. Prokázali jsme, že v případě ACH a aMCI se jedná o kontinuum kvantitativně různě vyjádřeného deficitu stejné kvality.

Objective. The aim was to investigate the pattern of spatial memory impairment in patients with Alzheimer's disease, and to find whether or not the spatial memory is impaired in patients with Mild Cognitive Impairment. The qualitative and quantitative characters of impairment were compared. Subjects and Methods. Spatial memory was examined in 15 healthy volunteers and 42 patients, who had undergone a standard diagnostic procedure. These patients were subsequently classified according to clinical criteria and neuropsychological testing into four groups: Alzheimer's disease (AD), Subjective memory complaints (SMC), nonamnestic Mild Cognitive Impairment (naMCI) and amnestie Mild Cognitive Impairment (aMCI). The Hidden Goal Task test was used to examine spatial memory. This test compares two types of spatial memory - egocentric and allocentric. A real version of the test was performed in an experimental tent Blue Velvet Arena (BVA), while a virtual version, which is the map analogy of the real version, was carried out on a personal computer (PC). Results. There was found an impairment in both egocentric and allocentric spatial memory (p<0.01) in patients with AD in the real as well as virtual versions of the test. Qualitatively similar, but quantitatively less profound impairment in egocentric (p<0.01) and allocentric (p<0.05) parts of spatial memory in both versions of the test was presented in patients with aMCI. Patients with naMCI were impaired in the transition from egocentric to allocentric virtual phase of the test (p<0.05). Subjects with SMC were not impaired in any part of spatial memory. Conclusions. The spatial memory examination can be used as the basis for patients' classification into the following groups: AD, aMCI, naMCI a SMC. Our experiments have proved that in the case of AD and aMCI it is a continuity of the same quality impairment but with quantitatively different expression.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy paměti diagnóza   MeSH
• prostorové chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bulbus olfactorius MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• poruchy paměti MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH

Schizofrenie je spojena s poškozením kognitivních funkcí, zejména pak s narušenou pozorností, pamětí a výkonovými funkcemi. I když Kraepelin či Bleuler se domnívali, že paměť u schizofrenie není výrazněji postižena, poslední studie svědčí o opaku. Není však zcela jasné, jaké funkce paměti jsou přesně u schizofrenie narušeny. Bylo zjištěno, že vybavování informací z dlouhodobé deklarativní paměti je u nemocných se schizofrenií narušeno více než vybavování informací z deklarativní paměti krátkodobé. Také se zdá, že ukládání do paměti „encoding“ je narušeno více než funkce vybavování „recall“ či znovu poznávání „recognition“. Jiní autoři ale na základě výsledků mnoha paměťových testů došli k závěru, že schizofrenie má deficitní všechny funkce paměti. Vzhledem k rozsahu poruchy se zdá být paměťový deficit spíše generalizovaný než diferencovaný a nelze jej vysvětlit pouhou narušenou soustředivostí.

Schizophrenia is connected with the defect of the cognitive functions. Besides the defect of power functions and attention it is especially memory that is defected. Though it is not clear enough, what functions of memory are exactly disrupted. It was found out, that recall of information from long-term declarative memory is in schizophrenia more defected then to recall of information from short-term declarative memory. It also seems, that saving information to the memory „ encoding“ is disrupted much more then the fuctions of bethinking of the information: „recall“ or „recognition“. Other authors, according to results from many memory tests, learned that schizophrenia makes all the functions of memory disrupted. Considering the dimension of the defect it appears that memory deficit is rather generalizated then differentiated and it can not be explained by only disturbed concentration.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• funkční lateralita MeSH
• hipokampus MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• poruchy paměti diagnóza   MeSH
• schizofrenie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVE: The aim of the present study was to investigate if prospective memory (PM) is impaired in idiopathic rapid eye movement (REM) sleep behavior disorder (iRBD). RBD is a parasomnia characterized by dream enactment and by REM sleep without muscle atonia. iRBD is considered as the initial stage of neurodegeneration with pathological storage of alpha-synuclein. METHOD: Sixty iRBD patients with polysomnography-confirmed RBD without parkinsonism and dementia and 30 demographically matched normal controls (NC) were enrolled in the present study. Clinical assessment included Movement Disorders Society-Unified Parkinson's Disease Rating Scale (MDS-UPDRS), dopamine transporter single-photon emission computed tomography (DaT-SPECT) for imaging synapses of dopaminergic neurons in the striatum and a neuropsychological battery with embedded time-based and event-based PM measures. RESULTS: iRBD differed significantly from NC in event-based PM, a number of event-based failures to recall intention and total PM performance (all p < .001) but did not differ in time-based PM and recognition. PM did not contribute to impairment of instrumental activities of daily living in iRBD. Despite being preserved in iRBD in comparison to NC, time-based PM correlated significantly with dopaminergic neuronal loss measured by DaT-SPECT. CONCLUSIONS: We show evidence for a differential pattern of PM impairment in iRBD with severe impairment of event-based and concurrent preservation of time-based PM. We theorize that event-based PM impairment in iRBD is caused by severe impairment of retention and recognition mechanisms in episodic memory whereas time-based PM seems to be affected by reduced striatal dopaminergic synapses.

• MeSH
• činnosti denního života psychologie   MeSH
• epizodická paměť * MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• porucha chování v REM spánku diagnostické zobrazování   epidemiologie   psychologie   MeSH
• poruchy paměti diagnostické zobrazování   epidemiologie   psychologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Cognitive impairment contributes to deterioration in social, family and work functioning in Bipolar Disorder (BD). Cognitive deficits are present not only during, but also outside of mood episodes. Insulin resistance (IR) impairs cognitive functioning and is frequent in participants with BD. Thus, we hypothesized that IR might contribute to cognitive deficits in remitted BD participants. METHODS: We acquired biochemical (fasting insulin, glucose, lipids) cognitive (California Verbal Learning Test, Digit Span) measures from 100 euthymic participants with BD type I or II. IR was diagnosed using HOMA-IR. RESULTS: BD participants with IR displayed worse composite verbal memory score (-0.38 vs 0.17; F(1, 8.23)=17.90; p = 0.003), while composite working memory scores were comparable in patients with or without IR (-0.20 vs 0.07; F(1, 6.05)=1.64; p = 0.25). Insulin resistance remained significantly associated with composite verbal memory scores (F(1, 47.99)=9.82, p = 0.003) even when we controlled for levels of lipids. The association between IR and verbal memory was not confounded by exposure to antipsychotics, which were not associated with worse cognitive performance (F(1, 2.07)=5.95, p = 0.13). LIMITATIONS: The main limitation is the cross-sectional design, which does not allow us to rule out reverse causation. CONCLUSIONS: We demonstrated that among remitted BD participants without diabetes mellitus, IR was significantly associated with verbal memory performance, even when we controlled for other relevant metabolic or treatment variables. These findings raise the possibility that early detection and treatment of IR, which is reversible, could possibly improve cognitive functioning in at least some BD participants.

• MeSH
• bipolární porucha * komplikace   MeSH
• inzulinová rezistence * MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• paměť MeSH
• poruchy paměti MeSH
• průřezové studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• demence MeSH
• management nemoci MeSH
• poruchy paměti MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH
• zprávy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• psychiatrie
• geriatrie
• NLK Publikační typ
• brožury

Alzheimer's disease (AD) is a primary cause of dementia in the middle-aged and elderly worldwide. Animal models for AD are widely used to study the disease mechanisms as well as to test potential therapeutic agents for disease modification. Among the non-genetically manipulated neuroinflammation models for AD, lipopolysaccharide (LPS)-induced animal model is commonly used. This review paper aims to discuss the possible factors that influence rats' response following LPS injection. Factors such as dose of LPS, route of administration, nature and duration of exposure as well as age and gender of animal used should be taken into account when designing a study using LPS-induced memory impairment as model for AD.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc chemicky indukované   metabolismus   patologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• lipopolysacharidy toxicita   MeSH
• mediátory zánětu metabolismus   MeSH
• modely nemocí na zvířatech * MeSH
• poruchy paměti chemicky indukované   metabolismus   patologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Na časné poruchy epizodické paměti může upozornit jednoduché a rychlé vyšetření. Cílem práce bylo vyvinout původní českou zkoušku, která by simulovala epizodickou paměť a byla proveditelná bez pomůcek kdykoli a kdekoli. Metodika a osoby: V novém testu gest (TEGEST) předváděly osoby šest gest symbolizujících všechny lidské smysly (zrak dvakrát) podle pokynů administrátora. Pak je měly znovu předvést ve stejném pořadí vzápětí a po distrakci 20 min. Testem TEGEST a Montrealským kognitivním testem (MoCA) bylo vyšetřeno 25 jedinců s mírnou kognitivní poruchou a 25 sociodemograficky spárovaných osob s normálními kognitivními funkcemi. Obě skupiny byly rozděleny podle výsledků neuropsychologických testů. Výsledky: Osoby s mírnou kognitivní poruchou (MoCA 23 ± 4 body) si vzpomněly na významně méně gest než normální starší osoby (MoCA 27 ± 3 body): 4 ± 1 vs. 5 ± 1 gest (p = 0,008). Nelišily se však v nízkém počtu pořadí gest (dva). Počet nebo pořadí gest nesouvisely s věkem, vzděláním nebo pohlavím. Počet vybavených gest koreloval se skórem MoCA (r = 0,7; p = 0,001). Optimální hraniční skór byl ≤ 4 správně vybavená gesta (senzitivita 84 %; specificita 48 %; plocha pod křivkou receiver operating characteristic 0,70). Závěr: Nový test šesti gest (TEGEST) je jedno- až dvouminutová a snadno proveditelná zkouška, která může upozornit na mírnou kognitivní poruchu podle ≤ 4 vybavených gest.

Aim: A quick and simple examination can detect early impairment of episodic memory. The aim of the study was to develop an original Czech test which would simulate episodic memory and could be administered without any aids anytime and anywhere. Participants and methods: Participants demonstrated six gestures symbolic for all human senses (twice for sight) as instructed by the administrator in a new test of gestures (TEGEST). Then, they were asked to carry them out in the same sequence again immediately and after a 20-min distraction. The TEGEST and Montreal cognitive assessment (MoCA) were administered to 25 individuals with mild cognitive impairment and 25 socio-demographically paired subjects with normal cognitive functions divided according to zhe results of neuropsychological tests. Results: Individuals with mild cognitive impairment (MoCA 23 ± 4 points) recalled a significantly smaller number of gestures than normal elderly people (MoCA 27 ± 3 points): 4 ± 1 vs. 5 ± 1 gestures (p = 0.008). However, the two groups did not differ in the low number of correct sequences of gestures (two). The number or sequence of gestures were not related to age, education, or gender. The number of recalled gestures correlated with the MoCA score (r = 0.7; p = 0.001). The optimal cut-off score was ≤ 4 correctly recalled gestures (sensitivity 84%; specificity 48%; area under the receiver operating characteristic curve = 0.70). Conclusion: The novel six-gesture test (TEGEST) is a one- or two-minute and easy-to-use instrument which may signal mild cognitive impairment by four or fewer recalled gestures.

• Klíčová slova
• TEGEST,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   MeSH
• demence diagnóza   MeSH
• epizodická paměť * MeSH
• gesta MeSH
• kognitivní dysfunkce * diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• plocha pod křivkou MeSH
• psychometrie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• hipokampus MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• poruchy paměti MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH