• MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• klozapin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy nálady farmakoterapie   MeSH
• risperidon terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• duševní poruchy etiologie   epidemiologie   MeSH
• sezónní afektivní porucha etiologie   epidemiologie   MeSH
• úzkostné poruchy etiologie   epidemiologie   MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• psychofarmakologie
• farmacie a farmakologie
• behaviorální vědy

• MeSH
• bipolární porucha farmakoterapie   MeSH
• karbamazepin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kyselina valproová aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lithium aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• poruchy nálady farmakoterapie   MeSH
• triaziny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Findings are summarized about basic intracellular signalling pathways influencing neurotransmission and involved in neurodegenerative or neuropsychiatric disorders. Psychotropic drugs used in the therapy of a series of mental disorders, mood disorders especially, show neurotrophic or neuroprotective effects after long-term treatment. Thus, beyond adenylate cyclase, guanylate cyclase and calcium system, attention has been paid to the tyrosine kinase pathway and Wnt pathway. New neurochemical hypotheses of mood disorders are disclosed; they were formulated on the basis of known effects of antidepressants or mood stabilizers on intracellular signal transduction, i.e. on the function, plasticity and survival of neurons. These hypotheses focus on the constituents of intracellular signalling pathways that could be studied as biological markers of mood disorders: transcription factor CREB, neurotrophin BDNF and its trkB receptor, anti-apoptotic factor Bcl2, pro-apoptotic enzyme GSK3, caspases, calcium, and a number of mitochondrial functions related to brain energy metabolism.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mozek metabolismus   účinky léků   MeSH
• nervový přenos účinky léků   MeSH
• neurony metabolismus   účinky léků   MeSH
• poruchy nálady farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• psychotropní léky farmakologie   metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• signální transdukce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

During the last few years, several researches, often showing contradictory findings, have investigated the safety of psychotropic medications used for treating mood disorders in pregnancy. Hence, the necessity exists to update this information constantly in order to ensure the safest option for the mother-infant pair. RECENT FINDINGS: The risk of fetal anomalies associated with early in-utero exposure to antidepressants seems to be increased after paroxetine and clorimipramine exposure, whereas prenatal exposure to nearly all antidepressants is linked to the potential onset of the Prenatal Antidepressant Exposure Syndrome. As regards classic mood stabilizers, the teratogenic risk historically reported with lithium should probably be softened, whereas valproate is the medication which shows the strongest association with fetal anomalies. An increased risk of autism-spectrum disorders and infant neurodevelopmental delay is also associated with valproate exposure through the placenta. No significant reproductive safety data are available on atypical antipsychotics, although such medications may indirectly increase the rate of fetal malformation by inducing gestational diabetes. SUMMARY: Avoiding the use of clorimipramine, paroxetine, valproate, and atypical antipsychotics during pregnancy is advisable. However, when starting or continuing pharmacological treatment during pregnancy, clinicians should consider not only the intrinsic iatrogenic risk of birth defects or perinatal complications, but also the general safety profile for the expectant mother. Indeed, specific adverse reactions (such as nausea, vomiting, constipation, and excessive weight gain) may aggravate the classic clinical findings of pregnancy, thus indirectly facilitating the occurrence of pregnancy complications and fetal and neonatal problems.

• MeSH
• abnormality vyvolané léky etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• novorozenec MeSH
• perinatální péče MeSH
• poruchy nálady farmakoterapie   MeSH
• prenatální péče MeSH
• psychotropní léky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• těhotenství psychologie   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství psychologie   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• afektivní psychózy farmakoterapie   MeSH
• látky ovlivňující centrální nervový systém MeSH
• neurotransmiterové látky MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• psychofarmakologie
• farmacie a farmakologie
• behaviorální vědy

Teorie sociálních zeitgeberů se mimo jiné zabývá hledáním souvislostí, jak se mohou stresové životní události podílet na rozvoji depresivních epizod. Podle této teorie vedou k narušení sociálních rytmů a zpětně i biologických rytmů. V rámci této teorie je též zvažován vztah k hypomanickým a manickým epizodám a otázkou zůstává, zda je přítomné narušení cirkadiánních rytmů způsobeno pouze vnitřními mechanismy, ke kterým řadíme poruchy funkce nucleus suprachiasmaticus. Klinickým využitím teorie sociálních zeitgeberů v praxi je interpersonální terapie a terapie sociálních rytmů (IPSRT). Kromě toho se objevují i nové farmakologické možnosti, založené na obnově narušeného cirkadiánního rytmu. Příkladem je moderní antidepresivum agomelatin, jehož aplikace může zásadně přispět ke zvýšení kvality antidepresivní léčby včetně výrazného pozitivního efektu při dosahování remise onemocnění a jejího dlouhodobého udržení.

The social zeitgeber theory offers an explanation of how life events trigger depressive episodes. According to this theory, life stress leads to mood episodes by causing disruptions in individuals' social routines and, in turn, their biological circadian rhythms. In this article is also reviewed the evidence that this theory may be applied to (hypo)manic episodes and whether circadian rhythm disruptions are triggered by an internal mechanism, such as an abnormality in ones pacemaker (the suprachiasmatic nucleus). Interpersonal therapy and therapy of social rhythms (IPRST) are the clinical implications of social zeitgebers theory. Furthermore, the new pharmacologic approaches, such as new antidepressant agomelatin, based on restoration of dysrupted circadian rhythms, can contribute to clinical profit for depressive patients, including the positive effect on remission.

• Klíčová slova
• cirkadiánní systém, agomelatin, chronobiologie, afektivní poruchy, zeitgeber,
• MeSH
• acetamidy terapeutické užití   MeSH
• behaviorální terapie metody   MeSH
• biologické hodiny fyziologie   účinky léků   MeSH
• chronobiologické poruchy etiologie   komplikace   MeSH
• činnosti denního života psychologie   MeSH
• cirkadiánní rytmus fyziologie   účinky léků   MeSH
• depresivní poruchy etiologie   farmakoterapie   psychologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• melatonin sekrece   MeSH
• poruchy nálady etiologie   komplikace   MeSH
• psychiatrie trendy   MeSH
• psychický stres komplikace   MeSH
• psychologická teorie MeSH
• sociální chování MeSH
• životní změny MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• farmakoterapie MeSH
• poruchy nálady patologie   terapie   MeSH
• úzkostné poruchy patologie   terapie   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• MeSH
• duševní poruchy etiologie   MeSH
• nemoci mozku patofyziologie   komplikace   MeSH
• neuropsychologie MeSH
• porucha chování MeSH
• poruchy nálady MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• neurovědy
• psychiatrie