nepříznivá prognóza, Dotaz Zobrazit nápovědu
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- cystektomie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory močového měchýře * diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- radioterapie MeSH
- senioři MeSH
- úzkopásmové zobrazení MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Pro vznik klinických projevů alergie je nutná genetická predispozice, následná senzibilizace organismu působením alergenů a současný vliv nespecifických adjuvantních faktorů. Výsledkem je rozvoj alergického zánětu a tkáňové hyperreaktivity. Atopický ekzém se nejčastěji vyvíjí u kojenců a batolat na podkladě alergie potravinové. Preastmatickými stavy jsou kromě ekzému i opakované obstrukční bronchitidy a alergická rýma. Tak jak organismus stárne, zmenšuje se riziko vzniku nových klinických projevů alergie, ale přibývá známek chronicity a ireverzibility tkáňových změn. Prognóza alergických chorob quoad vitam je příznivá, úmrtnost přichází v úvahu pouze u anafylaktických reakcí a nejtěžších forem astmatu. Prognóza quoad sanationem je nepříznivá. Atopický ekzém až v 63 procentech přechází v respirační formu alergie. Riziko vzniku astmatu u nemocných s alergickou rýmou je 40 procent. Astma dětského věku zůstává aktivní i v dospělosti. Longitudinální sledování našeho souboru bývalých dětských astmatiků ukazuje na přetrvávající aktivitu nemoci v 70 procentech případů. Více než tři čtvrtiny tohoto souboru mají v dospělosti polinózu.
Development of allergic symptoms depends on genetic predisposition (genetic and risk factors), allergen sensitisation (foods, pollens, dust mites, molds, insects). Allergic disorders most commonly occur as rhinits, asthma, atopic dermatitis, but also as life-treatening anaphylactic shock. Infants with eczema have very often asthmatic symptoms in children age and in adults. At our follow-up study 70 % of subjects who had had childhood asthma have persistent asthma in adulthood. Worse prognosis have females and patients from atopic families, with early onset of asthma and with atopic dermatitis. Hay fever occured in more than 3/4 of the subject in adulthood.
Východiska: Angioimunoblastický T-lymfom (AITL) je nepříznivá malignita. Pro relativně vzácný výskyt a nedostatek literárních údajů v českém písemnictví jsme zpracovali naše zkušenosti. Soubor a metody: Retrospektivní analýza pacientů s nově diagnostikovaným AITL a léčených na našem pracovišti v 1/2000–12/2010. Výsledky: Analyzováno 12 pacientů s mediánem věku 64 (43–82) let. Dva pacienti ve věku nad 80 let byli léčeni kortikoterapií. Deset pacientů bylo léčeno chemoterapií 6× CHOP-21 a bylo dosaženo stavu: stabilní nemoc 2/10 (20 %), parciální remise 5/10 (50 %), kompletní remise 3/10 (30 %). Medián EFS a OS pacientů léčených chemoterapií byl 8 a 10 měsíců. EFS a OS byl signifikantně delší při dosažení stavu CR v rámci 1. linie léčby po 6× CHOP nebo po doplnění autologní transplantace krvetvorných buněk: 43 vs 6 (p = 0,0052) a 46 vs 6 měsíců (p = 0,0023). U 4/7 (57 %) pacientů s potřebou další minimalizace nemoci po indukci nebylo možné realizovat autologní transplantaci pro nepříznivý stav nebo časnou progresi lymfomu a úmrtí na záchrannou chemoterapii. Závěr: AITL je nepříznivá malignita s rizikem velmi časné progrese po indukci CHOP-21. Je-li pacient únosný, je třeba doplnit autologní transplantaci krvetvorných buněk obratem po indukci a již v době indukce mít informace o dostupnosti dárce krvetvorných buněk v rodině, eventuálně registrech.
Background: Angioimmunoblastic T-lymphoma (AITL) is a poor prognosis malignancy. Because of relatively rare incidence and lack of publications in Czech, we decided to share our experience. Patients and Methods: Retrospective analysis of newly diagnosed AITL patients treated at our institution between 1/2000–12/2010. Results: Twelve patients with median age of 64 (43–82) years were analysed. Two patients over 80 years were treated with corticosteroids. Ten patients were treated with 6 cycles of CHOP-21 chemotherapy resulting in: 2/10 (20%) stable disease, 5/10 (50%) partial remission and 3/10 (30%) complete remission. The median EFS and OS of chemotherapy-treated patients were 8 and 10 months, resp. The EFS and OS were both significantly longer in patients who achieved complete remission within the first line of CHOP or autologous stem cells transplantation therapy: 43 vs 6 (p = 0.0052) and 46 vs 6 months (p = 0.0023), respectively. It was not possible to perform autologous transplantation in 4/7 (57%) patients in need for further reduction of the disease because of poor performance status or early progression of lymphoma and death during salvage chemotherapy. Conclusion: AITL is a poor prognosis malignancy with a very high risk of early relapse after CHOP induction chemotherapy. In fit patients, autologous transplantation should be performed immediately after induction chemotherapy; information about availability of stem cells donor, both in the family or any available register, should be found during the induction treatment.
- Klíčová slova
- chemoterapie,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- angioimunoblastická lymfadenopatie epidemiologie mortalita MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfom T-buněčný farmakoterapie imunologie mortalita MeSH
- prognóza MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk využití MeSH
- transplantace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Východisko. Difuzní velkobuněčné B lymfomy tvoří heterogenní skupinu lymfomů, která zahrnuje různé nádory odlišující se původem,morfologickým obrazema klinickým chováním. Difuzní velkobuněčné Blymfomy jsou nověji členěny do dvou velkých, prognosticky relevantních podskupin s odlišnou genovou expresí. Zatím však nebyly detegovány klíčové geny, jejichž vyšetření by umožnilo tyto lymfomy typizovat v běžné diagnostické praxi. Cílem práce bylo sledovat genetické změny a expresi několika genů zúčastněných na onkogenezi velkobuněčných lymfomů. Metody a výsledky. V práci jsme analyzovali soubor 31 nemocných s difuzními velkobuněčnými B lymfomy, u kterých jsme měli k dispozici základní klinická data včetně sledování v průběhu nemoci. V imunohistochemickém vyšetření jsme použili panel protilátek proti CD20, CD79a, BCL-2, CD10, Ki-67 a TP53. Metodou FISH jsme vyšetřovali translokaci t(14;18) a zlom v oblasti genu BCL6 (3q27) signalizující translokace t(3;?) s variabilními translokačními partnery. Metodou PCR jsme vyšetřovali translokaci t(14;18) a klonální přestavbu těžkého řetězce imunoglobulinu a lehkého řetězce kappa. Závěry. Exprese BCL-2 proteinu souvisela s klinicky nepříznivým průběhemchoroby. Exprese ostatních vyšetřených markerů s klinickým chováním nádorů nekorelovala jednoznačně. Nádory, které měly histogenetickou souvislost s folikulárním lymfomem (kompozitní nádory tvořené velkobuněčným difuzním a folikulárním lymfomem) měly v souboru zřetelně vyšší mortalitu než nádory vzniklé de novo. S nepříznivým průběhem choroby souvisely rovněž vyšší hodnoty Mezinárodního prognostického indexu (IPI).
Background. Diffuse large B-cell lymphomas represent a heterogeneous group of tumors with a different origin, morphological findings and a variable clinical prognosis. These tumors have been recently classified into two prognostically relevant subgroups differing in the gene expression. The key genes suitable for routine diagnostics of DLBCL have not been yet identified. The aim of this work was to study changes and expression of several genes and proteins participating in the genesis of DLBCL. Methods and Results. We analysed a group of 31 patients with diffuse large B-cell lymphomas. Basic clinical data including follow-up of the patients were available. Tumors were examined by a panel of immunohistochemical reactions with antibodies against CD20, CD79a, BCL-2, BCL-6, CD10, Ki-67 and TP53. FISH was used to detect a translocation t(14;18)(q32;q21) and/or a break in BCL6 region (3q27) suggestive of a translocation with a variable translocation partner t(3;?). PCR was utilized to detect the translocation t(14;18) and a clonal rearrangement of heavy and/or kappa chain of the immunoglobin genes. Conclusions. The expression of BCL-2 protein appeared to correlate with a higher mortality rate. The expression of other proteins examined in the study did not correspond significantly with the clinical development of the disease. Tumors with follicular lymphoma as a component had significantly higher mortality rate than the tumors developing de novo. Moreover, higher mortality was evident in cases with higher values of the International Prognostic Index (IPI).
- MeSH
- B-buněčný lymfom diagnóza genetika MeSH
- exprese genu MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl studie: Stanovení prognostických faktorů a možností terapie u pacientů s tkáňovou (buněčnou) hypoxií prezentovanou vysokými hodnotami laktatémie. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Resuscitační oddělení fakultní nemocnice, Praha. Materiál a metodika: Kritériem zařazení byla hodnota laktatémie >8 mmol/l v prvních 24 hodinách od přijetí, přítomnost hypoxémie ( PaO2 < 8,8 kP, SpO2 < 90 %, PvO2 < 4,7 kPa ) a diagnóza klinického stavu nevyhnutelně spjatého s hypoxií- stavy spojené se zástavou oběhu, kardiopulmonální resuscitací a/nebo oběhovým šokem. K hodnocení závažnosti celkového stavu byl použit APACHE II. Byla posouzena vazba sledovaných jevů a markerů s přežitím, respektive nepřežitím, v kategorii absolutní kladná vazba s jedním z těchto jevů a absolutní negativní vazba s jevem opačným. Výsledky: Soubor tvořilo 11 pacientů, 3 přežili, 2 bez deficitu. Nepříznivými prognostickými faktory absolutně spojenými s úmrtností byly: MODS s postižením více než 4 orgánových systémů, jaterní selhání a hladina laktátu > 8,0 mmol/l v séru přetrvávající 24 hodin od přijetí s dalšími markery tkáňové hypoxie (PvO2 < 4,7 kPa, pH < 7,1). Razantní terapeutické postupy (zejména terapie krevního oběhu), obnovující fyziologické parametry buněčného kyslíkového metabolismu a vedoucí k úpravě hladiny laktátu a odstranění tkáňové hypoxie do 24 hodin, jsou v případech septického šoku významně a u ostatních stavů zásadně spojeny s možností přežití bez následného postižení. Limitem terapeutického úsilí jsou neléčitelná selhání pro život nezbytných orgánových systémů.
Objective:Tt\e determination of prognostic factors and evaluation of therapeutic options in patients with tissue (cellular) hypoxia presented as high lactate levels. Type of study: Retrospective study. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, teaching hospital. Materiál and Methods: Inclusion eriteria were sérum lactate > 8 mmol/L at any point during the first 24 hours after admission and the presence of tissue hypoxia (PaO2 < 8.8 kPa and/or SpO2 < 90%, PvO2 < 4.7 kPa) in association with conditions inevitably associated with hypoxia (circulatory arrest, cardiopulmonary resuscitation, circulatory failure). APACHE II score systém was ušed for assessment of the severity of the eritical condition.The relationship between the monitored parameters, markers and survival rate were evaluated. The absolute positive and negative relationship between the monitored parameters and survival was estimated. Resu/fs.The group included 11 patients.Three of them survived, two without a disability.The unfavorable prognostic factors related to the highest absolute mortality rate included: MOF syndrome affecting more than 4 organ systems, liver failure with persistent elevated lactate above 8.0 mmol/L during the first 24 hours after admission, and the presence of other symptoms of tissue hypoxia (PaO2 < 8.8 kPa, PvO2 < 4.7 kPa, pH < 7.1). An aggressive treatment restoring physiological parameters of oxygen metabolism (prima-ry circulation therapy) may result in sérum lactate level restoration and tissue hypoxia elimination within 24 hours. This is strongly associated with a significantly higher survival rate without a future disability especially in patients recovering from septic shock. The extent of the therapeutic approach is limited in cases of untreatable vital organ systém failure.
Karcinom prostaty (KP) je nejčastější nádorové onemocnění u mužů. Prognóza pacientů s metastatickým onemocněním je nepříznivá, ačkoliv v tomto stadiu existují velké rozdíly v kvalitě života a době přežívání. Definice prognózy je nezbytná pro volbu léčebného postupu, který respektuje individuální riziko progrese onemocnění. Mezi základní prognostické parametry u metastatického onemocnění patří Gleasonovo skóre nádoru, hladina prostatického specifického antigenu (PSA), výkonnostní stav a další laboratorní markery. V posledních letech se v predikci odpovědi na protinádorovou léčbu uplatňuje detekce cirkulujících nádorových buněk (CTC), které jsou nezbytnou součástí metastatického procesu. Stanovení CTC využívá znalostí nádorově specifických antigenů na povrchu buněk. Jednotlivé metody stanovují CTC s různou citlivostí a zatím nejsou využitelné u lokalizovaného stadia KP. Pouze metoda imunomagnetické separace a semiautomatické vizualizace (CellSearchTM) byla validována a schválena FDA pro použití v diagnostice a léčbě metastatického KP. Stanovení počtu CTC přímo koreluje s prognózou pacientů s kastračně rezistentním KP a je dynamičtějším markerem celkového přežití než hladina PSA. Změna v hodnotách CTC v průběhu léčby také výrazně zpřesňuje odhad rizika úmrtí. Nové postupy kultivace a genového profilování CTC mohou přispět k individualizaci léčby podobně jako u karcinomu prsu. Autoři předkládají přehledné informace o teorii, metodách detekce a klinickém využití CTC u kastračně rezistentního KP.
Prostate cancer (PC) is the most common malignant disease in men. Prognosis of patients with metastatic PC is generally unfavourable; however there are significant differences in survival at this stage of the disease. The definition of prognosis is essential for the selection of therapy, respecting an individual risk. In recent years, the association between circulating tumor cells (CTC) detection and response to PC treatment has been widely investigated. Detection of CTC is based on a metastatic process theory and uses well-known tumor-specific antigens on the cell surface. Individual methods assess CTC with different sensitivity and are not yet efficient at the localised PC stage. Only the method of immunomagnetic separation and semi-automatic visualisation (CellSearchTM) has been validated and approved for the use in the PC management. Assessment of the CTC count directly correlates with the prognosis of patients with castration-resistant PC. Change in the CTC count during the therapy also considerably improves risk estimation and represents a marker of overall survival. New methods of CTC cultivation and gene profiling may contribute to individualisation of the treatment similarly to breast cancer. The authors present a review article about theory, methods of detection and clinical use of CTC in castration-resistant PC.
- MeSH
- DNA nádorová MeSH
- imunomagnetická separace * metody MeSH
- kvantitativní polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery * krev MeSH
- nádorové cirkulující buňky * MeSH
- nádory prostaty * krev MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl práce: Akutní srdeční selhání (ASS) je syndrom s nepříznivou prognózou, jehož prevalence neustále narůstá. Cílem naší práce je popsat charakteristiky, léčbu a prognózu pacientů hospitalizovaných pro tuto diagnózu v regionální nemocnici okresního typu a upozornit na výhody zvýšeného dohledu a edukace těchto nemocných časně po propuštění z nemocnice. Pacienti a metodika: V období 1/2007 až 5/2009 (tj. 29 měsíců) bylo hospitalizováno v nemocnici ve Frýdku-Místku celkem 752 pacientů s diagnózou ASS. Část sledovaných byla v daném období se stejnou diagnózu rehospitalizována, a to 2–6krát. Data byla sbírána lékaři do Národního registru akutního srdečního selhání AHEAD, systematické řazení pacientů se srdečním selháním bylo prováděno na základě Doporučení ČKS pro akutní srdeční selhání (verze 2005). Statistickou analýzu jsme provedli ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz MU Brno. Výsledky: ASS tvoří na interním oddělení naší nemocnice cca 9 % všech hospitalizací. V dané spádové oblasti to představuje přibližně 245 hospitalizací na 100 000 obyvatel/rok. Medián doby hospitalizace pro ASS byl u nás ve sledovaném období 6,5 dne. Většinou se jednalo o polymorbidní nemocné vyššího věku s mediánem 77,5 let. Celkem 30 % hospitalizovaných bylo při propuštění nesoběstačných, 5 % bylo dále hospitalizováno v léčebně dlouhodobě nemocných, 8,6 % pacientů bylo přeloženo do kardiocentra, 70 % hospitalizovaných bylo propuštěno domů. 18 % sledovaných bylo alespoň jednou ve sledovaném období rehospitalizováno pro ASS. Hospitalizační mortalita byla 14,4 %, třicetidenní mortalita byla 16,8 %. Jednoleté přežití bylo 70,3 % a dvouleté přežití 54,9 %. Závěr: V předložené práci potvrzujeme nepříznivou prognózu hospitalizovaných se syndromem ASS. Povaha onemocnění přináší nutnost pochopení a zvládnutí léčebných opatření pacientem i jeho nejbližšími. Naší snahou je zlepšit prognózu a kvalitu života nemocných a omezit nutnost rehospitalizací. Zavedení komplexních ambulantních ošetřovatelských programů pro nemocné se srdečním selháním vidíme jako krok významně zlepšující péči o naše nemocné, který zároveň snižuje náklady na nákladnou opakovanou hospitalizační léčbu srdečního selhání.
Aim: Acute heart failure (AHF) is a syndrome with poor prognosis and rising prevalence. The aim of our work is to describe the characteristics, treatment and prognosis of patients hospitalized with the diagnosis of AHF in the regional hospital and to highlight the benefits of increased supervision and education of these patients early after a hospital discharge. Patients and Methods: 752 patients were hospitalized because of AHF in the Hospital Frydek-Mistek from 1/2007 to 5/2009 (29 months). A part of them was re-admitted for the same diagnosis during the period for two to six times. Data were collected by physicians using the National Register of Acute Heart Failure (AHEAD); a systematic classification of patients with AHF was based on the Czech Society of Cardiology´s Recommendation for diagnosis and treatment of acute heart failure (the 2005 version). The statistical analysis was performed in collaboration with the Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno. Results: AHF comprises about 9% of all hospitalizations at the Internal Department of the hospital. It represents about 245 hospitalizations per 100,000 inhabitants/year. Median duration of hospitalization for AHF was 6.5 days. Most of the patients had more comorbidities and were elderly; median of age was 77.5 years. A total of 30% patients were not self-sufficient at discharge, 5% of them required hospitalization in hospices, 8.6% required translation to cardiocentre, 70% of patients were discharged home. 18% of patients were re-admitted for AHF at least once in the period. In-hospital mortality was 14.4, total thirty-day mortality was 16.8%. Overall one-year survival rate reached 70.3% and two-year survival rate 54.9%. Conclusion: The data presented above confirm the poor prognosis of patients hospitalized with AHF syndrome. The nature of the disease makes it necessary to understand and manage therapeutic measures by patients and their close relatives. Our goal is to improve the prognosis and quality of life of patients and reduce the need for re-hospitalizations. We consider establishing comprehensive outpatient nursing programs for patients with heart failure as an important step that significantly improves care for the patients and also reduces costs for the repeated AHF treatment.
- Klíčová slova
- specializovaný ambulantní program, AHEAD,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- financování organizované MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- hospitalizovaní pacienti * statistika a číselné údaje MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- komorbidita MeSH
- kontinuita péče o pacienty MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- mortalita MeSH
- nemocniční oddělení MeSH
- prognóza * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * epidemiologie komplikace mortalita MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
