neuropathies Dotaz Zobrazit nápovědu
Úžinové syndromy představují specifickou skupinu chronických mononeuropatií, jejíž patogenetická podstata je komprese nervu v místě anatomického zúžení. V článku jsou popsány klinické obrazy nejčastěji postižených nervů horních a dolních končetin, etiologie i patogeneze vzniku úžinových syndromů, v obecné části je uveden způsob vyšetření těchto poruch, základní principy elektrodiagnostických metod zkoumání stavu i stupně postižení. Okrajově je zmíněn i způsob terapie.
Entrapment neuropathies are the specific group of chronic mononeuropathies, where the narrow anatomical space plays the pricipal role of the pathogenesis. The main clinical features, etiology and pathogenesis of the most envolved nerves of upper and lower extremities are widely described. The principles of clinical investigations and the basal methods of electrodiagnosis are mentioned in the first part of the article. The method of therapy is mentioned only partly.
Prevalence diabetů je v současné době v Evropě velmi vysoká - 9,1% a výskyt má vzestupnou tendenci, zejména / závislosti na věku. V České republice vzrosda prevalence z 6,3 % v r. 2000 na 7 % v r. 2004. Diabetické neuropatie představují heterogenní skupinu poruch s různou lokalizací i typem patologie. Vyskytuje se asi u 50 % všech diabetiků, z toho u 15 % je symptomatická. Přesná etiopatogeneze diabetické neuropatie není dosud známa, alepředpokládá se komplexní interakce metabohckých a endoneurálních mikrovaskulárních poruch, u některých typů i autoimunitní složka a porucha neurotrofických faktorů. Diabetické neuropatie se klasifikuji na 2 základní skupiny: symetrické a fokální, resp. multifokální, které se však mohou i vzájemně kombinovat. Distální symetrická, převážně senzitivní polyneuropatie je nejčastější a také nejzávažnější. Ztráta citlivosti patří k hlavním rizikům i phčinám spolu s dalšími faktory, hlavně vaskulárnímí, při vzniku tzv diabetické nohy. U těžších forem je častá autonomní neuropatie. Asymetrické formy zahrnují kraniální a fokální torakoabdomínální neuropatie, proximální diabetickou amyotrofii i izolované neuropatie na končetinách. Základem léčby každé manifestní diabetické neuropatie je kompenzace diabetů a normalizace glykemie. Pro symptomatickou léčbu neuropatických bolestí se pouzívají tzv. adjuvantní analgetika (především antidepresiva nebo antiepileptika). Důležité je současně ovlivnit i časté komorbidity (zejména depresi a poruchy spánku), což je nezbytné ke zlepšení kvality života.
The prevalence of diabetes mellitus in Europe is currently very high - 9.1/0 and is predicted to increase, particularly with age. In Czech Republic the prevalence increased from 6.3 % in 2000 to 7 % in 2005. Diabetic neuropathies are a heterogeneous group of disorders and present a wide range of abnormalities. An estimate of the prevalence of neuropathy is approximately 50 % and in 15 % is symptomatic. Many mechanisms have been advanced for the pathogenesis of diabetic neuropathy, including metabolic processes directly affecting nerve fibers, endoneurial microvascular disease, autoimmune inflammation, and deranged neurotrophic support. Diabedc neuropathies are classified into symmetrical and asymmetrical syndromes, although in any given patient there may be overlap. Distal symmetrical predominantly sensory polyneuropathy is most prevalent. Profound sensory loss is an important factor in the genesis of diabetic foot ulcers. Autonomic neuropathy often parallels the severity of the polyneuropathy. The asymmetrical neuropathy syndromes include cranial mononeuropathies, truncal neuropathy, proximal diabetic amyotrophy, and single or multiple mononeuropathies. The cornerstone in the treatment of diabetes and its comphcations remains optimal glucose control. Adjuvant analgesics (particularly antidepressants and antiepileptic drugs) play a significant role in the management of neuropathic pain. It is usually necessary to treat the comorbid conditions (depression, sleep disturbance) as well for improvement of the patient's quahty of life.
Práce poskytuje základní informace o použití biotesiometru v diagnostice periferních neuropatií. Porucha vibračního čití, kterou lze pomocí tohoto přístroje hodnotit, je přítomna u většiny periferních neuropatií – diabetické, uremické, alkoholické a paraneoplastické. Vyšetření je poměrně rychlé, jednoduché a nezatěžující a lze je použít i při běžném skríninku. Současně je toto vyšetření dostatečně citlivé a lze jím stupeň neuropatických změn kvantifikovat a sledovat i v průběhu delšího časového období. Principem přístroje je vibrující sonda, u které lze amplitudu vibrací měnit změnou napětí. Biotesiometr nachází své použití v diagnostice periferních neuropatií spojených s poruchou vibračního čití, a to nejen v neurologii, ale zejména v diabetologii.
The aim of review is to give basic information on the method of peripheral neuropathy examination using biothesiometry technique. Impaired vibratory threshold can be identified in all patients with peripheral neuropathies, the diabetic, uremic, alcoholic or paraneoplastic ones. It is a simple, sensitive and comfortable method for daily screening. On the other hand it is sufficiently sensitive for detection and evaluation of peripheral neuropathy. Principle is a vibrating probe, vibration amplitude can be changed by voltage adjustment. Biothesiometry is used in diagnostics of peripheral neuropathies with impaired vibratory perception threshold, mainly in diabetology and neurology.
Cílem práce je upozornit na to, že postižení horních končetin z přetížení vede v posledních letech k nárůstu nemocnosti a žádosti o odškodnění pro nemoc z povolání. Tento nárůst nesouvisí pravděpodobně s vzestupem incidence této poruchy, ale se změnou povědomí pracovníků i lékařů o možnosti nepříznivého vlivu silových a často se opakujících pohybů horních končetin na jejich funkci, rozšířením diagnostiky a jejich hlášení. Je nutno zvládnout diagnostiku těchto nemocí a interpretaci nálezů pomocných vyšetření, aby nedocházelo k nedostatečnému odškod- nění postižených jedinců a na druhé straně ke zhroucení či nefunkčnosti finančního zabezpečení v této oblasti. Řada syndromů uvedeného okruhu má velmi málo objektivních příznaků a abnormních nálezů pomocných vyšetření. Diagnostika úžinových syndromů má oproti jiným poruchám velkou oporu v elektrofyziologických technikách, jejich vysoké senzitivitě i specificitě (1, 15). Je proto pojednáno o jejich problematice a navržena elektrofyziologická kritéria středního stupně postižení u syndromu karpálního tunelu, který je podmínkou odškodnění nemoci z povolání, a která byla u nás dosud stanovena zatím jen rámcově.
The objective of the presented study was to motile that cumulative trauma disorders of the upper extremities in recent years leads to a rising morbidity and applications for compensation for occupational diseases. This rise is probably not associated with an increase of this disorder but a different awareness of workers and doctors as regards the possible adverse effect of forceful and frequently repeated movements of the upper extremities on their function, extended diagnostics and notification. It is important to master the diagnosis of these diseases and interpretation of auxiliary examinations to prevent inadequate payment of damages to the affected subjects and on the other hand to prevent breakdown or in adequate function of the financial provisions in this area. A number of syndromes of the mentioned conditions has very few objective symptoms and abnormal results of auxiliary examinations. The diagnosis of stenotic syndromes has as compared with other disorders great support in electrophysiological techniques, their high sensitivity and specificity (1, 15). The authors discuss therefore their problems and suggest electrophysiological criteria of medium grade affections in the carpal tunnel syndrome which is the condition for compensation for occupational disease and which so far was defined only roughly in this country.
Neuropatie (poškodenia periférnych nervov) delíme na mononeuropatie (postihnutie jedného periférneho nervu) a polyneuropatie (dva a viac postihnutých nervov), často označované jednoducho ako neuropatie. Príčinami mononeuropatií u detí sú hlavne úrazy. Pri polyneuropatiách sú príčiny hlavne hereditárne, nasledujú imunitne mediované neuropatie (dysimunitné/autoimunitné), neuropatie pri akútne prebiehajúcich infekciách, toxické (najčastejšie pri onkologickej liečbe), malnutričné a metabolické. Aj napriek tomu, že získané neuropatie u detí sú pomerne vzácne, poškodenie sa stáva ireverzibilné a mutilujúce pri mylnej diagnóze. Len skorá diagnostika a liečba dokáže tento priebeh zvrátiť.
Neuropathy (peripheral nerve damage) is divided into mononeuropathy (involvement of one peripheral nerves) and polyneuropathy (two or more affected nerves) often referred to simply as neuropathy. The main causes of mononeuropathy in children are injuries. In polyneuropathies, the causes are mainly hereditary, followed by immune-mediated neuropathies (dysimmune/autoimmune), neuropathies in acute infections, toxic (most often in cancer treatment), malnutrition and metabolism. Although acquired neuropathies in children are relatively rare, the damage becomes irreversible and mutilating at a misdiagnosis. Only early diagnosis and treatment can reverse this process.
- MeSH
- diabetické neuropatie etiologie patofyziologie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- polyneuropatie etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
WHO technical report series ; no. 654
138 s. : il. + 20 cm
- MeSH
- klinické lékařství MeSH
- nemoci periferního nervového systému diagnóza epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- NLK Publikační typ
- publikace WHO