Jedním z problémů hemodialyzovaných pacientů je kvantitativní zhodnocení bilance tekutin a dosažení normohydratace. Metoda BCM (body composition monitor) nám umožnuje neinvazivně a přesně kvantifikovat množství tělesné vody, stanovit optimální hmotnost pacienta a následně udržet „fyziologický“ stav hydratace.

One of the problems of hemodialysis patients is a quantitative assessment of fluid balance and achieve normohydratation. BCM method (body composition monitor) allows us to noninvasively and accurately quantify the amount of body fluid, determine the optimal weight of the patient and then conserve the „physiological“ state of hydration.

• Klíčová slova
• bioimpedance, spektroskopie, přetížení tekutinami, normohydratace,
• MeSH
• antropometrie metody   MeSH
• dehydratace diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• dialýza ledvin * metody   využití   MeSH
• hypertenze diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• impedanční spektroskopie metody   využití   MeSH
• intoxikace vodou diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nefrektomie metody   využití   MeSH
• renální insuficience * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• složení těla * fyziologie   MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• tělesné tekutiny chemie   MeSH
• vodní a elektrolytová nerovnováha komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The growing body of evidence indicates that peptide hepcidin - systemic regulator of iron metabolism- is a key mediator molecule in pathophysiolgy of anemia of inflammation (AI) and iron-overload diseases . As a key mediator hepcidin can potentially serve as a molecular target for therapy of AI, anemia in chronic kidney disease and iron overload diseases. Project aims to test, whether a hepcidin-centered therapy could be effective for modulation of body iron stores and to pave a way for future therapiesbased on either hepcidin administration (for therapy of iron overload) or on attenuation of hepcidin expression (for therapy of AI) in mouse models of iron overload and inflammation. So far, no routine assay for quantitative measurements of hepcidin concentration has been introduced and the project aims do develop a quantitative MS-based hepcidin assay.

Peptid hepcidin, který byl nedávno identifkován jako systemický regulátor metabolismu železa, hraje zásadní regulační roli za podmínek zvýšených či snížených požadavků těla na přísun železa a jeho regulaci při zánětu, hypoxii a anémii. Cílem projektu jeověřit možnosti terapeutického 1) podávání tohoto peptidu k léčbě primárního i sekundárního přetížení železem a 2) potlačení exprese hepcidinu jako terapie sloužící k mobilizaci zásob železa pro erytropoézu při anémii chronických onemocnění. Vzhledem k diagnostickému potenciálu hecpidinu a absenci spolehlivé metody pro detekci hepcidinu v tělních tekutinách usiluje projekt o zavedení nové metody kvantitativní detekce hepcidinu a o experimentální využití této metody pro stanovení hepcidinu v moči a sérupacientů s chronickým onemocněním ledvin.

• MeSH
• anemie z nedostatku železa MeSH
• chronické selhání ledvin MeSH
• hemochromatóza MeSH
• hmotnostní spektrometrie MeSH
• kationické antimikrobiální peptidy diagnostické užití   terapeutické užití   MeSH
• přetížení železem MeSH
• proteiny přenášející kationty MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• biochemie
• nefrologie
• vnitřní lékařství
• hematologie a transfuzní lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Konstriktivní perikarditida je definována jako porucha srdeční funkce v diastole vedoucí k rozvoji srdečního selhání, postupnému přetížení tekutinami, systémovému žilnímu městnání a snížení srdečního výdeje. I když konstrikce postihuje obě komory, převládají symptomy pravostranného srdečního selhání. Při konstriktivní perikarditidě se lze setkat s městnavým srdečním selháním i s normální systolickou funkcí levé komory. Za hlavní metodu léčby konstriktivní perikarditidy se považuje perikardiektomie. V tomto článku popisujeme případ úspěšné perikardiektomie provedené u 68leté ženy.

Constrictive pericarditis is defined as impaired diastolic cardiac function leading to heart failure, progressive fluid overload, systemic venous congestion and reduction of cardiac output. Both ventricles affected by the constriction, however, symptoms of right heart failure dominate. The congestive heart failure and normal left ventricular systolic functions are seen in the presence of constrictive pericarditis. Pericardiectomy is considered as the mainstay treatment method for constrictive pericarditis. Here we present successful pericardiectomy of a 68-year-old female.

• MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• konstriktivní perikarditida * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• perikardektomie * metody   MeSH
• perikarditida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Účelem práce bylo zjistit, zda rtuťová diuretika působí pouze renálně, nebo zda je jejich diuretický účinek spojen s primárním přesunem tekutin ze tkání do krve. Vyšetřeno 12 osob, z nichž 7 dostalo nitrožilně Novurit a|5 nitrosvalově Neptal. Z výsledků plyne, že není nutné obávat se přeplnění krevního oběhu tekutinou po injekci rtuťových diuretik. Mohou se tedy bez obavy z přetížení cirkulace podávat i dekompensovaným kardiakům

• Klíčová slova
• NOVURIT, NEPTAL,
• MeSH
• injekce intramuskulární MeSH
• injekce intravenózní MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Článek podává přehled o distribuci tělesné vody a jejích změnách ve starším věku, je věnována pozornost pocitu žízně jako poměrně pozdnímu signálu deficitu tekutin. Z hlediska pitného režimu u seniorů je zdůrazněna individuální odlišnost a obecná tendence seniorské populace k nízkému obratu tekutin, což má za následek neadekvátní přetížení ledvin s nutností koncentrovat moč, dále vznik zahuštění s vyšší pravděpodobností rozvoje tromboembolické nemoci. Dále je poskytnut přehled druhů vod podle míry mineralizace a pozornost je věnována obsahu iontů v jednotlivých typech vod ve vztahu k nejčastěji se vyskytujícím patologickým stavům u seniorů. U dalších druhů tekutin jako jsou ochucené, sycené vody, mléko, káva jsou vysvětleny důvody jejich nevhodnosti k zajišťování pitného režimu. Článek je doplněn tabulkami složení minerálních vod.

This article explains the distribution of body water and its changes in elderly. Attention is paid to the durst feeling as a late signal of dehydration. From the drinking regime point of view there is stressed the general trend of elderly to low fluid bilance followed by dehydration, kidney overloading, necessarity of urin concentration and higher risk of thromboembolic disease. The overview of mineral water kinds is given, attention is paid to the content of different minerals and their relationship to epidemiologically important diseases. At the end unsuitable kinds of fluids are discussed.

• Klíčová slova
• pitný režim, složení minerálních vod,
• MeSH
• dehydratace prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• minerální vody analýza   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• pití * fyziologie   MeSH
• pivo analýza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• voda aplikace a dávkování   fyziologie   metabolismus   MeSH
• žízeň MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Potíže pacientů se syndromem diabetické nohy jsou nejčastěji způsobeny periferní neuropatií a vaskulopatií. Při mikroangiopatii dochází k poruše funkce prekapilárních sfinkterů, otevírají se arteriovenózní zkraty a dochází k venostáze. Tyto poruchy mohou mít za následek zvýšenou tvorbu intersticiální tekutiny, která může stav tkání dále zhoršovat. Proto jsme se rozhodli u těchto pacientů otestovat funkci lymfatického systému. Materiál a metoda: Do souboru jsme zařadili 13 pacientů se syndromem diabetické nohy bez kožního defektu. Jednalo se o 9 žen a 4 muže průměrného věku 64 let. Z vlastní databáze pacientů bez diabetu jsme vybrali stejně početnou kontrolní skupinu stejného věku a pohlaví. Lymfoscintigrafie byla provedena standardním způsobem po aplikaci radiokoloidu do podkoží distální části nártů. Snímali jsme ihned po aplikaci, po 30 minutách klidu a po 30 minutách chůze. Vypočítali jsme transportní kapacitu lymfatického systému jako procento koloidu akumulovaného v tříselných uzlinách. Pro srovnání obou souborů jsme použili párový t-test. Výsledky: Průměrná transportní kapacita u diabetiků na pravé a levé DK v klidu a po zátěži chůzí byla 4,4 %, 4,8 %, 18,6 %, 19,5 %, u pacientů bez diabetu 0,4 %, 0,3 %, 4,8 % a 2,9 % (p = 0,000–0,007). Závěr: Transportní kapacita lymfatického systému dolních končetin je u diabetiků se syndromem diabetické nohy několikanásobně vyšší ve srovnání s pacienty bez diabetu. Na druhou stranu je ale jejich rezerva transportní kapacity několikanásobně nižší než u pacientů bez diabetu. Jsme přesvědčeni, že je to způsobeno přetížením lymfatického systému v důsledku zvýšené tvorby intersticiální tekutiny, což se může podílet na komplikacích.

Introduction: Lymphatic system can play an important role in the development of some pathological processes in diabetic foot syndrome. It is associated with neurological abnormalities and various degree of peripheral vascular disease in the lower limbs which can increase the amount of interstitial fluid. We, therefore, tested function of lymphatic system of lower extremities in diabetic patients. Material and methods: We evaluated 13 diabetic patients (4 male, 9 female, average age 64 years) with diabetic foot syndrome without skin defect. We selected control group (13 matched patients without diabetes) from our historical database. Lymphoscintigraphy was performed after subcutaneous injection of radio-colloid in the web spaces of the feet. Static images were performed immediately post injection, 30 minutes post injection at rest and after 30 minutes of walking. The transport capacity (percentage of the injected dose accumulated in the regional lymph nodes) was then calculated. Paired t-test was used for comparison. Results: Mean transport capacity in diabetic and non-diabetic pts on the right and left side at rest and after stress was 4.4%, 18.6%, 4.8%, 19.5%, 0.4%, 4.8%, 0.3%, and 2.9%, respectively (p=0.000–0.007). Rest transport capacity in diabetics was at the level of stress transport capacity in non-diabetics while transport capacity reserve in non-diabetic pts was twice as higher as in diabetics. Conclusion: Transport capacity of lymphatic system of both lower extremities at rest is much higher in diabetic patients comparing to patients without diabetes while their transport capacity reserve is much lower. We believe this is a sign of overload of lymphatics due to increased amount of interstitial fluid which can contribute to development of diabetic foot syndrome.