Cíl: Juvenilní myoklonická epilepsie (JME) je epileptický syndrom charakterizovaný myoklonickými záchvaty a dobrou odpovědí na léčbu. Epileptické záchvaty mohou být vyvolány faktory jako spánková deprivace, hlad, stres, blikající jasná světla nebo menstruace. Cílem této studie bylo vyšetřit, zda se provokační faktory v průběhu času mění a zda mají souvislost s odpovědí na léčbu. Metodika: Do studie bylo zahrnuto 200 pacientů s diagnózou JME, kteří byli sledováni v naší ambulanci. Byly zaznamenávány demografické a klinické charakteristiky pacientů. Přítomnost provokačních faktorů a jejich vývoj v čase byly hodnoceny pomocí osobních rozhovorů s pacienty. Na základě odpovědi na léčbu byli pacienti rozděleni do dvou skupin a porovnáni dle přítomnosti provokačních faktorů a jejich vývoje v čase. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 200 pacientů s JME, jejichž střední věk byl 26,77 ± 8,06 (12 - 49) let. Alespoň jeden provokační faktor byl přítomen u 199 pacientů (99,5 %). Nejčastějšími provokačními faktory byla spánková deprivace (166 pacientů, 83 %), stres (151 pacientů, 75,5 %) a únava (125 pacientů, 62,5 %). Odpověď na léčbu byla méně uspokojivá u pacientů s perzistentní citlivostí na spánkovou deprivaci, stres, únavu, hlad, světelnou stimulaci a smutek (p < 0,05). Závěr: Provokační faktory se v průběhu času mohou vyvíjet, ale perzistentní přítomnost provokačních faktorů epileptického záchvatu může u pacientů s JME naznačovat, že odpověď na léčbu bude méně uspokojivá. Tyto výsledky ukazují, že věnování pozornosti provokačním faktorům pomáhá nejen při prevenci epileptických záchvatů, ale také při předpovědi odpovědi na léčbu.

Aim: Juvenile myoclonic epilepsy (JME) is an epilepsy syndrome characterized by myoclonic seizures and good response to treatment. Factors such as sleep deprivation, hunger, stress, bright flashing lights and menstruation may provoke seizures. The objective of this study was to investigate these provocative factors, whether they display changes over time and have a relation to treatment response. Methods: 200 patients with a JME diagnosis who are being followed in our outpatient clinic were included in the study. The demographic and clinical characteristics of the patients were recorded. The provocative factor presence and temporal evolution of these factors were investigated in face-to-face interviews with patients. The patients were categorized into two groups based on treatment response and compared according to the presence and temporal evolution of the provocative factors. Results: 200 JME patients were enrolled and the mean age was 26.77 ± 8.06 (12-49) years. At least one provocative factor was identified in 199 patients (99.5%). The most common provocative factors were sleep deprivation, in 166 (83%), stress in 151 (75.5%) and fatigue in 125 (62.5%) of patients. The response to treatment was less satisfactory in patients with persistent sensitivity to sleep deprivation, stress, fatigue, hunger, photo stimulation and sadness (P < 0.05). Conclusion: Provocative factors may evolve over time, but the persistent presence of seizure-provocative factors in patients with JME may indicate that the treatment response will be less satisfactory. These results show that paying attention to provocative factors is not only helpful for providing means to prevent seizures, but also for predicting the treatment response.

• Klíčová slova
• provokační faktory,
• MeSH
• dospělí MeSH
• epilepsie etiologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myoklonická epilepsie juvenilní * etiologie   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• záchvaty etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• MeSH
• alergeny * aplikace a dávkování   imunologie   MeSH
• aplikace orální MeSH
• časové faktory MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• imunoglobulin E imunologie   krev   MeSH
• imunologická tolerance imunologie   MeSH
• imunologické testy * metody   škodlivé účinky   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• potravinová alergie * diagnóza   epidemiologie   imunologie   krev   MeSH
• potraviny * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Profesionálna rinitída (PR) patrí k najčastejším profesionálnym ochoreniam dýchacích ciest, vyskytuje 2–4-krát častejšie ako profesionálna astma. Prevalencia a incidencia profesionálnej rinitídy však nebola takmer nikdy špeciálne zisťovaná. V Slovenskej republike existujú výrazné krajové rozdiely v počte hlásených prípadov. Viaceré štúdie z Košického kraja sledovali aj etiológiu ochorenia. Nie je však isté, či tieto výsledky získané v jednom regióne je možné aplikovať na celé územie Slovenskej republiky. Cieľom práce bolo zistiť a porovnať eventuálne rozdiely medzi etiológiou PR v Košickom kraji, kde je jej výskyt najčastejší, s ostatnými krajmi. Štúdia zahŕňa skupinu 70 pacientov, u ktorých v rokoch 1990–2011 bola v Slovenskej republike hlásená profesionálna rinitída. Súbor bol rozdelený do dvoch skupín. Prvá skupina zahŕňala prípady PR z Košického kraja. V druhej skupine boli prípady z ostatných krajov. Najčastejším agensom v oboch skupinách bola múka (44 % prípadov v oboch skupinách). Chemické látky ako etiologický agens sa v Košickom kraji vyskytovali oveľa častejšie ako v ostatných krajoch. Naopak kým profesionálna alergia na plesne tvorila až 18 % prípadov PR v ostatných krajoch, v Košickom kraji sa nevyskytovala. Celkovou analýzou však bolo zistených pomerne málo etiologických agensov, čo svedčí o nedostatočnej diagnostike ochorenia. V oboch skupinách sa spektrum agensov líšilo pomerne málo, pričom išlo väčšinou o klasické alergény, precitlivenosť voči ktorým je možné dokázať štandardným imunoalergologickým vyšetrením. PR však v mnohých prípadoch vyžaduje komplexnú diagnostiku vrátane nazálnych provokačných testov alebo expozičných testov priamo na pracovisku, čo napomôže k lepšej identifikácii väčšieho množstva agensov a tým aj lepšej diagnostike ochorenia. Klíčová slova: profesionálna rinitída – etiologické faktory – nazálne provokačné testy

Occupational rhinitis (OR) belongs to most frequent occupational diseases of upper respiratory tract, occurring two to four times more often than occupational asthma. Prevalence and incidence of occupational rhinitis have not been specifically investigated, though. There proved to be marked regional differences in numbers of acknowledged cases in Slovakia. Numerous studies in the Košice region followed etiology of the disease as well. However, results of a single region are not necessarily applicable for the Slovak Republic at large. The objective of this investigation was to determine and compare possible differences in etiology of OR in the Košice region, where the disease is most frequent with other Slovakian regions. The study encompassed a group of 70 patients who were the subjects of occupational rhinitis acknowledgement in Slovakia in the 1990–2011 years. The group was divided in two groups. The first group included the OR cases in the Košice region. In the second group there were patients from other regions of Slovakia. The flour proved to be the most frequent cause in both groups (44% cases in both groups). Chemical compounds figured much more frequently in the Košice region than in the other regions. On the contrary occupational allergy to moulds represented up to 18% of OR cases in the other regions, whereas in the Košice region it did not occur. A general analysis determined relatively low number of etiological agents, indicating insufficient diagnostics of the disease. The spectrum of agents in the two groups differed relatively little, most often represented by classical allergens, where hypersensitivity can be proved by classical examination by immunoallergology methods. In numerous cases identification of OR requires nasal provocation tests or exposure tests directly at the workplace, which helps to better identify numerous agents and consequently improves the diagnostics of the disease. Keywords: occupational rhinitis – etiological factors – nasal provocation tests

• MeSH
• alergeny MeSH
• celoroční alergická rýma * etiologie   MeSH
• hygiena práce MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání * MeSH
• prevalence MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Autoři na souboru 52 žijících a 10 zemřelých nemocných s CHOPN provedli retrospektivní studii zaměřenou na sledování progrese nemoci, rizikových faktorů, léčby a dalších ukazatelů. Průměrný roční pokles FEV1 byl u skupiny žijících a zemřelých 43 ml, resp. 42 ml, obdobné hodnoty pro FVC byly 42 ml a 110 ml. Autorí prokázali korelaci velikosti poklesu FEV1 s počtem dnů hospitalizace, dávkou steroidů a průměrnými hodnotami Pa02. Bronchodilatační test byl proveden u 27 nemocných. 13 16 pozitivně reagujících pacientů byla průměrná hodnota FEV1 nižší - 1 293 ml proti skupině nereagujících, kde byla vyšší - 1 612 ml. Kortikoidy užívala 31 osoba (22 ICS) ve skupině žijících a všichni zemřelí. Častější preskripce kortikoidů byla ve skupině nemocných s menším poklesem FEV1 než s větším poklesem, 18 proti 13 nemocným. Dalším nejčastěji podávaným preparátem byla kombinace β2-mimetika a ipratropia bromidu. Na základě tohoto šetření autorí navrhují schéma sledování nemocných s CHOPN a provedení dlouhodobé prospektivní studie posuzující rízikové faktory a progresi onemocnění.

In a retrospective study in a group of 52 surviving and of 10 dead patients with chronic obstructive lung disease (COLD) autors followed the progression of the disease, risk factors, therapy and some other parameters. The mean anual decrease of FEV1 in surviving and dead patients were 43 ml and 42 ml respectively. Values for FVC in these groups were 42 ml and 110 ml. Authors found a relationship between FEV1 and the number of hospitalisation days, the dose of corticosteroids used and the mean value of Pa02. In 27 patients bronchodilation tests were made. In 16 of them with positive reaction the mean FEV1 value was lover (1293 ml) against the non-reacting group (1612 ml). Corticosteroids (22 of them inhaled corticosteroids) were used by 31 surviver patients and all dead patients. Corticosteroids were more often prescribed in patients with smaller decrease of FEV1, than in patients with a bigger decrease of FEV1 (18 against 13 patients). The further most ordered drug was the combination of β2-mimetics and ipratropium bromid. Based on this analysis authors reccommend a scheme of follow-up of patients with COLD and the realisation of a long-term prospective study evaluating risk factors and progression of the disease.

• MeSH
• bronchoprovokační testy metody   MeSH
• dospělí MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obstrukční plicní nemoci diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• pacienti ambulantní MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Profesionální astma se v mnoha rozvinutých zemích stalo nejčastější nemocí z povolání dýchacích cest a plic. Dosud bylo identifikováno více než 250 kauzálních agens z pracovního prostředí. K zánětu v dýchacích cestách může vést několik patogenetických mechanizmů jak imunologických, tak neimunelogických. Hladina expozice, atopie a kouření jsou důležitými rizikovými faktory v rozvoji senzibilizace. Stanovení diagnózy profesionálního astmatu vyžaduje vhodný diagnostický postup. Časná diagnóza a eliminace postiženého mimo expozici etiologické inhalační noxe jsou nejdůležitějšími faktory pro zlepšení prognózy.

• MeSH
• alergeny MeSH
• bronchiální astma diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• bronchiální hyperreaktivita etiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• bronchoprovokační testy imunologie   MeSH
• imunologické testy metody   MeSH
• nemoci z povolání imunologie   zákonodárství a právo   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Nazální provokační test slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Jednou z indikací tohoto vyšetření je posouzení profesionální etiologie alergické rýmy. Test doplňuje základní diagnostický postup při průkazu alergického IgE zprostředkovaného onemocnění, zejména v případě velmi suspektní anamnézy, ale negativních kožních testů a specifických protilátek IgE. Nazální provokační test umožňuje rozlišit roli nespecifických a specifických faktorů v rozvoji nosních symptomů a sledovat časnou, pozdní a opožděnou reakci. Doporučenou a používanou metodou k provádění nosního provokačního testu je aktivní přední rinomanometrie, při níž je měřen: 1. inspirační průtok v každém nosním průduchu (určuje stupeň nosní obstrukce), 2. nosní odpor v každém nosním průduchu. Současně je posuzováno tzv. nosní symptomové skóre. Incidence profesionální alergické rinitidy v České republice jako samostatně hlášeného onemocnění činí zhruba 30 nových případů ročně a v kombinaci s průduškovým astmatem dalších 40–70 nových případů onemocnění ročně. Nejvíce postiženou profesí jsou stejně jako u samostatného astmatu pekaři, cukráři, zpracovatelé obilovin, chovatelé hospodářských zvířat, textilní dělníci, zdravotní sestry a pracovníci exponovaní izokyanátům, případně dalším chemikáliím. Jsou prezentovány údaje o souboru 70 osob, jimž bylo prostřednictvím Kliniky nemocí z povolání FN v Hradci Králové v letech 1996–2004 ohlášeno onemocnění profesionální alergickou rinitidou samostatně (33 nemocných) nebo v kombinaci s průduškovým astmatem (37 nemocných). Jako příčinný alergen byla nejčastěji zjištěna mouka a mlýnský prach (27 %), textilní prach (14 %), rostlinný prach (10 %), dezinfekční prostředky (9 %), kravské epitelie (7 %) a latex (7 %). Průměrná délka expozice dané profesní škodlivině do vzniku prvních alergických obtíží činila 9 ±10,05 let. Nazální provokační test vedl ke stanovení diagnózy profesionální alergické rýmy u 20 % nemocných (14 ze 70). Autorky podporují snahy o sjednocení postupu při provádění nosního provokačního testu na celostátní i mezinárodní úrovni.

A nasal provocation test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The test makes complete the basic diagnostic procedure of detection of an allergic IgE-related disease, especially in case of a very suspect history but negative skin tests and specific IgE antibodies. A nasal provocation (challenge) test enables distinguishing the role of nonspecific and specific factors in development of nasal symptoms and follow-up of an early, late and delayed reaction. The active anterior rhinomanometry is a recommended method used as a nasal provocative test which measures: 1. an inspiration flow in each nasal nostril (determines the degree of a nasal obstruction), 2. a nasal resistance in each nasal nostril. Simultaneously, a so called nasal symptom score is evaluated. The incidence of a occupational allergic rhinitis in the Czech Republic reported as an independent disease is roughly 30 new cases annually and next 40 to 70 new cases of the disease combined with asthma bronchiale annually. Similarly to asthma bronchiale, the most affected professions are bakers, confectioners, cereal producers, cattle breeders, textile workers, nurses and workers exposed to isocyanates and other chemicals. Data from the sample of 70 persons are presented and reflect reporting of a occupational allergic rhinitis (33 patients) and in combination with asthma bronchiale (37 patients) by the Clinic of Occupational Diseases of the Teaching Hospital in Hradec Králové in 1996–2004. Flour and mill dust (27 %), textile dust (14 %), vegetable dust (10 %), disinfectant products (9 %), cow epithelium (7 %) and latex (7 %) were the most frequent allergens. The average length of exposure to a particular professional noxae until the development of the first allergic symptoms was 9 ±10,05 years. A nasal provocation test contributed to diagnosing the occupational allergic rhinitis in 20 % patients (14/70). The authors support the efforts to unification of the procedure of a nasal provocative test on the national and international level.

• MeSH
• alergeny diagnostické užití   MeSH
• celoroční alergická rýma diagnóza   etiologie   MeSH
• imunoglobulin E krev   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• nosní provokační testy metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• rinomanometrie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Chronická sinusitis se vyskytuje hlavně u dospělých a starších dětí. Většinou se jedná o maxilární sinusy a sporadicky také o f rontální sinusy. Nosní a potravinová alergie hrají zde vedle jiných faktorů významnou etiologickou úlohu. Tuto formu je tedy lépe označovat jako „alergické onemocnění sinusů“. CSM se vyskytuje ve 2 základních formách: (a) primární (neasociovaná) forma, u které se primární interakce antigen-pro- tilátka se všemi následujícími pochody odehrává ve sliznici sinusů. Inhalační alergeny penetrují skrze nosní slizniční bariéru, aniž by vyvolaly reakci nosní sliznice, zatímco potravinové antigeny dosáhnou sliznici sinusů hematogenní, případně lymfogenní, cestou; (b) seku ndární (aso- ciovaná) forma, ve které se interakce antigen-protilátka odehrá vá primárně v nosní sliznici a sekundárně indukuje sinusovou sli zniční reakci. Se- kundární forma se vyskytuje častěji.V obou formách CSM se moho u kauzálně účastnit rozdílné typy alergické reakce, vyvolávající rozdílné typy slizniční odpovědi: 1) časná; 2) opožděná a 3) pozdní, vyžadující rozdílnou farmakomodulaci. Existence určitého typu alergické reakce v kli- nickém obraze sinusopatie u individuálního pacienta se může definitivně prokázat a potvrdit pouze provokačními testy. V případě inhalačních alergenů jsou to nosní provokační testy, monitorované některou z rhinomanometrických metod, v kombinaci se simultánním monitoro váním sinusů a jejich slizniční odpovědi, např. pomocí opakovaného rentge nologického a/nebo echografick ého vyšetření. V případě potra vinových alergenů se jedná o orální (konsumpční) provokaci, kombinovanou se simultánní registrací nosní, jakož i sinusové odpovědi. Účas t daného typu alergické reakce v nosní jakož i sinusové odpovědi je rozhodující pro terapii. Eliminace daného alergenu je základní opatření. Kromoglykany (Disodium cromoglycate a Nedocromil sodium) jsou indikovány v případě časné a většinou i opožděné nosní, jakož i sinusové odpov ědi, za- tímco glukokortikosteroidy jsou indikovány v případě pozdní nosní a sinusové odpovědi. Opožděná odpověď někdy vyžaduje kombinac i kro- moglykanů a glukokortikosteroidů. Tato léčba se většinou doplňu je antagonisty H1-receptorů. V případě potravinové alergie je in dikována eli- minace daných potravin, doplněná eventuální preventivní léčbou orálním kromoglykanem.

Chronic sinusitis, a very common disorder occurring predominantly in adults and sometimes in older children, appears mostly in the maxillary and sporadically in the frontal sinuses. In CSM, the allergy to the inhalant as well as to the food antigens is involved freque ntly. It would the- refore be more appropriate to designate this disorder as “al lergic sinus disease”. There are 2 basic forms of the allergic sinu s disease: (a) the pri- mary (non-associated) form and the (b) secondary (associated) form. In the primary form, the whole immunologic event is located primarily in the mucosal membrane of the sinuses. The inhalant allergens pass the nasal mucosal barrier and penetrate into the sinus and its mucosa. The food antigens are transported into the sinus mucosa by the blood and/or lymphatic stream. The antigens interact then with the a ppropriate lo- cal antibody or sensitized Th1 lymphocytes in the sinus mucosa. This interaction elicits a number of subsequent steps. The seco ndary form of the allergic sinus disease is secondarily induced by the immun ologic event taking place primarily in the nasal mucosa. In both the forms of the allergic sinus disease three different types of allergic reaction can be involved, leading then to the manifestation of three d ifferent clinical re- sponses of the sinuses: the immediate/early response (IR), the late response (LR) and the delayed response (DYR). The definite confirmation of the existence of the particular type of clinical sinus response can only be provided by the provocation tests (challenge). N asal challenge with inhalant allergens and food ingestion chal lenge should be accompanied by the monitoring of the nasal resistance parameters by m eans of rhi- nomanometry, combined with the monitoring of the sinus response by means of sinus imaging techniques, e.g. X-ray and/or echogra phy. This confirmation is decisive for the therapeutical choices. Avoidance of the particular allergen(s) belongs to the initial therapeu tical steps. The IR as well as the LR can very effectively be prevented by intranasal Disodium cromoglycate (DSCG) or Nedocromil sodium (NDS), whereas the DYR can only be controlled by intranasal glucocorticosteroids (GCS). In some case of LR, the DSCG treatment should temporarily be s upplemented by GSC. Additional treatment with H1-receptor antagonists may be us eful. In CSM due to the food allergy, treatment with oral DS CG, besides the avoidance of the incriminated food(s), is indicated.

• MeSH
• alergie MeSH
• lidé MeSH
• nosní provokační testy MeSH
• nosní sliznice imunologie   patofyziologie   MeSH
• zánět čelistní dutiny radiografie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• bronchodilatační test, test reverzibility bronchiální obstrukce,
• MeSH
• bronchodilatancia MeSH
• bronchoprovokační testy * metody   MeSH
• kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• obstrukce dýchacích cest diagnóza   MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• spirometrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH