respiratory death
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Z předchozích studií vyplývá, že respirační infekce mohou způsobit náhlé úmrtí kojence. Jeden z článků uvádí, že mnoho kojenců mělo před náhlým úmrtím mírné příznaky infekce respiračního traktu. Nicméně z naší zkušenosti vyplývá, že je i mnoho případů náhlých úmrtí asymptomatických kojenců, přičemž diagnóza respirační nákazy je prokázána až na základě podrobného posmrtného vyšetření. Bohužel žádná ze studií nebyla zaměřena na porovnání rozdílů mezi náhlým úmrtím kojenců s klinickými příznaky a při jejich absenci. Autoři prezentují studii, ve které jsou zkoumány případy náhlých úmrtí asymptomatických kojenců a hodnotí rizikové faktory u těchto jedinců, jejichž pitvy byly provedeny na daném pracovišti. Studie prokazuje, že k těmto asymptomatickým úmrtím dochází častěji u dětí do 1 roku věku, normální porodní váhy, krmených výlučně náhražkami mateřského mléka, a dále u kojenců, kteří usnuli do jedné hodiny od posledního krmení. Výsledky studie potvrzují, že i nejmenší odchylky od běžných projevů dítěte by měly být pečlivě sledovány pečující osobou, a to i v případě, že kojenec nevykazuje žádné zřejmé zdravotní problémy.
Previous studies have reported that respiratory infections can cause sudden death in infants. In one report, many infants had mild respiratory infection symptoms before their sudden death. However, we have also seen many cases of sudden death in asymptomatic infants who were diagnosed with respiratory infections based on detailed postmortem examinations. However, no study has investigated the differences between symptomatic death and asymptomatic death in infants with respiratory infections. In the present study, the risk factors for sudden death in infants with asymptomatic antemortem respiratory infections were investigated using forensic autopsy cases in our laboratory. The investigation showed that deaths associated with asymptomatic respiratory infections were relatively more common in infants younger than one year, of normal birth weight, and fed exclusively with formula milk, as well as infants who had fallen asleep within one hour of their last meal. The results reconfirmed that such small daily changes, such as expression and behavior changes, should be carefully observed when managing infants, including those with no apparent health problems.
- MeSH
- asymptomatické nemoci klasifikace mortalita MeSH
- infekce dýchací soustavy * diagnóza klasifikace komplikace mortalita MeSH
- kojenec MeSH
- kojení statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- náhlá smrt kojenců * diagnóza etiologie MeSH
- plíce diagnostické zobrazování patologie MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí dýchacího MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- MeSH
- apnoe MeSH
- dítě MeSH
- dýchací soustava patofyziologie MeSH
- kardiovaskulární systém patofyziologie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- náhlá smrt kojenců epidemiologie patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Chřipka je akutní virové onemocnění, které způsobuje influenza virus A, B, C. Klinicky se chřipka typicky projevuje horečkou a respiračními příznaky, někdy až s nutností umělé plicní ventilace, méně bývají vyjádřeny gastrointestinální příznaky a svalové obtíže, závažné jsou případy postižení centrálního nervového systému. Nejčastější komplikací chřipky je sekundární bakteriální infekce, typicky pneumonie, u které se etiologicky nejčastěji uplatňují pneumokoky a stafylokoky. Ročně zemřou na chřipku či komplikace chřipky tisíce pacientů. V ČR, resp. v Moravskoslezském kraji, dominoval v chřipkové sezóně 2017/2018 influenza virus B. Prezentujeme kazuistiku 51letého muže, u kterého byla prokázána chřipka B jako etiologické agens rychle progredující svalové slabosti s laboratorním obrazem rabdomyolýzy s výraznou elevací svalových markerů a aminotransferáz, jež vyústila v akutní respirační selhání s letálním koncem.
Influenza is an acute viral disease that causes influenza A, B, C. Clinically, flu is typically characterized by fever and respiratory symptoms, sometimes with the need for mechanical ventilation, less frequently by gastrointestinal symptoms and muscle problems; severe are cases with central nervous system involvement. The most common complication of influenza is secondary bacterial infection, typically pneumonia, which is most frequently caused by pneumococci and staphylococci. Every year, thousands of patients die of influenza or its complications. In the Czech Republic, namely the Moravian-Silesian Region, influenza B virus dominated the 2017/2018 flu season. Presented is a case of a 51-year-old male with influenza B as an etiologic agent of rapidly progressing muscle weakness and laboratory tests showing rhabdomyolysis and significantly elevated muscle enzyme and aminotransferase, resulting in acute respiratory failure and death.
- Klíčová slova
- chřipka B,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- chřipka lidská * diagnóza komplikace MeSH
- fatální výsledek MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- respirační insuficience diagnóza mortalita MeSH
- rhabdomyolýza MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Statistika úmrtnosti patří mezi základní zdravotnické ukazatele, a proto je často analyzována. Autoři se domnívají, že je metodicky vhodné shrnout obtíže, se kterými je možné se setkat, i statistické postupy, které je nutné použít, aby prováděná porovnání i analyzované časové trendy maximálně odpovídaly skutečnému vývoji zdravotního stavu populace. Diskutují metodiku Mezinárodní klasifikace nemocí a dále popisují postup přímé standardizace dat včetně stanovení variability standardizovanéhoúdaje.Naproblematiceonemocněnídýchacíchcestpakdokládají,jakáúskalípro praxi přinášejí revize kódového systému Mezinárodní klasifikace nemocí, a ilustrují numericky popisované postupy.
The death rate statistics belongs to the essential health parameters and it is therefore frequently analysed. Authors suggest reviewing problems, which could be met, and discussing statistical methods in order to make the comparison and analysis of the development as much corresponding to the actual health state of the population as possible. Authors also discuss methods of the „International classification of diseases“ and describe methods of direct data standardisation, including estimation of the variability. Using respiratory diseases as an example, authors illustrate the problems of revision of the code system in the „International classification of diseases“ and the give examples of numerical evaluation.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- nemoc etnologie MeSH
- nemoci dýchací soustavy diagnóza klasifikace MeSH
- referenční standardy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- mechanické ventilátory MeSH
- mortalita MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců patofyziologie MeSH
- vysokofrekvenční ventilace metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Histochemické a imunohistochemické nálezy na dýchacím ústrojí náhle zemřelých kojenců ukazují na jisté odlišnosti od nálezů u jedinců stejného věku, zemřelých násilnou smrtí bezprostředně po úrazu. Zatímco zánětlivá celulizace ve stěně průdušek byla přítomna v obou skupinách bez významnějšího rozdílu, stejně jako tomu bylo i s nálezem ložisek peribronchiální lymfatické tkáně, nálezy ve vlastním plicním intersticiu se odlišovaly. Pravidelným nálezem byla přítomnost aktivovaných makrofagických elementů v plicním intersticiu či v luminu alveolů a dále zmnožení lymfocytů T i B v plicní tkáni, jištěné nálezy na plicích náhle zemřelých kojenců nemají povahu akutních šokových změn, ale svědčí pro iniciální fázi akutního zánětu.
Histochemical and immunohistochemical findings in respiratory tract of suddenly deceased infants were a bit different from those with violent death immediately after trauma. The bronchial wall inflammatory infiltration and foci of peribronchial lymphatic tissue did not show any substantial diference in both groups but findings in lung interstitium proper did. A regular finding was the presence of activated macrophages in interstitium and alveolar lumina and an increase of B and T lymphocytes in lung tissue as well. Lung findings in suddenly deceased infants do not have character of a shock lesion bud represents an initial phase of acute inflammation.
V práci je provedeno porovnání úmrtností v České a Slovenské republice za rok 2011 se zaměřením na respirační příčiny. Podle standardizované úmrtnosti jsou v r. 2011 respirační příčiny nemocí v ČR na 4. místě v pořadí mezi hlavními skupinami příčin úmrtí a v SR na místě třetím. V rámci respiračních onemocnění jsou v ČR na prvním místě plicní malignity (C33, C34) s 53,3 případů na 100 000 obyvatel, na druhém CHOPN (J40–J44) - 23,9/100 000 obyvatel a na místě na třetím záněty plic (J12–J18) 22,3/100 000. Oproti předchozím rokům se zvýšil počet úmrtí na CHOPN a předstihl záněty plic. V SR zaujaly záněty plic druhé místo (37,7/100 000) ihned za plicními malignitami (38,5/100 000); úmrtnost na CHOPN je nižší než v ČR (12,9/100 000). V SR byly záněty plic u žen na prvním místě příčin úmrtí (33,8/100 000). Další podstatné rozdíly ve výskytu příčin úmrtnosti mezi ČR a SR při četnosti úmrtí pod 3/100 000 byly např. u intersticiálních nemocí (ČR 2,4, SR 0,9), respiračních selhání (SR 2,7, ČR 1,0) nebo edému plic (SR 2,0, ČR 0,2).
A comparison between the Czech and Slovak Republics (CR, SR) focused on respiratory causes of death in the year 2011 was performed. According to standardized mortality, respiratory causes of death ranked fourth in the CR and third in the SR. Among 10 most frequent causes of death in the CR, the main change in 2011 was that chronic obstructive pulmonary disease (COPD, J40-J44) was in the second place with 23.9/100,000 population (men 30.0, women 18.4). Most frequent were malignant tumors (C33, C34) with 53.3/100,000 (men 75.8, women 31.4); pneumonias ranked third (J 12^ 18) with 22.3/100,000 (men 24.1, women 20.5). Pneumonias ranked second after malignant tumors (37.7 and 38.5/100,000, respectively) in the SR. In Slovak women, the main respiratory cause of death was pneumonia (33.8/100,000), followed by respiratory malignancies and COPD (16.4 7.4/100,000, respectively). Other major differences between the CR and SR were related to diseases with low mortality rates (under 3/100,000), such as interstitial diseases (CR 2.4, SR 0.9), respiratory insufficiencies (SR 2.7, CR 1.0) and pulmonary edema (SR 2.0, CR 0.2).
- MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- infekce dýchací soustavy * komplikace mortalita MeSH
- lidé MeSH
- mortalita * trendy MeSH
- nádory dýchací soustavy mortalita MeSH
- příčina smrti MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Cíl práce: Určit vliv délky konvenční mechanické ventilace použité před vysokofrekvenční oscilací (HFO) na účinnost HFO a přežití pacienta. Typ studie: Retrospektivní analýza souboru. Místo: ARO a ECMO centrum Fakultní dětské nemocnice Brno. Pacienti: 26 pacientů starších 1 měsíce věku se závažným hypoxemickým respiračním selháním a ARDS. Průměrný věk 44,4 měsíce (tři dospělí – 17, 19 a 24 let), průměrná hmotnost 13,8 kg (nejvyšší hmotnost byla 70 kg), 17 chlapců, 9 dívek. Zemřelo 15 pacientů, 84,6 % pacientů mělo základní onemocnění interní povahy, průměrné příjmové PRISM skóre 22. Devět pacientů splňovalo ECMO kritéria, u 2 z nich nebylo ECMO nutné, u dalších 5 pacientů bylo ECMO kontraindikováno, dva pacienti byli na ECMO napojeni. Čtyřem pacientům byl během HFO aplikován iNO, u 2 z nich byla navíc použita částečná liquidní ventilace. Metoda: Pacienti byli napojeni na PCV nebo PRVC režim s limitovaným vrcholovým tlakem a permisivní hyperkapnií. Při paCO2 > 10,0 kPa anebo pH < 7,20 byla zavedena kontinuální tracheální insuflace plynu. Při nutnosti použít FiO 2 > 0,6 a Paw > 15 cmH2O pro saturaci periferní krve minimálně 90 % nebo při přetrvávající hyperkapnii anebo acidóze při CMV s TGI byli pacienti přepojeni na HFO. Strategií HFO byla „High Volume Strategy“ – recruitment alveolů a dosažení optimálního plicního objemu. Pro přepojení zpět na CMV musel pacient splňovat následující kritéria: Paw 15 – 20 cmH2O, FiO2 < 0,6, bez air-leak anebo zlepšení rtg. nálezu, bez desaturace při odsávání dýchacích cest. Pacient byl považován za odpojeného při splnění těchto kritérií: saturace > 90%, FiO2 < 0,4, Paw < 15 cmH2O, normální pH při počtu dechů (RR) < 30/min a PIP < 35 cmH2O. Pacienti byli rozděleni na 2 skupiny podle délky CMV před HFO: časná aplikace (CMV pre-HFO Ł 24 hod, 17 pacientů) a pozdní aplikace (CMV pr-HFO > 24 hod, 9 pacientů). Sledovány byly: demografické údaje (pohlaví, věk, hmotnost, příjmové PRISM skóre), délka ventilace (CMV před HFO, HFO, CMV po HFO a celková doba ventilace), acidobazická rovnováha (pH, paO2, paCO2) a indexy – AaDO2, oxygenační index a hypoxemia skóre (paO2/FiO2) pro obě skupiny zvlášť. Výsledky: Obě skupiny pacientů měly srovnatelnou závažnost respiračního selhání (paO2/FiO2 76,9 vs 75,9 mmHg, OI 31,2 vs 36, AaDO2 56,3 vs 55 kPa). Průběh sledovaných parametrů nevykazuje významné statistické rozdíly. Obě skupiny se nelišily průměrným věkem, hmotností, PRISM skóre, délkou HFO, délkou CMV po HFO i celkovou délkou mechanické ventilace. Statisticky významné rozdíly jsme nalezli v mortalitě – přežilo 58,8 % pacientů ve skupině časné aplikace na rozdíl od 12,5 % pacientů, u kterých byla HFO aplikována pozdě. Přežití v rámci celého souboru bylo 42 % (11/26 pacientů). Závěr: Délka konvenční mechanické ventilace použité před HFO má zásadní vliv na účinnost HFO a přežití pacienta. Při časném použití HFO (CMV před HFO Ł 24 hod) je přežití pacientů výrazně vyšší než u pozdního použití HFO (CMV před HFO > 24 hod) – 58,8 % vs 12,5 %.
Objective: To evaluate the effect of the duration of conventional mechanical ventilation prior to high-frequency oscillation on the effectivity of HFO and patient survival. Study design: Retrospective analysis of the set of patients. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care; ECMO Center University Children's Hospital Brno. Patients: 26 patients > 1 month of age with severe hypoxemic respiratory failure and ARDS. Mean age was 44.4 months (three adult patients – 17, 19 and 24 years), mean weight 13.8 kilograms, maximum weight 70 kilograms, 17 boys, 9 girls. 15 patients died. 84,6% per cent of patients suffered from basic medical disease, mean admission PRISM score was 22. Nine patients met ECMO criter ia. In two of them ECMO was not necessary, in 5 ECMO was contraindicated, two patients were treated with ECMO. Four patients ventilated in H FO mode were also treated with NO, in two of them partial liquid ventilation was also implemented. Methods: Patients were ventilated in PCV or PRVC modes with limited peak inspiratory pressures and permissive hypercapnia. Tracheal gas insufflation was instituted if paCO2 > 10.0 kPa and/or pH < 7.20. HFO was started if there was a need for FiO2 > 0,6 and Paw > 15 cmH2O to maintain peripheral blood saturation > 90% or due to persistent hypercapnia and/or acidosis with C MV with TGI. HFO was designed as „High Volume Strategy“ to recruit the alveoli and keep the optimal lung volume. Before switching back to CMV, following criteria had to be met: Paw 15–20 cmH2O, FiO2 < 0.6, no air-leak and/or better chest X-ray, no drop in saturation during airway toilette. Patient was considered to be disconnected when following criteria were met: saturation > 90%, FiO2 < 0.4 Paw < 15 cmH2O, normal pH with respiratory rate (RR) < 30/min and PIP < 35 cmH2O. Patients were divided into two groups with respect to the duration of CMV prior to HFO: early application (CMV pre-HFO Ł 24 hours; 17 patients) and the application (CMV pre-HFO > 24 hours; 9 patients). Following data were collected for each group separately: demographic data (gender, age, weight, admission PRISM score), duration of ventilation (CMV prior to HFO, HFO, CMV after HFO and total duration of ventilation), acid-base status (pH, paO2, paCO2) and indexes – AaDO2, oxygenation index and hypoxemia score (paO2/FiO2). Results: Severity of respiratory failure was comparable in both groups (paO2/FiO2 76.9 vs 75.9 mmHg; OI 31.2 vs. 36; AaDO2 56.3 vs 55 kPa). There are no statistically significant differences in the followed parameters during the observational period. There were no differences in mean age, weight, PRISM score, duration of HFO, duration of CMV after HFO and total duration of mechanical ventilation. We found a statistically significant differences in mortality – in the group with early application 58.8% of patients survived, in spite of 12.5% in the group with late application of HFO. Overall survival rate was 42 per cent (11/26 patients). Conclusion: The duration of mechanical ventilation prior to HFO possess a significant ef fect upon the effectivity of HFO and patient survival. If HFO is implemented early (CMV prior to HFO Ł 24 hours), survival rate is much higher compared to late implementation of HFO (CMV prior to HFO > 24 hours) – 58.8% and 12.5%, respectively.
- MeSH
- čas MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace statistika a číselné údaje MeSH
- mladiství MeSH
- mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- předškolní dítě MeSH
- přežití statistika a číselné údaje MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců mortalita terapie MeSH
- umělé dýchání statistika a číselné údaje MeSH
- vysokofrekvenční ventilace normy statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
