subtypes
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Kritéria DSM-IV i DSM-V definují tři základní subtypy ADHD: převážně hyperaktivně-impulzivní subtyp (ADHD-H), převážně nepozorný subtyp (ADHD-I) a kombinovaný subtyp (ADHD-C). Na rozdíl od ADHD-H a ADHD-C, u nichž symptomy hyper-aktivity/impulzivity postupně klesají od dětství do dospělosti k podprahovým hodnotám, poruchy pozornosti přetrvávají a ADHD-I je již od školního věku nejčastější subtyp v populaci. Klinicky méně nápadné symptomy ADHD-I však mohou být přehlédnuty nebo překryty komorbidními poruchami a mylná diagnóza může vést k nesprávně cílené léčbě. Analýza ukázala kvantitativní rozdíly mezi třemi subtypy ADHD v riziku výskytu specifického spektra komorbidních poruch, v některých aspektech funkčního poškození, v rozdílném profilu selhávání v běžném životě a akademické oblasti. Děti a adolescenti trpící subtypy spojenými s poruchou pozornosti (ADHD typ I a C) splňují mnohem častěji kritéria pro depresivní fázi a specifické poruchy učení oproti jedincům s ADHD typu H. Pacienti trpící příznaky hyperaktivity-impulzivity (ADHD typu C a H) mnohem častěji splňují kritéria pro externalizované poruchy (zejména poruchy chování a poruchu opozičního vzdoru) a tikové poruchy oproti skupině s ADHD typu I. Je zřejmé, že jedinci s kombinovaným subtypem (ADHD-C) mají riziko komorbidit spojených s oběma dimenzemi symptomů - nepozornosti i hyperaktivity/impulzivity. U subtypu ADHD-H se uvádí nižší míra dědičnosti ve srovnání s dalšími dvěma podtypy a nižší riziko narušení v akademické a kognitivní oblasti. Na druhé straně, ADHD-C a ADHD-I jsou spojeny s podobným typem adaptivního, akademického a neuropsychologického postižení, částečně sdílenými etiologickými vlivy a podobnou odezvou na farmakologické a psychosociální intervence, což zpochybňuje diskriminační validitu těchto subtypů. V současné době představuje nedostatek adekvátně cílených zobrazovacích studií mozku významnou mezeru ve znalostech týkajících se dimenzí jednotlivých subtypů ADHD.
Both the DSM-IV and DSM-V define three main subtypes of ADHD: mostly hyperactive-impulsive subtype (ADHD-H), mostly inattentive subtype (ADHD-I) and combined subtype (ADHD-C). Among patients with ADHD-H and ADHD-C the hyperactivity/impulsivity symptoms tend to decline to subclinical levels. However, the inattention symptoms tend to persist and as early as in the school age is the ADHD-I the most frequent subtype in the population. The ADHD-I symptoms are clinically less obvious, therefore they can be missed or covered by comorbid diseases and the wrong diagnosis can lead to an incorrect treatment. Analysis has shown qualitative differences between the three main ADHD subtypes in the incidence of a specific spectrum of comorbid diseases, in some aspects of functioning and in different profile of global and academic impairment. Children and adolescents with inattentive subtypes (ADHD-I and ADHD-C) are more likely to fulfill diagnostic criteria for a major depression or specific learning disorders then groups with ADHD-H. Patients with hyperactivity-impulsivity symptoms are more likely to meet criteria for externalizing disorders (mostly oppositional defiant disorder and conduct disorder) and tic disorders than patients with ADHD-I. Individuals with the combined subtype (ADHD-C) are at risk of comorbidities linked with both symptom dimensions - inattention and hyperactivity/impulsivity. The ADHD-H subtype shows less heritability and less academic and cognitive impairment than the other subtypes. On the other hand, the ADHD-C and ADHD-I subtypes are linked with a similar type of adaption, academie and neuropsychological impairment, partially shared etiological influences and similar response to pharmacotherapeutic and psychosocial interventions, which compromises the discriminant validity of these subtypes. At present, a dearth of adequately powered brain imaging studies represents an important gap in the knowledge base regarding ADHD dimensions and subtypes.
- MeSH
- Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch * MeSH
- exekutivní funkce MeSH
- hyperkinetická porucha * diagnóza etiologie klasifikace komplikace psychologie MeSH
- kognitivní poruchy etiologie MeSH
- lidé MeSH
- neurozobrazování MeSH
- pozornost MeSH
- sociální chování MeSH
- sociální přizpůsobení MeSH
- úzkost psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Objective: To determine risk factors in different pathogenic subtypes of ischemic stroke in Tashkent hospital registry and to compare with the data of other stroke registers. Design: Prospective observational study. Participants: 300 adults aged 18 years or over who suffered first-ever acute ischemic stroke, of them, the data of 100 patients with atherothrombotic, lacunar and cardioembolic strokes were analyzed. Main outcome measures: Mathematically significant differences and not significant differences but interesting from other point of view. Categorical variables are expressed as frequencies and percentages. Differences were regarded as statistically significant when the P value was less than 0.05 (P<0.05). Results: Of 100 patients with acute first-ever ischemic stroke at the median age of 62.63±4.68 (interquartile range 25-92) years, 57% were men and 43% were women. Depending on aetiology and stroke subtype, all the patients were divided into three groups: 42 patients with atherothrombotic stroke, 41 – with lacunar stroke, and 17 patients with cardioembolic stroke. Atherothrombotic stroke developed often in people over 60 years old, while lacunar stroke prevailed at the younger age. Stroke cases increased in people over 51 years old. Although men were more likely to suffer strokes than women, stroke incidence was equal in both sexes with increasing of age (over 60 years old), especially in atherothrombotic stroke, testifying to that women live longer. Combination of cerebral atherosclerosis and hypertension was the most significant risk factor for stroke. Atherosclerosis was the main aetiological factor for ischemic stroke, independently of its pathogenic heterogeneity. Diabetes mellitus was an independent risk factor for all stroke subtypes, which in most cases worsened the European Medical, Health and Pharmaceutical Journal ISSN 1804-5804 course and outcome of stroke. Hypertension was the leader aetiological factor for lacunar stroke. In these patients, we Cardioembolic stroke developed mainly because of cardiac thrombosis and valve pathology, which were often associated with chronic diseases of other organs, worsening the course and outcome of stroke. Despite of high prevalence of myocardial infarction in men, women were more likely to develop cardioembolic stroke. Conclusions: This study found simultaneous influence of many risk factors (multifactorial disease) in the development of ischemic stroke. The more course and influence of the underlying disease and risk factor, the higher stroke risk and severity, especially in the absence or inadequate previous therapy of underlying disease before the stroke index. We have noted a high prevalence of under-diagnosis of vascular risk factors at levels of primary and secondary care. We recommend for improved public awareness of vascular risk factors and better diagnostic and treatment facilities aimed at addressing those factors at levels of primary and secondary healthcare. Larger population-based studies may provide additional data on stroke incidence and outcome among Uzbeks.
- MeSH
- ateroskleróza MeSH
- cévní mozková příhoda * diagnóza epidemiologie etiologie klasifikace komplikace prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení rizik statistika a číselné údaje MeSH
- hypertenze patologie MeSH
- komplikace diabetu MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pozorovací studie jako téma statistika a číselné údaje MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Uzbekistán MeSH
- MeSH
- adrenergní receptory MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- transdukce genetická MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- adenosindifosfát MeSH
- adenosintrifosfát MeSH
- klasifikace MeSH
- purinergní receptory dějiny klasifikace MeSH
- uridintrifosfát MeSH
- xanthiny MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- adrenergní receptory MeSH
- experimenty na zvířatech MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- pindolol MeSH
- radioizotopy jodu MeSH
- vazebná místa MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Acta physiologica Scandinavica ; Vol. 155 Supplementum 630
48 s. : tab., grafy ; 24 cm
