vascular patches Dotaz Zobrazit nápovědu
Autor podává přehled indikací k použití cévních protéz, záplat, membrán a vláken z polytetrafluoroetylénu (PTFE) v dětské kardiochirurgii. Nejčastěji jsou cévní protézy používány ke konstrukci arteriálních spojek u novorozenců s kritickou cyanotickou srdeční vadou, k paliativní rekonstrukci přerušeného aortálního oblouku, ke konstrukci extraanatomického aortálního bypassu a k totálnímu kavopulmonálnímu spojení. Záplaty jsou výhodné pro uzávěr septálních defektů, plastiku výtokového traktu pravé i levé komory, korekci koarktace aorty a plastickou rekonstrukci stenóz na kmeni a větvích plicnice. Vláken z PTFE je možné použít k plastice atrioventrikulámích chlopní. Membrány se osvědčují jako náhrada perikardu po komplexních operacích s náhradou chlopně nebo s použitím konduitu s chlopní, kde je nutné počítat s reoperací. U novorozenců a malých kojenců se známkami srdeční slabosti po operaci je možné využít PTFE membrány k dočasnému krytí rány pri ponechání otevřeného hrudníku.
The author reviews the indications for the use of vascular grafts, patches, membranes and stitches from Polytetrafluoroethylene (PTFE) in pediatrie cardiac surgery. Vascular grafts are used for construction of arterial shunts in neonates with complex cyanotic heart defects, for palliative reconstruction of interrupted aortic arch, for construction of extraanatomic aortic by-pass and total cavopulmonary connection. The PTFE patches are suitable for closure of septal defects, plastic reconstruction of the right and the left ventricular outflow tracts, correction of coarctation of the aorta and plastic repair of stenoses on the main pulmonary artery and its branches. PTFE stitches can be used for plastic reconstruction of atrioventricular valves. Membranes represent very good pericardial substitutes after complex surgeries with valve replacement or the use of a valved conduit, where reoperation must be suspected. In neonates and small children with signs of heart failure after surgery, it is possible le to use PTFE membranes for transient wound cover when the chest is left opened.
BACKGROUND: Cardiovascular surgery is confronted by a lack of suitable materials for patch repair. Acellular animal tissues serve as an abundant source of promising biomaterials. The aim of our study was to explore the bio-integration of decellularized or recellularized pericardial matrices in vivo. METHODS: Porcine (allograft) and ovine (heterograft, xenograft) pericardia were decellularized using 1% sodium dodecyl sulfate ((1) Allo-decel and (2) Xeno-decel). We used two cell types for pressure-stimulated recellularization in a bioreactor: autologous adipose tissue-derived stromal cells (ASCs) isolated from subcutaneous fat of pigs ((3) Allo-ASC and (4) Xeno-ASC) and allogeneic Wharton's jelly mesenchymal stem cells (WJCs) ((5) Allo-WJC and (6) Xeno-WJC). These six experimental patches were implanted in porcine carotid arteries for one month. For comparison, we also implanted six types of control patches, namely, arterial or venous autografts, expanded polytetrafluoroethylene (ePTFE Propaten® Gore®), polyethylene terephthalate (PET Vascutek®), chemically stabilized bovine pericardium (XenoSure®), and detoxified porcine pericardium (BioIntegral® NoReact®). The grafts were evaluated through the use of flowmetry, angiography, and histological examination. RESULTS: All grafts were well-integrated and patent with no signs of thrombosis, stenosis, or aneurysm. A histological analysis revealed that the arterial autograft resembled a native artery. All other control and experimental patches developed neo-adventitial inflammation (NAI) and neo-intimal hyperplasia (NIH), and the endothelial lining was present. NAI and NIH were most prominent on XenoSure® and Xeno-decel and least prominent on NoReact®. In xenografts, the degree of NIH developed in the following order: Xeno-decel > Xeno-ASC > Xeno-WJC. NAI and patch resorption increased in Allo-ASC and Xeno-ASC and decreased in Allo-WJC and Xeno-WJC. CONCLUSIONS: In our setting, pre-implant seeding with ASC or WJC had a modest impact on vascular patch remodeling. However, ASC increased the neo-adventitial inflammatory reaction and patch resorption, suggesting accelerated remodeling. WJC mitigated this response, as well as neo-intimal hyperplasia on xenografts, suggesting immunomodulatory properties.
- MeSH
- allogeneické buňky MeSH
- arteriae carotides MeSH
- cévní protézy MeSH
- hyperplazie MeSH
- lidé MeSH
- ovce MeSH
- perikard MeSH
- prasata MeSH
- remodelace cév * MeSH
- skot MeSH
- tkáňové inženýrství MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- skot MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Autoři analyzují dvacet žilních rekonstrukcí, provedených při ošetření 118 cévních traumat v časovém období 10 let. Mezi traumaty dominovala iatrogenní poranění. Byly ošetřeny tyto kmeny: dolní dutá žíla, horní mezenterická žíla, žíly pánevní, femorální a popliteální. K rekonstrukci byl ve většině případů použit přímý cévní steh. Vedle přímého cévního stehu byla použita také autologní žíla v podobě záplaty nebo interponátu. Jednou byla implantována tenkostěnná PTFE protéza. Ve sledovaném souboru zemřel jeden pacient na septické komplikace z traumat provázejících poškození dolní duté žíly. Trombóza postihla rekonstrukci femorální a popliteální celkem třikrát. Žádná rekonstrukce neskončila amputací dolní končetiny.
The authors analyze twenty cases of vascular reconstructions, completed upon management of 118 vascular traumas, over a 10-year period. The traumas were, predominantly, of iatrogenic origin. The following trunks were treated: v.cava inferior, v. mesenterica superior, pelvic, femoral and popliteal veins. In most cases, the reconstruction included a direct vascular suture technique. Furthermore, in addition to the direct vascular suture technique, analogous vein-graft patches or interponates were used. In a single case, a thin-walled PTFE prosthesis was applied. Out of the patient study group, one patient exited as a result of septic complications of his traumas, connected to the v. cava inferior injury. In three cases, femoral and popliteal reconstructions were affected with thrombosis. Non of the reconstructions resulted in a lower extremity amputation.
Úvod: Poranění periferních cév se vyskytují v 1–3 % traumat v civilním prostředí. Management vychází ze zkušeností z oblasti válečné medicíny, kde jsou tato poranění častější. Cílem tohoto článku je shrnout doporučené základní postupy vyšetření a péče o pacienty s cévními traumaty. Metody: Management cévních traumat je popsán v doporučených postupech Western Trauma Association (WTA) a Eastern Association for the Surgery of Trauma (EAST) pro management cévních poranění. Výsledky: Poškození cév se vyskytuje při penetrujících i tupých traumatech. U penetrujících poranění dochází častěji k poškození celé stěny cévy. U tupých poranění dominují intimální disekce, pseudoaneurysmata a intramurální hematomy. Končetinu nejvíce ohrožuje ischemie, reperfuzní poškození a kompartment syndrom. Zásadní je rychlost diagnostiky a léčby. Management cévních poranění probíhá v rámci ATLS protokolu a principu life-over-limb. Primárním cílem je zástava masivního krvácení. V diagnostice se uplatňuje klinické vyšetření a CT angiografie. Při průkazu jistých známek arteriálního krvácení je nutná operační revize. Ta může probíhat primárně jako damage control surgery, s primárním cílem zástavy krvácení. K dočasnému obnovení perfuze lze použít shunt. Pro definitivní ošetření lze mimo prosté sutury užít záplat a interpozici graftů, a to jak autologních, tak protetických. Důležitý je dostatečný débridement a provedení fasciotomie. V některých případech lze s výhodou využít radiointervenčních metod. Závěr: Za poslední století došlo k významnému vývoji strategie léčby. Data z recentních válečných konfliktů dokumentují snížení míry nutných amputací, záchrana postižených končetin je v dnešní době normou.
Introduction: Peripheral vascular injuries occur in 1–3% of all traumas in civilian settings. The management of these injuries is often based on experience derived from war medicine where these injuries are more common. The goal of this article is to summarize basic guidelines for the diagnosis and treatment of vascular injuries. Methods: Western Trauma Association (WTA) and Eastern Association for the Surgery of Trauma (EAST) both have their own guidelines for vascular trauma management. Results: Vascular injuries occur both in penetrating and blunt traumas. Complete vessel disruption occurs more frequently in penetrating traumas. In the case of blunt trauma, intimal defects are more common, resulting in dissection, false aneurysm, or intramural hematoma. The limb is mostly endangered due to ischemia, reperfusion injury and the compartment syndrome. Prompt diagnosis and treatment are paramount. Vascular trauma management is part of the ATLS protocol and life-over-limb principle. The primary goal is to stop the massive external bleeding. Clinical examination and CT angiography are the most helpful for the diagnosis. Surgical revision is indicated when hard signs are present. This can be a damage control surgery with the primary goal to stop the bleeding as quickly as possible. A shunt can be used for temporary reperfusion of the limb. Definitive treatment can take the form of a simple suture, patches or graft interposition; both prosthetic and autologous grafts are used. Sufficient debridement and fasciotomy are important steps in the therapy. In some cases, endovascular treatment can be used. Conclusion: Over the last century, the treatment strategy changed dramatically. Data from recent military conflicts show a decrease in amputation rates, and limb salvage has become a standard.
- MeSH
- fasciotomie MeSH
- krvácení MeSH
- lidé MeSH
- poranění cév * chirurgie diagnóza terapie MeSH
- výkony cévní chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Autoři na základě svých zkušeností s roboticky asistovanými cévními operacemi představují některé ojedinělé typy zákroků, které v této oblasti provedli. Metody: Od listopadu 2005 do února 2022 bylo celkem provedeno 560 robotických cévních výkonů, z toho 70 operací bylo ojedinělých, což odpovídá 12,5 %. Nejčastější byla robotická dekomprese truncus coeliacus (18×) u Dunbarova syndromu, dále robotické řešení endoleaku II. typu po implantaci stentgraftu (15×) a robotické řešení výdutě slezinné tepny (11×). Méně častými pak byly operace izolované výdutě pánevní tepny (8×), trombendarterektomie a plastika břišní aorty pomocí záplaty (8×) a hybridní operace (6×). Zcela ojedinělými jsou rekonstrukce renální tepny (2×), operace výdutě arteria thoracica interna (1×) u nemocné s Marfanovým syndromem a parakavální biopsie (1×) u onkologického pacienta. Výsledky: Ve 3 případech (4,2 %) musela být operace konvertována na otevřený zákrok. Dvakrát při řešení výdutě slezinné tepny z důvodu plošných srůstů v dutině břišní a jednou u operace endoleaku, kdy v důsledku velmi křehké stěny dilatovaného a pulzujícího vaku výdutě břišní aorty jsme považovali manipulaci robotickými nástroji za vysoce riskantní. V uvedeném souboru byla nulová mortalita, u jedné pacientky musela být v další době po deliberaci truncus coeliacus provedena na jiném pracovišti laparoskopická plastika bránice pro brániční kýlu a v jednom případě pak otevřená operace pro přetrvávající endoleak. Závěr: Robotický systém lze s výhodou využít i u méně častých zákroků a nabídnout tak pacientům všechny výhody, které robotická chirurgie nabízí. Je však třeba zdůraznit velkou zkušenost s robotickou operativou, protože se jedná o málo časté operace, a také je nezbytná dokonalá anatomická znalost příslušné oblasti.
Introduction: Based on their experience with robot-assisted vascular surgery, the authors present some unique types of procedures they have performed in this area. Methods: From November 2005 to February 2022, a total of 560 robotic vascular procedures were performed, of which 70 were orphan operations, corresponding to 12.5%. The most common was robotic decompression of the coeliac trunk (18 times) in Dunbar syndrome, followed by robotic repair of type II endoleak after stent graft implantation (15 times) and robotic repair of splenic artery aneurysm (11 times). Less common were isolated pelvic artery aneurysm surgery (8 times), aortic thromboenderectomy and abdominal aortic patch repair (8 times) and hybrid surgery (6 times). Completely unique are renal artery reconstruction (2 times), operation of internal mammary artery aneurysm (1 time) in a patient with Marfan syndrome and paracaval biopsy (1 time) in a cancer patient. Results: In 3 cases (4.2%) the operation had to be converted to open surgery. Twice in the management of splenic artery aneurysm due to flat adhesions in the abdominal cavity and once in the endoleak operation, when due to the very fragile wall of the dilated and pulsating abdominal aortic aneurysm sac, we considered manipulation with robotic instruments to be highly risky. There was zero mortality in this cohort; one patient had to undergo laparoscopic diaphragm repair for diaphragmatic hernia at another institution after deliberation of the coeliac trunk and in one case open surgery was needed for persistent endoleak. Conclusion: The use of the robotic system can be beneficial also in less frequent procedures, offering the patients all the advantages of robotic surgery. However, the need of extensive experience in robotic surgery should be emphasized because these operations are rare and perfect anatomical knowledge of the area is necessary.
BACKGROUND: The aim of this study was to evaluate the clinical experience with 310 robot assisted vascular procedures. The da Vinci system has been used by a variety of disciplines for laparoscopic procedures but the use of robots in vascular surgery is still relatively uncommon. METHODS: From November 2005 to May 2014, 310 robot assisted vascular operations were performed. Two hundred and twenty four patients were prospectively evaluated for occlusive disease, 61 patients for abdominal aortic aneurysm, four for a common iliac artery aneurysm, four for a splenic artery aneurysm, one for a internal mammary artery aneurysm, and after the unsuccessful endovascular treatment five for hybrid procedures, two patients for median arcuate ligament release and nine for endoleak II treatment post EVAR. Among these patients, 224 underwent robotic occlusive disease treatment (Group I), 65 robotic aorto-iliac aneurysm surgery (Group II) and 21 other robotic procedures (Group III). RESULTS: A total of 298 cases (96.1%) were successfully completed robotically. In 10 patients (3.2%) conversion was necessary. The 30 day mortality was 0.3%, and two (0.6%) late prosthetic infections were seen. Targeted Group I and Group II patients were compared. Robotic ilio-femoral bypass, aorto-femoral bypass, or aorto-iliac thrombo-endarterectomy with prosthetic patch (Group I) required an operative time of 194 (range, 127-315) minutes and robotic aorto-iliac aneurysm surgery (Group II), 253 (range, 185-360) minutes. The mean aortic cross clamping time was 37 minutes in Group I and 93 minutes in Group II. The mean blood loss was more significant in Group II (1,210 mL) than in Group I (320 mL). CONCLUSION: From a practical point of view, the greatest advantage of the robot assisted procedure has been the speed and relative simplicity of construction of the vascular anastomosis. This experience with robot assisted laparoscopic surgery has demonstrated the feasibility of this technique in different areas of vascular surgery.
- MeSH
- aneurysma břišní aorty chirurgie MeSH
- aneurysma chirurgie MeSH
- arteria lienalis chirurgie MeSH
- arteriální okluzní nemoci chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- endoleak etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mamární tepny chirurgie MeSH
- nemoci aorty chirurgie MeSH
- nemoci cév chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- senioři MeSH
- výkony cévní chirurgie přístrojové vybavení metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- audiovizuální média MeSH
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVE: The feasibility of robotically assisted laparoscopic aortic surgery has already been adequately demonstrated. Our clinical experience with robot-assisted aortoiliac reconstruction for occlusive diseases, aneurysms, and hybrid procedures performed using the Da Vinci system is described below. METHODS: Between November 2005 and November 2011, we performed 225 robot-assisted laparoscopic aortoiliac procedures. One hundred seventy-four patients were prospectively evaluated for occlusive diseases, 43 patients for abdominal aortic aneurysm, two for common iliac artery aneurysm, two for splenic artery aneurysm, three for hybrid procedures, and one for endoleak II treatment after endovascular aneurysm repair. The robotic system was applied to construct the vascular anastomosis for thromboendarterectomy, for aortoiliac reconstruction with a closure patch, for dissection of the splenic artery, and for posterior peritoneal suturing. A combination of conventional laparoscopic surgeries and robotic surgeries was routinely included. A modified fully robotic approach without laparoscopic surgery was used in the last 55 cases in our series. RESULTS: Two hundred seventeen cases (96%) were successfully completed robotically; one patient's surgery was discontinued during laparoscopy because of heavy aortic calcification. In seven patients (3%), conversion was necessary. The 30-day mortality rate was 0.4%, and nonlethal postoperative complications were observed in 10 patients (4.4%). CONCLUSIONS: Our experience with robot-assisted laparoscopic surgery has demonstrated the feasibility of this technique for aortoiliac vascular and hybrid procedures. Compared with purely laparoscopic techniques, the Da Vinci robotic system facilitated the creation of the aortic anastomosis and shortened the aortic clamping time.
- MeSH
- anastomóza chirurgická metody MeSH
- aneurysma břišní aorty mortalita chirurgie MeSH
- aneurysma ilické tepny mortalita chirurgie MeSH
- aneurysma chirurgie MeSH
- arteria lienalis chirurgie MeSH
- arteriální okluzní nemoci chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- endarterektomie metody MeSH
- kardiovaskulární nemoci chirurgie MeSH
- laparoskopie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- robotika * MeSH
- senioři MeSH
- studie proveditelnosti MeSH
- výkony cévní chirurgie přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The aim of this study was to test the hypothesis that vasorelaxing action of vasonatrin peptide (VNP) is due to activation of the large-conductance Ca2+-activated potassium channel (BKCa) via guanylyl cyclase (GC)-coupled natriuretic peptide receptors (NPRs) in vascular smooth muscle cells (VSMCs). Contraction experiments were performed using human radial artery, whereas BKCa current by patch clamp was recorded in cells from rat mesenteric artery. Contractility of rings cut from human radial artery was detected in vitro. As a result, VNP induced a dose-dependent vasorelaxation of human radial artery, which could be mimicked by 8-Br-cGMP, and suppressed by TEA, a blocker of BKCa, HS-142-1, a blocker of GC-coupled NPRs, or methylene blue (MB), a selective inhibitor of guanylyl cyclase. Sequentially, whole-cell K+ currents were recorded using patch clamp techniques. BKCa current of VSMCs isolated from rat mesentery artery was obtained by subtracting the whole cell currents after applications of 10-7 mol/l iberiotoxin (IBX) from before its applications. In accordance with the results of arterial tension detection, BKCa current was significantly magnified by VNP, which could also be mimicked by 8-Br-cGMP, whereas suppressed by HS-142-1, or MB. Taken together, VNP acts as a potent vasodilator, and NPRA/B-cGMP-BKCa is one possible signaling system involved in VNP induced relaxation.
- MeSH
- arteria radialis cytologie fyziologie účinky léků MeSH
- arteriae mesentericae cytologie fyziologie účinky léků MeSH
- atriální natriuretický faktor farmakologie fyziologie MeSH
- financování organizované MeSH
- guanosinmonofosfát cyklický analogy a deriváty farmakologie MeSH
- guanylátcyklasa fyziologie MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- metoda terčíkového zámku MeSH
- peptidy farmakologie MeSH
- receptory natriuretického síňového faktoru fyziologie MeSH
- svaly hladké cévní cytologie fyziologie účinky léků MeSH
- techniky in vitro MeSH
- tetraethylamonium farmakologie MeSH
- vápníkem aktivované draslíkové kanály s vysokou vodivostí agonisté fyziologie MeSH
- vazodilatace fyziologie účinky léků MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
