Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí.

Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment.

• Klíčová slova
• senior, institucionální péče, rodinní pečovatelé,
• MeSH
• agrese MeSH
• demence ošetřování   psychologie   MeSH
• domácí ošetřování pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• geriatrické ošetřovatelství etika   metody   pracovní síly   MeSH
• halucinace MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• hygiena MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paměť MeSH
• péče o sebe statistika a číselné údaje   MeSH
• práva pacientů MeSH
• preference v jídle MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Nemoci štítné žlázy patří k poměrně častým chronickým onemocněním a k nejčastějším onemocněním endokrinního systému vůbec. Tato odborná a svým zaměřením ojedinělá kniha se věnuje vlivu psychologických a psychosociálních souvislostí při onemocnění štítné žlázy, což bývá často opomíjeno. Najdeme v ní i vymezení širších otázek zdraví a nemoci z pohledu psychosomatické medicíny, behaviorální medicíny a psychologie zdraví a přehled vlastních onemocnění štítné žlázy včetně možností jejich diagnostiky a terapie. Dotýká se i otázek zátěže a stresu v patogenezi hypertyreózy, kvality života a osobností pacientů s onemocněním štítné žlázy, podává přehled výzkumů realizovaných u českých pacientů, zamýšlí se nad možnostmi psychologických a psychosociálních postupů a prostředků při léčbě tohoto onemocnění.

• Klíčová slova
• Psychologie a komunikace,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• nemoci štítné žlázy diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• péče o pacienta MeSH
• psychická odolnost MeSH
• psychický stres MeSH
• sociální opora MeSH

• NLK Obory
• endokrinologie
• psychologie, klinická psychologie
• sociologie

Článek obsahuje základní informace o projektu č. CZ.2.17/1.1.00/33070: „Vzděláváním k vyšší kvalitě péče“, který je ve Fakultní nemocnici v Motole realizován v letech 2010 – 2013. Projekt je zaměřen na rozvíjení komunikačních a manažerských dovedností zdravotnických pracovníků, které jsou vnímány jako jeden z předpokladů kontinuálního a úspěšného zvyšování kvality poskytované péče. Článek seznamuje čtenáře s teoretickými a s praktickými východisky vlastního projektu, seznamuje s jeho cíly, klíčovými aktivitami a s očekávanými výsledky.

The report brings out the basic informations about the project no. CZ.2.17/1.1.00/33070: Higher quality health care through education, which will be realized in 2010-2013 in Motol University Hospital. Project is focused on the dealing of communicative and managing skills of the medical employees, which are one of the assumptions of continual and successful raising of quality of the nursing care. This report informs people about theoretical and practical resort sof the project, its goals ad key activities and expected results.

• MeSH
• komunikace * MeSH
• kontinuální vzdělávání zdravotních sester trendy   MeSH
• kontinuální vzdělávání * trendy   MeSH
• kvalita zdravotní péče MeSH
• ošetřovatelská péče * organizace a řízení   MeSH
• zdravotnický personál výchova   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• kvalita života MeSH
• nemoci štítné žlázy diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• péče o pacienta MeSH
• psychická odolnost MeSH
• psychický stres MeSH
• sociální opora MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• endokrinologie
• psychologie, klinická psychologie
• sociologie

Cieľ: Zámerom štúdie bolo zistiť ako seniori žijúci v domácom prostredí a seniori žijúci v sociálnom zariadení vnímajú kvalitu svojho života z pohľadu nezávislosti v aktivitách denného života. Metódy: Zvolili sme medzinárodný dotazník pre meranie kvality života WHOQOL-BREF a Barthelovej test ADL. Seniori z domáceho prostredia vypĺňali dotazník doručený prostredníctvom sestier ADOS a seniori v sociálnom zariadení vyplnili dotazník doručený prostredníctvom sestier pracujúcich v sociálnom zariadení. Vzorku tvorilo 140 seniorov. Výsledky: Štatistickou analýzou sa nepotvrdil štatisticky významný vzťah medzi seniormi z domáceho prostredia a seniormi zo sociálneho zariadenia v subjektívnom vnímaní kvality života, fyzickým stavom v závislosti na sebestačnosti v aktivitách denného života. Závery: Zistené výsledky môžu uplatniť zdravotnícki pracovníci v geriatrickom ošetrovateľstve.

Aim: The aim of this study is to explore the attitude of the elderly receiving health care at home and those living in care homes towards their quality of life in activities of daily living. Methods: In our study we used the internationally-known WHOQOL-BREF Questionnaire and the Barthel index of activities of daily living (ADL). The elderly living at home received the questionnaire from visiting nurses, residents of care homes from the nurses working in the care home. The study sample consisted of 140 elderly people. Results: Statistical analysis did not confirm statistically significant difference in the attitude of the elderly living at home and those living in care homes towards their quality of life in daily activities. Conclusion: The results of our study may be useful for nurses with geriatric nursing career.

• MeSH
• domovy pro seniory * MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• péče o sebe psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• samostatný způsob života * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři * MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíl studie: Prokázat změnu kvality života subjektivním hodnocením operovaných pacientek proinkontinenci moči a eventuálně prokázat souvislost s pooperačními komplikacemi.Typ studie: Pilotní prospektivní studie.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Univerzity Karlovy VFN, Praha a 1. LFUK a Nemocnice Milosrdných bratří, Brno a Ústav pro péči o matku a dítě, Praha.Metodika: Kvalitu života měříme pomocí dotazníků. Vybrali jsme standardizovaný dotazník DonaldaL. Patrika, který má 22 otázek zaměřených na různé aspekty subjektivního vnímání potížís únikem moči. Hodnotíme procentuální výsledek dotazníku před a 3-6 měsíců po operaci a souvislosts výskytem komplikací.Výsledky: Soubor má 64 pacientek, které byly operovány pro stresovou inkontinenci. Nejčastějiprováděnou operací byla Kolpopexe dle Burche (74 %). Věkový průměr byl 54 let, BMI nad 25 mělo59,4 % operovaných žen, 49 % žen v minulosti podstoupilo laparotomickou operaci. Průměrná hodnotadotazníku před operací byla 46,21 %, při druhé kontrole po operaci 80,86 %. Rozdíl 34,65 %znamená výrazný posun v kvalitě života. Za povšimnutí stojí fakt, že některé ženy udávaly vysokoukvalitu života před plánovanou operací. Z celkového počtu 64 žen bylo 68,74 % (44x) výraznězlepšených, tj. posun v kvalitě života byl o více než 13 %, 12,5 % (8x) žen bylo zlepšených, u 14,07 %(9x) jsme nezaznamenali posun v kvalitě života a 4,68 % (tj. 3x) bylo zhoršených. U operovaných senejvíce zlepšil stresový únik moči, pocit lepšího celkového zdraví a zmírnili jsme deprese a úzkostz úniku moči. Naopak nejvíce ženám vadily pooperační urgence a nykturie.Závěr: Časné komplikace neměly vliv na kvalitu života. Urgence a nykturie jako pozdní komplikacenegativně ovlivňují kvalitu života. Celkový výsledek dotazníku vždy závisí na intenzitě předoperačníchpotíží. Otázkou zůstává, zda subjektivní hodnocení potíží se jednou vyrovná objektivnímuměření nebo zůstane pouhým vodítkem pro ošetřujícího lékaře.

Objective: The aim of this study is to verify the change in the quality of life, by a subjective assessmentof women, following their surgery for stress incontinence. We also evaluate any connection withpostoperative complications. Design: A pilot prospective study.Setting: Department of Obstetrics and Gynecology General Faculty Hospital, 1st Medical Faculty,Charles University, Prague.Methods: Quality of life is measured in accordance with the results of a questionnaire. We chose touse a standardized questionnaire by Donald L. Patrick „Incontinence of Life Instrument“ (I-QoL).I-QoL consists of 22 subjects of measure, each with a five point scale, addressing various aspects ofurine incontinence.We assessed the percentage results of I-QoL before and between 3-6 months aftersurgery for a connection to postoperative complications.Results: Our patient set was 64 women, all of whom had undergone an operation for stressincontinence. The most common was Kolpopexis secundum Burch at 74%. The average age of thesubjects was 54. 59.4% of those tested displayed BMI in excess of 25, whilst 49% of the women hadpreviously undergone laparotomy surgery. The average value of I-QoL before the operation was46.21%. In the second reading, post operation, this had risen to 80.86%. The difference of 34.65%strongly suggests a significant rise in the quality of life following the operation. 68.74% (44x) of thewomen were significantly improved, meaning their quality of life had increased by at least 13%.12.5% (8x) showed slight improvement, 14.07% (9x) maintained their quality of life, and just 4.68%(3x) showed signs of deterioration.We found the biggest improvements in those suffering with stressincontinence. The patients felt generally more healthy, helping to reduce the depression and anxietyassociated with incontinence. In contrast, our treatment caused a case of postoperative urgency andnycturia.Conclusion: Early complications had no impact on the quality of life, but those which came later -urgency andnycturia did.Theresult of I-QoL generally depends on the intensity of difficulties beforethe operation. The question to ask is, whether the subjective assessment can ever be used asa comparison to the objective research.

• MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peroperační komplikace diagnóza   etiologie   MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   etiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Tato studie identifikuje hlavní psychosociální proměnné v rámci perinatální péče, které mohou představovat podpůrné či rizikové faktory pro úspěšné zahájení kojení. Na základě statistického vyhodnocení dat z dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo 199 respondentek, a obsahové analýzy polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodičkami se ukázalo, že do kvality kojení se promítá především rodičkou vnímaná atmosféra porodnice a přístup zdravotníků v období po porodu (schopnost empatie, poskytování psychické podpory a kvalita komunikace) a rovněž aktivní nabízení pomoci s kojením. Podpora kojení poskytovaná rodičkám v rámci perinatální péče by se proto měla zaměřit nejen na dodržování deseti kroků k úspěšnému kojení, které je podmínkou pro udělení statutu Baby Friendly Hospital, nýbrž i na psychologické potřeby rodičky v době po porodu.

This study identifies major psychosocial determinants of perinatal care that can foster or inhibit successful breastfeeding initiation. Using statistical data analysis of a questionnaire survey with 199 primiparae and content analysis of semi-structured interviews with 18 primiparae and multiparae, it was found that the quality of breastfeeding is determined mainly by the postnatal ward atmosphere as perceived by the woman, the hospital staff attitude (ability to empathize, psychological support, and communication quality) and active offering of help by the staff. The breastfeeding support provided to women in perinatal healthcare should therefore focus both on compliance with the 10 steps for successful breastfeeding (on the basis of which the hospitals are certified as Baby Friendly Hospitals) as well as on meeting the psychological needs of women in the postnatal period.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kojení * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• laktace * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ošetřovatelská péče * pracovní síly   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• perinatální péče * metody   pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• porod psychologie   MeSH
• porodnice pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální chování MeSH
• sociální psychologie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• chronická bolest * ošetřování   terapie   MeSH
• geriatrické ošetřovatelství * MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti metody   ošetřování   MeSH
• měření bolesti MeSH
• senioři MeSH
• sociální opora MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Pacienti s pokročilými nádory trpí řadou tělesných symptomů a psychickým distresem, které negativně ovlivňují kvalitu života (quality of life – QOL). Paliativní péče je orientována na prevenci a léčbu utrpení a zlepšení QOL pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním. V onkologii je tradičně vnímána jako léčba po ukončení protinádorové terapie. V posledních letech se stále více rozvíjí koncept časné integrace paliativní péče do standardní onkologické praxe. V literatuře existuje množství dat podporujících koncept současné aplikace paliativní a onkologické péče. Časná integrace paliativní péče prokázala benefit v oblasti QOL, nálady, symptomů, čerpání zdravotní péče a celkového přežití. V přehledovém článku shrnujeme publikovaná data o přínosu a úskalích časné integrace paliativní péče. Dále je zmíněn model obecné a specializované paliativní péče integrovaný do onkologické praxe, jejich rozdíly a konsekvence.

Patients with advanced cancer experience a significant number of physical symptoms and psychological distress, which worsen their quality of life (QOL). Palliative care is oriented to prevent and relieve suffering and promote QOL of patients with advanced cancer. In oncology, the role of palliative care is traditionally perceived to be the treatment after the antineoplastic therapy is finished. A concept of early integration of palliative care into standard oncology practice has been recently introduced. There is a lot of data supporting this concept of parallel application of both oncology care and palliative care. Early palliative care has been shown to provide benefits in QOL, mood, symptoms, health care utilization and survival. In this review, we summarize published data about benefits and difficulties of early palliative care. We also discuss the model of general and specialized palliative care integrated into oncological practice, their differences and consequences. Key words: palliative care – supportive care – oncology – advanced cancer– survival – quality of life The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 3. 9. 2014 Accepted: 14. 3. 2015

• Klíčová slova
• podpůrná péče, paliativní specialista, pokročilé nádory,
• MeSH
• integrované poskytování zdravotní péče * MeSH
• komunikace MeSH
• kvalita života MeSH
• lékařská onkologie MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nádory psychologie   terapie   MeSH
• paliativní péče * klasifikace   organizace a řízení   trendy   MeSH
• role lékaře MeSH
• týmová péče o pacienty * MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Intervence Péče o umírající z mezinárodní klasifikace ošetřovatelských intervencí (NIC) zahrnuje šest aktivit na podporu rodinných příslušníků. Cílem studie bylo zjistit, zda je sestry využívají a považují za reálně implementovatelné v současné ošetřovatelské praxi v České republice. Byla použita kvantitativní metoda – průřezová studie, nestandardizovaný strukturovaný dotazník se dvěma Likertovými škálami. Studie se zúčastnilo 468 sester z hospiců, onkologických oddělení, geriatrických oddělení, léčeben pro dlouhodobě nemocné, domovů pro seniory a agentur domácí péče.Výsledky ukázaly, že sestry nejčastěji využívaly aktivity Podporovat snahu rodiny zůstat u lůžka pacienta (průměr škály 1,72) a Usnadnit zajištění duchovní podpory pro pacienta a rodinu (průměr škály 2,06). Tyto aktivity také nejvíce sester považovalo za reálně implementovatelné do současné ošetřovatelské praxe. Pětina sester uvedla, že vždy realizuje aktivity Zahrnout rodinu dle jejího přání do rozhodování o péči a činnostech (průměr škály 2,38) a Podporovat pacienta a rodinu, aby sdíleli pocity ohledně smrti (průměr škály 2,51). Všechny uvedené aktivity využívaly častěji sestry v hospicích. Výsledky naznačují, že významnost těchto aktivit vnímají sestry napříč spektrem pracovišť. Reálnou možnost jejich implementace ale vidí rozdílně. Potvrzuje to nutnost více zahrnout podporu rodiny do péče o umírající i na pracovištích, která primárně neposkytují specializovanou paliativní péči.

The intervention Dying Care from the Nursing Intervention Classification (NIC) includes six activities to support family members. The aim of the study was to find out if nurses perform these activities, and whether they consider their introduction into contemporary nursing practice in the Czech Republic to be feasible. We used a quantitative approach in which we carried out a cross-sectional study, which incorporated a non-standardised structured questionnaire with two Likert scales. The 468 participants in the study were nurses from hospices, oncology departments, geriatric departments, long-term care facilities, homes for the elderly and home care agencies. The results showed that the nurses most often employ the activity Support the family’s efforts to remain at the bedside (scale average 1.72) and Facilitate obtaining spiritual support for patient and family (scale average 2.06). The nurses also consider the introduction of these two activities into contemporary nursing practice to be feasible. One fifth of the nurses stated they always use the activity Include the family in care decisions and activities, as desired (scale average 2.38) and Encourage patient and family to share feelings about death (scale average 2.51). All the above mentioned activities were most frequently used by nurses in hospices. The results suggest that the importance of these activities is recognised by nurses across settings. However, they see the actual feasibility differently. This confirms the need to include family support in care for the dying even in the settings which primarily do not provide specialised palliative care.

• MeSH
• hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• ošetřovatelská péče * MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• péče o umírající * MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodina MeSH
• sociální opora MeSH
• umírající MeSH
• zdravotní sestry MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH