Úvod a cíl: Infekce bakterií Helicobacter pylori (H. pylori) zůstává významným celosvětovým problémem, vč. České republiky. Cílem této studie je poskytnout přehled současných léčebných přístupů v první linii u infekce H. pylori v České republice na základě dat z Evropského registru managementu H. pylori (Hp-EuReg) a zhodnotit nejefektivnější eradikační režimy. Metodika: Hp-EuReg je mezinárodní, multicentrický registr o léčbě H. pylori, ze kterého jsme čerpali data z České republiky od roku 2019 až do ledna 2024. Tento registr shromažďuje demografická data, diagnostické postupy, předepsané eradikační režimy a výsledný efekt terapie. Pro vyhodnocení účinnosti léčby byla provedena analýza podle původního léčebného záměru (mITT). Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 546 pacientů ze 14 center v České republice, u kterých byla zahájena první linie terapie H. pylori. Nízké dávky inhibitorů protonové pumpy (PPI – proton pump inhibitor) (tj. 20 mg omeprazolu dvakrát denně) byly podávány u 89 % pacientů a nejčastější délka eradikačního režimu byla 14 dní (40 %). Celková účinnost první linie léčby byla 85 %. Účinnost léčby nízkými dávkami PPI (20 mg omeprazolu dvakrát denně) a vysokými dávkami PPI (80 mg omeprazolu dvakrát denně) byla 86 %, pro standardní dávku PPI (40 mg omeprazolu dvakrát denně) 82,5 %. Účinnost léčby podle délky byla pro 7denní terapii 83 %, nižší než tomu bylo u 10- a 14denní terapie, která dosáhla úspěšnosti 86 %. Nejčastěji používaným eradikačním režimem byla trojkombinace PPI, amoxicilinu a klarithromycinu u 67 % pacientů, dosahující s účinností 87 % u 7- a 14denního režimu. Optimální účinnost (>90 % dle mITT) byla dosáhnuta u 10denní sekvenční terapie a 14denní nebismutová čtyřkombinační terapie, které obě zahrnují PPI, amoxicilin, klarithromycin a metronidazol, dosahující úspěšnosti 96 % (48/50 pacientů) a 97 % (34/35 pacientů). Zbývající terapie měly účinnost nižší než 90 %, nejnižší účinnost byla dosažena u kombinace PPI, klarihtromycin a metronidazol (66 %; 35/53 pacientů). Závěr: V České republice byla celkově účinnost empirické první linie terapie suboptimální (<90 %); avšak 10denní sekvenční terapie a 14denní čtyřkombinační terapie, obě zahrnující PPI, amoxicilin, klarithromycin a metronidazol, dosáhly úspěšnosti u více než 90 % pacientů.
Background and Aim: Helicobacter pylori (H. pylori) infection remains a significant public health concern worldwide, including in the Czech Republic. The study aims to provide an overview of the current first-line treatment approaches for H. pylori infection in the Czech Republic based on data from the European Registry on H. pylori Management (Hp-EuReg), and to evaluate the most effective treatment regimens. Methods: Hp--EuReg is an international multicentric registry on the management of H. pylori, from which we extracted data from the Czech Republic from 2019 to January 2024. This registry collects demographic information, diagnostic procedures, treatment prescriptions, and outcomes for H. pylori infection management by gastroenterologists. A modified intention-to-treat (mITT) analysis was performed to evaluate the effectiveness of the treatments. Results: A total of 546 patients from 14 centres in the Czech Republic who receive first-line treatment were analysed. Low-dose (i.e.; 20 mg omeprazole equivalent twice daily) proton pump inhibitors (PPIs) were administered in 89% of patients, and the most common length of treatments was 14 days (40%). The overall mITT effectiveness of first-line treatment was 85%, obtaining 86% when prescriptions were combined either with low-dose (20 mg omeprazole equivalent twice daily), and high dose (80 mg omeprazole equivalent twice daily) PPIs, and 82.5% with standard-dose (40 mg omeprazole equivalent twice daily) PPIs. The effectiveness of 7-day prescriptions was reported to be 83%, lower than that of 10- and 14-day, both of which achieved effectiveness of 86%. The most frequently used treatment scheme was triple therapy with PPI, amoxicillin and clarithromycin, which was used in 67% of patients, reaching 87% effectiveness both with 7- and 14-day prescriptions. Optimal (>90% mITT) effectiveness was obtained with both 10-day, sequential therapy and with 14-day non-bismuth quadruple concomitant therapy including both PPI, amoxicillin, clarithromycin and metronidazole, providing 96% (48/50 patients) and 97% (34/35 patients) cure rates, respectively. The remaining therapies provided all an effectiveness lower than 90%, the lowest one obtained with PPI, clarithromycin and metronidazole (66%; 35/53 patients). Conclusions: In the Czech Republic, the first-line empirical treatment overall effectiveness was suboptimal (<90%); however, 10-day non-bismuth quadruple sequential and 14-day concomitant therapies, both composed of PPI, amoxicillin, clarithromycin and metronidazole, achieved over 90% cure rates.
- MeSH
- amoxicilin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Helicobacter pylori * patogenita účinky léků MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie terapeutické užití MeSH
- klarithromycin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou dostupné v klinické praxi již 35 let a za dobu jejich používání se staly velmi často předepisovanou medikací. V některých zemích je užívá okolo 10 % populace. Je tomu tak pro jejich schopnost nejúčinněji potlačovat produkci kyseliny chlorovodíkové žaludeční sliznicí a tím efektivně léčit zejména vředovou chorobu gastro- duodena a gastroezofageální refluxní chorobu. Dále jsou tyto léky široce využívány v prevenci těchto nemocí i při léčbě funkční dyspepsie. Zdánlivě příznivý bezpečnostní profil těchto léků získal při jejich širokém nasazení v populaci za posled- ních 15 let významné trhliny. Užívání PPI je spojeno s rizikem vzniku klostridiové kolitidy, s akutním i chronickým renálním poškozením, osteoporotickými frakturami i malabsorpcí některých mikronutrientů. Rizika spojená s užíváním PPI by měla předepisující lékaře vést ke správně vedené farmakotreapii.
Proton pump inhibitors (PPIs) have been available in clinical practice for 35 years, and during the time of their use, they have become a very frequently used medication. In some countries, around 10% of the population uses them. This is due to their ability to most effectively suppress the production of hydrochloric acid by the gastric mucosa, thereby treating primarily peptic ulcer disease of the gastroduodenum and gastroesophageal reflux disease. Furthermore, these drugs are widely used in the prevention of these diseases and in the treatment of functional dyspepsia. The seemingly favorable safety profile of these drugs has acquired significant flaws with their widespread use in the population over the last 15 years. The use of PPIs is associated with the risk of developing clostridial colitis, acute and chronic renal injury, osteoporotic fractures, and malabsorption of some micronutrients. The risks associated with the use of PPIs should lead prescribing doctors to properly managed pharmacotherapy.
- MeSH
- dyspepsie etiologie farmakoterapie MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- peptická ezofagitida etiologie farmakoterapie MeSH
- žaludeční vředy farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The prevalence of Helicobacter pylori remains high in the older population. Specific age-related peculiarities may impact the outcomes of H. pylori treatment. The aim of the study was to evaluate the diagnostics and effectiveness of H. pylori eradication between the younger and older European populations. "European Registry on H. pylori Management (Hp-EuReg)" data from 2013 to 2022 were analyzed. Patients were divided into older (≥ 60 years) and younger (18-59 years) groups. Modified intention-to-treat (mITT) and per-protocol (PP) analysis was performed. 49,461 patients included of which 14,467 (29%) were older-aged. Concomitant medications and penicillin allergy were more frequent among the older patients. Differences between younger and older populations were observed in treatment duration in first-line treatment and in proton pump inhibitors (PPIs) doses in second-line treatment. The overall incidence of adverse events was lower in the older adults group. The overall first-line treatment mITT effectiveness was 88% in younger and 90% in the older patients (p < 0.05). The overall second-line mITT treatment effectiveness was 84% in both groups. The effectiveness of the most frequent first- and second-line triple therapies was suboptimal (< 90%) in both groups. Optimal efficacy (≥ 90%) was achieved by using bismuth and non-bismuth-based quadruple therapies. In conclusion, the approach to the diagnostics and treatment of H. pylori infection did not generally differ between younger and older patients. Main differences were reported in the concurrent medications, allergy to penicillin and adverse events both in first- and second-line treatment. Optimal effectiveness rates were mostly achieved by using bismuth and non-bismuth-based quadruple therapies. No clinically relevant differences in the effectiveness between the age groups were observed.
- MeSH
- alergie * farmakoterapie MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- bismut terapeutické užití MeSH
- Helicobacter pylori * MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori * farmakoterapie epidemiologie MeSH
- inhibitory protonové pumpy škodlivé účinky MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- peniciliny terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Gastroenterologie, hepatologie a digestivní endoskopie jsou rychle se rozvíjející obory medicíny s množstvím recentních pokroků v diagnostice a léčbě v rozsahu celého gastrointestinálního traktu. Cílem naší práce je shrnout recentní pokroky na poli významných gastroenterologických situací, jako je akutní pankreatitida, funkční dyspepsie, racionální léčba inhibitory protonové pumpy a idiopatické střevní záněty. Pokrok zaznamenala i hepatologie v přístupu k cholestatickým chorobám, v léčbě alkoholové hepatitidy a nealkoholové choroby jater (NAFLD) a v poznání patofyziologie bilirubinu a žlučových kyselin. Digestivní endoskopie je invazivní částí gastroenterologie a zmíněna jsou klíčová témata jako screening karcino- mu pankreatu, využití umělé inteligence, resekce nízkorizikových neoplázií trávicí trubice, endoskopie tenkého střeva a pankreatobiliárních cest a extraluminální expanze endoskopie v podobě endoskopické submukózní a transmurální disekce, různých typů myotomie a využití lumen apozičních stentů.
Gastroenterology, hepatology and digestive endoscopy are rapidly evolving disciplines with significant advances in the diagnostics and treatment in the entire gastrointestinal tract. The aim of our article was to summarize new perspectives on relevant situations in gastroenterology and hepatology like acute pancreatitis, functional dyspepsia, rational indication of proton pump inhibitors, inflammatory bowel diseases (IBD), cholestatic liver diseases, alcohol induced hepatitis, non-alcoholic fatty live disease (NAFLD) and patophysiology of bilirubin and bile acids. Digestive endoscopy represents an interventional part of gastroenterology and key recent topics are mentioned like pancreatic cancer screening, arteficial intelligence, resection of low-risk neoplastic lesions, enteroscopy techniques, cholangio- and pancreatiscopy and extraluminal expansion of endoscopy techniques by means of endoscopic submucosal and transmural dissection, endoscopic myotomy and lumen apposing stents.
- MeSH
- alkoholická hepatitida diagnóza komplikace terapie MeSH
- bilirubin analýza MeSH
- endoskopie trávicího systému klasifikace trendy MeSH
- gastroenterologie * trendy MeSH
- idiopatické střevní záněty diagnóza terapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- pankreatitida diagnóza terapie MeSH
- portální hypertenze diagnóza terapie MeSH
- sklerozující cholangitida diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Stanovisko podporují tyto odborné společnosti ČLS JEP Česká gastroenterologická společnost (ČGS) Společnost pro gastrointestinální onkologii (SGO) Česká chirurgická společnost (ČCHS) Česká onkologická společnost (ČOS) Český pankreatologický klub (ČPK). Terminologická poznámka Pojem surveillance (dohled) je v textu použit podle terminologického standardu používaného v České republice. V tomto smyslu nahrazuje termín screening (osob ve vysokém riziku), který se vyskytuje v některých anglických textech. Preambule Karcinom pankreatu (PC – pancreatic cancer) je závažné onemocnění s narůstající incidencí a vysokou letalitou. V posledních letech byly definovány skupiny osob se zvýšeným rizikem onemocnění a dále byly publikovány výsledky studií z expertních center, ukazující prodloužené dožití nemocných, u nichž byl PC diagnostikován v asymptomatickém stadiu. S vědomím rychlého vývoje znalostí v této oblasti si autoři textu kladou za cíl shrnout současnou úroveň poznání, definovat principy surveillance PC a přispět ke zvýšení úrovně péče o ohrožené osoby v České republice. Souhrn výstupů V rámci surveillance PC doporučujeme: 1. Neprovádět screening u osob s průměrným rizikem. 2. Dispenzarizovat osoby s vysokým rizikem. 3. Zařazovat pouze osoby poučené o výhodách a limitech surveillance, které jsou současně potenciálními kandidáty chirurgické léčby. 4. Používat metody EUS a MR/MRCP v jednoročních intervalech. 5. Za klinické cíle považovat prekancerózní léze, resekabilní a hraničně resekabilní PC (T1–3 a/nebo N0–2). 6. Vést registr zařazených osob.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- plošný screening MeSH
- rizikové faktory MeSH
- surveillance populace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
„Černý jícen“, známý též jako akutní nekróza jícnu (AEN – acute esophageal necrosis), je relativně vzácné onemocnění charakterizované černým zabarvením sliznice jícnu. Postižení může být lokalizováno pouze distálně, možné je ale také postižení celého jícnu. Nejčastějším klinickým projevem je hemateméza, v rizikových skupinách nemocných je spojen se zvýšenou letalitou. Včasná diagnostika AEN je spojena s provedením gastroskopie, zahájení adekvátní léčby je základem příznivé prognózy pacienta. Mezi nejzávažnější komplikace AEN patří perforace jícnu s rizikem dalších komplikací, jako je mediastinitida a sepse. Vzhledem k charakteru onemocnění, postižení jícnu a potenciálně i mediastina je nutné k pacientovi přistupovat multioborově. Níže předkládáme kazuistiku 68letého pacienta s diagnózou AEN komplikované perforací potvrzenou pomocí CT a časné endoskopie. Jako primární řešení perforace jícnu byl zvolen endoskopický přístup se zavedením plně potahovaného metalického stentu. U pacienta přesto došlo k rozvoji dalších komplikací perforace: mediastinitida, empyém s nutností zavedení hrudní drenáže. Kromě intervenčních metod byl pacient léčen širokospektrými antibiotiky a kombinací parenterální a enterální výživy. Po 3 měsících léčby a zvládnutí komplikací byl pacient v dobrém klinickém stavu propuštěn do ambulantní péče.
“Black esophagus”, also known as acute esophageal necrosis (AEN), is a relatively rare disease characterized by black discoloration of the esophageal mucosa. The condition can be located only distally, but it can also affect the entire esophagus. Hematemesis is the most common clinical manifestation is; the condition is associated with increased lethality in high-risk groups of patients. Early diagnosis of AEN can be made by gastroscopy, the initiation of adequate treatment is crucial for a favorable patient prognosis. The most serious complications of AEN include esophageal perforation with the risk of other complications such as mediastinitis and sepsis. The nature of the disease and the affection of the esophagus and potentially the mediastinum require a multidisciplinary approach. Below we present a case report of a 68-year-old patient with a diagnosis of AEN complicated by perforation confirmed by CT and early endoscopy. An endoscopic approach with the introduction of a fully coated metal stent was chosen as the primary solution for the esophageal perforation. Nevertheless, the patient developed other complications of perforation: mediastinitis and empyema requiring chest drainage. In addition to interventional methods, the patient was treated with broad-spectrum antibiotics and a combination of parenteral and enteral nutrition. After 3 months of treatment and resolving the complications, the patient was released to outpatient care in a good clinical condition.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- empyém pleurální diagnostické zobrazování terapie MeSH
- gastroskopie MeSH
- lidé MeSH
- mediastinitida diagnóza terapie MeSH
- nekróza diagnostické zobrazování komplikace terapie MeSH
- nemoci jícnu * diagnostické zobrazování komplikace terapie MeSH
- perforace jícnu diagnostické zobrazování terapie MeSH
- senioři MeSH
- stenty * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH