Publikace se zaměřuje na epidemiologii, klinické příznaky, diagnostiku a léčbu poruch pánevního dna. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
• gynekologické chirurgické výkony MeSH
• inkontinence moči MeSH
• pánevní dno patologie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů MeSH
• Check Tag
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• urologie
• chirurgie

Úvod: Primárním cílem předložené práce je porovnání peroperačních a včasných pooperačních výsledků u laparoskopické a robotické resekce rekta s totální mezorektální excizí (TME) a primární anastomózou. Metody: Do studie bylo zařazeno 404 pacientů, 236 pacientů s laparoskopicky a 168 pacientů s roboticky provedenou resekcí rekta s TME a primární koloanální anastomózou. Jednotlivé vstupní parametry jako pohlaví, věk, BMI, ASA skóre, vzdálenost dolního okraje léze rekta od AV (anal verge), absolvovaná neoadjuvantní chemoradioterapie byly v obou ramenech studie srovnatelné. V podskupině pacientů s roboticky provedenou resekcí bylo signifikantně významnější zastoupení pokročilejších stadií karcinomu rekta (p=0,009). Výsledky: Operační čas u robotické resekce rekta byl signifikantně delší než čas u resekce laparoskopické (<0,001). Peroperační krevní ztráta (p=0,036), stejně jako celková doba hospitalizace byly nižší ve prospěch roboticky provedené operace (p=0,008). V rámci počtu reoperací, intraoperačních a pooperačních komplikací, byly skupiny srovnatelné a nebyl mezi nimi pozorován statisticky signifikantní rozdíl. Počet vyšetřených lymfatických uzlin v preparátu byl vyšší v laparoskopické podskupině pacientů v porovnání s podskupinou robotické resekce (p=0,703). Inkompletně provedená TME byla zaznamenána ve 4 % případů laparoskopické resekce a u žádného pacienta s robotickým přístupem (p=0,092). Závěr: Robotická resekce karcinomu rekta se jeví jako metoda, která může napomoci k dosáhnutí optimálnějších výsledků chirurgické intervence u širší skupiny pacientů na pracovištích s dostatečně zkušeným personálem a velkým objemem takto léčených pacientů.

Introduction: The primary goal of this study was to evaluate peroperative and early postoperative results of laparoscopic and robotic surgery for rectal cancer with total mesorectal excision (TME) and with primary anastomosis. Methods: 404 patients were enrolled in the study, divided in two cohorts and compared retrospectively: a laparoscopic group (n=236) versus a robotic (TME + primary coloanal anastomosis) group (n=168). The evaluated cohorts were comparable in sex, age, BMI, ASA score, distal tumor margin from anal verge and neoadjuvant chemoradiotherapy. More advanced tumor stages were observed in the robotic group (p=0.009). Results: The duration of robotic resection was significantly longer compared to laparoscopic resection (p<0.001). Peroperative blood loss (p=0.036), as well as the overall length of hospital stay were significantly lower in the robotic group (p=0.008). No differences were observed in terms of reoperations and intraoperative and postoperative complications. The number of lymph nodes in the histological specimen was higher in the laparoscopic group (p=0.703). Incomplete TME was observed in 4% of laparoscopically operated patients and no patients of the robotic group (p=0.092). Conclusion: Robotic resection of rectal cancer is a promising technique that can help reach better overall quality of surgical intervention in a wider group of patients at departments with sufficiently experienced surgeons and a large volume of thus treated patients.

• MeSH
• adenokarcinom chirurgie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kolorektální chirurgie metody   MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Fluorescenčná angiografia (FA) v spektre blízkom infračervenému svetlu (NIR) je technikou rozšírenej reality AR (augmented reality) a pri jej využití na operačnom sále umožňuje mimo iné i kolorektálnym chirurgom v reálnom čase vizualizovať a hodnotiť vaskularizáciu čriev, identifikovať lymfatické uzliny, močovody, či metastázy. Hodnotenie prekrvenia pomocou FA v režime rozšírenej reality má určitý dopad na zníženie ALR (anastomotic leakage rate) pri resekciách rekta. Metódy: Analýza dát pacientov s miniinvazívnou resekciou rekta (MIS – minimally invasive surgery) pre adenokarcinom stredného a dolného rekta s totálnou excíziou mesorekta (TME) s využitím fluorescenčnej angiografie (FA) s indocyanínovou zeleňou (ICG) (100 pacientov r. 2015−2019) bola následne porovnaná s historickou kontrolnou skupinou pacientov (100 pacientov) operovaných pre rovnakú diagnózu, a to miniinvazívne (MIS) pred zavedením metódy FA-ICG (2012−2015). Pacienti boli operovaný postupne na jednom pracovisku. Výsledky: U pätnástich pacientov (15%) bola resekčná línia posunutá z dôvodu nedostatočnej perfúzie zistenej pomocou FA-ICG. Výskyt AL bol nižší v skupine s FA oproti skupine bez FA (9 % oproti 19 %, p = 0,042, χ test). Retrospektívnou analýzou súboru bola zístěná ako významný rizikový faktor (RF) pre anastomotický leak cukrovka (p=0,036) a protektívny faktor, aplikácia transanálneho drénu (NoCoil) (p=0,032). Záver: Zavádzanie nových postupov a využívanie nových technológií, ako je využitie metódy FA v režime AR pri resekciách rekta s TME pre karcinóm môže viesť k zníženiu výskytu anastomotického leaku.

Introduction: Near-infrared (NIR) fluorescence angiography (FA) is an augmented reality (AR) technique. When used in the operating room, it allows colorectal surgeons to visualize and evaluate intestinal blood flow in real time, identify lymph nodes, ureters, or peritoneal metastases. Evaluation of perfusion with FA in augmented reality mode has an impact on reducing the ALR (anastomotic leakage rate) in rectal resections. Methods: Data analysis of patients after minimally invasive surgery (MIS) for middle and lower rectal adenocarcinoma with total mesorectal excision (TME) using fluorescent angiography (FA) with indocyanine green (ICG) (100 patients, 2015−2019) were subsequently compared with a historical control group (100 patients) operated on for the same diagnosis before the introduction of the FA-ICG method (2012−2015) using minimally invasive approach (MIS). The patients were operated on consequently at one workplace. Results: In fifteen patients (15%), the resection line was shifted due to insufficient perfusion detected by FA-ICG. The incidence of AL was lower in the group with FA compared to the group without FA (9% vs. 19%, p=0.042, χ test). A retrospective analysis of the group revealed a significant risk factor (RF) for the anastomotic leak, namely diabetes (p=0.036) and, among others, a protective factor, application of the transanal drain (NoCoil) (p=0.032). Conclusion: The introduction of new procedures and the use of new technologies, such as the use of the FA method in the AR mode in resections of the rectum with TME for cancer can lead to a reduction in the incidence of anastomotic leakage.

• MeSH
• fluoresceinová angiografie * metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kolorektální chirurgie MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy MeSH
• proktektomie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Predná nízka resekcia s totálnou mezorektálnou excíziou (TME) u pacientov s karcinómom rekta zlepšila onkologické výsledky u tejto skupiny chorých. Avšak u veľkej skupiny nastávajú nemalé zmeny týkajúce sa kvality života a to vrátane rozličného stupňa črevnej dysfunkcie. Cieľom tejto štúdie je analyzovať prevalenciu LARS (low anterior resection syndrome, syndróm prednej nízkej resekcie) u pacientov s karcinómom rekta po restoratívnej miniinvazívnej resekcii a definovať jeho rizikové faktory. Metódy: Do štúdie boli zaradení pacienti, ktorí od 1. marca 2016 do 30. júna 2018 podstúpili elektívnu miniinvazívnu (laparoskopickú alebo robotickú) resekciu rekta. Na hodnotenie črevných výsledkov bol využitý LARS dotazník, vyplňovaný 6, 12 a 24 mesiacov od primárnej operácie a u pacientov s protektívnou deriváciou od resekcie ileostómie. 98 pacientov vyplnilo kompletne dotazníky. Z toho 58 výkonov bolo laparoskopických, 34 robotických a 6 otvorených. 69 pacientov podstúpilo TME, tumor-špecifickú mezorektálnu excíziu podstúpilo 21 pacientov. U 8 pacientov bola vykonaná transanálna TME. Skupiny sa nelíšili v charakteristike sledovaných vstupných parametroch. Neoadjuvantnú liečbu však podstúpilo signifikantne viac pacientov v robotickej skupine (p=0,004). Výsledky: 59,8 % pacientov malo závažný LARS 6 mesiacov od operačného výkonu. O 24 mesiacov, podiel pacientov klesol na 29,7% . Potencionálne rizikové faktory ťažkého LARS v našom súbore sú vek (p<0,05), vzdialenosť tumoru (p<0,001), dĺžka času resekcie ileostómie od primárnej operácie (p<0,05), neoadjuvatná (p<0,001) a adjuvantná liečba (p<0,05). Záver: Prevalencia ťažkého LARS syndrómu je vysoká. Predstavuje závažný, často skrytý a opomínaný problém. Rádioterapia a TME sú významné rizikové faktory závažného LARS.

Introduction: Over the last decades outcomes for rectal cancer surgery have improved with increasing survival and lower recurrence rates. Nevertheless, functional disorders are still frequent. Low anterior resection with total mesorectal excision (TME) in patients with rectal cancer has improved oncological outcomes. However, most of them will have significant changes in quality of life, including varying degree of bowel dysfunction. Aim of this study was to analyse prevalence of LARS (low anterior resection syndrome) in patients with rectal cancer after miniinvasive restorative resection and to define its risk factors. Methods: Between March 2016 and June 2018, patients who underwent elective miniinvasive (laparoscopic or robotic) rectal resection were enrolled. Bowel dysfunction was evaluated by LARS questionnaire and filled out 6, 12, and 24 months after primary operation or after ileostomy closure. 98 patients completed the questionnaires – 58 laparoscopic operations, 34 robotic and 6 open procedures. 69 patients underwent TME, tumor-specific mesorectal excision 21 patients. 8 patients underwent transanal TME. The clinical characteristics, surgical perioperative and postoperative outcomes did not differ between these groups. Only, significantly more patients underwent neoadjuvant radiotherapy in the robotic group (p=0.004). Results: 59.8% patients reported major LARS 6 months after surgery and 29.7% after 24 months. Protentional risk factors are age (p<0.05), tumor height (p<0.001), time from stoma resection (p<0.05), neoadjuvant (p<0.001) and adjuvant therapy (p<0.05). Conclusion: Prevalence of LARS is high. It is underestimated, although an important factor. Radiotherapy and TME are significant risk factors of major LARS.

• Klíčová slova
• LARS,
• MeSH
• kolorektální chirurgie metody   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory rekta * chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• proktektomie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Introduction: Anastomotic leak is a very serious complication in colorectal surgery. Tissue perfusion of the anastomosis plays an integral role in its multifactorial etiology. Fluorescence angiography using indocyanine green allows visualization of perfusion in real time. Aim: To evaluate the effectiveness of intraoperative fluorescence angiography as a tool to decrease the incidence of anastomotic leak after laparoscopic or robotic low resection of the rectum for cancer. Material and methods: Intraoperative fluorescence angiography was performed sequentially in 50 patients during low rectal resection for cancer with total mesorectal excision, primary anastomosis and protective ileostomy using laparoscopic or robotic technique. The results were compared to a historical control group of 50 patients with the same procedure without the use of fluorescence angiography. Results: The patient sets were comparable in basic demographic and clinical parameters. Intraoperative visualization of perfusion by fluorescence angiography was achieved in all patients without unwanted side-effects. In 6 (12%) patients, the resection line was adjusted based on the fluorescence angiography. The incidence of anastomotic leak was insignificantly lower in the group with fluorescence angiography (18% vs. 10%), which led to significantly shorter hospital stay. Other postoperative complications were comparable between the two groups. Conclusions: Fluorescence angiography using indocyanine green is a safe and effective method with the potential of reducing anastomotic leak during minimally invasive low resection of the rectum for cancer.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Anastomotický leak představuje v kolorektální chirurgii jednu z nejzávažnějších komplikací. Adekvátní perfuze paří ke klíčovým faktorům nekomplikovaného hojení. Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení nabízí možnost zobrazit perfuzi v reálném čase. Cíl: Cílem studie bylo posouzení možností peroperační fluorescenční angiografie jako nástroje pro snížení incidence anastomotického leaku při nízké resekci rekta pro karcinom. Materiál a metody: Peroperační fluorescenční angiografie byla provedena postupně u 79 pacientů při nízké resekci rekta pro karcinom s totální excizí mezorekta, primární anastomózou a s protektivní ileostomií. Výsledky byly srovnány s kontrolní skupinou 82 pacientů se stejným výkonem bez použití fluorescenční angiografie. Výsledky: Soubory byly srovnatelné v základních demografických a klinických parametrech. Peroperačního zobrazení perfuze fluorescenční angiografii bylo dosaženo u všech pacientůbez nežádoucích účinků. U devíti pacientů (11 %) byla na základě fluorescenční angiografie posunuta resekční linie. Incidence anastomotického leaku byla nesignifikantně nižší ve skupině s fluorescenční angiografií (16 % vs. 6 %, p = 0,0552). Závěr: Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení je bezpečná a efektivní metoda s potenciálem redukce anastomotického leaku při resekci rekta pro karcinom.

Introduction: Anastomotic leak is one of the most feared complications following colorectal surgery. Adequate perfusion to the anastomosis had been shown to be one of the keys to anastomotic healing. Indocyanine green fluorescence angiography allows real-time tissue perfusion assessment. Aim: The aim of this study was to evaluate the efficacy of intraoperative fluorescence angiography to reduce the anastomotic leak rate after low anterior resection for rectal cancer. Material and Methods: Intraoperative fluorescence angiography was performed in consecutive 79 patients undergoing low anterior rectal resection with total mesorectal excision and protective ileostomy for cancer. Results were compared to a control group of 82 patients operated for the same indication but without the use of fluorescence angiography. Results. The groups were comparable in terms of basic demographics and clinical data. Intraoperative fluorescence angiography was successfully in all cases without adverse events. The intraoperative fluorescence angiography led to change the resection line in nine patients (11%). Anastomotic leak rate was non-significantly (16 % vs. 6 %, p = 0.0552) reduced for the florescence angiography group. Conclusion: Intraoperative indocyanine green fluorescence angiography is effective and safe technique that can reduce anastomotic leak after low anterior resection for rectal cancer.

• MeSH
• anastomóza chirurgická metody   MeSH
• fluoresceinová angiografie metody   MeSH
• indokyanová zeleň MeSH
• kolorektální chirurgie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• netěsnost anastomózy diagnostické zobrazování   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Příčiny vzniku hemoroidálních potíží, diagnostika, léčba a prevence.

• MeSH
• ambulantní chirurgické výkony MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• hemoroidy * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• preventivní lékařství MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie

Úvod: Cílem studie je zhodnotit výsledky zavedení metody detekce perfuze anastomózy po resekci sigmoidea a rekta do praxe na pracovišti autorů a vyhodnotit incidenci nutnosti změny linie resekce v návaznosti na kvalitu perfuze stěny střevní a zároveň zaznamenat komplikace v hojení anastomózy. Metoda: Retrospektivní unicentrická analýza prospektivně sbíraných dat u pacientů s resekcí sigmoidea a rekta a konstrukcí primární anastomózy. Do souboru bylo zařazeno 50 pacientů, 27 mužů a 23 žen, s mediánem věku 64,5 roku (33–80). 44 pacientů bylo k resekci indikováno pro karcinom sigmoidea anebo rekta, 6 pacientů pro benigní onemocnění. Ve 29 případech se jednalo o totální excizi mezorekta s koloanální mechanickou nebo ručně konstruovanou anastomózou a ve 21 případech byla provedena resekce sigmoidea anebo horního rekta s mechanickou anastomózou. U všech pacientů před konstrukcí anastomózy byla vykonána kontrola perfuze anastomozovaných segmentů metodou NIR (near infrared) fluorescenční angiografie detekcí indocyaninové zeleně (ICG). Byla hodnocena kvalita perfuze mezokolon a stěny střevní s impaktem na nutnost posunutí resekční linie a komplikace v hojení anastomózy v 30denním pooperačním intervalu. Výsledky: U všech 50 pacientů byla metoda kontroly perfuze fluorescenční angiografií technicky úspěšně realizována. V 5 případech (10 %) bylo nutné posunout linii resekce pro známky špatné perfuze stěny střevní. U 4 pacientů (8 %) byla v pooperačním období zaznamenána komplikace v hojení anastomózy. U pacientů s totální excizí mezorekta byla dehiscence verifikována ve 3 případech (10,3 %) a v 1 případě (4,8 %) se o dehiscenci jednalo po resekci sigmoidea a horního rekta. Závěr: Prezentované výsledky naznačují, že metoda fluorescenční angiografie může představovat cestu, jež povede ke snížení incidence dehiscence anastomózy kolorektálních resekcí detailním mapováním perfuze anastomózovaných segmentů.

Introduction: The aim of the study was to evaluate the results of fluorescence angiography for assessing anastomotic perfusion after resection of the sigmoid colon and rectum since its introduction into clinical practice at the authors´ workplace and to evaluate the incidence of necessary resection line repositioning based on the quality of perfusion, and also to record any complications in anastomotic healing. Method: Retrospective unicentric analysis of prospectively collected data from patients with resection of the sigmoid colon and rectum with primary anastomosis. The patient set included 50 patients, 27 males and 23 females; the median age was 64.5 years (33–80). Forty-four patients were indicated for resection for cancer of the sigmoid colon or rectum, while 6 patients had a benign disease. Twenty-nine patients underwent total mesorectal excision with coloanal mechanical or hand-sewn anastomosis and 21 underwent resection of the sigmoid colon or upper rectum with mechanical anastomosis. Prior to the construction of the anastomosis, assessment of perfusion of the anastomotic segments by near infrared (NIR) indocyanine green (ICG) fluorescence angiography was performed in all patients. The quality of perfusion of the mesocolon and bowel wall and its impact on moving the resection line and complications of anastomotic healing 30 days postoperatively were all evaluated. Results: Assessment of perfusion using fluorescence angiography was technically successfully performed in all 50 patients. In 5 cases (10%) the resection line had to be moved for signs of poor perfusion of the bowel wall. Postoperatively, healing of the anastomosis was complicated in four patients (8%). Dehiscence was recorded in 3 patients (10.3%) with total mesorectal excision and in 1 patient (4.8%) after resection of the sigmoid colon and upper rectum. Conclusion: The presented results indicate that fluorescence angiography may lead to a decrease in the incidence of anastomotic dehiscence after colorectal resections by mapping in detail the perfusion of the anastomosed segments.

• MeSH
• anastomóza chirurgická * metody   škodlivé účinky   MeSH
• colon sigmoideum chirurgie   krevní zásobení   MeSH
• dehiscence operační rány diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• fluoresceinová angiografie * metody   MeSH
• hojení ran MeSH
• indokyanová zeleň MeSH
• kolektomie * MeSH
• kolorektální nádory chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• perfuzní zobrazování metody   MeSH
• peroperační doba MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• rektum chirurgie   krevní zásobení   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• MeSH
• fekální inkontinence diagnóza   dietoterapie   MeSH
• jídelníček MeSH
• vaření MeSH
• zácpa diagnóza   dietoterapie   MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa

AIMS: Intraoperative radiotherapy (IORT) for locally advanced rectal cancer as an integral part of multimodal treatment, may lead to reduced local recurrence but it is not routinely used. The aim of this paper is to describe our experience with IORT in the treatment of patients with locally advanced adenocarcinoma of the lower third of the rectum. MATERIAL AND METHODS: Laparoscopic abdominoperineal amputation of the rectum with intraoperative radiotherapy was performed on 17 patients, 13 men and 4 women, median age 64 years (49-75 years) between 2010-2011. All patients underwent complete therapy according to the treatment protocol. RESULTS: In one patient, the laparoscopic procedure had to be converted to an open resection. The duration of the surgical procedure with IORT was 185 to 345 min (median 285 min). In 14 cases, the intraoperative dose was 10 Gy and in two patients a dose of 12 Gy was used. There were no severe intraoperative complications. Blood loss ranged from 30 to 500 mL (median 100 mL). There were postoperative complications in 4 patients (23.5%); 2 necessitated surgical reintervention (11.8%). The duration of postoperative hospitalization was 6 to 35 days (median 7 days). In the follow-up of 2 to 16 months (median 12 months), no local recurrence or disease generalization have been found to date. CONCLUSIONS: The results show the technical feasibility of laparoscopically assisted abdominoperineal amputation of the rectum in combination with IORT in the treatment of locally advanced rectal carcinoma with an acceptable risk of postperative complications.

• MeSH
• adenokarcinom radioterapie   chirurgie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta radioterapie   chirurgie   MeSH
• peroperační péče MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH