Polékové akutní pankreatitidy patří celosvětově mezi nejvzácnější akutní pankreatitidy. V mezinárodní literatuře i statistických souborech je jejich výskyt udáván mezi 0,1 % až 2 % všech případů akutní pankreatitidy. K dnešnímu dni je definováno více než 200 potenciálně nebezpečných léků, které mohou indukovat akutní pankreatitidu. Exaktní mechanismus této polékové reakce je nejasný a diagnóza se opírá většinou o vyloučení jiných, mnohem častějších příčin pankreatitidy (hlavně biliární a alkoholové) a časovou souvislost s podáním nové, potenciálně rizikové medikace.

Drug induced acute pancreatitis is worldwide a very rare cause of acute pancreatitis at all. In the literature and in the statistics it comprises only 0.1-2 % of all cases of acute pancreatitis. Nowadays, more than 200 potential dangerous drugs are specified, that they can cause acute pancreatitis. The exact mechanism of this adverse drug reaction is still unclear and to establish the diagnosis one has to exclude more common form of acute pancreatitis (caused especially by gallstones and alcohol) and find the time connection with recieving a new, risky medication.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pankreatitida * chemicky indukované   diagnóza   epidemiologie   etiologie   klasifikace   MeSH
• riziko MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

RATIONALE: Acute pancreatitis (AP) is a serious acute abdominal disease. AP is often referred to as an unpredictable illness, which can take a mild to severe (fatal) course. AIMS OF THE STUDY: 1) To identify clinical parameters that are significantly related to the clinical course of acute pancreatitis. 2) To compile a scoring system enabling the severity of AP to be predicted when the patient is first admitted to hospital. METHODS: Analysis of available publications and clinical guidance, and retrospective analysis of data on patients hospitalised with AP at our clinic enable us to identify clinical details and laboratory results recorded at the time of patients’ admission to hospital that are related to the subsequent severity of the disease. For the purposes of statistical analysis, the sample of patients was divided into two groups: group A (mild AP, without local or organ complications), group B (moderately severe and severe AP with local and/or organ complications). PATIENT GROUPS AND RESULTS: In total, between 01.01.2013 and 30.06.2022, 312 patients with acute pancreatitis were allocated to the retrospective-prospective study sample. 74 % (231/312) of these patients were allocated to group A and 26 % (81/312) were allocated to group B. Univariate analysis of the data collected on the patient sample identified 5 parameters that are statistically significantly associated with the severity of the clinical course of the disease. Presence of SIRS on admission (A vs B, Odds ratio 10.787, 95% CI 5.09-22.85, p < 0.0001), diabetes mellitus type 2 in case history (A vs B, Odds ratio 7.703, 95% CI 3.04-19.51, p 2 mmol/l (A vs B, Odds ratio 3.293, 95% CI 1.59-6.82, p = 0.0013). In order to develop a scoring system, each of these parameters was allocated a points value based on its Odds ratio (OR): presence of SIRS 3 points, hypocalcaemia 3 points, diabetes mellitus type 2 in case history 2 points, urea concentration > 8 mmol/l 1 point and lactate concentration > 2 mmol/l 1 point. The authors refer to their scoring system as The Acute Pancreatitis Admission Score (APAS). The accuracy of APAS was modelled for various cut off values. Across the whole sample, we ascertained that an APAS ≥ 4 points predicts moderately severe or severe AP with a sensitivity of 81 % (95% CI: 71 – 89 %) and specificity of 87 % (95 CI: 81 – 91 %). The positive predictive value (PPV) of APAS ≥ 4 is 0.68, while its negative predictive value (NPV) is 0.93 and accuracy 0.85 (95% CI 0.81 – 0.89). CONCLUSION: In this study we identify significant simple clinical and laboratory parameters that are commonly tested as part of an initial examination when admitting a patient with AP to hospital. Having identified these parameters we are able to establish a simple scoring system that is able to predict the severity of the course of AP at the moment of hospitalisation (Tab. 5, Fig. 2, Ref. 27).

OBJECTIVES: Acute biliary pancreatitis is the most common form of acute pancreatitis worldwide. Endoscopic ultrasound (EUS) may be helpful in detecting common bile duct stones and in indicating more invasive endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) examinations or determining rarer aetiologies of acute pancreatitis. METHODS: Over a period of six years, we prospectively collected 131 patients with acute biliary pancreatitis and observed the need for endoscopic examination alongside with a decrease in the number of necessary ERCP examinations as a result of negative EUS results (no bile duct stones detected). We compared groups of patients given different endoscopic treatments in relation to their hospital mortality relative to the incidence of severe acute pancreatitis. RESULTS: As many as 68 % of primarily indicated EUS examinations had a negative result (no common bile duct stones detected) and this result saved the patients from needing to undergo an invasive ERCP procedure. Both the incidence of the severe form of acute pancreatitis and the hospital mortality rate were lower among patients who underwent only EUS or ERCP after EUS as compared to patients who underwent ERCP straight away. CONCLUSION: The use of EUS in patients with acute pancreatitis is very helpful in determining the treatment strategy (ERCP indication) and may reduce hospital mortality (Tab. 2, Ref. 14).

• MeSH
• endosonografie MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hemoragický šok diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní komplikace   diagnóza   patologie   MeSH
• pankreas diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• plazmocytom komplikace   diagnóza   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• portální hypertenze diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Karcinom pankreatu je malignom se značně nepříznivou prognózou; 5leté přežití nepřesahuje 6 %. Jedinou šancí pacientů na delší přežívání je časná diagnóza ve stadiu onemocnění, kdy je možné provést kurabilní resekční výkon. Časná diagnóza karcinomu pankreatu se přes moderní diagnostické metody příliš nedaří. Navíc i v případě časné detekce je dlouhodobé přežívání pacientů stále neuspokojivé. Přitom již na počátku onkogeneze dochází na úrovni biomolekul ke změnám, které mohou být za využití speciálních metod detekovatelné. Tyto metody mají potenciál detekovat dostatečně specifický biomarker časného karcinomu pankreatu. Na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN – Vojenské fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byla provedena pilotní studie s využitím metod molekulové spektroskopie. Spektroskopicky byla porovnávána plazma pacientů s karcinomem pankreatu a plazma zdravých kontrol. Molekulová spektroskopie ukázala signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami, což je ilustrováno v popise výsledků studie. Tato metoda může být tedy vhodným nástrojem umožňujícím objev specifického biomarkeru časného karcinomu pankreatu. Získané výsledky vedou k zamyšlení nad praktickým přínosem všech potenciálních biomarkerů. Může nastat situace, kdy daný biomarker bude u pacienta pozitivní, ale na dosud dostupných zobrazovacích metodách nebude přítomen žádný přesvědčivý morfologický korelát. S tím je spojená i otázka, zda lze jen na základě pozitivity tohoto biomarkeru indikovat resekční výkon a eventuálně, jaký zvolit typ výkonu.

Pancreatic cancer is a malignancy, which usually carries a poor prognosis; the 5-year survival is less than 6%. Therefore, its early detection in a stage when curable resection can be performed is essential to give the patients the best possible chance for a long-term survival. Despite the use of the most up-to-date diagnostic procedures, an early diagnosis of pancreatic carcinoma is rather unsuccessful. Furthermore, long-term survival rates for pancreatic cancer patients are still unsatisfactory, even when diagnosed early. Nevertheless, alterations occur in biomolecules as early as during the onset of oncogenesis, which can be detected by structure-sensitive spectroscopic methods. These methods provide a potential for detecting a sufficiently specific biomarker of early pancreatic carcinoma. A pilot study using molecular spectroscopy was conducted at the 1st Department of Internal Medicine, 1st Faculty of Medicine, Charles University and Military University Hospital in Prague, Czech Republic, in cooperation with the Department of Analytical Chemistry, University of Chemistry and Technology in Prague, Czech Republic. In the study, we compared the spectral response of blood plasma of patients with pancreatic carcinoma and healthy controls. Molecular spectroscopy provided evidence of significant differences between the two groups as illustrated by the study results. This approach thus might be suitable for detecting a specific biomarker of early pancreatic carcinoma. The findings have forced us to rethink the practical benefits of all potential biomarkers. In the future, we might face a situation where although any given marker is positive in a patient, no convincing morphological correlation can be found using available imaging methods. An important question is thus raised – whether or not to indicate surgical resection only on the basis of the biomarker positivity, and what type of resection to opt for.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnostické zobrazování   mortalita   terapie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prognóza MeSH
• Ramanova spektroskopie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• souhrny MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Toxic epidermal necrolysis (TEN) is a life-threatening mucocutaneous disease with high mortality. Dithiocarbamates (DTC) are organosulphur compounds widely used in agriculture, industry and households. We report a case of TEN after exposure to mancozeb in fungicide. A 48-year-old 75 kg b.w. man was admitted with fever and generalized skin/mucous lesions after application of fungicide in a home garden. The patient had necrotic desquamation of gastrointestinal/respiratory tract mucosa, ocular lesion and skin epidermolysis of 90% of body surface. The laboratory findings included elevation of inflammatory parameters, hyperglycaemia, increased urea, creatinine, liver enzymes, hypoalbuminemia and electrolyte disturbances. The treatment included supportive care, management of fluid/electrolyte requirements, analgesics and enteral nutrition. Skin lesions were treated with occlusive non-adhesive biological wound dressings. Due to the proof of Acinetobacter, Escherichia coli and Escherichia faecalis from skin swabs, a combination of meropenem with amikacin was administered. During the next 2 weeks, complete re-epithelialization of skin lesions occurred, mucosal lesions healed and the laboratory parameters returned to normal. The patient was discharged on day 42. TEN is a rare condition that is generally caused by medications. Nevertheless, high attention should be paid to the cases of occupational or household exposure to DTC fungicides widely used in agriculture and home gardens because of their ability to cause TEN after skin and inhalation exposure. Greater emphasis on the hazardous properties of these products is necessary to ensure non-professional users are aware of the necessity of protective clothing during mixing, loading, application and early re-entry into treated fields.

• MeSH
• fungicidy průmyslové toxicita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maneb toxicita   MeSH
• Stevensův-Johnsonův syndrom diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• zahradničení MeSH
• zineb toxicita   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Lyellův syndrom (syndrom toxické epidermální nekrolýzy) je raritně se vyskytující onemocnění, které poprvé popsal skotský lékař Alan Lyell v roce 1956. Je charakterizováno rozsáhlou kožní a slizniční nekrolýzou postihující minimálně 30 % tělesného povrchu a systémovými projevy. Podle četnosti výskytu se jedná o extrémně vzácnou nozologickou jednotku s incidencí 0,5–1,5/1 milion obyvatel a rok. Leyllův syndrom je považován za toxo­alergickou reakci, spouštěčem je nejčastěji některé léčivo. Syndrom je spojen s vysokou letalitou (knižně udávanou v rozmezí 30–90 %). Neodkladná lokální i celková léčba na jednotkách intenzivní péče nebo na specializovaném pracovišti může zlepšit celkově špatnou prognózu pacientů. V naší kazuistice popisujeme vzácný případ pacienta s rozvojem Lyellova syndromu po práci s běžným fungicidním prostředkem, který je častou součástí vybavení zahrádkářů a zemědělců. Klíčová slova: bis-dithiokarbamidany – Leyllův syndrom – toxická epidermální nekrolýza

Leyll's syndrome (syndrome of toxic epidermal necrolysis) is a rare disease, firstly described by Scottish doctor of medicine Allan Lyell in 1956. It is characterized by huge skin and mucosa necrolysis, which affects at least 30 % of body surface, and systemic symptoms. According to the frequency of the occurrence it is an extremely rare condition, with an incidence of 0.5–2 cases per million residents per year. Leyll's syndrome is considered as a toxoallergic reaction, triggered mostly by some medication and it is associated with a very high mortality rate (in the literature reported between 30 to 90 %). Adequate and timely local and systemic treatment at the Intensive Care Unit or at the specialized clinic can improve the overall poor prognosis of the patients. In our case report we describe a very rare case of the Lyell's syndrome after exposure to the antifungal organosulfur compound, which is widely used by the homegardners and farmers. Key words: bis-dithiocarbamates – Leyll's syndrome – toxic epidermal necrolysis

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• epidermis patologie   účinky léků   MeSH
• fungicidy průmyslové škodlivé účinky   MeSH
• horečka MeSH
• hospitalizace MeSH
• infekce vyvolané Escherichia coli farmakoterapie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• kožní manifestace MeSH
• kožní nemoci diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• kůže patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Stevensův-Johnsonův syndrom * diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH