Národní program screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) probíhá v České republice od roku 2000 a je příkladem mezioborové spolupráce. Podílí se na něm specialisté z oboru gastroenterologie, praktického lékařství, gynekologie a klinické biochemie. Program je založen na dvou základních metodách – screeningovém imunochemickém testu na okultní krvácení do stolice (iTOKS, FIT) a preventivní koloskopii (TOKS-pozitivní a screeningová koloskopie). O jeho efektivitě vypovídají vysoké počty zachycených kolorektálních prekancerózních a maligních lézí. V letech 2006–2023 bylo v rámci programu provedeno 531 362 preventivních koloskopií, diagnostikováno 202 575 pacientů s adenomy (38,1 %) a 14 473 s karcinomy (2,7 %). Kvalita programu je monitorována na základě indikátorů kvality, které jsou zaměřeny na organizaci (pokrytí cílové populace) i jednotlivé metody. Pokrytí screeningovými testy ve standardním dvouletém sledování se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %, v roce 2023 činilo 30,0 % (s výjimkou let 2020 a 2021, kdy došlo k přechodnému poklesu pokrytí na 27 % z důvodu pandemie onemocnění covidem-19). Epidemiologické ukazatele ovlivňují i nescreeningové testy, pokrytí všemi relevantními metodami ve dvouletém intervalu činilo 37,5 % v roce 2023. Koloskopie je hodnocena šesti parametry (počet vyšetření, střevní očista, totální koloskopie, záchyt adenomů celkově, u žen a u mužů). Všechny tyto indikátory splňovalo v roce 2023 celkem 72 % center pro screeningovou koloskopii. Přístroje analyzující TOKS musejí nově procházet pravidelným externím hodnocením kvality (EHK). To by mělo vést také k optimalizaci pozitivity testů, která v roce 2023 dosahovala hodnoty 9,1 %. I díky programu screeningu KRK lze pozorovat příznivé epidemiologické trendy KRK, kdy v letech 2000–2022 došlo k poklesu incidence o 32,3 % a mortality o 47,8 %. Budoucnost programu spočívá v jeho dalším zefektivňování. Cílem je navýšení pokrytí cílové populace při udržení a dalším zvyšování kvality tak, aby byl program realizovatelný a průchodný.
The National Colorectal Cancer Screening Program has been conducted in the Czech Republic since 2000 and serves as an example of interdisciplinary collaboration. Specialists from gastroenterology, general practice, gynecology, and clinical biochemistry are involved in the program. It is based on two primary methods: the screening fecal immunochemical test for occult bleeding (iFOBT, FIT) and preventive colonoscopy (FOBT-positive colonoscopy and screening colonoscopy). The program‘s effectiveness is evidenced by the high number of detected colorectal precancerous and malignant lesions. Between 2006 and 2023, a total of 531,362 preventive colonoscopies were performed, diagnosing 202,575 patients with adenomas (38.1%) and 14,473 patients with cancers (2.7%). Program quality is monitored by indicators focused on both organization (target population coverage) and screening methods. Coverage with screening tests in a 2-year interval has consistently ranged around 30%, except between 2020 and 2021 during the COVID-19 pandemic (27%), reaching 30.0% in 2023. Non-screening tests also affect epidemiological indicators, with total coverage by all relevant methods in a 2-year interval in 2023 amounting to 37.5%. Colonoscopies are evaluated using six parameters (number of examinations, bowel preparation quality, total colonoscopies, and adenoma detection rate in total, in both women and men). In 2023, 72% of screening colonoscopy centers met all of these indicators. FOBT analyzers now must have the regular external quality assessment (EQA), which should help stabilize test positivity, standing at 9.1% in 2023. Thanks to the National Colorectal Cancer Screening Program, favorable epidemiological trends have been observed, with a 32.3% decrease in incidence and a 47.8% decrease in mortality between 2000 and 2022. The future of the program lies in its further optimization, with a goal of both increasing coverage of the target population by examination and quality improvement, ensuring the program’s feasibility and efficiency.
- MeSH
- incidence MeSH
- kolonoskopie MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza mortalita prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- plošný screening metody MeSH
- primární prevence MeSH
- řízení kvality MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- demografie MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče * statistika a číselné údaje MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
- tabulky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: We examined the clinical effectiveness of molnupiravir in reducing deaths in a real-world cohort of adult patients with COVID-19 during the Omicron outbreak. METHODS: This was a population-wide retrospective cohort study in the Czech Republic. We analyzed all 74 541 patients with an officially registered diagnosis of SARS-CoV-2 infection between 1 January and 31 December 2022, aged 18 years or older, treated with molnupiravir. The primary outcome was 30-day all-cause mortality; the secondary outcome was 30-day COVID-19-related mortality. Hazard ratios (HRs) were estimated using stratified Cox regression and the Fine-Gray model. RESULTS: The use of molnupiravir in adult SARS-CoV-2 positive patients was associated with a lower risk of both 30-day all-cause mortality: adjusted HR 0.58 (95% confidence interval, 0.53-0.64; P < .001) and 30-day COVID-19-related mortality: adjusted HR 0.50 (95% confidence interval, 0.42-0.58; P < .001). The effect of molnupiravir was highly significant regardless of sex, Deyo-Charlson Comorbidity Index score, hospitalization status, COVID-19 vaccination status, and patients older than age 65 years. CONCLUSIONS: In this cohort study, early initiation of molnupiravir was associated with a significant reduction in 30-day all-cause and COVID-19-related mortality in adult SARS-CoV-2 positive patients.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře
Třetí, aktualizované vydání 32 stran : barevné ilustrace, 1 mapa ; 30 cm
Brožura a příručka, která obsahuje směrnice, které se zaměřují na diagnostiku a terapii arteriální hypertenzce. Určeno praktickým lékařům.
- MeSH
- hypertenze diagnóza terapie MeSH
- praktické lékařství MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- angiologie
- všeobecné lékařství
- NLK Publikační typ
- brožury
Prožít závěr života s blízkými příbuznými či přáteli si dle dotazníkových šetření z posledních 10 let přeje více než 80 % naší populace. Se stárnutím populace a úspěšností medicíny v časných stadiích nevyléčitelných chorob se trajektorie nemoci a potřeby v závěru života postupně mění. Zvyšuje se nezbytnost zdravotní podpory, přičemž u většiny nemocných to znamená nutnost dostupnosti zdravotnické péče 24 hodin/7 dnů v týdnu, v tomto kontextu v rámci domácího prostředí nevyléčitelně nemocného. Stále naléhavější je tak otázka, jakým způsobem je vhodné, smysluplné a efektivní organizovat paliativní péči, jakou roli v ní mají sehrát specializované zdravotní týmy (mobilní specializovaná paliativní péče), jakou praktický lékař, zda vůbec, kdy a jak do péče má/může/měla by efektivně vstoupit zdravotnická záchranná služba. Text kombinuje zkušenost a úhel pohledu lékaře a záchranáře zdravotnické záchranné služby a lékaře se specializací geriatrie a paliativní medicína.
According to surveys conducted over the last 10 years, more than 80 % of our population want to live with their loved ones at the end of life. With the ageing of the population and the success of medicine in the early stages of terminal illness, the trajectory and needs at the end of life are gradually changing. The need for health care support is increasing, and for most patients this means the need for 24/7 availability of health care, in this context in the home environment of the terminally ill patient. The question of how palliative care should be organised in an appropriate, meaningful and effective way, the role of specialised health care teams (mobile specialised palliative care), the role of general practitioners, and if, when and how the medical rescue service should/could/should effectively intervene in care, is becoming increasingly urgent. The article combines the experiences and views of an emergency physician and a doctor specialising in geriatrics and palliative medicine.
- MeSH
- kardiopulmonální resuscitace MeSH
- kolorektální nádory MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- senioři MeSH
- urgentní zdravotnické služby * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Těsná kompenzace diabetu je u většiny pacientů optimálním cílem terapie. CSII zlepšuje kompenzaci a nezvyšuje přitom riziko hypoglykemie u pacientů s diabetes mellitus 1. i 2. typu, u diabetiků 1. typu snižuje kardiovaskulární mortalitu. Cíle práce: zhodnocení využívání CSII v terapii seniorů léčených inzulinem v České republice. Metodika: Pro analýzu byl využit anonymizovaný soubor pacientů s DM z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v letech 2010–2021 (pacienti, u kterých byla v daném roce vykázána inzulinová pumpa, příslušenství nebo spotřební materiál). Výsledky: V roce 2021 bylo léčeno pouze inzulinem (ATC A10) 84 345 pacientů, z nichž bylo 55,7% (46 969) starších 65 let. Prevalence terapie CSII se postupně zvyšuje, z 5 067 pacientů v roce 2010 na 7285 v roce 2021. U 685 nemocných starších 65 let byla v roce 2021 vykázána terapie CSII (9,4% ze všech léčených CSII; 1,5% ze všech léčených pouze inzulinem). 6 597 pacientů ve věku do 65 let je léčeno CSII (17,7% ze všech léčených inzulinem). Závěr: U pacientů ve věku nad 65 let je prevalence využívání CSII významně nižší v porovnání s pacienty nižšího věku. Výsledky mohou napomoci směrování úsilí odborných společností, státní administrativy a vedení zdravotních pojišťoven k zlepšení podmínek pro poskytování terapie CSII a posílení odborné přípravy zdravotnického personálu mimo diabetologická centra.
Introduction: Good glucose control is the optimal goal of antidiabetic therapy in most patients. CSII improves results and does not increase the risk of hypoglycemia in patients with type 1 and type 2 diabetes mellitus; it reduces cardiovascular mortality in type 1 diabetics. Objectives: evaluation of the use of CSII in the therapy of elderly treated with insulin in the Czech Republic. Methodology: An anonymized set of patients with DM from the data of the National Register of Paid Health Services (NRHZS) in the years 2010-2021 (patients for whom an insulin pump, accessories or consumables were reported in the given year) was used for the analysis. Results: In 2021, 84,345 patients were treated with insulin alone (ATC A10), of which 55.7% (46,969) were older than 65 years. The prevalence of CSII therapy is gradually increasing, from 5067 patients in 2010 to 7285 in 2021. In 2021, CSII therapy was reported in 685 patients over 65 years of age (9.4% of all treated with CSII; 1.5% of all treated only insulin). 6597 patients under the age of 65 are treated with CSII (17.7% of all treated with insulin). Conclusion: In patients over 65 years of age, the prevalence of CSII use is significantly lower compared to younger patients. The results can help guide the efforts of professional societies, state administrations and management of health insurance companies to improve the conditions for the provision of CSII therapy and to strengthen the professional training of medical personnel outside diabetes centers.
- MeSH
- diabetes mellitus * farmakoterapie MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- hypoglykemie prevence a kontrola MeSH
- inzulinové infuzní systémy * MeSH
- kontinuální monitorování glukózy metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- registrace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus epidemiologie MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- lékaři primární péče * normy MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl práce: analyzovat prevalenci a trendy během třináctiletého vývoje předepisování neinzulinových antidiabetik v rozmezí let 2010–2022, během nichž se zásadním způsobem změnily možnosti léčby diabetu 2. typu. Soubor a metodika: Pro analýzu byl využit soubor pacientů s DM, kteří byli identifikováni jako diabetici v datech Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v letech 2010–2022. Prevalence byla hodnocena podle vyzvednutých (uhrazených) receptů na antidiabetika (ATC skupina A10B). Výsledky: Relativní prevalence preskripce metforminu se zvýšila ze 68,7 % na 79,7 %, u sulfonylurey se snížila z 45,9 % na 21,6 %, u pioglitazonu se nezměnila (4,3 % vs. 4,3 %), ale absolutní počet pacientů se zvýšil z 24 392 na 36 158. Relativní prevalence preskripce gliptinů se zvýšila z 5,0 % na 16,0 %, u gliflozinů se zvýšila mezi lety 2014 až 2022 z 0,5 % na 12,7 %, u agonistů receptoru pro GLP-1 se zvýšila z 0,7 % na 6,6 %. Závěr: Setrvale vysoká, neklesající prevalence preskripce metforminu, inverzně pak klesající prevalence preskripce sulfonylurey. Významný vzestup preskripce gliflozinů a agonistů receptoru pro GLP-1. Za pozitivní považujeme opětovný vzestup preskripce pioglitazonu.
The aim: To analyze the prevalence and trends during the thirteen-year development of the prescription of non-insulin antidiabetic drugs between 2010 and 2022, during which the treatment options for type 2 diabetes changed fundamentally. Methodology: The analysis used a file of patients with DM who were identified as diabetics in the data of the National Register of Paid Health Services (NRHZS) in the years 2010–2022. Prevalence was assessed according to collected (reimbursed) prescriptions for antidiabetics (ATC group A10B). Results: The relative prevalence of metformin prescription increased from 68.7 % to 79.7 %, for sulfonylurea it decreased from 45.9 % to 21.6 %, for pioglitazone it did not change (4.3 % vs. 4.3 %), but the absolute number of patients increased from 24,392 to 36,158. The relative prevalence of the prescription of gliptins increased from 5.0 % to 16.0 %, for gliflozins it increased between 2014 and 2022 from 0.5 to 12.7 %, for GLP-1 receptor agonists, it increased from 0.7 % to 6.6 %. Conclusion: Persistently high, non-decreasing prevalence of metformin prescription, inversely decreasing prevalence of sulfonylurea prescription. Significant increase in the prescription of gliflozins and GLP-1 receptor agonists. We consider the resurgence of pioglitazone prescription to be positive.
