Východiska: Pankreatické cystické léze jsou poměrně častým nálezem a jejich počet neustále roste, což souvisí také s rozmachem zobrazovacích metod. Až 15 % karcinomů pankreatu vzniká z mucinózních cystických tumorů pankreatu, především z intraduktální papilární mucinózní neoplazie (IPMN). Jehlová konfokální laserová endomikroskopie (nCLE) představuje pokročilou diagnostickou metodu, která má potenciál zvýšit přesnost diagnostiky ložiskového postižení slinivky břišní. Cíl: Cílem práce je poskytnout recentní přehled postavení nCLE v diagnostice cystických lézí pankreatu a ně kte rých vlastních zkušeností. Metoda nCLE je založena na tzv. optické biopsii v reálném čase, což přináší lepší diagnostické výsledky ve srovnání s tradičními postupy, jako jsou CT, MR/MRCP a EUS, což potvrzují i vlastní data autorů. Přestože nCLE nabízí určité výhody, její širší využití v klinické praxi je omezováno vysokými náklady na vybavení, technickými obtížemi při vyšetření a nutností důkladného tréninku endoskopistů. Integrace všech diagnostických postupů (EUS, cytologie, nCLE a next-generation sekvenování) do algoritmů umělé inteligence by mohla minimalizovat nevýhody jednotlivých metod a zvýšit celkovou efektivitu diagnostiky cystických lézí pankreatu. Závěr: nCLE představuje inovativní metodu diagnostiky cystických lézí pankreatu, která v kombinaci s dalšími postupy (biopsie mikrokleštěmi, sekvenování nové generace, hodnocení nálezů nCLE a celkového rizika malignity pomocí umělé inteligence) může dále zvyšovat svou diagnostickou přesnost v této indikaci.
Background: Pancreatic cystic lesions are relatively common findings, and their prevalence continues to rise, which is also related to the expansion of imaging methods. Up to 15% of pancreatic cancers arise from mucinous cystic tumours of the pancreas, primarily from intraductal papillary mucinous neoplasia (IPMN). Needle-based confocal laser endomicroscopy (nCLE) represents an advanced diagnostic method with the potential to improve the accuracy of diagnosing focal pancreatic lesions. Aim: The aim of the work is to provide a recent overview of the position of nCLE in the diagnosis of pancreatic cystic lesions and some of our own experiences. The nCLE method is based on so-called real-time optical biopsy, which brings better diagnostic results compared to traditional methods such as CT, MRI/MRCP, and EUS, as confirmed by the authors‘ own data. Although nCLE offers certain advantages, its wider use in clinical practice is limited by the high costs of equipment, technical difficulties during examination, and the need for thorough training of endoscopists. The integration of all diagnostic procedures (EUS, cytology, nCLE, and next-generation sequencing) into artificial intelligence algorithms could minimize the disadvantages of individual methods and increase the overall efficiency of diagnosing pancreatic cystic lesions. Conclusion: nCLE represents an innovative method for diagnosing pancreatic cystic lesions, which, in combination with other procedures (microforceps biopsy, next-generation sequencing, assessment of nCLE findings, and overall malignancy risk using artificial intelligence), can further enhance its diagnostic accuracy in this context.
Gastroenterologie, hepatologie a digestivní endoskopie jsou rychle se rozvíjející obory medicíny s množstvím recentních pokroků v diagnostice a léčbě v rozsahu celého gastrointestinálního traktu. Cílem naší práce je shrnout recentní pokroky na poli významných gastroenterologických situací, jako je akutní pankreatitida, funkční dyspepsie, racionální léčba inhibitory protonové pumpy a idiopatické střevní záněty. Pokrok zaznamenala i hepatologie v přístupu k cholestatickým chorobám, v léčbě alkoholové hepatitidy a nealkoholové choroby jater (NAFLD) a v poznání patofyziologie bilirubinu a žlučových kyselin. Digestivní endoskopie je invazivní částí gastroenterologie a zmíněna jsou klíčová témata jako screening karcino- mu pankreatu, využití umělé inteligence, resekce nízkorizikových neoplázií trávicí trubice, endoskopie tenkého střeva a pankreatobiliárních cest a extraluminální expanze endoskopie v podobě endoskopické submukózní a transmurální disekce, různých typů myotomie a využití lumen apozičních stentů.
Gastroenterology, hepatology and digestive endoscopy are rapidly evolving disciplines with significant advances in the diagnostics and treatment in the entire gastrointestinal tract. The aim of our article was to summarize new perspectives on relevant situations in gastroenterology and hepatology like acute pancreatitis, functional dyspepsia, rational indication of proton pump inhibitors, inflammatory bowel diseases (IBD), cholestatic liver diseases, alcohol induced hepatitis, non-alcoholic fatty live disease (NAFLD) and patophysiology of bilirubin and bile acids. Digestive endoscopy represents an interventional part of gastroenterology and key recent topics are mentioned like pancreatic cancer screening, arteficial intelligence, resection of low-risk neoplastic lesions, enteroscopy techniques, cholangio- and pancreatiscopy and extraluminal expansion of endoscopy techniques by means of endoscopic submucosal and transmural dissection, endoscopic myotomy and lumen apposing stents.
- MeSH
- alkoholická hepatitida diagnóza komplikace terapie MeSH
- bilirubin analýza MeSH
- endoskopie trávicího systému klasifikace trendy MeSH
- gastroenterologie * trendy MeSH
- idiopatické střevní záněty diagnóza terapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- pankreatitida diagnóza terapie MeSH
- portální hypertenze diagnóza terapie MeSH
- sklerozující cholangitida diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: Transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) is regularly used in treatment of clinically significant portal hypertension. Liver transplant recipients are, however, rarely indicated for the procedure. The study retrospectively examines the results of TIPS placement in 6 patients after OLT. METHODS: 4 males and 2 females (aged 36 to 62 years), treated with TIPS between 2007 a 2018, were included in the study. 5 patients had previously undergone liver transplantation for liver graft cirrhosis, 1 patient for Budd-Chiari syndrome. The piggyback caval reconstruction technique was selected in 4/6 cases. PH developed after OLT due to the recurrence of underlying liver condition and sinusoidal obstruction syndrome in half of the cases, respectively. Indications for TIPS were refractory ascites in 4 cases and variceal bleeding in 2 cases. RESULTS: Standard TIPS technique was used and technical success was achieved in all cases with a procedure-related complication in 1 patient. One patient died shortly after TIPS placement. The remaining patients all reported regression of clinically significant PH. Late complications appeared in 2 patients. Liver retransplantation after TIPS creation was performed in 1 case. Median TIPS patency was 55 months. 2/6 patient continue to thrive with a patent shunt. CONCLUSIONS: Transjugular intrahepatic portosystemic shunt in OLT recipients is technically feasible. Favorable clinical outcomes were reported particularly in patients treated for sinusoidal obstruction syndrome who were indicated to TIPS for refractory ascites.
- MeSH
- ascites etiologie chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- ezofageální a žaludeční varixy * etiologie MeSH
- gastrointestinální krvácení etiologie MeSH
- jaterní žilní okluze * etiologie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat * škodlivé účinky metody MeSH
- transplantace jater * škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
„Černý jícen“, známý též jako akutní nekróza jícnu (AEN – acute esophageal necrosis), je relativně vzácné onemocnění charakterizované černým zabarvením sliznice jícnu. Postižení může být lokalizováno pouze distálně, možné je ale také postižení celého jícnu. Nejčastějším klinickým projevem je hemateméza, v rizikových skupinách nemocných je spojen se zvýšenou letalitou. Včasná diagnostika AEN je spojena s provedením gastroskopie, zahájení adekvátní léčby je základem příznivé prognózy pacienta. Mezi nejzávažnější komplikace AEN patří perforace jícnu s rizikem dalších komplikací, jako je mediastinitida a sepse. Vzhledem k charakteru onemocnění, postižení jícnu a potenciálně i mediastina je nutné k pacientovi přistupovat multioborově. Níže předkládáme kazuistiku 68letého pacienta s diagnózou AEN komplikované perforací potvrzenou pomocí CT a časné endoskopie. Jako primární řešení perforace jícnu byl zvolen endoskopický přístup se zavedením plně potahovaného metalického stentu. U pacienta přesto došlo k rozvoji dalších komplikací perforace: mediastinitida, empyém s nutností zavedení hrudní drenáže. Kromě intervenčních metod byl pacient léčen širokospektrými antibiotiky a kombinací parenterální a enterální výživy. Po 3 měsících léčby a zvládnutí komplikací byl pacient v dobrém klinickém stavu propuštěn do ambulantní péče.
“Black esophagus”, also known as acute esophageal necrosis (AEN), is a relatively rare disease characterized by black discoloration of the esophageal mucosa. The condition can be located only distally, but it can also affect the entire esophagus. Hematemesis is the most common clinical manifestation is; the condition is associated with increased lethality in high-risk groups of patients. Early diagnosis of AEN can be made by gastroscopy, the initiation of adequate treatment is crucial for a favorable patient prognosis. The most serious complications of AEN include esophageal perforation with the risk of other complications such as mediastinitis and sepsis. The nature of the disease and the affection of the esophagus and potentially the mediastinum require a multidisciplinary approach. Below we present a case report of a 68-year-old patient with a diagnosis of AEN complicated by perforation confirmed by CT and early endoscopy. An endoscopic approach with the introduction of a fully coated metal stent was chosen as the primary solution for the esophageal perforation. Nevertheless, the patient developed other complications of perforation: mediastinitis and empyema requiring chest drainage. In addition to interventional methods, the patient was treated with broad-spectrum antibiotics and a combination of parenteral and enteral nutrition. After 3 months of treatment and resolving the complications, the patient was released to outpatient care in a good clinical condition.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- empyém pleurální diagnostické zobrazování terapie MeSH
- gastroskopie MeSH
- lidé MeSH
- mediastinitida diagnóza terapie MeSH
- nekróza diagnostické zobrazování komplikace terapie MeSH
- nemoci jícnu * diagnostické zobrazování komplikace terapie MeSH
- perforace jícnu diagnostické zobrazování terapie MeSH
- senioři MeSH
- stenty * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
In the literature on the safety of ursodeoxycholic acid (UDCA) during breastfeeding, insufficient data has been reported to date. Thus, the aim of our study was to analyze bile acid (BA) concentrations in breast milk in a cohort of patients, treated with UDCA, and with various cholestatic liver diseases. The study was carried out on a cohort of 20 patients with various cholestatic diseases. All the patients were treated with UDCA (500-1500 mg daily). Concentrations of BA, sampled on day 3 after delivery were analyzed using the GS-MS technique, and then compared to untreated women. Total BA concentrations in the breast milk of the UDCA-treated patients were equal to those of the untreated women controls (3.2 ± 1 vs. 3.2 ± 0.2 μmol/L, respectively). The UDCA concentrations in breast milk remained negligible in UDCA-treated patients (0.69 μmol/L), and in any event did not contribute to the newborn BA pool. No apparent side-effects of the maternal UDCA treatment were observed in any newborn infant, and no deterioration in postnatal development was observed during the routine 1-year follow-ups. Therapeutic administration of UDCA during lactation is safe for breastfed babies since UDCA only gets into breast milk in negligible amounts. UDCA treatment should be allowed and included into the guidelines for the therapy of cholestatic diseases in breastfeeding mothers.
- MeSH
- cholestáza * farmakoterapie MeSH
- kyselina ursodeoxycholová * farmakologie MeSH
- laktace MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- novorozenec MeSH
- žlučové kyseliny a soli terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- akutní intermitentní porfyrie * diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Klíčová slova
- kyselina obeticholová,
- MeSH
- biliární cirhóza * farmakoterapie MeSH
- kyseliny cholové farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
INTRODUCTION: To date, there is not generally accepted and universal indicator of activity, and functional integrity of the small intestine in patients with coeliac disease. The aim of our study was to investigate whether serum concentrations of the non-essential amino acids citrulline and ornithine might have this function. METHODS: We examined serum citrulline and ornithine concentrations in a subgroup of patients with proven coeliac disease and healthy controls (blood donors). RESULTS: A total of 94 patients with coeliac disease (29 men, mean age 53 ± 18 years; 65 women, mean age 44 ± 14 years) and 35 healthy controls (blood donors) in whom coeliac disease was serologically excluded (10 men, mean age 51 ± 14 years; 25 women, mean age 46 ± 12 years) were included in the study. Significantly lower concentrations of serum ornithine were found in patients with coeliac disease (mean 65 ± 3 μmol/L; median 63 μmol/L, IQR 34 μmol/L, p < 0.001). No statistically nor clinically significant differences were found in the citrulline concentrations between the study and control group. CONCLUSIONS: Serum ornithine (but not citrulline) may be useful for assessing the functional status of the small intestine in uncomplicated coeliac disease. Further studies involving more detailed analysis of dietary and metabolic changes in patients will be needed to reach definitive conclusions.
- MeSH
- celiakie * MeSH
- citrulin * metabolismus MeSH
- dieta MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ornithin metabolismus MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
