Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování.
Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES). Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics.
- MeSH
- chování dětí * klasifikace psychologie MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- dyslexie * psychologie MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie statistika a číselné údaje MeSH
- matky psychologie MeSH
- mladiství MeSH
- osobní uspokojení MeSH
- poruchy chování u dětí * etiologie MeSH
- poruchy se sníženou pozorností a vyrušováním klasifikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres klasifikace MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl: Zjistit, zda existuje spojitost mezi integritou rodiny, kvalitou rodinného prostředí a úrazovostí dětí do pěti let věku. Materiál a metody: Výzkumný soubor vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC). Pro účely této práce jsme vyhodnotily data z dotazníků určených rodičům, a to jednak z doby gravidity matky a dále z věku osmnácti měsíců, tří a pěti let sledovaných dětí. Porovnávány jsou dvě kontrastní skupiny dětí vzhledem k podmínkám (materiálním, psychologickým, sociálním atd.), které existují v rodinách, kde tyto děti vyrůstají. První kontrastní skupina (N = 315) zahrnuje děti, u nichž se nevyskytl do jejich věku pěti let žádný úraz, druhá skupina o stejném počtu (N = 315) pak děti, kde byl výskyt úrazů ve stejném věkovém rozpětí vysoký, konkrétně jde o 3–8 úrazů. Výsledky: V rodině, která vykazuje prvky harmonie, symetrie a komplementárnosti, a to v případě vztahů mezi dospělými i mezi dospělými a dětmi, je riziko úrazovosti dětí do pěti let výrazně nižší, než tomu je u rodin, které tyto znaky nevykazují.
Target: To find, whether there is an association of the family integrity and family environment quality with the injury frequency in children aged five years and younger. Material and methods: The research group was established based on the European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood (ELSPAC). For the purpose of the work presented here, we evaluated data from questionnaires assigned to parents concerning periods of mother´s pregnancy on the one hand and times of age of the children monitored of 18 months, 3 years and 5 years on the other. Two contrast groups were compared in terms of conditions (material, psychological, social, etc.) existing in the families, where the children lived. The first contrast group (N=315) included children who did not suffer any injury till their age of 5 years and the second group comprised the same number of children (N=315) who experienced a rather high injury frequency within the same age interval: 3–8 injuries. Results: In families exerting features of the harmony, symmetry and complementary nature in relationships between individual adults as well as between adults and children, the risk of injuries in children aged five years and younger is considerably lower compared to families not exerting these characteristics.
- Klíčová slova
- příčiny úrazovosti, dětská úrazovost, integrita rodiny,
- MeSH
- financování organizované MeSH
- kojenec MeSH
- konflikt v rodině psychologie MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- pediatrie statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy chování u dětí prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rodina psychologie MeSH
- sklon k úrazům MeSH
- statistika jako téma MeSH
- úrazy v domácnosti prevence a kontrola psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
- vztahy mezi otcem a dítětem MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
Cíl: Ověřit, zda u neklinického souboru adolescentů lze identifikovat případnou souvislost jejich psychického stavu se zapojením do několika specifických typů rizikového chování. Materiál a metoda: Soubor vychází ze studie ELSPAC a zahrnuje 1531 adolescentů. Byla použita data ze šetření v 15 letech věku respondentů, kteří byli rozděleni do pěti sledovaných skupin dle rizikového chování (návykové, antisociální, rizikové sexuální, komorbidní a bez rizikového chování). Pomocí statistických metod (Chí2-test, ANOVA, Scheffeho test, RR) v programu SPSS byly sledovány rozdíly mezi skupinami v subškálách dotazníku SDQ a ve vybraných psychických potížích. Výsledky: U chlapců koresponduje míra emočních problémů a také hyperaktivitys nesoustředěností s antisociálním chováním (obojí p < 0,001). U dívek jsou sledované rozdíly podobné (též p < 0,001). Dále byly nalezeny signifikantní rozdíly mezi skupinami v položkách psychických potíží. Nejméně jimi trpí nerizikoví adolescenti. U dívek souvisejí s rizikovým chováním anxiozita, potíže se spánkem, vtíravé myšlenky (vše p < 0,001) a únava (p < 0,01); vše nejčastěji u skupiny s antisociálním chováním. U chlapců nejčastěji trpí také skupina s antisociálním chováním - pocity úzkosti, vznětlivostí a únavou; a dále syndromová skupina vtíravými myšlenkami a nechutenstvím (vše p < 0,05). Závěr: Psychické potíže souvisejí s rizikovým chováním adolescentů. Zapojení se do rizikového chování neznamená, že tito jedinci nejsou schopni chování prosociálního.
Aim: To verify if it is possible to identify an association between a frame of mind of adolescents and their involvement in some specific kind of a risk behaviour by the nonclinical group. Material and methods: The study sample is formed by the participants of ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood) and include 1.531 adolescents. The data used are from the fifteen-year-old age (of the children from the project) period. Respondents were divided into five groups by the risk behaviour (an addictive b., an anti-social b., a risk sexual b., a syndrome group, a control non-risk group). The data were analysed in the SPSS programme by standard statistical methods (Chi2-test, ANOVA, Scheffe test, RR) , using these methods the differences between groups in subscales of SDQ questionnaire and in selected psychic difficulties were determined. Results: A degree of emotional problems and a score of hyperactivity-inattention scale too correspond to antisocial behaviour in boys, similarly in girls (all p<0,001). Further significant differences between groups were found in the psychic difficulties items. Non-risk adolescents suffer from them at least. In girls, risk behaviour relates to anxiosity, sleeping disorders, obtrusive thoughts (all p<0,001), and exhaustion (p<0,01); the most often in the group with antisocial behaviour. In boys, the group with antisocial behaviour also suffers the most often - from anxiosity, irascibility and exhaustion; and then the syndrome group from obtrusive thoughts and loss of appetite (all p<0,01). Conclusion: Psychic difficulties are related to risk behaviour. Involvement in risk behaviour does not mean that these individuals are not capable of prosocial behaviour.
- Klíčová slova
- ELSPAC, psychický stav, rizikové chování,
- MeSH
- behaviorální symptomy etiologie psychologie MeSH
- emoce MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladiství MeSH
- návykové chování MeSH
- nebezpečné chování MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- riskování MeSH
- riziko MeSH
- rizikový sex psychologie MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Cílem našeho příspěvku je přiblížit možnosti psychoterapeutické skupinové práce s populací adolescentů. Teoretická část se věnuje relevantním charakteristikám období dospívání a současně se zabývá vhodností využití skupinových terapeutických intervencí a jejich specifiky v rámci práce s touto populací. Následuje popis konkrétní intervence ověřené v praxi, zaměřené na nácvik poskytování zpětné vazby, která však rozvíjí i další psychosociální kompetence. V závěru práce je popsáno další využití této techniky, její limity i možná rizika
The aim of our paper is to outline possibilities of the group psychotherapy with adolescent population. In theoretical part, the paper deals with relevant characteristics of the adolescence stage along with applicability of group therapeutic interventions and specifics in the work with this population. Then it describes a particular example of intervention aimed to practise of providing feedback and developing further psychosocial skills. Conclusion deals with additional applications of this technique, its limits and potential risks.
VÝCHODISKA: Rodičovské chování bývá označováno za jeden z nejsilnějších prediktorů rizikového chování adolescentů, zároveň je však v tomto období velice silný vliv vrstevníků. CÍLE: Identifikovat faktory (na straně rodičů a kamarádů) ovlivřiující specifické druhy rizikového chování adolescentů. METODY: Použitá data vycházejí z dotazníků, které vyplňují adolescenti v 15 letech věku. Pro statistické porovnávání pomocí chi testů nezávislosti byla užita metoda extrémních skupin. SOUBOR: Vychází ze studie ELSPAC (Evropská longitudinální studie rodičovství a dětství) a rozdělení respondentů do sledovaných skupin bylo odvozeno od tzv. syndromu rizikového chování. Adolescenti tak byli zařazeni do pěti skupin: A - osoby s návykovým chováním (N=126); B - osoby s antisociálním chováním (N=75); C - osoby s rizikovým sexuálním chováním (N=77); D - syndromová, komorbidní skupina (N=118), E - kontrolní, neriziková skupina (N=1135). VÝSLEDKY: Pro syndromovou skupinu jsou nejméně důležité názory autorit (otec, prarodiče, učitelé; vše p < 0,001). Zároveň mají tito jedinci mezi sebou nejvíce problémových kamarádů (užívajících návykové látky), v závěsu je skupina adolescentů s návykovým chováním (p < 0,001). Počet silných kuřáků mezi rodiči je sice nejnižší v nerizikové skupině adolescentů (p < 0,001), avšak není jich nejvíce ve skupině návykové. Souvislost s konzumací alkoholu rodiči nebyla prokázána vůbec. ZÁVĚRY: Jedinci vykazující rizikové chování nejsou náchylnější k přebírání názorů od svých vrstevníků. Zásadnější je struktura kamarádských skupin, provádění tzv. sociální selekce, kdy si rizikoví adolescenti několikanásobně častěji za své přátele vybírají rovněž rizikove jedince. V tomto výběru hraje velkou roli mj. oblíbenost u ostatních a materiální zázemí. Vzory chování v rodině se ukázaly být spíše moderujícím činitelem rizikového chování adolescentů. Důležité je rovněž zjištění, že rizikoví jedinci mnohem méně reflektují na názory dospělých osob ve svém okolí (tedy pouze s výjimkou matek).
BACKGROUND: Parents' behaviour is often defined as one of the strongest predictors of adolescent behaviour. However, the influence of peers is also very strong in this period of life. OBJECTIVE: To identify factors (both in parents and friends) which influence specific types of adolescent risk behaviour. METHODS: The data were collected using questionnaires in which 15-year-old adolescents were asked to provide information about themselves. The method of extreme (or contrast) groups was used to carry out a statistical comparison using chi-square tests. SAMPLE: The study sample comprised the participants in ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood). The sample was divided into five groups according to the risk behaviour syndrome. RESULTS: The syndrome group considered the opinions of authority figures (such as their father, grandparents, and teachers) as being of the least importance (all the findings were significant at p < 0.001). Followed by the group of adolescents with addictive behaviour, the individuals from the syndrome group also had the highest number of "problem' riends (users of addictive substances). While the lowest lumber of heavy smokers among parents was found in the ion-risk group of adolescents (p < 0.001), their numbers vere not the highest in the group with addictive behaviour. No evidence of association with parental drinking was found at all. CONCLUSIONS: Adolescents showing risk behaviour may not be more prone to assuming their peers' opinions. However, the structure of the groups of their friends (resulting from the process of social selection) is 77ore fundamental: at-risk adolescents are much more likely to choose risk individuals as their friends. Popularity vith others and material circumstances are some of the facors that play an important role in this choice. The models of behaviour in the family seem to be rather a secondary moderating factor for adolescents' risk behaviour. Significantly, individuals at risk show less consideration for the opinions of adults (with mothers being the only exception).
- Klíčová slova
- výběr kamarádů, vrstevníci, modely chování, raná adolescence, rizikové chování,
- MeSH
- charakteristiky rodiny MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- poruchy sociálního chování * epidemiologie etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rodiče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- rodinná situace, zabezpečení rodiny, dysfunkční chování, psychosociální aspekty,
- MeSH
- chudoba MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé MeSH
- nezaměstnanost psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- psychický stres MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- sociální hodnoty MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Tato studie pojednává o dobrovolnictví a dobrovolnících. Cílem práce bylo ověřit vybrané osobnostní i sociální charakteristiky dobrovolníků. Analýza probíhala na širokém souboru osob, který vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC), použitá data jsou z období 11 let věku sledovaných dětí. Rodiče byli rozděleni dle pohlaví a dále do tří skupin: 1. osoby, které vykonávají dobrovolnickou činnost; 2. osoby, které ji vykonávaly někdy v minulosti; 3. osoby, které se dobrovolnictví nikdy nevěnovaly. Determinanty, které jsme stanovily jako relevantní pro sledování těchto charakteristických znaků, jsou následující: Vzdělání, placené zaměstnání versus nezaměstnanost, ne/spokojenost v práci, počet přátel, náboženská víra, psychické potíže (úzkost, deprese, užívání alkoholu, kouření), sebehodnocení, rozvod, ne/přítomnost partnera/ky. S výjimkou proměnné "vzdělání", kde se jednoznačně potvrdily závislosti popsané ve většině prací, vykazoval náš vzorek poněkud nestandardní výsledky, které nepotvrdily naše hypotézy o vlivu víry či pohlaví. Stejně tak se nám nepotvrdila hypotéza o eventuální kompenzaci některých subjektivních frustrací prostřednictvím dobrovolnické práce.
This paper deals with volunteering and volunteers. The aim of this paper is to verify selected personality and social characteristics of volunteers on our specific sample. The study sample is formed by the participants of ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood) and the data used is from the eleven-year-old age (of the children from the project) period. The parents from this project were divided by sex and then into three groups. There are: 1. group of people who are actually volunteers, 2. group of people who were volunteers sometime in past, and 3. group of people who had never been volunteers. The determinants (which we defined as relevant for the assessment of characteristics) are: education, paid employment vs. unemployment, satisfaction in work, number of friends, religion, psychogenic difficulties (anxiety, depression, alcohol use, smoking), self-esteem, divorce, existence of mate. With the exception of variable "education", in which we univocally confirmed the link with voluntary work described in the majority of papers, our sample showed rather atypical outcomes. Our hypotheses about influence of religion or sex are not confirmed. Similarly there is no evidence for our hypothesis about possible compensation of some subjective frustrations through voluntary work.
- Klíčová slova
- charakteristiky dobrovolníka, vzdělání, zaměstnání, víra, psychické potíže, partnerský vztah,
- MeSH
- charakteristické znaky člověka MeSH
- diagnostické sebehodnocení MeSH
- dítě MeSH
- dobrovolní pracovníci klasifikace psychologie výchova klasifikace psychologie výchova MeSH
- duševní poruchy MeSH
- financování organizované MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie metody využití MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- náboženství MeSH
- osobnostní testy normy statistika a číselné údaje MeSH
- rodičovství psychologie MeSH
- rodina dějiny psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- sexuální partneři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- zaměstnanost klasifikace organizace a řízení psychologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- MeSH
- chování dětí * MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- druhý trimestr těhotenství * MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- neurovývojové poruchy etiologie MeSH
- poruchy chování u dětí * etiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres * MeSH
- těhotenství MeSH
- třetí trimestr těhotenství * MeSH
- zpožděný efekt prenatální expozice * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Klíčová slova
- sociální fungování,
- MeSH
- financování organizované MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladiství MeSH
- porucha chování MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- sociální práce metody MeSH
- sociální prostředí MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
