- MeSH
- akční potenciály MeSH
- diagnostické techniky neurologické * klasifikace MeSH
- diagnostické zobrazování klasifikace MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- elektrodiagnostika klasifikace MeSH
- elektrody MeSH
- elektroencefalografie metody MeSH
- elektromyografie MeSH
- epilepsie diagnostické zobrazování MeSH
- evokované potenciály MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mozek diagnostické zobrazování MeSH
- mozkomíšní mok chemie cytologie fyziologie MeSH
- nemoci nervového systému diagnostické zobrazování diagnóza genetika MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- radiografie klasifikace MeSH
- vývojové poruchy u dětí klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl práce: Virus varicella zoster (VZV), původce planých neštovic a pásového oparu, v průběhu svého životního cyklu proniká do nervového systému, kde může vyvolat řadu neurologických komplikací. Neurologické příznaky zosterové infekce nemusí vždy bezprostředně navazovat na kožní projevy. Zavedeni průkazu virové DNA pomocí polymerázové řetězové reakce, PCR, do rutinní diagnostiky neuroinfekcí ukázalo, že záchyt VZV v CNS je daleko častější, než se původně předpokládalo. Cílem studie bylo zhodnotit četnost záchytu DNA VZV v likvoru u neurologických pacientů, porovnat ji s četností jiných laboratorních známek aktivace VZV, charakterizovat klinické projevy infekcí u pacientů s pozitivním nálezem DNA VZV v likvoru a zhodnotit diagnostický přinos této metody. Materiál a metody: U 438 neurologických pacientů, léčených v letech 2002-2004 na neurologických klinikách fakultních nemocnic Motol a Královské Vinohrady a na Klinice infekčních nemoci Fakultní nemocnice Bulovka, byly vyšetřeny IgG a IgM protilátky proti VZV v séru a intrathekální protilátky proti VZV v likvoru. Pro průkaz DNA VZV v likvoru byla použita vlastní metoda netsted PCR. Pozitivní laboratorní nálezy byly konfrontovány s klinickým obrazem pacienta. Výsledky: Intrathekální protilátky proti VZV byly zachyceny u 19,6 %, IgM protilátky proti VZV v séru u 17,3% a virová DNA v likvoru u 9,4 % pacientů. Klinická diagnóza byla ověřena u 16ti pacientů s potvrzenou pozitivitou VZV DNA v likvoru: U jediného dítěte (věk 2 týdny) to byla encefalitis jako komplikace těžké novorozenecké varicelly. U dospělých pacientů se v 5 případech jednalo o encefalitis, či meningoencefalitis (z toho ve třech případech se zosterem v anamnéze), u jednoho pacienta o těžkou ložiskovou hemorhagickou formu encefalitidy s fatálními komplikacemi, u dalšího pacienta provázela encefalitidu i myelitida. Neuropatie byla diagnostikována u 4 pacientů: u dvou se jednalo o polyneuropatie nejasné etiologie, u dalších dvou o plexopatie horních končetin, v jednom případě s návazností na herpes zoster. Epileptické projevy byly zaznamenány u 2 pacientů. U 3 pacientů byla diagnostikována roztroušená skleróza. Jeden pacient měl pouze nespecifické příznaky podobné chronickému únavovému syndromu. Závěry: 1 Metoda PCR se osvědčila v diagnostice akutních onemocnění nervového systému. Průkaz virově specifických protilátek může být přínosný u některých chronických stavů. 2) Průkaz DNA v likvoru je přínosný u širokého spektra neurologických symptomů, a to i u pacientů, kteří nemají v anamnéze prodělaný herpes zoster nebo varicellu. 3) Pozitivní výsledky průkazu virové DNA v likvoru musí být interpretovány uvážlivě a s přihlédnutím k podrobné anamnéze a klinickému nálezu, případně výsledkům zobrazovacích a elektrofyziologických metod u pacientů s chronickými zánětlivými onemocněními, zvláště u těch, kteří jsou dlouhodobě léčeni imunosupresivy.
Objectives: When introduced into routine virological diagnosis of nervous system infections, PCR detection of viral DNA revealed the varicella-zoster virus (VZV) in cerebrospinal fluid (CSF) at much higher rates than expected. The aim of the study was to evaluate the frequency of VZV DNA detection in CSF of patients with neurological symptoms in correlation with their VZV-specific serological findings and clinical symptoms. Material and Methods: A total of 438 patients followed up in the neurology departments of the Motol and Kralovské Vinohrady university hospitals and the Department of Infectious Diseases of the Bulovka University Hospital were screened for the presence of VZVspecific antibodies in serum and intrathecal antibodies in CSF. A home-brew nested PCR assay was used for detection of VZV DNA in CSF. Positive results were correlated with clinical findings. Results: Intrathecal antibodies against VZV were detected in 19.6 % of the studied patients, VZV-specific IgM antibodies were present in serum of 17.3 % of the patients and VZV DNA was recorded in CSF of 9.4 % of the patients. The clinical diagnosis was confirmed in 16 patients positive for VZV DNA in CSF: encephalitis as a complication of neonatal varicella in a 2-week child; encephahtis or meningoencephalitis in 5 adult patients of whom three had a history of herpes zoster, one suffered from severe haemorrhagic focal encephalitis with fatal compUcations and one had encephalitis and myelitis; neuropathies in 4 patients, two with inflammatory polyneuropathy of unknown origin and two with brachial plexopathy, in one case preceded by herpes zoster; epileptic symptoms in 2 patients; multiple sclerosis in 3 patients and nonspecific symptoms of chronic fatigue in one patient. Conclusions: 1)PCR proved to be a suitable method for diagnosing VZV-mediated nervous system infections. 2) VZV DNA can be present in CSF of patients with a wide range of neurological symptoms, even with no history of either herpes zoster or varicella. 3) VZV DNA detection in CSF needs to be interpreted with caution and in correlation with case histories, clinical findings and electrophysiological and imaging data, especially in patients with chronic inflammatory disease receiving immunosuppressive therapy.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- nemoci nervového systému diagnóza komplikace virologie MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- protilátky virové krev MeSH
- sérologické testy MeSH
- virus varicella zoster izolace a purifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : il., tab. ; 31 cm
Ve spolupráci s MS centrem , které bude dodávat séra svých pacientů, chceme měřit autoprotilátky proti proteinu beta-tubulinu class III, generované specifickou imunitou, jako ukazatele postupu axonální ztráty, a tím také ukazatele stavu a vývoje choroby.; We want to measure autoantibodies directed to protein beta-tubulin class III, generated by specific immunity as a marker of the axonal loss together with the progression of Multiple Sclerosis in cooperation with MS center 2nd medical faculty UK.
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- neurovědy
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Autoři předkládají soubor pacientů s Alzheimerovou chorobou (ACH), frontotemporální demencí (FTD) a věkově vázaných kognitivně intaktních kontrol, u kterých byla stanovena hladina celkového tau proteinu, fosforylovaného tau proteinu a beta amyloidu v mozkomíšním moku. Všichni pacienti měli provedenou MR mozku a byli podrobně neuropsychologicky vyšetřeni tak, aby splnili kritéria NINCDS-ADRDA pro pravděpodobnou ACH a Nearyho kritéria pro FTD. V literatuře není plná shoda v obecně platných normách pro jednotlivá vyšetření. Výsledky různých prací se částečně liší. Byly proto stanoveny normy pro naši laboratoř (jako průměr +-2 směrodatné odchylky) a ROC (receiver operating characteristic) křivka, vyjadřující nejlepší senzitivitu a specificitu pro daný marker: celkový tau protein 355 pg/ml, fosforylovaný tau protein 55 pg/ml a beta amyloid 458 pg/ml. Nejvíce specifické je stanovení celkového tau proteinu a fosforylovaného tau proteinu pro ACH, méně pro FTD. Nejméně spolehlivým se jeví stanovení beta amyloidu. Autoři diskutují výsledky s hodnotami zjištěnými v dalších studiích, včetně dosud jediné publikované studie provedené na české populaci.
The authors present a Czech population based study on CSF biomarkers – total tau protein, phosphorylated tau protein and beta amyloid were examined in the group of patients with Alzheimer´s disease (AD), Frontotemporal dementia (FTD) and an age-matched cognitively intact control group. All subjects underwent brain MR and extended neuropsychological examinations to make it possible to classify the patients according to NINCDS-ADRDA criteria for probable AD and Neary criteria for FTD. There is no consensus in generally accepted normal values for all the three markers according to the published papers as the results of various studies differ. Due to this fact we assessed the normal values for our laboratory (average +-2 standard deviations) and ROC (receiver operating characteristic) curve to measure the best sensitivity and specificity for a given marker: total tau protein 355 pg/ml, phosphorylated tau protein 55 pg/ml and beta amyloid 458 pg/ml. The highest specificity provides determination of total tau protein and phosphorylated tau protein in AD, lower in FTD. The less reliable is beta amyloid. The authors have discussed these results with those yielded in other studies including the only study done on the Czech population.
Brain trauma typically leads to neuronal damage and loss. Assuming a transient autoimmune response to debris of the damaged neurones, we have monitored serum titres of IgG and IgM antibodies to beta-tubulin class III (betaTcIII), which is almost exclusively found in neuronal cytoskeletons. In 15 out of 18 patients, the peak of the IgG or IgM antibody titre appeared in the serum within 3 weeks of a brain trauma.
