Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti.
Stroke is a severe disease, a worldwide medical and economic problem. Despite reducing mortality in the Czech Republic, the incidence is still high. The main aim of our research was to focus on the comprehensive prevention of ischemic stroke in people living in the Czech Republic; a sub-objective was to evaluate the psychological burden of work as a possible risk factor for stroke. A combination of a non-standardized stroke prevention questionnaire, a non-standardized questionnaire to assess occupational and psychological strain, and a standardized general health literacy questionnaire (HLSQ-16) were used to collect data. These factors were then analyzed about each sociodemographic characteristic and then compared by mean values with each other to determine the strength of their influence. The field survey was conducted throughout the CR using the technique of a standardized personal interview between the interviewer and the respondent from November to December 2019. The sample of citizens was constructed as a quota sample and was structured to match the composition of all citizens of the Czech Republic in terms of regions, gender, and age. These characteristics were intended to be representative. In total, the sample consists of 1004 citizens. The assessment of psychological stress was carried out on respondents involved in the work process. 66.0% (N = 663) of respondents participated in this assessment. Statistical data processing was done using SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). In evaluating the non-standardized questionnaire for assessing psychological distress, in some cases, the power of the test was weakened by the insufficient number of observations in the three fields of the contingency table, so Yates correction was applied. According to the results, factors representing the most significant psychological strain include time pressure and the fact that the work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conversely, according to our respondents, the least burdensome factors were the ability to maintain attention at work and the presence of conflicts and problems at work.
- MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- alkoholické nápoje škodlivé účinky MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- psychický stres komplikace MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- domácí ošetřování * MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita fyziologie MeSH
- polohování pacienta metody MeSH
- poruchy polykání etiologie komplikace terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * MeSH
- role ošetřovatelky MeSH
- techniky fyzikální terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Simulační strategie je ve světě velmi oblíbená technika pro výuku ošetřovatelství. Jedním z mnoha benefitů je realizace předem připravených situací v bezpečném prostředí. Zavedení simulace do teoretické přípravy je velmi přínosné nejen pro studenty, ale také pro lektory i samotnou fakultu. Cíl: Prozkoumat efektivitu simulačního procesu pro výuku ošetřovatelství. Metodika: Práce má design literárního přehledu a je zpracována pomocí čtyřkrokového systému. Pro naši práci byl použit akronym PECOT a vyhledávání odborných publikací probíhalo přes online platformy PubMed, Web of Science, Science Direct, EBSCO a Scopus a přímou návštěvou Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Národní knihovny v Praze. Výsledky: Celkem bylo identifikováno 7 studií, které podléhalo kritériím pro zařazení (čtyři experimentální studie, dvě přehledové studie a jedna kvantitativně-explorativní studie). Simulační proces je ve všech studiích považován za vysoce efektivní metodu výuky, ze kterých má prospěch nejen student, ale také lektor i samotná fakulta. Závěr: Simulační proces je jednou z moderních technik výuky ošetřovatelství. Uvedené výsledky hovoří o vysoké efektivitě výuky pomocí této metody a ve všech evidovaných případech je simulační strategie hodnocena jako efektivnější než ostatní doposud používané metody, např. frontální výuka, videoukázky, prosté demonstrace.
Introduction: Simulation strategy is a modern technique for teaching nursing around the world. One of its many benefits is the implementation of pre-prepared situations in a safe environment. The introduction of simulation into theoretical training is beneficial for students, lecturers, and the faculty. Goal: To investigate the effectiveness of the simulation process for teaching nursing. Methods: This paper is a literary review. It is processed using a four-step system. We used the acronym PECOT. We used online platforms for the research, such as PubMed, Web of Science, Science Direct, EBSCO, and Scopus. We visited the Academic Library of the University of South Bohemia in České Budějovice and the National Library in Prague. Results: We identified 7 studies (four experimental studies, two review studies and one quantitative-exploratory study) and included them in our study. The simulation process is considered a highly effective teaching method, which benefits the students, lecturers, and the faculty. Conclusions: The simulation process is one of the modern techniques of teaching nursing. The mentioned results indicate a high level of teaching effectiveness using this method. In all registered cases, the simulation strategy is assessed as more effective than other methods used so far, such as frontal teaching, video demonstrations, or simple demonstrations.
- MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- studium ošetřovatelství * MeSH
- tréninková simulace * MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Introduction: Stroke is a disease whose consequences have a considerable impact on the quality of the patient's life. It is a widespread disease that has a disabling impact on life and, in addition to physical changes, brings about a number of psychological and cognitive processes. Goal: The goal of the study was to identify and describe the quality of life of post-stroke patients. Methodology: The study design was quantitative. A questionnaire of the authors' own design and the SF-36 questionnaire were used to obtain the data. Results: Significant differences in patient quality of life were identified in relation to patient gender. Moreover, the quality of life in all individual SF-36 dimensions, except for mental health, deteriorated with age. With regard to occupational placement, employed respondents gave the highest evaluation of quality of life according to SF-36 and old-age pensioners the lowest. The analysis shows that quality of life in individual dimensions is positively influenced by respondents' higher education. The evaluation in individual dimensions improves with the time that has passed since the stroke. Conclusion: The quality of life of post-stroke patients deteriorates with age. The deteriorating level of patient quality of life in older age requires programmes that include assessments and interventions that lead to the treatment of these patients.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem výzkumu pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, bylo zjistit, jakými následky trpí, zda jejich stav vyžaduje péči jiných osob a jaké služby poskytované v rámci domácí ošetřovatelské péče využívají. Metody: Design výzkumu byl kvantitativní. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výběrový soubor tvoří 416 pacientů po cévní mozkové příhodě. Z hlediska pohlaví tvoří soubor 207 (49,8 %) mužů a 209 (50,2 %) žen. Výsledky: Mezi přetrvávajícími projevy po cévní mozkové příhodě se nejčastěji vyskytuje u zkoumaných pacientů narušená koordinace pohybu (57,2 %), slabost nebo ztráta pohybu na ruce, noze (47,1 %) a potíže s řečí (43,5 %). Přetrvávající projevy statisticky významně souvisejí s věkem < 0,001 a pracovním zařazením < 0,001. Celkem 43,0 % pacientů po cévní mozkové příhodě uvádí, že jejich stav vždy nebo často vyžaduje péči druhé osoby, v některých případech je tato péče vyžadována u více než ¼ respondentů. Služby agentury domácí péče využívá v domácí léčbě necelá ½ (47,6 %) respondentů. Využívání těchto služeb statisticky významně souvisí s věkem < 0,001, pracovním zařazením < 0,001 a dobou, která uplynula od cévní mozkové příhody < 0,001. Pacienti nejvíce po cévní mozkové příhodě využívají v rámci domácí ošetřovatelské péče služby fyzioterapeuta a sociálního pracovníka, nejméně služby psychiatra a psychologa. Závěr: Člověk po cévní mozkové příhodě je odkázán především na pomoc sester pracujících v ADP nebo na dílčí pomoc vybraných profesí, o nichž se dozví. Na základě šetření se domníváme, že tato příprava nestačí, nemá přesah do následné péče o tyto nemocné. Proto jeden z cílů našeho projektu je připravit program celoživotního vzdělávání pro sestry pečující o pacienty s cévní mozkovou příhodou a navrhnout rozšíření kompetenci sestry v problematice cévní mozkové příhody pro následnou péči.
The goal of the study focused on post-stroke patients was to identify whether the patients suffered from sequelae, required the care provided by other persons, and which services they used within the home care. Methods: The design of the study was quantitative. The field study used the method of a standardized face-to-face interview. The sample consisted of 416 post-stroke patients, 207 (49.8%) men and 209 (50.2%) women. Results: In the respondents, the most frequent persisting post-stroke problems included disturbed coordination of mobility (57.2%), weakness in or motility loss of upper or lower limbs (47.1%) and speech problems (43.5%). The persisting symptoms significantly correlate with age < 0.001 and occupation < 0.001. 43.0% post-stroke patients said that their condition always or often demanded a care or another person; in some cases, this care was demanded by more than a quarter of respondents. The Home Care Agency services are used by less than ½ of (47.6%) respondents. The utilization of these services significantly correlates with age < 0.001, occupation < 0.001 and the time that has passed since stroke < 0.001. The most frequently used post-stroke services include the services provided by physiotherapists and social workers, the least demanded services are those provided by psychiatrists and psychologists. Conclusion: Post-stroke patients have particularly to rely on the home care nurses help or the help offered by selected professionals the patients have been informed on. The study showed that this was not sufficient since it did not outreach into the aftercare. Therefore, one of the goals of our project is to develop a program for a lifelong education of nurses taking care of stroke patients, and to propose an increase of competences for nurses in the aftercare of stroke patients.
Goal: The goal of the study was to identify the number of individuals treated for hypertension, to verify the degree of their knowledge of their topical values of systolic and diastolic pressure, and to find out the dependence of regular BP measuring in the home setting on selected socio-demographic factors. Methodology: The quantitative study was performed using the method of standardized face-to-face interviews. The sample consisted of 1,004 respondents. The data were collected using a non-standardized questionnaire focused on stroke prevention and relating selected factors. Results: The investigation identified more than 58% of patients treated for hypertension. More than 50% (n=559) of respondents knew their topical BP values. In 1/3 of them the BP values corresponded with hypertension, 29.2% (175) mentioned the systolic BP ≥ 140 mmHg, and 28.9% (173) mentioned BP ≥ 90 mmHg 260 respondents (25.9%) regularly measure their BP in the home setting. The topical knowledge of BP and regular BP measuring depended on the age, marital status, occupation and education (p<0.001). Individuals regularly visiting their GPs knew the BP values better and performed regular BP measuring in the home setting more frequently. Conclusion: More than 50% of respondents knew their BP values at the time of the study. According to the announced BP values, 1/3 of the sample reached the hypertension values of (≥ 140/90 mmHg). The knowledge of BP and regular BP measuring depended on the age, marital status, occupation and education, and regular visits to general practitioners.
OBJECTIVE: The main goal of the study was to find out the general public's awareness of stroke, the relations between the awareness of stroke and socio-demographic factors, and awareness of stroke and experience of stroke. METHODS: The combination of a non-standardized questionnaire on the stroke prevention and a standardized questionnaire on the identification of the general health literacy (HLSQ-16) was used. The sample was chosen using a quota choice. The sample structure corresponded with the composition of the Czech population with regard to regions, sex and age. These features were determined as representative. The sample consisted of 1,004 respondents. RESULTS: The general awareness of stroke is high in the Czech Republic. Most of the respondents (97.2%) stated that they had ever heard of stroke. This basic awareness is influenced by the sex and marital status of the respondents. Almost one half (42.2%) of the general public would welcome more information on stroke. Women showed significantly higher interest in the information than men. Significantly higher interest could be seen in elderly respondents while younger respondents said significantly more frequently that they were not interested in the information. Married respondents showed a significantly higher degree of awareness. Rural respondents expressed higher interest in the information. The interest in the information dropped with higher education. The interest was significantly influenced by the respondents' sex, place of residence, marital status, and education. Almost 1/4 (24.3%) of respondents mentioned stroke incidence in their families. Our study proved that this incidence significantly varied in dependence on the respondents' sex, age, marital status and education. Further questions were focused on the sources of information on stroke. The most important sources include internet, which was named by nearly one half (48.6%) of respondents, and it was found that women could use the sources of information more frequently than men. Women used all sources of information on stroke (internet, television, families, GPs) more than men. CONCLUSION: The Czech respondents' interest in stroke is significantly influenced by their sex, age, place of residence, marital status, and the respondents' education. The findings play a role in the focus on preventive activities in this area. It is necessary to implement the general public education not only in general practitioners' offices but also in mass media in order to improve the awareness of stroke.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- zdravotní gramotnost * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) patří mezi hlavní příčiny smrti a postižení v evropských zemích. Prevence a s ní spojovaná zdravotní gramotnost patří mezi efektivní nástroje snižování výskytu tohoto onemocnění a slouží k případnému snižování jejích následků. Cíl: Vztah socioekonomických faktorů zdravotní gramotnosti a ovlivnitelných rizikových faktorů v souvislosti s ischemickou CMP. Metodika: Šlo o kvantitativní strategii šetření, výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumný soubor tvořilo 1 004 občanů. Ke sběru dat byla použita kombinace standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16) a nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence cévní mozkové příhody. Výsledky: Většina občanů České republiky (58,5 %) má dostatečnou zdravotní gramotnost. Problematickou zdravotní gramotnost vykazuje 29,2 % dotázaných, zbývajících 13,3 % respondentů má zdravotní gramotnost neadekvátní. Přesto však výsledky prokazují, že značná část obyvatelstva vykazuje problematickou zdravotní gramotnost v oblastech, jako jsou správná životospráva, kouření, konzumace alkoholických nápojů a v neposlední řadě v pohybové aktivitě. Závěr: Rozpoznání těchto faktorů je pak možné vsadit do oblastí preventivního působení. Efektivní intervence zaměřené přímo na rizikové faktory umožní změnu v myšlení a postojích rizikových skupin obyvatel.
Introduction: Stroke is one of the leading causes of death and disability in European countries. Prevention and the associated health literacy are among the effective tools for reducing the incidence of this disease and serve to reduce its consequences. Goal: To examine the relationship between socioeconomic factors of health literacy and modifiable risk factors in connection with ischemic stroke. Methods: A quantitative survey strategy. The research was conducted using the technique of a standardized controlled interview between the interviewer and the respondent. The research group included 1,004 citizens. A combination of a standardized overall health literacy questionnaire (HLSQ-16) and a non-standardized stroke prevention questionnaire was used to collect data. Results: Most citizens of the Czech Republic (58.5%) have sufficient health literacy. Problematic health literacy is reported by 29.2% of respondents. The remaining 13.3% of respondents have inadequate health literacy. Nevertheless, the results show that a large part of the population has problematic health literacy in areas such as good lifestyle, smoking, alcohol consumption and, last but not least, physical activity. Conclusions: Recognition of these factors can then be suitable for preventive measures. Effective interventions focused directly on risk factors will enable a change in the thinking and attitudes of risky groups of the population.
