Incidentální cystické léze pankreatu jsou diagnostikovány se zvýšenou frekvencí v důsledku častějšího používání zobrazovacích vyšetření pomocí počítačové tomografie nebo magnetické rezonance u asymptomatických pacientů, kteří podstupují vyšetření z jiných důvodů. U určitých lézí, jako jsou neuroendokrinní tumory, mucinózní cystadenomy a intraduktální papilární mucinózní neoplazie, existuje významné riziko přítomnosti či vzniku malignity. Endosonograficky navigovaná radiofrekvenční ablace (EUS-RFA) umožňuje selektivní ablaci ložiska pankreatu s minimálním poškozením okolní tkáně a mohla by být alternativní metodou léčby pro pacienty, kteří operaci nechtějí, nebo ji nemohou absolvovat, nebo si nepřejí dlouhodobé sledování. Na základě dostupných pilotních studií se EUS-RFA jeví jako slibná, technicky proveditelná metoda léčby neoplazií pankreatu, která dle dostupných studií prokázala vysokou technickou a přijatelnou klinickou úspěšnost při nízké morbiditě. Sdělení nabízí přehledný souhrn užití EUS-RFA u solidních a cystických neoplazií pankreatu a v závěru popisuje dvě vlastní kazuistiky. V obou případech byla endoskopická léčba technicky proveditelná a nevyskytly se žádné periprocedurální ani postprocedurální komplikace.

Incident cystic lesions of the pancreas are diagnosed with increased frequency due to increased use of CT or MR imaging in asymptomatic patients who undergo imaging for other reasons. Certain lesions such as neuroendocrine tumors, mucinous cystadenomas, and intraductal papillary mucinous neoplasia are at significant risk of the presence or development of malignancy. Endosonographically guided radiofrequency ablation allows selective ablation of the pancreatic lesion with minimal damage to surrounding tissue and could be an alternative treatment modality for patients who do not want or cannot undergo surgery or do not wish to have a long-term follow-up. Based on the available pilot studies, EUS-RFA appears to be a promising technically feasible method for the treatment of pancreatic neoplasia, which has demonstrated high technical and acceptable clinical success rates with low morbidity. This communication offers a clear summary of the use of EUS-RFA in solid and cystic pancreatic neoplasia concluding with two case reports of patients. In both cases, endoscopic treatment was technically feasible and no periprocedural or postprocedural complications occurred.

• MeSH
• intervenční ultrasonografie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• neuroendokrinní nádory chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• radiofrekvenční ablace * přístrojové vybavení   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Stenózy biliární anastomózy patří mezi nejčastější biliární komplikace u pacientů po transplantaci jater. Biliární komplikace jsou spojeny s vyšší letalitou, morbiditou, rizikem selhání funkce štěpu a k léčbě vyžadují zpravidla opakované endoskopické intervence s pravidelnou výměnou stentů. Biodegradabilní stenty jsou novými typy stentů z bio degradabilních polymerů, jejichž hlavní výhodou může být snížení počtu endoskopických intervencí a s nimi spojených komplikací. Cílem našeho článku byl popis případů dvou pacientů po transplantaci jater s časně zjištěnou stenózou biliární anastomózy, která byla řešena endoskopickým zavedením bio degradabilních stentů. V obou případech bylo endoskopické zavedení stentu technicky dobře proveditelné a nevyskytly se žádné periprocedurální ani postprocedurální komplikace. Klinický průběh a kontrolní zobrazení po 8 měsících svědčily pro regresi stenózy u obou pacientů.

Biliary anastomotic strictures are one of the most common biliary complications in patients after liver transplantation. Biliary complications are associated with higher mortality, morbidity, risk of graft failure and usually require repeated endoscopic interventions with regular stent replacement for treatment. Biodegradable stents are new types of stents made of bio degradable polymers, which may have the main advantage of reducing the number of endoscopic interventions and associated complications. The aim of our article was to describe the cases of two patients after liver transplantation with early biliary anastomotic strictures, which were resolved by endoscopic placement of bio degradable stents. In both cases, endoscopic stent placement was technically feasible and there were no periprocedural or postprocedural complications. The clinical course and fol low-up imaging at 8 months showed regression of the strictures in both patients.

• Klíčová slova
• benigní biliární stenózy,
• MeSH
• anastomóza chirurgická * metody   MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní metody   MeSH
• cholestáza * etiologie   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• senioři MeSH
• stenty * normy   MeSH
• transplantace jater škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Endoluminal radiofrequency ablation (RFA) has been promoted as palliative treatment for patients with cholangiocarcinoma (CCA) and pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) in order to improve biliary drainage and eventually prolong survival. No high level evidence is, however, available on this technique. DESIGN: In this randomised controlled study, we compared endoluminal RFA plus stenting with stenting alone (control group) in patients with malignant biliary obstruction; metal stents were primarily placed. Primary outcome was overall survival; secondary outcomes were stent patency, quality of life and adverse events. In a superiority design, survival was assumed to be doubled by RFA as compared with 6.4 months in the control group (n=280). RESULTS: A total of 161 patients (male:female 90:71, mean age 71±9 years) were randomised before recruitment was terminated for futility after an interim analysis. Eighty-five patients had CCA (73 hilar, 12 distal) and 76 had pancreatic cancer. There was no difference in survival in both subgroups: for patients with CCA, median survival was 10.5 months (95% CI 6.7 to 18.3) in the RFA group vs 10.6 months (95% CI 9.0 to 24.8), p=0.58)) in the control group. In the subgroup with pancreatic cancer, median survival was 6.4 months (95% CI 4.3 to 9.7) for the RFA vs 7.7 months (95% CI 5.6 to 11.3), p=0.73) for the control group. No benefit was seen in the RFA group with regard to stent patency (at 12 months 40% vs 36% in CCA and 66% vs 65% in PDAC), and quality of life was unchanged by either treatment and comparable between the groups. Adverse events occurred in seven patients in each groups. CONCLUSION: A combination of endoluminal RFA and stenting was not superior to stenting alone in prolonging survival or improving stent patency in patients with malignant biliary obstruction. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT03166436.

• MeSH
• cholangiokarcinom * MeSH
• cholestáza * etiologie   chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace * škodlivé účinky   metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * komplikace   chirurgie   MeSH
• nádory žlučových cest * komplikace   chirurgie   MeSH
• radiofrekvenční ablace * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty intrahepatální chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Chronická postfundoplikační dysfagie (PFD) není častá, ale představuje závažnou komplikaci antirefluxní operace. Standardním řešením je v současnosti pouze reoperace, neboť endoskopická pneumatická nebo hydraulická dilatace nejsou v této indikaci účinné. Perorální endoskopická myotomie (POEM) dnes představuje zlatý standard v léčbě pacientů s achalázií jícnu, u pacientů s PFD se však jedná o metodu experimentální a její klinická účinnost není známá. Naše kazuistika popisuje případ pacientky po fundoplikaci a následné reoperaci, u které došlo v průběhu let k rozvoji těžké dysfagie s progresivním váhovým úbytkem, bez adekvátní odpovědi na několik absolvovaných etap endoskopické dilatace. Jako ultimum refugium byla v tomto případě zvažovaná ezofagektomie. Případ byl diskutován na multioborovém semináři a po provedení doplňujících vyšetření (EndoFLIP) byl u pacientky nekomplikovaně proveden POEM s výborným efektem. Výkon proběhl bez jakýchkoli komplikací.

Although uncommon, chronic postfundoplication dysphagia (PFD) is a serious complication of antireflux surgery. Currently, reoperation is the only possible solution as endoscopic pneumatic or hydraulic dilation are not effective. At present, POEM represents a standard method for the treatment of esophageal achalasia; however, in patients with PFD it is an experimental approach whose clinical effectiveness is unknown. Our case report describes a female patient who suffered from severe PFD after two surgeries (fundoplication and subsequent reoperation). Dysphagia and progressive weight loss had developed over the years and all treatment attempts (several sessions of dilation) were unsuccessful. Subsequently, esophageal resection was considered as the last resort. After a discussion in a multidisciplinary team and additional examinations (EndoFLIP), POEM was performed without any complications, and the procedure had an excellent effect without any adverse events.

• Klíčová slova
• pneumatická dilatace,
• MeSH
• dilatace metody   MeSH
• fundoplikace metody   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * chirurgie   etiologie   MeSH
• pyloromyotomie * metody   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Brožura pro děti, která se zaměřuje na život s rodičem, který má chirurgickou stomii.

• MeSH
• chirurgické stomie * MeSH
• dítě MeSH
• kvalita života MeSH
• rodiče MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• Literatura pro děti a mládež (naučná)
• NLK Obory
• zdravotní výchova
• gastroenterologie
• NLK Publikační typ
• brožury
• literatura pro děti a mládež

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND Acute pancreatitis (AP) is a relatively rare but serious complication that can occur after organ transplantation. MATERIAL AND METHODS The aim of this study was to evaluate the incidence, potential risk factors, and course of AP in patients following liver transplantation at a single large-volume transplant center. RESULTS Out of a total of 1850 transplanted patients, 49 (2.8%) were diagnosed with AP. Of this group, 37 (75.5%) had a mild form of AP and 12 (24.5%) had a severe form of AP. The mortality rate was 10% overall and 42% in the group of patients with severe AP. An early form of AP (<30 days from transplantation) occurred in 13 patients (26.5%), most of whom presented with severe AP (10 patients, 76.9%); 4 patients died (40%). A late form of AP was diagnosed in 36 patients (73.5%), most of whom had mild AP (34 patients, 94.4%); 1 of 2 patients with severe AP died. The most common AP etiologies were post-ERCP (38.8%), idiopathic (34.7%), and postoperative (18.4%). Chronic HBV infection was a risk factor for development of AP (P=0.01). CONCLUSIONS AP in liver transplant recipients was more frequent and more severe than in the general population. This unfavorable course was associated with the occurrence of AP in the early post-transplant period. Liver transplantation due to complications of HBV infection was a risk factor for the development of AP.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• pankreatitida * etiologie   diagnóza   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transplantace jater * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) is a method used to decrease portal hypertension. Biliary stricture is the rarest of the complications associated with this procedure with only 12 cases previously reported in the literature. None of these cases have documented the resolution of biliary stenosis induced by a stent graft. The only curative solutions reported are liver transplantation or bypassing the stenosis with an artificial biliary tract using advanced endoscopic techniques. CASE SUMMARY: This is the first reported case of biliary obstruction secondary to TIPS placement in a transplanted liver. In our patient, a portosystemic shunt was created to treat severe veno-occlusive liver graft disease manifesting itself primarily by fluid retention. A cholestatic liver lesion and cholangitis with abscesses developed due to a stent graft-induced stricture in the dorsal segment of the right hepatic duct and the stricture diminished following percutaneous drainage. Endoscopic drainage was performed after unsuccessful removal of the percutaneous catheter resulting in a bilio-cutaneous fistula. Although the liver graft now functions well, the stricture remains refractory even after 44 mo of treatment. CONCLUSION: Biliary strictures caused by TIPS in both transplanted and native livers seem refractory to endoscopic treatment.

• Publikační typ
• kazuistiky MeSH