Úvod: Moderní diagnosticko-terapeutické postupy souvisí s prodlužováním střední délky života, čímž dochází i k nárůstu výskytu chronického srdečního selhání (CHSS). CHSS je závažné onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje nejen délku života, ale i jeho kvalitu, která je pro nemocné mnohdy důležitější než jeho prodlužování. Metodika: Studie byla zaměřena na pacienty s akutní dekompenzací chronického systolického srdečního selhání. U těchto, většinou polymorbidních, pacientů jsme sledovali jak objektivní parametry, tak především subjektivní potíže. Subjektivní hodnocení života a jeho kvality bylo provedeno prostřednictvím standardizovaných dotazníků (SF-12, zkrácená verze SF-36, SAQ – Seattle Angina Questionaire, MLHFQ – Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire, EQ 5D – European Quality of Life Questionnaire Version 5D a Karnofského index) až po stabilizaci nemocných v době před jejich propuštěním. Výsledky:Průměrný Karnofského index byl v našem souboru 51,5 ? 20,7 a nelišil se mezi pohlavími a jednotlivými třídami NYHA. Průměrné celkové skóre MLHFQ bylo 44,9 ? 19,5, lišilo se mezi muži a ženami (p = 0,044) a nelišilo se mezi jednotlivými třídami NYHA (p = 0,268), průměrné skóre fyzické části MLHFQ bylo 20,3 ? 6,9 a lišilo se v rámci pohlaví (p = 0,004) a nelišilo se mezi jednotlivými třídami NYHA (p = 0,306), průměrné skóre emocionální části MLHFQ bylo 9,3 ? 6,0 a nelišilo se v rámci pohlaví ani jednotlivých NYHA tříd (p = 0,102 a 0,295). Pohyblivost byla dle dotazníku EQ 5D omezena u 65,6 % a sebeobsluha u 39,3 % nemocných. S vykonáváním běžných denních činností mělo potíže 54,1 % pacientů. Bolest vnímalo 60,7 % a úzkost a depresi 47,5 % nemocných. Omezení pohyblivosti a sebeobsluhy bylo vnímáno více u žen než u mužů (p = 0,005 a 0,004). Stenokardie při větší fyzické námaze mělo dle dotazníku SAQ 90 % nemocných. Dle dotazníku SF 12 vnímá své zdraví jako dobré 32,8 % a jako vyloženě špatné 34,4 % nemocných se srdečním selháním. Závěr: Nemocní hospitalizovaní pro akutní dekompenzaci CHSS vnímají po stabilizaci svého stavu výrazné snížení kvality života jak v oblasti fyzické, tak i v oblasti psychické a sociální. Z tohoto důvodu by se měly dotazníky kvality života stát běžnou součástí diagnostického postupu u nemocných se srdečním selháním, abychom mohli dle jejich výsledků modifikovat zamýšlený léčebný postup s přihlédnutím na subjektivní vnímání onemocnění pacientem.

Background: The increased incidence of chronic heart failure (CHF) is connected with modern diagnostic and therapeutic options and lengthening of lifespan. CHF is a serious disease which fundamentally influences life duration and quality of life, which is often more important for patients than life duration. Methods: Our study has been focused on patients with acute decompensation of chronic systolic heart failure. These mostly polymorbid patients have been tested for objective parameters and reported subjective difficulties. Standardised questionnaires (SF-12, short form of SF-36, SAQ – Seattle Angina Questionnaire, MLHFQ – Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire, EQ 5D – European Quality of Life Questionnaire Version 5D and Karnofsky score) have been used for subjective evaluation and life quality assessment. All patients were tested after their health condition was stabilised at the time of discharge. Results:The mean value of the Karnofsky score in our research was 51.5 ? 20.7, identical for both genders and all NYHA categories. The mean total score of MLHFQ was 44.9 ? 19.5, with a difference between men and women (p = 0.044), and without difference between NYHA categories (p = 0.268). The mean total score of the physical part of MLHFQ was 20.3 ? 6.9, with a difference according to gender (p = 0.004), and without difference between NYHA categories (p = 0.306), the mean score of the emotional part of MLHFQ was 9.3 ? 6.0, identical for both genders and all NYHA categories (p = 0.102 and 0.295). Mobility tested by EQ 5D was limited in 65.6% of patients, and 39.3% of patients reported limited self-care. A total of 54.1% of patients had problems in performing their daily activities, whilst 60.7% patients reported pain and 47.5% anxiety and depression. The limitations of mobility and self-care were perceived more by females than males (p = 0.005 and 0.004). According to SAQ, 90% of patients felt chest pain when performing major physical activity. According to SF 12, 32.8% of patients with heart failure evaluate their own health condition as good and 34.4% as very bad. Conclusion: After the stabilisation of their health condition, patients admitted to the hospital for acute decompensation of CHF perceive a significant decrease in quality of life across the physical, emotional and social sphere. For this reason, questionnaires focused on life quality should become a standard part of the diagnostic procedure in patients with heart failure. The results will allow us to modify the therapeutic procedure taking into account the patients’ subjective feelings.

• Klíčová slova
• akutní dekompenzace,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• činnosti denního života MeSH
• deprese MeSH
• Karnofského skóre MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pacienti hospitalizovaní psychologie   MeSH
• péče o sebe MeSH
• progrese nemoci MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• systolické srdeční selhání * diagnóza   psychologie   MeSH
• úzkost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• glukosa analýza   MeSH
• hematologické testy MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kardiovaskulární nemoci * MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku MeSH
• primární prevence MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• zdravotničtí pracovníci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Profile of Czech AF 2012 je epidemiologický průzkum, jehož cílem bylo poskytnout komplexní pohled na pacienty s nevalvulární fibrilací síní v České republice zaměřený na prevenci cévní mozkové příhody (CMP) a kterého se zúčastnilo 197 českých lékařů – internistů a kardiologů. Vyhodnocena byla data 982 nemocných, průměrný věk byl 69,9 ± 10,04 roku. V souboru mírně převažovali muži (n = 543, 55,3 %), především ve věkové skupině do 65 let. Naopak ve skupině pacientů nad 75 let převažovaly ženy (44,3 % mužů, 55,7 % žen). Jedna čtvrtina nemocných (25,1 %) měla fibrilaci síní méně než dva roky, 23,2 % 2–5 let, 13,5 % 6–10 let a 8,6 % déle než deset let. Paroxysmální fibrilaci síní mělo 20,7 %, 58,5 % udávalo fibrilaci síní permanentní, tedy trvající déle než jeden rok. 58,7 % nemocných mělo medikaci regulující srdeční rytmus, 44,0 % mělo další antiarytmickou medikaci. 13,8 % nemocných udávalo, že užívá léky jednou denně, 55,1 % dvakrát denně a 29,6 % třikrát denně. Po kardioverzi bylo 38,7 % nemocných, po ablaci 7,9 %. 91,5 % nemocných užívalo warfarin samotný či duální terapii (1,4 %). Středně těžká a těžká porucha funkce ledvin byla uvedena jen u 8,7 % nemocných. Pouze 7,5 % sledovaných užívalo kyselinu acetylsalicylovou, 0,2 % mělo duální antiagregaci. CHADS2 0 měla pouze 3,0 % nemocných, střední riziko (CHADS2 1–2) 55,8 % a vysoce rizikových nemocných (CHADS2 > 2) bylo 41,2 %. Jedno přidružené onemocnění uvedlo 22,1 % nemocných, dvě přidružená onemocnění 27,5 %, tři přidružená onemocnění 19,8 %, čtyři a více přidružených onemocnění 28,7 % nemocných a žádné přidružené onemocnění uvedla či na tuto otázku neodpověděla pouze 2,0 % nemocných. Nejčastějším přidruženým onemocněním byla hypertenze v 90,2 %, následována ischemickou chorobou srdeční v 50,9 % a diabetes mellitus v 41,8 % případů. U 95 (9,7 %) nemocných bylo uvedeno, že prodělali embolickou příhodu při užívání antitrombotické léčby. Klinicky významné krvácení u pacientů užívajících antitrombotickou léčbu bylo uvedeno u 102 (10,4 %) nemocných a k hospitalizaci vedlo u 51 nemocných. Průměrný roční počet měření INR byl 10,2, u kardiologů 10,4, u internistů 10,1. Počet INR v terapeutickém rozmezí 2–3 dosahoval 61,6 %. Závěr: Nemocní s fibrilací síní jsou často starší polymorbidní a vysoce rizikoví pacienti, kteří užívají dva- až třikrát denně farmakologickou medikaci. Kontrola INR se blížila úrovni popisované ve velkých mezinárodních studiích, v terapeutickém rozmezí byly téměř dvě třetiny nemocných.

The profile of Czech AF 2012 is an epidemiological survey conducted by 197 Czech internal medicine and cardiology specialists who aimed to provide a comprehensive view of patients with non-valvular atrial fibrillation and their treatment in the Czech Republic. Each specialist had to include 5 consecutive patients. It involved 982 patients with an average age of 69.9 ± 10.04 years. The population of men was slightly higher (n = 543, 55.3%), especially in the under 65 years age group; women were the majority in the age group above 75 years (44.3% of men, 55.7% of women). One quarter (25.1%) of patients were diagnosed with atrial fibrillation for less than 2 years; 23.2% for 2–5 years; 13.5% for 6–10 years, and 8.6% for more than 10 years. 20.7% of patients had paroxysmal atrial fibrillation; 58.5% indicated permanent atrial fibrillation, i.e. lasting more than one year. 58.7% of patients received medication to regulate heart rhythm; 44.0% had another antiarrhythmic medication. 13.8% of patients used their medication once a day; 55.1% twice a day, and 29.6% three times a day. 38.7% of patients were after cardioversion, 7.9% were after ablation. 91.5% of patients received warfarin alone or as dual (1.4%) therapy. Only 8.7% of patients had medium or severe kidney impairment. Only 7.5% of patients used acetylsalicylic acid, 0.2% used dual antiplatelet treatment. Only 3.0% of patients had CHADS2 = 0; 55.8% were at a medium risk (CHADS2 = 1–2), and 41.2% at a high risk (CHADS2 > 2). 22.1% had one associated condition; 27.5% had two associated conditions; 19.8% had three associated conditions; 28.7% had four or more associated conditions; and only 2.0% indicated no associated condition or gave no answer. The most common associated condition was hypertension (90.2%), followed by ischemic heart disease (50.9%) and diabetes mellitus (41.8%). 95 patients (9.7%) had a history of embolism while receiving antithrombotic therapy. 102 patients (10.4%) had a clinically significant bleeding event while on antithrombotic therapy, 51 patients needed hospitalization. The average frequency of INR measurements was 10.2 per year (10.4 by cardiologists, 10.1 by internal medicine specialists). 61.6% were within the INR therapeutic range of 2–3. Conclusion: Atrial fibrillation patients are commonly elderly, polymorbid and high-risk patients on a pharmacological medication two to three times a day. INR monitoring was close to the level described in large international studies, almost 2/3 of patients were within the therapeutic range.

• MeSH
• antiarytmika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• antithrombinové proteiny terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda prevence a kontrola   MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• farmakoterapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrilace síní epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• fibrinolytika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• komorbidita MeSH
• krvácení chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• protrombinový čas MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové rozložení MeSH
• warfarin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Stanovení BNP je přínosné nejen v diferenciální diagnostice akutní dušnosti, ale i pro stanovení prognózy nemocného se srdečním selháním. Studie, které se zabývaly sledováním hospitalizovaných nemocných, však byly často založeny jen na měření plazmatických koncentrací BNP při přijetí nebo při propuštění, týkaly se většinou malého počtu nemocných, a navíc v nich nebyla rozlišena příčina srdečního selhání. Cíl: Cílem naší práce bylo zjistit význam vstupní a výstupní hodnoty BNP a jejich změny za hospitalizace při identifikaci nemocných s akutní dekompenzací chronického systolického srdečního selhání ohrožených nepříznivým průběhem onemocnění. Metodika: Prospektivní monocentrická studie se zaměřením na stanovení BNP při přijetí a při propuštění nemocného hospitalizovaného pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání. Soubor: 130 konsekutivních pacientů, 77 % mužů, 23 % žen, věk 70 let, BMI 27,8 kg/m2, etiologie chronického srdečního selhání – 65,9 % ischemická choroba srdeční, 29,5 % dilatační kardiomyopatie, 4,6 % ostatní, při přijetí – otoky dolních končetin 58,9 %, chrůpky na plicích 88,3 %, ortopnoe 53,1 %, BNP při přijetí 1 101 pg/ml, při propuštění 650 pg/ml, ejekční frakce levé komory 26,5 %, délka hospitalizace devět dnů. Výsledky: Za dobu sledování (průměr 15 měsíců) zemřelo téměř 40 % nemocných a roční mortalita našeho souboru byla 29 %. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří progrese srdečního selhání a akutní koronární syndromy. Pro hodnocení rizika dlouhodobé mortality jsme použili časově závislé ROC křivky pro definici hraničních hodnot BNP při přijetí a při propuštění. Následně jsme vztah BNP k přežití pacientů hodnotili pomocí hazard ratia (HR) vytvořeného pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik. BNP při přijetí a při propuštění s hraniční hodnotou 1 699 pg/ml, resp. 434,5 pg/ml patří mezi významné prognostické faktory nemocných hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání s HR 2,79, resp. 3,29. Za dobu sledování byla více než polovina nemocných rehospitalizována. Nejčastější příčinou rehospitalizací jsou kardiovaskulární příčiny. Závěr: BNP při přijetí a při propuštění patří mezi významné rizikové faktory přežití nemocných s akutní dekompenzací chronického systolického srdečního selhání.

Introduction: The assessment of B-type natriuretic peptide (BNP) plasma levels is not only useful for the differential diagnosis of acute dyspnea, but also for the prognostic stratification of patients with heart failure. However, available studies that have addressed monitoring of hospitalized patients are burdened with significant limitations: 1) measurement of plasma BNP levels only at admission or at discharge, 2) lack of details regarding the cause of heart failure, 3) small sample size. Therefore, we conducted a prospective study of all patients presenting to our hospital with acutely decompensated chronic systolic heart failure. Aim: To determine the importance of admission and discharge values of BNP and its changes during hospitalization for identification of patients with acutely decompensated chronic systolic heart failure at higher risk of unfavorable course of the disease. Methods: A prospective monocentric study determining plasma BNP levels at admission and at discharge in patients hospitalized for acutely decompensated chronic systolic heart failure. Patients: 130 consecutive patients, 77% men, mean age 70 years, body mass index (BMI) 27.8 kg/m2, etiology of chronic heart failure – 65.9% ischemic heart disease, 29.5% dilated cardiomyopathy, 4.6% others, signs and symptoms at admission – peripheral edema 58.9%, pulmonary rales 88.3%, orthopnea 53.1%, median of admission BNP 1 101 pg/ml, median of discharge BNP 650 pg/ml, median left ventricular ejection fraction 26.5%, average length of hospitalization 9 days. Results: During the follow-up (mean 15 months) the total mortality rate reached almost 40% and the annual mortality of our cohort was 29%. The most common causes of death included progression of heart failure and acute coronary syndromes. To evaluate the long-term risk of mortality, we used time-dependent ROC curves for the definition of cut-off values of BNP at admission and discharge. The relationship of BNP levels and the survival of patients was assessed using the hazard ratio (HR) calculated by the Cox proportional hazards model. BNP at admission and at discharge with a cut-off value of 1 699 pg/ml and 434.5 pg/ml are significant prognostic factors for patients hospitalized for acutely decompensated chronic systolic heart failure with a HR 2.79 and 3.29, respectively. During the follow-up, more than half of patients required readmission to hospital. The most common reasons for rehospitalization were cardiovascular causes. Conclusion: BNP levels at admission and at discharge are an important predictive factor of survival in patients with acutely decompensated chronic systolic heart failure.

• MeSH
• akutní koronární syndrom MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé MeSH
• natriuretický peptid typu B * diagnostické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

AIM: Determination of the importance of exercise tissue Doppler echocardiography in prognostic stratification of congestive heart failure patients with systolic dysfunction. METHODS: 106 patients with congestive heart failure and LVEF ≤ 45% on optimal pharmacotherapy were included in the study. Results of resting and post-exercise echocardiography, cardiopulmonary exercise test and serum BNP levels were available for all patients. Two patient groups were constituted, based on the prognostic classification. Group I contained 21 patients with poor prognosis (defined by predicted value of pVO2 < 76% together with both VE/VCO2 slope > 32.7 and BNP > 210 pg/mL) and group II with 85 patients who did not meet the criteria. RESULTS: The patient groups significantly differed in indexed volume of left atrium, mitral regurgitation severity, rest and post-exercise systolic velocity of mitral annulus and in rest and post-exercise E/Em. Multivariate analysis identified E/Em as the only independent predictor of prognosis. E/Em at rest (post-exercise) ≥ 16.6 (≥ 18.7) defined poor prognosis with sensitivity of 71% (86%) and specificity of 71% (71%). CONCLUSION: Our study suggests usefulness of exercise tissue Doppler echocardiography for prognostic stratification of patients with congestive heart failure with possible superiority to resting parameters.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dopplerovská echokardiografie metody   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory krev   ultrasonografie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické látky krev   MeSH
• natriuretický peptid typu B krev   MeSH
• odpočinek MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• srdeční selhání krev   ultrasonografie   MeSH
• zátěžový test * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Význam stanovení srdečních troponinů je spojován zejména s diagnostikou akutních koronárních syndromů. V poslední době se množí důkazy o významu stanovení kardioenzymů jakožto markeru myokardiálního poškození také u akutního srdečního selhání. Elevace srdečních troponinů ukazuje na přítomnost poškození či smrti myocytů, která je považována za hlavní mechanizmus rozvoje myokardiální dysfunkce a akutní dekompenzace srdečního selhání. Současné doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání rutinní vyšetřování troponinu nezmiňují, nicméně recentně publikovaná data poukazují na význam vyšetření srdečních troponinů jakožto užitečného prognostického ukazatele pro rizikovou stratifikaci pacientů, a to u pacientů jak s ischemickým, tak neischemickým původem srdečního selhání. Cíl: Zjistit incidenci pozitivity troponinu T u pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání bez průkazu akutního koronárního syndromu dle guidelines ČKS, a dále zda má pozitivita troponinu T kromě vlivu na krátkodobou mortalitu také vztah k dlouhodobé prognóze těchto pacientů. Metodika: Prospektivní monocentrická studie se zaměřením na neinvazivní prognostické markery u akutního srdečního selhání, troponin T stanovován při přijetí s kontrolním vyšetřením po 12 hod. Soubor: 55 pacientů, 71 % mužů, 29 % žen, věk 68 let, body mass index 27,4 kg/m2, etiologie chronického srdečního selhání – 73 % ischemická choroba srdeční, 15 % dilatační kardiomyopatie, 12 % ostatní, NYHA anamnesticky dlouhodobě I/II/III – 32,7/56,4/10,9 %, při přijetí – otoky dolních končetin 49,1 %, chrůpky na plicích 87,3 %, ortopnoe 58,2 %, BNP při přijetí 1 090 pg/ml, při propuštění 429 pg/ml, ejekční frakce levé komory 27,0 %, délka hospitalizace 10 dnů. Výsledky: Troponin T pozitivní u 45 (81,8 %) pacientů, troponin T negativní u 10 (10,2 %) pacientů. Maximální hodnota troponinu T je pozitivní rizikový faktor pro celkovou (p = 0,032) i kardiovaskulární (p = 0,029) mortalitu. Cut-off hodnota pro riziko úmrtí pacienta 0,03 ?g/l (follow-up 17 měsíců). Závěr: U většiny pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického selhání jsme prokázali zvýšení troponinu T, pozitivita troponinu je cenným markerem pro odhad prognózy pacientů a jejich rizikovou stratifikaci.

Background: The significance of evaluation of cardiac troponins is associated mainly with diagnostics of acute coronary syndromes. An increasing number of evidences of the significance of evaluation of cardiac enzymes as markers of myocardial damage even in acute heart failure have been observed lately. Elevation of cardiac troponins suggests presence of damage or death of myocytes, which is considered to be the main mechanism of development of myocardial dysfunction and acute decompensated heart failure. The current guidelines for diagnostics and treatment of acute heart failure do not mention routine examination of troponin. However, recently published data point out the significance of examination of cardiac troponins as a useful prognostic indicator for risk stratification of patients, both in patients with ischaemic and in patients with non-ischaemic aethiology of their heart failure. Objective: To determine the incidence of troponin-T positivity in patients hospitalized for acute decompensated chronic systolic heart failure without evidence of acute coronary syndrome according to guidelines of the Czech Society of Cardiology, and also to find out whether the troponin-T positivity, apart from the effect on short-term mortality, is also related to long--term prognosis in these patients. Methods: Prospective, single-centre study focused on non-invasive prognostic markers in acute heart failure; troponin-T being determined on admission with control examination after 12 hours. Cohort: 55 patients, 71% male, 29% female, aged 68 years, body mass index 27.4 kg/m2, aetiology of chronic heart failure – 73% ischaemic heart disease, 15 % dilated cardiomyopathy, 12 % other, NYHA classification in long-term history I/II/III – 32.7/56.4/10.9%, on admission – swelling of lower limbs 49.1%, rales 87.3%, orthopnoea 58.2%, BNP on admission 1,090 pg/ml, on discharge 429 pg/ml, LVEF 27.0%, length of hospitalization 10 days. Results: troponin-T positive – 45 (81.8%) patients, troponin-T negative – 10 (18.2%) patients. Maximum troponin-T value is a positive risk factor for the overall (p = 0.032) and cardiovascular (p = 0.029) mortality. Cut-off value for patient’s risk of death is 0.03 ?g/l (follow-up of 17 months). Conclusion: In most of the patients hospitalized for acute decompensated chronic systolic heart failure we have proved increase in troponin-T; troponin positivity is a valuable marker for estimation of prognosis in patients with chronic systolic heart failure and their risk stratification.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• analýza přežití MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické peptidy * diagnostické užití   MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• příčina smrti MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   krev   mortalita   MeSH
• troponin T * diagnostické užití   MeSH
• troponin * diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• echokardiografie transezofageální využití   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   MeSH
• ileus diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• katetrizace centrálních vén škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• trombofilie diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• vena cava superior patologie   ultrasonografie   MeSH
• žilní trombóza etiologie   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Fibrilace síní patří mezi nejčastější srdeční arytmii v populaci, její prevalence se zvyšuje s věkem a nejčastějšími rizikovými faktory kromě věku jsou hypertenze, mužské pohlaví, ischemická choroba srdeční a chronické srdeční selhání. U nemalého procenta osob s paroxyzmální i permanentní fibrilací síní ale nemůžeme běžnými vyšetřovacími postupy prokázat zjevnou příčinu. Pak hovoříme o tzv. lone fibrilaci síní. U těchto nemocných byly dokumentovány další faktory, které mohou být eventuální příčinou fibrilace síní. Mezi nejvíce diskutovanými rizikovými faktory jsou obezita spolu s metabolickým syndromem, syndrom spánkové apnoe a zánětlivá reakce spolu s oxidativním stresem a subklinickou aterosklerózou. Ačkoli byla jejich vzájemná souvislost mnohdy prokázána, nelze zatím jednoznačně odpovědět na otázku, nakolik jsou tyto „rizikové faktory“ příčinou či jen průvodním projevem jiných komplexnějších mechanizmů.

Atrial fibrillation is among the most common cardiac arrhythmias in the population, its prevalence increases with age and the most common risk factors other than age are hypertension, male sex, ischemic heart disease and chronic heart failure. However, for a considerable proportion of patients with permanent and paroxysmal atrial fibrillation, the apparent cause cannot be identified using common investigative techniques. This is the so-called ‘lone’ atrial fibrillation. In these patients, other factors have been documented as the possible cause of atrial fibrillation. Among the most discussed are obesity with metabolic syndrome, obstructive sleep apnoea syndrome and inflammatory reaction with oxidative stress and subclinical atherosclerosis. Although an interlink between these factors has been repeatedly demonstrated, we can not yet answer unambiguously whether these ‘risk factors’ are the causes or only accompanying signs of other more complex mechanisms.

• Klíčová slova
• atroskleróza,
• MeSH
• ateroskleróza komplikace   patofyziologie   MeSH
• fibrilace síní epidemiologie   etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom komplikace   MeSH
• obstrukční spánková apnoe komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH