Crohnova choroba (MC – morbus Crohn) je chronické zápalové ochorenie gastrointestinálneho traktu neznámeho pôvodu cha- rakterizované obdobiami relapsu a remisie. Cieľom štúdie bola analýza farmakologickej terapie MC u dospelých a pediatrických pacientov prostredníctvom preskripcií na Slovensku za rok 2021. Údaje boli získané z Národného centra zdravotníckych informácií Slovenskej republiky. Počet preskripcií predstavoval 21 834 pre- skripčných záznamov (PZ), z ktorých 988 (4,53 %) bolo pre pediatrických pacientov (do 18 rokov) a 20 846 (95,47 %) pre dospelých pacientov. Zo získaných PZ boli vyhodnotené vek a pohlavie pacientov, predpísané liečivá na liečbu MC u dospelých a pediatric- kých pacientov vrátane biologických liečiv. Z vyhodnotených výsledkov preskripcie vyplýva, že MC na Slovensku najčastejšie postihuje mužskú populáciu. Najčastejší výskyt MC sa zaznamenal v pediatrickej populácii od 11 do 17 rokov a u mladých dospelých do 45 rokov. Farmakologická analýza ukázala, že v terapii MC bol preferovaný konvenčný terapeutický prístup vo forme aminosalicylátov, imunosupresív a kortikosteroidov v pediatrickej aj do- spelej populácii pacientov. Biologická liečba bola predpisovaná v pediatrickej populácii na úrovni 10,83 % a u dospelých pacientov na úrovni 14,91 %. Z biologických liečiv sa najčastejšie aplikovali liečivá ako adalimumab a infliximab ako u detí, tak aj u dospelých pacientov. Preskripciu liečiv mohli ovplyvniť viaceré faktory, medzi ktoré patrí aktivita a rozsah ochorenia, dostupnosť liečiva a jeho spôsob podávania, preferencie a compliance pacienta či finančná náročnosť liečby.

Crohn's disease (MC - morbus Crohn) is a chronic inflammatory disease of the gastrointestinal tract of unknown origin characterized by periods of relapse and remission. The aim of the study was the analysis of pharmacological therapy of MC in adults and pediatric patients through prescription in Slovakia for the year 2021. The data were obtained from the National Center for Health Information of the Slovak Republic. The number of prescriptions represented 21 834 prescription records (PZ), of which 988 (4.53 %) were PZ for pediatric patients (up to 18 years) and 20 846 (95.47%) for adult patients. Information such as the age and gender of the patients, the drugs prescribed for the treatment of MC in adults and pediatric patients, including biological drugs in the therapy of MC, were evaluated from the obtained PZ. The evaluated prescription results show that MC in Slovakia most often affects the male population. The most frequent occurrence of MC was recorded in the pediatric population from 11 to 17 years old and in young adults up to 45 years old. Pharmacological analysis showed that the conventional therapeutic approach in the form of aminosalicylates, immunosuppressants and corticosteroids was preferred in the therapy of MC in both pediatric and adult patient populations. Biological treatment was prescribed in the pediatric population at the level of 10.83 % and in adult patients at the level of 14.91 %. Of the biological drugs, drugs such as adalimumab and infliximab were most often used in both children and adult patients. The prescription of drugs could be influenced by several factors, among which are the activities and extent of diseases, the availability of drugs and its method of administration or patient preferences and compliance, or the financial year of treatment.

• MeSH
• Crohnova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• farmakoterapie statistika a číselné údaje   MeSH
• lékové předpisy statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Stárnutí populace a pokroky v oblasti farmakoterapie mnoha nemocí s sebou nesou i riziko užívání více léků, tedy riziko polyfarmakoterapie, která zvyšuje rizika nežádoucích účinků léků a snižuje adherenci k léčbě se všemi důsledky. Důležitým aspektem práce lékaře je optimalizace farmakoterapie každého pacienta. Kromě obecných zásad, jako je správná indikace, využití fixních kombinací a analýza interakcí léčivých látek, můžeme využít i další nástroje pro posouzení vhodnosti terapie u geriatrických pacientů, jako jsou kritéria STOPP/START. Významná je také komunikace a zohlednění pacientových preferencí.

he ageing population and advances in pharmacotherapy for many diseases carry with them the risk of taking more drugs, polypharmacotherapy, which increases the risks of adverse drug reactions and reduces adherence to treatment with all its consequences. An important aspect of the physician's work is to optimize each patient's pharmacotherapy. In addition to general principles such as correct indication, use of fixed combinations and analysis of drug interactions, we can use other tools to assess the appropriateness of therapy for geriatric patients such as STOPP/START criteria. Communication and consideration of patient preferences are also important.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• farmakoterapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• křehkost etiologie   MeSH
• křehký senior * MeSH
• léčivé přípravky aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv etiologie   MeSH
• polypharmacy statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Komplexní zhodnocení medikací z pohledu klinického farmaceuta u klientů sociálně pobytového zařízení Domov Vlčí mák (DVM) s ohledem na zvláštnosti farmakoterapie ve stáří. Na základě vyhodnocení získaných dat dále odhalit případné lékové problémy a navrhnout konkrétní řešení jak na individuální, tak na systémové úrovni. Soubor klientů a metoda: Medikace byla zhodnocena u 74 klientů DVM. Sledovaný soubor tvořilo 45 žen (61%) a 29 mužů (39%) průměrného věku 90 let. Projekt se uskutečnil v období od dubna do června 2020. Určení míry rizikovosti medikace bylo provedeno v souladu s metodikou a koncepcí klinickofarmaceutické péče v ČR vypracované Českou odbornou společností klinické farmacie ČLS JEP. U všech klientů byla medikace zároveň posuzována i z hlediska rizika pádu. Výsledky: Klientů ve stupni rizika 3 bylo celkem 62 (84%), ve stupni 2 celkem 4 (5%) a s nízkým stupněm 1 celkem 8 (11%). Stanovení plánu racionalizace farmakoterapie bylo provedeno celkem u 67 klientů formou farmakoterapeutického doporučení. Celkem bylo odhaleno 170 lékových problémů, u kterých byla provedena farmakoterapeutická intervence. Nejčastěji se doporučení týkala nasazení chybějícího léčiva do medikace z hlediska účelné terapie (42% případů), ve 33% bylo doporučeno vysazení léčiva převážně z důvodu rizika nežádoucího účinku, chybějící indikace nebo zbytnosti léčiva. Neadekvátnost dávky byla shledána v 15% případů, nejčastěji byla doporučována redukce dávky na tzv. "seniorskou". V 6% případů bylo vhodné doplnit laboratorní vyšetření (např. stanovení renálních parametrů) a ve 4% případů byla doporučena změna času podání léčiva. Závěr: Řešené lékové problémy nepředstavovaly zásadní pochybení, která by mohla ohrozit klienty kvalitou či bezpečností poskytované péče. Jedním z důvodů pozitivních výstupů je fungující multidisciplinární spolupráce v tomto zařízení.

Objective: The aim of this paper is a complex evaluation of client's medication in the geriatric care facility Domov Vlčí mák (DVM) with regard to the most common drug related risk factors in elderly. The paper shows ways of identification, resolution and prevention of drug related problems from the perspective of a clinical pharmacist. Methods: The medication was evaluated in 74 DVM clients. The sample consisted of 45 women (61%) and 29 men (39%) with an average age of 90 years. The project took place in the period from April to June 2020. Patient's pharmacotherapy was graded as low, medium or high risk in accordance with the methodology and concept of clinical pharmaceutical care in the Czech Republic developed by the Czech Professional Society of Clinical Pharmacy ČLS JEP. For all clients, medication was also assessed in terms of the risk of falls. Results: There was a total of 62 (84%) high, 4 (5%) medium and 8 (11%) low risk clients. A plan for medication adjustments was proposed for a total of 67 clients in the form of pharmacotherapeutic recommendations. A total of 170 drug related problems was identified and pharmacotherapeutic intervention was performed. The most common problem (in 42% of cases) was a missing drug in terms of effective therapy. Medication discontinuation was recommended in 33% of cases, mainly due to the risk of side effects, missing indications or drug necessity. Inadequate dosing was found in 15% of cases, usually it was recommended to reduce the dose to the so-called "senior dose". In 6% of cases laboratory testing was indicated and in 4% of cases timing of the drug administration was changed. Conclusion: Identified drug related problems did not represent major errors that could endanger the quality or safety of the healthcare provided. One of the reasons for the good outcome is an established multidisciplinary cooperation in this facility.

• MeSH
• antiflogistika nesteroidní terapeutické užití   MeSH
• domovy pro seniory * statistika a číselné údaje   MeSH
• farmakoterapie * statistika a číselné údaje   MeSH
• inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• psychomotorický neklid farmakoterapie   MeSH
• rekonciliace medikace statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vápník terapeutické užití   MeSH
• vitamin D terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Úvod: Cílem činností klinického farmaceuta, resp. klinickofarmaceutické péče, je jištění účelné a bezpečné farmakoterapie, minimalizace a eliminace rizik spojených s užíváním a/nebo podáváním léčiv pacientovi. Na základě systematického hodnocení medikací pacientů jsou posuzovány nežádoucí účinky léčiv, lékové interakce, úpravy dávek léčiv pacientů s renální nebo hepatální insuficiencí. Metoda: Tato práce je retrospektivní analýzou poskytování klinickofarmaceutické péče u pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních nemocí FN Hradec Králové po rozšíření onemocnění COVID-19 do ČR v období 16. 3. 2020–31. 5. 2020. Ve výše uvedeném období bylo na Klinice infekčních nemocí hospitalizováno 93 pacientů, z toho 20 pacientů (21,5 %) bylo COVID-19 pozitivních. Těmto pacientům byla distanční formou poskytována klinickofarmaceutická péče a výstupy evidovány. Dále byla formou webového dotazníku hodnocena akceptace farmakoterapeutických doporučení a názory na práci klinického farmaceuta lékaři, kteří do této doby neměli s podobnou spoluprací zkušenosti. Výsledky: Ve sledovaném období bylo 45 z 93 hospitalizovaných pacientů zařazeno klinickým farmaceutem do středního rizika výskytu lékového problému a 18 pacientů pak do vysokého rizika. Celkově u 48,4 % případů (45 pacientů) byl stanoven plán racionalizace farmakoterapie (35× při příjmu, 10× v průběhu hospitalizace), jehož účinnost byla následně 24× ověřena. Zpětnou vazbu podalo pomocí webového formuláře všech osm lékařů pečujících o pacienty s COVID-19. Všichni považovali spolupráci s klinickým farmaceutem za přínosnou, dvě třetiny věnovaly pozornost zapsaným plánům farmakoterapie pravidelně. Před začátkem spolupráce však měli povědomí o klinickofarmaceutické péči pouze tři lékaři. Závěr: S hospitalizací prvního COVID-19 pozitivního pacienta ve FN HK došlo k rozšíření poskytování klinickofarmaceutické péče i na Kliniku infekčních nemocí. Dle počtu doporučených intervencí i názorů lékařů se tato multidisciplinární spolupráce jeví jako přínosná i v kontextu distanční spolupráce. Je však třeba provést další studie hodnotící praktický dopad poskytování klinickofarmaceutické péče, prokázat jejich využitelnost a více ukotvit klinickou farmacii do standardní zdravotní péče

Introduction: The aim of clinical pharmacist medication review and clinical pharmaceutical care as such is the provision of effective and safe pharmacotherapy, the minimization and elimination of risks associated with the use and administration of drugs to a patient. Based on a systematic evaluation of pharmacotherapy, adverse drug reactions, drug interactions, and dose adjustments of drugs in patients with renal or hepatic insufficiency are assessed. Methods: This is a retrospective analysis of the provision of clinical pharmaceutical care for patients hospitalized at the Department of Infectious Diseases in University Hospital Hradec Králové during the first COVID-19 outbreak in Czech Republic within period 16. 3. 2020-31. 5. 2020. In the studied period, 93 patients were hospitalized at the Department of Infectious Diseases, of which 20 inpatients (21.5 %) were COVID positive. Clinical pharmaceutical care was provided to these patients via distance approach and the outcomes were recorded. Furthermore, the acceptance of pharmacotherapeutic recommendations and physicians´ feedback on the contribution of the clinical pharmacist were collected using a web-based questionnaire form. Results: In the observed period, 45 out of 93 hospitalized patients were classified by a clinical pharmacist at medium risk of a drug related problem and 18 patients at high risk. In a total of 48.4 % of cases (45 patients), a pharmaceutical care plan was written (35 times at admission, 10 times during hospitalization), the effectiveness of which was subsequently verified 24 times. All eight physicians caring for patients with COVID-19 provided feedback using web-based form. All considered collaboration with a clinical pharmacist beneficial, with two-thirds paying attention to pharmaceutical care plans on a regular basis. However, before the multicisciplinary collaboration started, only three physicians were aware of clinical pharmaceutical care. Conclusion: With the hospitalization of the first COVID-19 positive patient at FN HK, the provision of clinical pharmaceutical care was extended to the Department of Infectious Diseases. According to the number of recommended interventions and the opinions of physicians, this multidisciplinary involvement appears to be beneficial even in the context of distance cooperation. However, further studies are needed to assess the practical impact of the provision of clinical pharmaceutical care, to demonstrate their usefulness and to anchor clinical pharmacy more in standard healthcare.

• MeSH
• farmakologie klinická metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• farmakoterapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• karanténní nemocnice * organizace a řízení   MeSH
• lidé MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• farmakoterapie ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• výroba orphan drugs * statistika a číselné údaje   zákonodárství a právo   MeSH
• vzácné nemoci farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hlavnou príčinou morbidity a mortality pacientov s diabetes mellitus 2. typu (DM2T) sú kardiovaskulárne príhody a ochorenia (KVO+). Ich výskyt je u DM2T nielen 2–5-krát častejší než u rovesníkov bez DM2T, ale má aj závažnejší priebeh, liečba je náročnejšia a horšia je aj prognóza. Výskyt KVO+ je u bežných slovenských pacientov s DM2T pomerne vysoký (približne 37 %) a je vyšší než 30% priemer v Európe a 32,2% vo svete). KVO+ sú vo významnej miere (22 %) prítomné už v čase diagnózy (22%), ako aj v prvých rokoch ochorenia u pacientov nedostatočne kontrolovaných metformínom v monoterapii (31 %). Mortalita pacientov s DM2T a KVO+ je 3-krát vyššia (35,3/1000 pacientov za rok/ptr) než pacientov s KVO- (11,8/1000 ptr). Kým v krajinách Európy sa mortalita pacientov s DM2T uvádza v rozmedzí 16–50 úmrtí na 1 000 ptr, podľa výsledkov slovenskej štúdie NEFRITI-II (2014–2018) to bolo 20,5/1 000 ptr. Podľa aktuálnych terapeutických odporúčaní Americkej diabetologickej asociácie (American Diabetes Association – ADA) a Európskej asociácie pre štúdium diabetu (European Association for the Study of Diabetes – EASD) z roku 2018 musí byť jednou z kruciálnych úvah pri výbere liečby otázka, či pacient trpí aterosklerotickým KVO+ vrátane ochorení periférnych artérií, či prekonal kardiovaskulárnu príhodu (infarkt myokardu, cievna mozgová príhoda), má prejavy srdcového zlyhávania, alebo má prítomnú chronickú chorobu obličiek (CKD+). Ak pacient spadá do takejto kategórie, odporúčaným postupom je pridanie a preferencia liekov s potvrdeným kardiovaskulárnym, resp. renálnym benefitom, ktorý aktuálne preukazujú SGLT2i alebo GLP1Ra, s ohľadom na ich kontraindikácie. Podľa výsledkov štúdie NEFRITI-II však využívanie kardioprotektívnych skupín antidiabetík výrazne zaostáva za výskytom KVO+ a je rovnaké u pacientov s KVO+ ako aj KVO-, čo poukazuje na fakt, že pri výbere týchto antidiabetík sa ešte stále uplatňuje viac glykemická než kardiovaskulárna či renálna indikácia. Je preto potrebné zdôrazňovať význam problematiky KVO+ v práci diabetológa a poukazovať prínos SGLT2i a GLP1Ra u pacientov s KVO+. Jednou z kľúčových otázok kvalitatívneho zlepšenia medikamentóznej liečby našich pacientov je tiež sprístupnenie SGLT2i do dvojkombinácie k metformínu úpravou znenia indikačných obmedzení.

The main cause of morbidity and mortality in patients with type 2 diabetes mellitus (DM2T) are cardiovascular events and diseases (CVD+). Their occurrence is not only 2–5 times more frequent in DM2T than in non-DM2T peers, but it also has a more severe course, the treatment is more demanding and the prognosis is worse. The incidence of CVD+ is relatively high on average in Slovak DM2T patients (about 37%, which is more than 30% in Europe and 32.2% in the world). CVD+ is already significantly (22%) present at the time of diagnosis (22%), as well as in the first years of disease in patients not adequately controlled with metformin monotherapy (31%). The mortality of patients with DM2T and CVD+ is 3 times higher (35.3/1000 patients per year/PPY) than those with CVD- (11.8/1000 PPY). While in Europe, mortality rates for DM2T patients range from 16 to 50 deaths per 1,000 PPY), according to the results of the Slovak NEFRITI-II study (2014–2018), this was 20.5/1,000 PPY. According to the latest recommendations of the American Diabetes Association (ADA) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD) of 2018, one of the major considerations in the choice of treatment is whether the patient is suffering from atherosclerotic CVD+, including peripheral arterial disease, whether he has experienced a cardiovascular event (myocardial infarction, stroke), has heart failure, or has chronic kidney disease (CKD+). If the patient is in such a category, the recommended procedure is to add and prefer a drug with a confirmed cardiovascular, resp. a renal benefit that is currently demonstrated by SGLT2i or GLP1Ra. However, according to the results of the NEFRITI-II study, the use of cardioprotective groups of antidiabetic agents lags significantly behind the prevalence of CVD+ and is the same in patients with CVD+ and CVD-, suggesting that more glycemic than cardiovascular or renal indications are still being used to select these antidiabetic agents. It is therefore necessary to emphasize the importance of CVD+ in the work of diabetologists and to point out the benefits of SGLT2i and GLP1Ra in patients with CVD+. One of the key issues for the qualitative improvement of the medical treatment of our patients is also making SGLT2i available in a dual combination to metformin by modifying the indication limitations.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• farmakoterapie statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * mortalita   MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• lidé MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Aim: To determine the correlation between pharmacotherapy and high risk of fall based on the Morse Fall Scale (MFS score ≥45) in acute and long-term care settings. Design: Aquantitative cross-sectional descriptive correlation study. Methods:The study was conducted at a University Hospitalin Martin(UHM) anda selected long-term care facility (LTC) in Martin (Slovakia) June–October 2016. The pharmacotherapeutic data were obtained from the health documentation of the respondents. The fall risk was assessed by using the MFS screening tool within 24–48 hours of admission to the facility. Results:For the group of UHM patients (n = 63), the mean MFS score for fall risk was high (60.6 ± 22.4), and the correlation (p = 0.030) between the number of medications administered in 24 hours and high risk of fall was significant. For the group of LTCpatients (n = 89), the mean MFS score for fall risk was moderate (35.4 ± 15.9). Thecorrelations were not significant. Conclusion: Pharmacotherapy is animportant fall risk factor; therefore, it is necessary to determine it within the assessment of overall fall risk. The risk management of pharmacotherapy is an effective and important multifactorial intervention in programmes of fall prevention inacute and long-term care.

• Klíčová slova
• Morse Fall Scale,
• MeSH
• dlouhodobá péče statistika a číselné údaje   MeSH
• farmakoterapie * statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení rizik metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• korelace dat MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• úrazy pádem * prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Cíl: Čtyřmi metodami jsme testovali tzv. zvýšenou reziduální reaktivitu trombocytů (high on-treatment platelet reactivity, HPR) u pacientů s akutním koronárním syndromem, kteří užívali kyselinu acetylsalicylovou (ASA) a/nebo clopidogrel, přičemž cílem bylo zhodnotit korelaci mezi metodami a variabilitu měření v rámci jednotlivých metod. Metody: U 53 pacientů proběhlo dvakrát měření (během pěti dní po akutním koronárním syndromu [AKS]) metodou optické agregometrie, PFA 100/200, Multiplate® a VerifyNow®. Byla použita neparametrická korelace a lineární regrese. Výsledky: Všechny metody pro clopidogrel spolu signifikantně korelují, byť jen na mírné úrovni korelace. Naopak korelace metod pro ASA je nízká a není signifikantní. Dále byla prokázána nízká reprodukovatelnost měření, nebyla prokázána souvislost mezi hodnotou troponinu I a HPR (pro ASA i clopidogrel). Také nebyla prokázána souvislost mezi typem AKS a HPR (opět pro ASA i clopidogrel). Závěr: Pro hodnocení HPR je vhodné použít minimálně dvě metody, přičemž je doporučeno použít průměr alespoň dvou měření pro každou z metod.

Aim: High on-treatment platelet reactivity (HPR) after Acetylsalicylic acid (ASA) and/or Clopidogrel was identified by four different platelet function assays in high risk acute myocardial infarction patients. Correlation among the methods was examined and variability in the measurement of each platelet function assay was evaluated. Methods: Each of the 53 patients was sampled twice for LTA, PFA-100/200, Multiplate®, and VerifyNow® platelet function assays in the range of 3–5 days after a myocardial infarction. Non-parametric correlation and linear regression were used to assess the variability in the data. Results: All HPR platelet function assays for Clopidogrel are significantly correlated, however, the correlation values are only moderate. The correlation among the four assays for ASA is generally low and insignificant. Low reproducibility of HPR measurements and no significant correlation between Troponin I value and HPR were observed, both for ASA and Clopidogrel. No significant correlation between the type of acute coronary syndrome and HPR was observed, both for ASA and Clopidogrel. Conclusion: At least two methods to identify HPR are recommended. The average of at least two measurements is recommended for any assay.

• Klíčová slova
• clopidogrel,
• MeSH
• agregace trombocytů účinky léků   MeSH
• akutní nemoc terapie   MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• infarkt myokardu * farmakoterapie   krev   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• statistika jako téma * MeSH
• tiklopidin analogy a deriváty   MeSH
• vyšetření funkce trombocytů * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• farmakoterapie statistika a číselné údaje   MeSH
• homeopatie statistika a číselné údaje   MeSH
• kontrola léčiv a omamných látek * statistika a číselné údaje   MeSH
• schvalování léčiv MeSH
• Publikační typ
• tabulky MeSH

V tomto souhrnném sdělení jsou uvedeny starší i nové definice akutní exacerbace CHOPN, diagnostické postupy a léčebné možnosti akutních exacerbací (AE). Podrobně jsou popsány výsledky klinických studií posuzující efektivitu a indikaci léků pro nemocné s AE, popsány jsou i možnosti nefarmakologické prevence AE. V článku nalezne čtenář výběr z doporučení španělských autorů, z doporučení NICE a zevrubně jsou popsána poslední doporučení American College of Chest Physicians a Canadian Thoracic Society.

News in prevention and treatment of acute exacerbations of COPD This overview article lists both older and current definitions of acute exacerbation of COPD, diagnostic procedures and therapeutic possibilities of acute exacerbations (AE). Results of clinical studies evaluating effectiveness and indications of drugs for patients with AE are described in detail, as well as possibilities of non-pharmacological AE prevention. In this article the reader can find a selection of recommendations from Spanish authors, NICE recommendations and the latest recommendations by the American College of Chest Physicians and Canadian Thoracic Society are examined in great detail.

• MeSH
• agonisté adrenergních beta-receptorů terapeutické užití   MeSH
• akutní nemoc terapie   MeSH
• cholinergní antagonisté terapeutické užití   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * epidemiologie   farmakoterapie   chirurgie   prevence a kontrola   rehabilitace   terapie   MeSH
• farmakoterapie metody   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• inhibitory fosfodiesterasy 4 terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• makrolidy terapeutické užití   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH