Parastomální hernie (PH) představuje významnou komplikaci u pacientů po operaci s použitím ileálního konduitu, přičemž její výskyt se podle literatury pohybuje v širokém rozmezí 10–65 %. Vzhledem k vysokému riziku a morbiditě spojené s PH se stále více zkoumá možnost prevence této komplikace pomocí profylaktické implantace síťky. Tento přístup, již úspěšně aplikovaný u jiných typů stomických operací, jako jsou kolostomie a ileostomie, slibuje podobné výhody i pro pacienty s ileálním konduitem. Tento systematický přehledový článek hodnotí šest dosavadních studií, které se zaměřují na účinnost a bezpečnost profylaktické síťky při prevenci PH. Výsledky naznačují, že implantace síťky může snížit incidenci PH při minimálním riziku komplikací, což představuje důležitý krok směrem ke zlepšení péče a kvality života pacientů podstupujících tento typ operace.
Parastomal hernia (PH) is a significant complication in patients undergoing surgery with an ileal conduit, with reported incidence rates ranging widely from 10% to 65% in the literature. Due to the high risk and morbidity associated with PH, the potential for prevention through prophylactic mesh implantation is increasingly being explored. This approach, already successfully applied in other types of stoma surgeries, such as colostomies and ileostomies, holds similar promise for patients with an ileal conduit. This systematic review article evaluates six existing studies focusing on the efficacy and safety of prophylactic mesh for PH prevention. The findings suggest that mesh implantation can reduce the incidence of PH with minimal risk of complications, representing an important step toward improved care and quality of life for patients undergoing this type of surgery.
Objectives: This review answers the following questions: (1) What is the potential role of social work in prevention, intervention, and postvention in dealing with suicide? (2) What factors limit social work involvement? Methods: A sample of 84 peer-reviewed articles selected via PubMed, Scopus, and Google Scholar were analysed using content analysis. Findings: Results indicate that the role of social work in suicide prevention, intervention and postvention has been primarily established as a clinical or mental health social worker's task. However, generalist social workers can also effectively use their training in dealing with suicide at individual, family, organisational, and community levels. The study revealed that social work intervention in suicide prevention is reduced by several factors, including limited social work research interests in suicide, lack of education and training of social workers in dealing with people with suicidal ideation, and professional anxiety caused by clients' suicides. Conclusion: Incorporating suicide content into social work education, increasing social workers' training, and utilising generalist social workers' potential are required to increase social work contribution.
Germinální nádory varlat představují významnou výzvu v oblasti onkologie, a to i přes svou relativně nízkou incidenci. Tento článek se zaměřuje na aktuální přístupy v jejich terapii, s důrazem na optimalizaci péče a minimalizaci rizika relapsu a toxicity léčby. Diskutovány jsou standardní postupy, jako je orchiektomie, chemoterapie, radioterapie a lymfadenektomie. Zvláštní pozornost je věnována roli nových biomarkerů, jako je miR-371a-3p, které zlepšují přesnost diagnózy a sledování léčby. Článek rovněž reflektuje současné trendy v deeskalaci terapie a výzkumu nových cílených léčebných přístupů, včetně aktuálně studovaných látek a kombinací léků. V léčbě těchto nádorů je potřeba personalizovaného přístupu, který by umožnil dosáhnout lepších výsledků a zároveň snížil vedlejší účinky léčby.
Testicular germ cell tumors represent a significant challenge in the field of oncology, despite their relatively low incidence. This article focuses on current approaches in their treatment, emphasizing the optimization of care and minimizing the risk of relapse and treatment toxicity. Standard procedures such as orchiectomy, chemotherapy, radiotherapy, and lymphadenectomy are discussed. Special attention is given to the role of new biomarkers, such as miR-371a-3p, which improve the accuracy of diagnosis and treatment monitoring. The article also reflects current trends in therapy de-escalation and research of new targeted therapeutic approaches, including currently studied substances and drug combinations. There is a need for a personalized approach in the treatment of these tumors allowing better outcomes while reducing side effects of the therapy.
Patients undergoing kidney transplant are at risk of severe COVID-19. Our single-center retrospective analysis evaluated the outcomes of kidney transplant outpatients with COVID-19 who were managed with reduced immunosuppression and treatment with molnupiravir. Between January 2022 and May 2023, we included 93 patients (62 men, average age 56 years), serum creatinine 127 (101-153) μmol/L. Molnupiravir was administered, and immunosuppressive therapy was reduced immediately following the confirmation of SARS-CoV-2 infection by PCR, which was 2 (1-3) days after the onset of symptoms. Only three (3.2%) patients required hospitalization, and one patient died. Acute kidney injury was observed in two patients. During the follow-up period of 19 (15-22) months, there was no significant increase in proteinuria, no acute or new chronic graft rejection, and kidney graft function remained stable; serum creatinine was 124 (106-159) μmol/L post-COVID-19 infection and 128 (101-161) μmol/L at the end of the follow-up period. Our results demonstrate that early initiation of molnupiravir treatment combined with a temporary reduction in immunosuppressive therapy results in favorable clinical outcomes in patients with COVID-19, with preservation of good graft function and no episodes of graft rejection.
- MeSH
- antivirové látky terapeutické užití MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- imunosupresiva * terapeutické užití MeSH
- kreatinin krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pacienti ambulantní MeSH
- rejekce štěpu MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- senioři MeSH
- transplantace ledvin * škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVE: To describe the outcomes of kidney transplant (KT) candidates with obesity undergoing sleeve gastrectomy (SG) to meet the criteria for KT. METHODS: Retrospective analysis was conducted of electronic medical records of KT candidates with obesity (body mass index >35 kg/m2) who underwent SG in our institution. Weight loss, adverse health events, and the listing and transplant rates were abstracted and compared with the nonsurgical cohort. RESULTS: The SG was performed in 54 patients; 50 patients did not have surgery. Baseline demographic characteristics were comparable at the time of evaluation. Mean body mass index ± SD of the SG group was 41.7±3.6 kg/m2 at baseline (vs 41.5±4.3 kg/m2 for nonsurgical controls); at 2 and 12 months after SG, it was 36.4±4.1 kg/m2 and 32.6±4.0 kg/m2 (P<.01 for both). In the median follow-up time of 15.5 months (interquartile range, 6.4 to 23.9 months), SG was followed by active listing (37/54 people), and 20 of 54 received KT during a median follow-up time of 20.9 months (interquartile range, 14.7 to 28.3 months) after SG. In contrast, 14 of 50 patients in the nonsurgical cohort were listed, and 5 received a KT (P<.01). Three patients (5.6%) experienced surgical complications. There was no difference in overall hospitalization rates and adverse health outcomes, but the SG cohort experienced a higher risk of clinically significant functional decline. CONCLUSION: In KT candidates with obesity, SG appears to be effective, with 37% of patients undergoing KT during the next 18 months (P<.01). Further research is needed to confirm and to improve the safety and efficacy of SG for patients with obesity seeking a KT.
- MeSH
- bariatrická chirurgie * metody MeSH
- chronické selhání ledvin chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- gastrektomie * metody škodlivé účinky MeSH
- hmotnostní úbytek * MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita * chirurgie komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- transplantace ledvin * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVE: Semaglutide, a glucagon-like peptide-1 receptor agonist is approved for weight loss and diabetes treatment, but limited literature exists regarding semaglutide use in patients with advanced chronic kidney disease (CKD). Therefore, this project assessed the safety and efficacy of semaglutide among patients with estimated glomerular filtration rate (eGFR) 15-29 mL/min/1.73 m2 (CKD stage 4), eGFR<15 mL/min/1.73 m2 (CKD stage 5) or on dialysis. METHODS: This is a retrospective electronic medical record based analysis of consecutive patients with advanced CKD (defined as CKD 4 or greater) who were started on semaglutide (injectable or oral). Data was collected between January 2018 and January 2023. Investigators verified CKD diagnosis and manually extracted data. Data were analyzed using Fisher's exact test, paired t test, linear mixed effects models and Wilcoxon signed rank test. RESULTS: Seventy-six patients with CKD 4 or greater who initiated semaglutide were included. Most patients had a history of type 2 diabetes mellitus (96.0%), and most were males (53.9%). The mean age was 66.8 y (SD 11.5) with the mean body mass index was 36.2 (SD 7.5). The initial doses were 3 mg orally and 0.25 mg by injection. Maximum prescribed dose was 1 mg (injectable) in 28 (45.2%) patients and 14 mg (orally) in 2 (14.2%) patients. Patients received semaglutide for a median duration of 17.4 (IQR 0.43, 48.8) months. Forty-eight (63.1%) patients reported no adverse effects associated with the therapy. Mean weight decreased from 106.2 (SD 24.2) to 101.3 (SD 27.3) kg (P < .001). Eight patients (16%) with type 2 diabetes mellitus T2DM discontinued insulin after starting semaglutide. Mean hemoglobin A1c (HbA1c) decreased from 8.0% (SD 1.7) to 7.1% (SD 1.3) (P < .001). Adverse effects were the primary reason for semaglutide discontinuation (37.0%), with nausea, vomiting, and abdominal pain being the most common complaints. CONCLUSIONS: Based on this retrospective study semaglutide appears to be tolerated by most individuals with CKD 4 or greater despite associated gastrointestinal side effects similar to those observed in patients with better kidney function and leads to an improvement of glycemic control and insulin discontinuation in patients with T2DM. Modest weight loss (approximately 4.6% of the total body weight) was observed on the prescribed doses. Larger prospective randomized studies are needed to comprehensively assess the risks and benefits of semaglutide in patients with CKD 4 or greater and obesity.
- MeSH
- chronická renální insuficience * farmakoterapie komplikace MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- glukagonu podobné peptidy * terapeutické užití škodlivé účinky aplikace a dávkování MeSH
- hodnoty glomerulární filtrace účinky léků MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití škodlivé účinky aplikace a dávkování MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- renální insuficience MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Studie zkoumá účinnost profylaktické implantace síťky při otevřené radikální cystektomii s použitím ileálního konduitu pro prevenci parastomálních hernií (PH). Přestože PH jsou častou komplikací, profylaktické metody jsou málo prozkoumány. Metody: Realizována byla pilotní monocentrická prospektivní kohortová studie. Zahrnovala 5 pacientů podstupujících operaci s implantací síťky. Sledovány byly demografické a klinické charakteristiky včetně výskytu PH, doby operace, krevních ztrát a doby hospitalizace. Výsledky: V rámci studie nebyl během průměrného sledovacího období 9,1±3,2 měsíce po operaci zaznamenán žádný výskyt PH ve skupině pacientů. Navzdory riziku spojenému s implantací cizího materiálu do oblasti operace s otevřeným tenkým střevem nebyly pozorovány žádné infekční komplikace. Závěr: Implantace síťky při radikální cystektomii s použitím ileálního konduitu se jeví jako účinná prevence PH. Pro definitivní potvrzení účinnosti a bezpečnosti síťky v dané situaci je však zapotřebí dalších rozsáhlejších studií.
Introduction: This study examines the efficacy of prophylactic mesh implantation during open radical cystectomy with ileal conduit diversion in preventing parastomal hernias (PH). Despite PH being a common complication, prophylactic methods have been underexplored. Methods: A pilot, single-center, prospective cohort study was conducted involving five patients undergoing surgery with mesh implantation. Demographic and clinical characteristics were monitored, including the incidence of PH, operation time, blood loss, and hospitalization duration. Results: During the mean follow-up period of 9.1±3.2 months post-operation, no occurrences of PH were observed in the patient group. Despite the risks associated with implanting foreign material in an area of surgery involving open small intestine, no infectious complications were noted. Conclusion: Prophylactic mesh implantation in radical cystectomy with ileal conduit diversion appears to be an effective preventive measure against PH. Further extensive studies are required to definitively confirm the efficacy and safety of mesh use in this context.
V průběhu posledních desetiletí došlo ke značnému nárůstu pacientů léčených pro nezvratné selhání ledvin s diagnostikovaným karcinomem prostaty před transplantací ledviny, stejně jako k nárůstu pacientů po transplantaci ledviny s diagnostikovaným karcinomem prostaty. Vliv hrají předtransplantační screening, stárnutí populace a prodloužené přežívání po transplantaci. Nové poznatky vedou u této skupiny pacientů k úpravě některých diagnostických i léčebných postupů, jasně dané doporučené postupy však nadále chybí. Nově také u pacientů s nízce rizikovým karcinomem prostaty v aktivním sledování nebo po kurativní terapii není třeba dodržovat žádný interval před zařazením na čekací listinu k transplantaci. Zvláštní pozornost je věnována roli imunosupresivní terapie, která je nezbytná pro funkci transplantované ledviny, ale zároveň může ovlivňovat riziko a průběh onkologického onemocnění. Úprava nebo snížení imunosuprese, jak naznačuje aktuální literatura, může být v některých případech rozumným krokem, avšak vyžaduje pečlivé zvážení v kontextu individuálního pacienta. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci ledviny a mají diagnostikovaný karcinom prostaty, dosahují podobných léčebných výsledků jako pacienti bez nezvratného selhání ledvin. V textu shrnujeme aktuální poznatky stran epidemiologie, léčebných možností i výzev, kterým čelí medicína u pacientů s karcinomem prostaty před a po transplantaci ledvin, včetně jejich odlišností od běžné populace.
Over recent decades, there has been a significant increase in patients treated for end-stage renal disease diagnosed with prostate cancer before kidney transplantation, as well as an increase in kidney transplant recipients diagnosed with prostate cancer. Pre-transplant screening, the aging population, and extended survival post-transplant play a role. New insights lead to adjustments in some diagnostic and therapeutic procedures in this patient group, yet clear recommended guidelines remain absent. Also, patients with low-risk prostate cancer in active surveillance or after curative therapy are no longer required to wait before being listed for transplantation. Special attention is given to the role of immunosuppressive therapy, which is essential for the function of the transplanted kidney but may also influence the risk and course of oncological disease. Modifying or reducing immunosuppression, as suggested by current literature, may be a reasonable step in some cases but requires careful consideration in the context of the individual patient. Patients who have undergone kidney transplantation and are diagnosed with prostate cancer achieve similar treatment outcomes as patients with no end-stage renal disease. In the text, we summarize current knowledge regarding epidemiology, treatment options, and challenges faced by medicine in patients with prostate cancer before and after kidney transplantation, including their differences from the general population.
- MeSH
- imunosupresivní léčba klasifikace metody MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- nádory prostaty * diagnóza epidemiologie farmakoterapie terapie MeSH
- prostatický specifický antigen analýza MeSH
- radioterapie metody MeSH
- transplantace ledvin * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Bariatric surgery is increasingly recognized as a safe and effective treatment for obesity in patients with chronic kidney disease (CKD), including stages 4, 5, and 5D (on dialysis). Among the available surgical methods, sleeve gastrectomy (SG) is the most commonly performed weight loss procedure and is mainly done to facilitate kidney transplantation (KT). However, many KT candidates treated with SG remain on the transplant waiting list for months to years, with some never receiving a transplant. Therefore, appropriate candidates for SG must be selected, and post-SG management should address the unique needs of this population, with a focus on sustaining the metabolic benefits of surgery while minimizing potential side effects related to rapid weight loss which may inadvertently lead to muscle and bone catabolism. Multidisciplinary post-SG care in this population may lead to overall better health on the transplant waiting list, resulting in a higher percentage of post-SG patients ultimately receiving KT. To tailor the effective treatment for these patients, clinicians should acknowledge that patients with CKD stage 4-5D have different nutritional needs and are metabolically and psychosocially distinct from the general bariatric surgery population. Sarcopenia is highly prevalent and may be exacerbated by muscle catabolism following SG if not adequately addressed. Blood pressure, glucose, and bone metabolism are all affected by the CKD stage 4-5D, and therefore require distinct diagnostic and management approaches. Long-standing chronic disease, associated comorbidities, and low adherence to medical therapies require ongoing comprehensive psychosocial assessment and support. This paper aims to review and consolidate the existing literature concerning the intersection of CKD stage 4-5D and the consequences of SG. We also suggest future clinical outcome studies examining novel treatment approaches for this medically complex population.
Tento článek se zaměřuje na urodynamické vyšetření (UDN) jako součást předtransplantačního hodnocení u části pacientů připravujících se na transplantaci ledviny. U pacientů s nezvratným selháním ledvin je transplantace ledviny preferovanou metodou léčby, která přináší významné zlepšení kvality života a snížení morbidity a mortality ve srovnání s dlouhodobou dialýzou. Funkční hodnocení močového traktu je součástí předtransplantačního vyšetření (uroflowmetrie u mužů) a v indikovaných případech poskytuje UDN komplexní hodnocení funkce dolních cest močových. Tato práce zdůrazňuje význam UDN pro identifikaci a léčbu preexistujících urologických problémů, které by mohly ovlivnit úspěch transplantace a funkci dárcovské ledviny. UDN může odhalit různé abnormality, jako jsou nízká compliance močového měchýře, dyssynergie sfinkterů, hyperaktivita detruzoru a vysoké plnící tlaky. Dále článek popisuje specifické urologické situace v předtransplantačním hodnocení, včetně významu fluoroskopického vyšetření a videourodynamiky pro identifikaci anatomických a funkčních abnormalit u pacientů s neurogenním měchýřem a dalšími urologickými diagnózami. Závěrem článek zdůrazňuje význam komplexního předtransplantačního urologického vyšetření pro identifikaci a správné řešení urologických komorbidit, čímž se zvyšuje bezpečnost a úspěšnost transplantace ledvin.
This article focuses on urodynamic evaluation (UDN) as a part of the pre-transplant assessment in a subset of patients preparing for kidney transplantation. In patients with end-stage renal disease, kidney transplantation is a preferred treatment method, offering significant improvement in quality of life and reduction in morbidity and mortality compared to long-term dialysis. Functional evaluation of the urinary tract is an essential component of the pre-transplant examination, and in indicated cases, UDN provides a comprehensive assessment of lower urinary tract function. This work highlights the importance of UDN in identifying and treating pre-existing urological problems that could impact success of the transplant and function of the donor kidney. UDN can reveal various abnormalities, such as low bladder compliance, sphincter dyssynergia, detrusor overactivity, and high filling pressures. Furthermore, the article describes specific urological situations in the pre-transplant evaluation, including the significance of fluoroscopic examination and video urodynamics in identifying anatomical and functional abnormalities in patients with neurogenic bladder and other urological diagnoses. In conclusion, the article emphasizes the importance of a comprehensive pre-transplant urological examination in identifying and appropriately managing urological comorbidities, thereby enhancing the safety and success of kidney transplantation.
- MeSH
- diagnostické techniky urologické * MeSH
- lidé MeSH
- předoperační vyšetření metody MeSH
- transplantace ledvin * MeSH
- urodynamika MeSH
- urologické nemoci diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
