Bezpečný úchop a správné držení nespolupracujících pacientů ohrožujících sebe či své okolí jsou důležité dovednosti, které pomáhají zdravotníkům zvládat nepříjemné situace při poskytování zdravotních služeb a zajistit bezpečnost pro okolí i pacienta samotného. V českém prostředí se problematice bezpečného úchopu a držení nevěnuje tak velká pozornost jako v některých okolních zemích, kde v určitých případech nevhodné držení pacienta vyústilo v jeho poškození. V následujícím textu se věnujeme zejména rizikovosti používání tzv. pro-nační polohy.
Safe handling and correct holding of uncooperative patients who pose a threat to themselves or their surroundings are important skills that help healthcare professionals manage difficult situations when providing healthcare services and ensure the safety of the surroundings and the patient themselves. In the Czech environment, the issue of safe handling and holding has not received as much attention as in some neighbouring countries, where in some cases inappropriate holding has resulted in patient harm. In the following text, we focus on the risks of using the pronation position.
Prožít závěr života s blízkými příbuznými či přáteli si dle dotazníkových šetření z posledních 10 let přeje více než 80 % naší populace. Se stárnutím populace a úspěšností medicíny v časných stadiích nevyléčitelných chorob se trajektorie nemoci a potřeby v závěru života postupně mění. Zvyšuje se nezbytnost zdravotní podpory, přičemž u většiny nemocných to znamená nutnost dostupnosti zdravotnické péče 24 hodin/7 dnů v týdnu, v tomto kontextu v rámci domácího prostředí nevyléčitelně nemocného. Stále naléhavější je tak otázka, jakým způsobem je vhodné, smysluplné a efektivní organizovat paliativní péči, jakou roli v ní mají sehrát specializované zdravotní týmy (mobilní specializovaná paliativní péče), jakou praktický lékař, zda vůbec, kdy a jak do péče má/může/měla by efektivně vstoupit zdravotnická záchranná služba. Text kombinuje zkušenost a úhel pohledu lékaře a záchranáře zdravotnické záchranné služby a lékaře se specializací geriatrie a paliativní medicína.
According to surveys conducted over the last 10 years, more than 80 % of our population want to live with their loved ones at the end of life. With the ageing of the population and the success of medicine in the early stages of terminal illness, the trajectory and needs at the end of life are gradually changing. The need for health care support is increasing, and for most patients this means the need for 24/7 availability of health care, in this context in the home environment of the terminally ill patient. The question of how palliative care should be organised in an appropriate, meaningful and effective way, the role of specialised health care teams (mobile specialised palliative care), the role of general practitioners, and if, when and how the medical rescue service should/could/should effectively intervene in care, is becoming increasingly urgent. The article combines the experiences and views of an emergency physician and a doctor specialising in geriatrics and palliative medicine.
- MeSH
- Cardiopulmonary Resuscitation MeSH
- Colorectal Neoplasms MeSH
- Humans MeSH
- Palliative Care * MeSH
- Aged MeSH
- Emergency Medical Services * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- Review MeSH
Hrozící či již manifestní násilné jednání plynoucí z duševního onemocnění je jednou z příčin hospitalizace. Syndrom násilného jednání zahrnující psychotické, impulzivní a predační násilí vyžaduje správnou diagnostiku daného konání a specifické intervence k zabránění manifestace násilí. V současné době převažuje posouzení míry rizika násilného jednání prostým klinickým hodnocením, na druhou stranu se nabízí široká paleta diagnostických škál. Tyto nástroje ulehčují diagnostiku a zefektivňují kroky léčby násilného jednání i přístup celého ošetřovatelského týmu. Zavádění takových nástrojů dává naději na tzv. patient-tailored medicine, ve smyslu ovlivnění konkrétních symptomů, interakcí či organizace péče. Cílem našeho nesystematického přehledového článku je poskytnout základní přehled efektivních škál pro hodnocení rizika násilného jednání.
The threat or manifestation of violent behaviour as a result of mental illness is one of the reasons for hospitalisation. The syndrome of violent behaviour, including psychotic, impulsive and predatory violence, requires a correct diagnosis of the behaviour and specific interventions to prevent the manifestation of violence. At present, the assessment of the risk of violent behaviour is mainly based on a simple clinical assessment, but a number of diagnostic scales are available. These tools facilitate diagnosis and make the treatment of violent behaviour and the approach of the whole care team more effective. The introduction of such tools offers the hope of patient-tailored medicine, in the sense of influencing the specific symptoms, interactions or organisation of care. The aim of our text is to provide a nonsystematic review of effective scales for assessing the risk of violent behaviour.
Tématem sdělení je zmapování rizik, se kterými se mohou setkat pracovníci zdravotnické záchranné služby. Článek se zaměřuje na rizika spojená s nepřehledným terénem a sleduje možná nebezpečí od okamžiku přijetí výzvy na operačním středisku až po předání pacienta v nemocnici. Cílem sdělení je snaha popsat co nejucelenější přehled všech rizik, se kterými se pracovníci ZZS mohou setkat. Článek se věnuje základním informacím týkajícím se nejčastějších infekcí, se kterými se posádky ZZS při zásahu setkávají, a základním osobním ochranným pracovním pomůckám. Článek připojuje i průzkum, který zjistil, že pracovníci ZZS vždy nevyužívají potřebné a dostupné ochranné prostředky. Praktická část této práce si vymezila dva cíle, a to zjistit, jaké je povědomí zdravotnických záchranářů o nebezpečných faktorech ovlivňujících jejich práci, a dále zjistit, zda pracovníci ZZS vždy využívají potřebné a dostupné ochranné prostředky.
The article deals with mapping the risks that can be faced by emergency medical services. It focuses on the risks associated with disorganized terrain and traces the possible hazards from the moment a call is received at the medical dispatch until the patient is handed over at the hospital. The aim of the communication is to provide as comprehensive overview as possible of all the risks that ambulance workers may face. The article discusses basic information on the most common infections encountered by paramedics and basic personal protective equipment. The article also includes a survey showing that EMS personnel do not always use the necessary and available protective equipment. The practical part of this paper has two objectives: to find out how the paramedics are aware of the risk factors affecting their work, and to find out whether the paramedics always use the necessary and available protective equipment.
- MeSH
- Ethics, Medical MeSH
- Humans MeSH
- First Aid * ethics MeSH
- Emergency Medical Services * ethics MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
BACKGROUND AND OBJECTIVES: The mental health of healthcare workers (HCWs) may have improved after the COVID-19 pandemic. We aimed to model the trajectories of psychological distress, depressive symptoms, and resilience during the COVID-19 pandemic and toward its end in HCWs in Czechia and investigate, which COVID-19 work stressors were associated with these trajectories. METHODS: The study included 322 HCWs from the Czech arm of the international HEROES Study who participated in an online questionnaire in two waves during the pandemic and one wave toward its end. Growth mixture modeling identified trajectory patterns of depressive symptoms (measured with Patient Health Questionnaire), distress (General Health Questionnaire), and resilience (Brief Resilience Scale). Logistic regression was applied to estimate the association of COVID-19 stressors with mental health trajectories, adjusting for baseline characteristics. RESULTS: Trajectory classes revealed both high and low depressive symptoms (high in 61% of participants), distress (high in 82% of participants), and resilience (low in 32% of participants). Depressive symptoms and distress trajectories demonstrated the same shape, first increasing during the pandemic and decreasing toward its end, while resilience remained constant. Exposure to COVID-19 stressors, in particular, the experience of stigmatization, discrimination, and violence, was associated with high depressive symptoms and distress trajectories, but not with resilience. CONCLUSIONS: Interventions provided to HCWs during crises such as pandemic should target distress and depressive symptoms and need to address stigmatization, discrimination, and violence.
- MeSH
- COVID-19 * psychology epidemiology MeSH
- Depression * psychology epidemiology MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Occupational Stress psychology epidemiology MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Resilience, Psychological * MeSH
- Psychological Distress MeSH
- Stress, Psychological psychology epidemiology MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- Health Personnel * psychology MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Health care workers have been exposed to COVID-19 more than people in other professions, which may have led to stigmatization, discrimination, and violence toward them, possibly impacting their mental health. We investigated (1) factors associated with stigma, discrimination, and violence, (2) the association of stigma, discrimination, and violence with mental health, (3) everyday experiences of stigmatization, discrimination, and violence. We chose a combination of a quantitative approach and qualitative content analysis to analyze data collected at three time points: in 2020, 2021 and 2022. A higher age was associated with lower odds of experiencing stigma, discrimination, and violence, whereas female gender was related to more negative experiences. The intensity of exposure to COVID-19 was associated with greater experience with stigmatization, discrimination, and violence across all three years (for example in 2022: odds ratio, 95% confidence interval: 1.74, 1.18-2.55 for mild exposure; 2.82, 1.95-4.09 for moderate exposure; and 5.74, 3.55-9.26 for severe exposure, when compared to no exposure). Stigma, discrimination, and violence were most strongly associated with psychological distress in 2020 (odds ratio = 2.97, 95% confidence interval 2.27-3.88) and with depressive symptoms in 2021 (odds ratio = 2.78, 95% confidence interval 2.12-3.64). Attention should be given to the destigmatization of contagious diseases and the prevention of discrimination, violence, and mental health problems, both within workplaces and among the public.
- MeSH
- COVID-19 * psychology epidemiology MeSH
- Adult MeSH
- Mental Health * MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Violence psychology MeSH
- Pandemics * MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- Social Discrimination psychology MeSH
- Social Stigma * MeSH
- Health Personnel * psychology MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Předpokládá se, že gasping je snadno rozpoznatelným příznakem srdeční zástavy. Náš článek představuje případ 56letého muže s mimonemocniční srdeční zástavou s atypickým lapáním po dechu. Kardiopulmonální resuscitaci zahájil laický zachránce pomocí telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Při příjezdu záchranného týmu měl pacient gasping s vysokou dechovou frekvencí 24/min. Iniciální analýza rytmu zjistila fibrilaci komor. První defibrilační výboj (200 J) vedl k návratu spontánního oběhu. Pacient pokračoval s abnormálním dechovým vzorcem na kyslíkové masce s přívodem kyslíku 8 l/min. Po dalších 2 minutách došlo opět ke komorové fibrilaci. Byl proveden druhý defibrilační výboj (200 J) bez ROSC. Třetí defibrilační výboj (200 J) byl proveden po 2 minutách s pokračujícími kompresemi hrudníku a vysokofrekvenčním dýcháním, což vedlo k definitivní defibrilaci s ROSC. Pacientovi byl naměřen tlak 102/83 mmHg, naměřen puls 124/min, SpO2 byla 100 % při použití masky Venti s průtokem kyslíku 8 l/min. Celková doba od OHCA do ROSC byla 12 minut. Jako analgezie byl podán Fentanyl 0,1 mg i. v. Pacient měl abnormální dýchání s vysokou frekvencí po dobu několika minut po ROSC, poté se vrátil k normálnímu poměru nádechů a výdechů s frekvencí 18/min. Úplná amnézie na událost trvala 3 hodiny. Na základě přehledu literatury musíme konstatovat, že není k dispozici dostatek údajů pro doporučení, kdy ponechat gasping jako jediný způsob ventilace během resuscitace.
Gasping is supposed to be easily recognisable sign of cardiac arrest by typical breathing pattern. We present a 56-year-old man with out-of-hospital cardiac arrest with atypical gasping. Cardiopulmonary resuscitation was started by a lay rescuer using telephone-assisted CPR. On arrival of the rescue team, the patient was gasping with typical inspiration/expiration ratio at high frequency 24/min. Ventricular fibrillation was detected. The first defibrillation shock (200 J) resulted in return of spontaneous circulation. The patient continued with abnormal breathing pattern on a Venti-mask with oxygen supply 8 l/min. After next 2 minutes, ventricular fibrillation returned. A second defibrillation shock (200 J) was performed without ROSC. A third defibrillation shock (200 J) was delivered after 2 minutes with continuing chest compressions and high frequency gasping resulting in definitive ROSC. After ROSC, the patient ́s BP was 102/83 mmHg, pulse 124/min, SpO2 100% using a Venti-mask with an 8 l/min oxygen flow. The total time from OHCA to ROSC was 12 minutes. Fentanyl 0,1 mg was administered i.v. The patient had abnormal breathing pattern with high frequency for several minutes after ROSC, then the pattern returned to normal inspiration: expiration ratio with frequency 18/min. Complete amnesia on the event lasted 3 hours. Based on the literature review, we must conclude that there are insufficient data to recommend when to leave gasping as the sole mode of ventilation during resuscitation in patients with cardiac arrest. This case report describes an abnormal agonal breathing pattern during CPR.
- MeSH
- Respiration MeSH
- Dyspnea MeSH
- Electrocardiography MeSH
- Ventricular Fibrillation diagnosis therapy MeSH
- Hypoxia physiopathology MeSH
- Anterior Wall Myocardial Infarction diet therapy MeSH
- Cardiopulmonary Resuscitation MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Heart Arrest therapy MeSH
- Out-of-Hospital Cardiac Arrest * therapy MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Národní vlády přijaly opatření ke zmírnění přenosu koronaviru (SARS-CoV-2) zavedením různých opatření. Provedli jsme online průzkum, který zahrnoval 44 různých omezujících opatření. Naším cílem bylo posoudit, která opatření občané vnímají jako efektivní, která opatření jsou vnímána jako porušení osobních svobod občanů, které názory a demografické faktory mají vliv na dodržování opatření a které kroky mohou zlepšit dodržování opatření občany. Průzkum byl rozšířen do 11 zemí: Velké Británie, Belgie, Nizozemska, Bulharska, České republiky, Finska, Indie, Lotyšska, Polska, Rumunska a Švédska. Získali jsme 9 543 odpovědí. Naše zjištění ukazují významné rozdíly mezi zeměmi ve vnímané efektivitě, omezování a dodržování předpisů. Vlády, které trpí nízkou úrovní důvěry, by měly více usilovat o přesvědčování občanů, zejména mužů, o účinnosti navrhovaných opatření.
National governments took action to delay the transmission of the coronavirus (SARS-CoV-2) by implementing different containment measures. We developed an online survey that included 44 different containment measures. We aimed to assess how effective citizens perceive these measures, which measures are perceived as violation of citizens’ personal freedoms, which opinions and demographic factors have an effect on compliance with the measures, and what governments can do to improve citizens’ compliance most effectively. The survey was disseminated in 11 countries: the UK, Belgium, the Netherlands, Bulgaria, the Czech Republic, Finland, India, Latvia, Poland, Romania, and Sweden. We acquired 9,543 unique responses. Our findings show significant differences across the countries in perceived effectiveness, restrictiveness, and compliance. Governments that suffer low levels of trust should put more effort into persuading citizens, especially men, in the effectiveness of the proposed measures.
- MeSH
- COVID-19 * prevention & control psychology MeSH
- Mental Health MeSH
- Quarantine MeSH
- Humans MeSH
- Human Rights * legislation & jurisprudence MeSH
- International Cooperation MeSH
- Pandemics * prevention & control MeSH
- Data Collection methods MeSH
- Universal Precautions methods MeSH
- Health Literacy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Úvod: Ponechání pacienta na místě zásahu v přednemocniční neodkladné péči (PNP) je aktuální problematika. Na národní úrovní nejsou dostupná komparativní data ohledně ponechání pacienta na místě zásahu ani hodnocení bezpečnosti postupu. Cíl: Zjistit četnost ponechání pacienta na místě z rozhodnutí zdravotnických pracovníků a popsat charakteristiky těchto případů. Zhodnotit míru opakovaných výjezdů k pacientům ponechaným na místě zásahu. Metodika: Data byla sbírána z databáze výjezdové činnosti Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (ZZS KVK) za měsíc leden 2023. Celkem bylo identifikováno 335 pacientů ponechaných na místě z rozhodnutí výjezdové skupiny (z 3005 pacientů). Výsledky: Pacienti z primárních výjezdů jsou ponechávání na místě v 11,1 % (335/3005). Dominuje rozhodnutí zdravotnických záchranářů, kteří konzultují stav pacienta po telefonu s lékařem (90 % případů) nad ponecháním na místě výjezdovou skupinou rychlé lékařské pomoci. Mezi pacienty, kteří jsou ponecháváni na místě, převažují nespecifické zdravotní obtíže, ebrieta a psychiatrické stavy. Opakované výjezdy se uskutečnily k pacientům ponechaným na místě v 11,0 % (n = 37). Nejvíce opakovaných výjezdů se uskuteční do 24 hodin (51 % (n = 19)), respektive do 72 hodin (87 % (n = 32)). Vyšší četnost opakovaného výjezdu k těmto pacientům byla u starších pacientů. Exitus pacienta ponechaného na místě nebyl zaznamenán. Závěr: V Karlovarském kraji je ponecháváno na místě přes jedenáct procent pacientů z primárních výjezdů. Ponechání pacienta na místě zásahu lze považovat za bezpečnou součást poskytování PNP. Chybí doporučený postup na národní úrovni, který by zohledňoval stratifikaci rizik pro ponechávání pacientů na místě zásahů.
Introduction: Non-conveyance of patients following prehospital emergency care is a current issue. There are no available national comparative data on non-conveyance of the patient from scene or evaluation of the safety of the procedure. Aim: To evaluate the frequency of non-conveyance of the patient by the decision of healthcare workers and describe the characteristics of these cases. To find out the rate of repeated visits to patients left at the scene of intervention. Methods: The data was collected from the database of the Emergency medical services of Karlovy Vary region from 1st to 31st January 2023. A total of 335 patients were left on the place based on the decision of the ambulance crew (out of 3005 patients). Results: The non-conveyance rate of patients from primary calls was 11.1% (335/3005). The decision of paramedics, who consult the patient‘s condition over the phone with physician (90% of cases) dominates over leaving the patient on site by the ambulance crew with physician. The most common reasons for non-transport of the patient are non-specific health conditions, alcohol intoxication and psychiatric conditions. Repeated visits occurred to these patients in 11.0% (n = 37). Most of the repeated calls took place within 24 hours (51% (n = 19)) or within 72 hours (87% (n = 32)). A higher frequency of repeated visits to these patients was more common in older patients. No death of the patient left on the scene was recorded. Conclusion: In the Karlovy Vary region, over eleven percent of patients from primary visits during January 2023 were left on place. Non-conveyance of the patient can be considered safe part of providing prehospital emergency care. However, there is a lack of a national recommendations or guidelines that would consider the risks stratification for non-transport of the patient. Key words: emergency medical services – pre-hospital emergency care – paramedic – non-conveyance of the patient.
